25 C 372/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 10 372 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 372 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 372 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 968 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 10 372 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce, který je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba – dům [adresa] na adrese [adresa žalovaného] o. 3, nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] pro k.ú. a [územní celek], pronajal v návaznosti na nájemní smlouvu, kterou účastníci uzavřeli dne 15. 6. 2016, služební byt č . 14 s příslušenstvím, umístěný ve 4. nadzemním podlaží shora označené nemovitosti. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou (od 1. 7. 2016 do 31. 3. 2017) s možností automatické prolongace pro případ neoznámení pronajímatele nájemci, že je trváno na ukončení nájemní smlouvy. Žalovaný dal v únoru roku 2019 výpověď z pracovního poměru, jeho pracovní poměr se žalobcem skončil dne 30. 4. 2019. Z tohoto důvodu mu skončil nájem předmětného služebního bytu v souladu s ust. § 2298 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., a to posledním dnem kalendářního měsíce, následujícím po měsíci, v němž přestal vykonávat práci pro žalobce (ke dni 31. 5. 2019). Žalovaný předal předmětný byt žalobci dne 27. 5. 2019. Žalovaný porušoval své povinnosti, když neplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu do skončení nájemního vztahu. Usnesením zdejšího soudu ze dne 8. 6. 2020 č. j. 17 C 272/2019-61 se žalovaný zavázal uhradit dlužné nájemné za období únor 2018 až březen 2018, červenec 2018 a leden 2019 až květen 2019. Žalobce v posuzované věci požadoval toliko úhradu nedoplatku na vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 10 372 Kč, jenž byl splatný dne 31. 8. 2020. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani po předchozí předžalobní upomínce.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ustanovením § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel ČR. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem.

3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce, jakožto pronajímatel, uzavřel se žalovaným dne 15. 6. 2016 nájemní smlouvu, kterou pronajímatel (žalobce) nájemci (žalovanému) pronajal služební byt [číslo] nacházející se ve 4. nadzemním podlaží budovy v [obec], ulice [ulice] č. o. 3, [adresa], zapsaný na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], [územní celek], katastrální území [obec] (nájemní smlouva z uvedeného dne včetně výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví]). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 3. 2017 s možností automatické prolongace. Nájemce se zavázal platit měsíčně nájemné včetně záloh za plnění poskytovaných s užíváním bytu ve výši 82,10 Kč za m2 podlahové plochy bytu. Strany se dále dohodly, že nájemce bude pronajímateli platit měsíčně nájemné včetně záloh za plnění služeb poskytovaných s užíváním bytu podle cenových předpisů a cen platných v místě a čase. Nájemné včetně záloh cen na služby poskytované s užíváním bytu se nájemce zavázal platit měsíčně nejpozději do posledního dne běžného kalendářního měsíce. Pro případ prodlení byl žalovaný srozuměn s úhradou poplatků z prodlení. Skutečnou výši cen a celkových záloh za jednotlivé ceny služeb byl žalobce povinen žalovanému vyúčtovat vždy za kalendářní rok nejpozději však do 3 měsíců po vyúčtování dodavatelem. V článku VIII. odst. 3 smlouvy si strany dále ujednaly, že v případě skončení nájmu je nájemce povinen vyklidit byt a předat pronajímateli (správci) se vším vybavením a zařízením ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání bytu, a to nejpozději v den zániku nájemního poměru, pokud se smluvní strany nedohodly jinak (citovaná nájemní smlouva). Z evidenčního listu platného od 1. 7. 2016 pro výpočet nájemného soud zjistil, že nájemné bylo stanoveno v celkové výši 5 350 Kč měsíčně (evidenční list včetně přílohy k evidenčnímu listu). Dopisem, který byl žalobci doručen dne 20. 2. 2019, žalovaný dal žalobci výpověď z pracovního poměru s tím, že pracovní poměr končí dne 30. 4. 2019 (zmíněný dopis). Žalovaný předmětný byt vrátil žalobci dne 27. 5. 2019 (protokol o převzetí bytu z uvedeného dne). Z listiny nazvané nevyrovnané předpisy ke dni 7. 12. 2020 vyplývá, že celková dlužná částka činila k tomuto datu výši 31 394,22 Kč. Obdobné skutečnosti vyplývají i z konta (předpisy/platby) za období od 1. 1. 2018 do 7. 12. 2020. Z rozúčtování služeb za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 je patrné, že celkový nedoplatek za výše označený byt byl žalovanému vyúčtován částkou 10 372 Kč, splatnost nastávala nejpozději do 31. 8. 2020 (zmíněné rozúčtování služeb ze dne 20. 4. 2020 včetně doručenky). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný svoji povinnost ani přes upomínku ze dne 12. 11. 2020 splnil (předžalobní upomínka ze zmíněného dne včetně doručenky).

4. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

5. Podle ustanovení § 2251 odst. 1 NOZ nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do 5. dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí ustanovení § [číslo] obdobně.

6. Podle ustanovení § 2298 odst. 1 NOZ nájem služebního bytu skončí posledním dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nájemce přestal vykonávat práci podle § 2297, aniž k tomu měl vážný důvod.

7. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena v souladu s ustanovením § 2235 a násl. NOZ nájemní smlouva, na jejímž základě žalovanému vzniklo právo nájmu k předmětné bytové jednotce. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, vztah se obnovoval, a to až do ukončení pracovního poměru žalovaného u žalobce. V souvislosti s ním došlo i k ukončení nájemního vztahu účastníků dle výše citovaného ust. § 2298 odst. 1 NOZ. Žalovaný byt žalobci odevzdal ke dni 27. 5. 2019. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 2251 odst. 1 NOZ povinen hradit do skončení nájemní smlouvy nájemné i zálohy na služby spojené s užíváním předmětného bytu, rovněž vyrovnat i případné nedoplatky na vyúčtování těchto služeb. Žalovaný však svoji povinnost porušil, když nezaplatil doplatek na vyúčtování služeb za rok 2019 v částce 10 372 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, má žalobce v souladu s ustanovením § 1970 NOZ ve spojení s ustanovením § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., právo i na přiznání úroků z prodlení. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako běžnou třídenní.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 2 část věty za středníkem o.s.ř. Žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení a sepis žaloby) á 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1, bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) a náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 AT. Podle ustanovení § 137 odst. 1 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 168 Kč Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 968 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.

9. Soud pro úplnost dodává, že je na místě aplikovat ustanovení § 14b AT, neboť podání bylo vypracováno na ustáleném vzoru uplatněném týmž žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jejichž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Obdobně jako v jiných žalobních návrzích žalobce opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu adhézních smluv, kdy dochází pouze k částečné úpravě (záměně) některých individuálních údajů, týkajících se především generálií žalované osoby, jednotlivých částek a dat. Je taktéž nerozhodné, zda žalobce je v obdobných věcech zastupován různými právními zástupci. V tomto směru soud poukazuje i na obdobné závěry Krajského soudu v Plzni (např. usnesení ze dne 11. 2. 2016 č.j. 25Co 31/2016-41).