25 C 385/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o vyklizení bytu a o zaplacení částky 91 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna vyklidit a vyklizenou předat žalobcům jednotku , adresa, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku ve výši 91 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 000 Kč od 10. 5. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 000 Kč od 10. 6. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 000 Kč od 10. 7. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 000 Kč od 10. 8. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 000 Kč od 10. 9. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 000 Kč od 10. 10. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 000 Kč od 10. 11. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 63 477 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobců.

1. Žalobci se domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost vyklidit a předat shora označený byt, dále zaplatit částku 91 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnili tím, že mají ve společném jmění manželů jednotku , adresa, . Žalovaná je bývalou nájemkyní předmětného bytu. Byt užívala na základě nájemní smlouvy, kterou uzavřela se žalobci dne 8. 2. 2025. Žalovaná se zavázala hradit nájemné ve výši 8 000 Kč měsíčně a paušální platbu za služby spojené s užíváním bytu ve výši 5 000 Kč měsíčně, vždy nejpozději do devátého dne kalendářního měsíce, na nějž se úhrada platí. Své povinnosti řádně neplnila, od května 2025 nehradila nájemné ani paušální platby. Z důvodu porušení povinností žalované za období od května 2025 do listopadu 2025 žalobci přistoupili k výpovědi nájemní smlouvy bez výpovědní lhůty dle § 2291 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Výpověď jí odeslali dne 9. 12. 2025, přičemž žalovaná byla opakovaně upozorněna na možnost výpovědi. Nájemní vztah skončil k datu 12. 12. 2025. Ve výpovědi žalobci požadovali vyklizení a předání bytu bez zbytečného odkladu. Zároveň jí oznámili celkovou pohledávku z titulu nezaplaceného nájemného a paušálních plateb. Ani po této výpovědi žalovaná neuhradila ničeho, byt nevyklidila a nepředala. Žalovaná svůj dluh výslovně uznala v listině označené jako uznání dluhu za nájemné ze dne 23. 9. 2025 (za období od května 2025 do září 2025), dále v listině označené jako uznání dluhu za nájemné ze dne 30. 10. 2025 (za říjen 2025). Za období od ledna 2025 do listopadu 2025 tak žalobcům dluží částku 91 000 Kč.

2. Žalovaná ve svém vyjádření nepopřela skutečnosti označené v žalobě, toliko požádala o stanovení přiměřené lhůty k vyklizení z důvodu její tíživé sociální a rodinné situace. Dodala, že je samoživitelka a pečuje o dvě nezletilé děti. Aktuálně se nachází ve složité životní situaci a řeší zajištění náhradního bydlení. Požádala o poskytnutí lhůty k vyklizení v délce tří měsíců.

3. K jednání soudu se žalovaná bez omluvy nedostavila, soud proto postupoval souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Žalobci, jakožto vlastníci shora označené nemovitosti, uzavřeli dne 8. 2. 2025 se žalovanou nájemní smlouvu, kterou pronajali žalované, jakožto nájemkyni, ve výroku I. tohoto rozsudku konkretizovaný byt. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 9. 2. 2022 do 8. 2. 2023. Žalovaná se zavázala platit dohodnuté nájemné ve výši 8 000 Kč měsíčně a za služby spojené s užíváním bytu částku 5 000 Kč měsíčně (celkem 13 000 Kč), a to k devátému dni kalendářního měsíce, za který se nájemné platí (označená nájemní smlouva z uvedeného dne včetně informace o jednotce – nahlížení do katastru nemovitostí). V listině nazvané uznání dluhu za nájemné, kterou účastníci podepsali dne 23. 9. 2025 a dále 30. 10. 2025, žalovaná uznala svůj dluh. V prvním případě ve výši 65 000 Kč, ve druhém případě ve výši 13 000 Kč, který vznikl z titulu neuhrazeného nájemného za období v prvním případě od května 2025 do září 2025, ve druhém případě za měsíc říjen 2025. Jakým způsobem se zavázala uhradit tento dluh, však účastníci v těchto listinách neupřesnili. Dopisem ze dne 10. 9. 2025 žalobci vypověděli žalované nájemní smlouvu z důvodu neplacení nájemného za období od května do září roku 2025. Dodali, že výpověď je bez výpovědní doby a je účinná svým doručením, byla učiněna v souladu s § 2291 odst. 1 o.z. Dopisem ze dne 9. 12. 2025 opětovně vypověděli nájemní smlouvu a vyzvali žalovanou k úhradě dluhu na nájemném a službách ve výši 91 000 Kč v poskytnuté sedmidenní lhůtě (označené dopisy včetně podací stvrzenky).

5. Podle § 2251 odst. 1 o.z. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do 5. dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí ustanovení § 2253 obdobně.

6. Podle § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

7. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

8. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

9. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobci prokázali že uzavřeli se žalovanou nájemní smlouvu, nájemní poměr byl ujednán na dobu určitou od 9. 2. 2025 do 8. 2. 2026 (v nájemní smlouvě nesprávně uvedeno od 9. 2. 2022 do 8. 2. 2023). Tato smlouva byla uzavřena v souladu s § 2235 a násl. o.z. ve spojení s § 2201 a násl. o.z. Protože žalovaná hrubě porušovala své povinnosti, když nehradila sjednané nájemné a zálohu na služby spojené s užíváním bytu, žalobci v souladu s § 2291 odst. 1 o.z. vypověděli žalované nájem předmětného bytu bez výpovědní doby a vyzvali žalovanou, aby byt bez zbytečného odkladu odevzdala. Žalovaná byla povinna v souladu s § 2251 odst. 1 o.z. hradit sjednané nájemné, které bylo splatné do 9. dne příslušného měsíce. Za období od května 2025 do listopadu 2025 žalovaná žalobcům dluží na nájemném a na zálohách spojenýh s užíváním bytu částku ve výši 91 000 Kč (7x 13 000 Kč). Žalovaná v řízení žádným způsobem nesporovala vznik ani zánik smluvního vztahu, rovněž i skutečnosti ohledně jejího dluhu vůči žalobcům z titulu nezaplaceného nájemného včetně záloh na služby spojené s užíváním bytu za shora označené měsíce, svůj dluh dvěma výše označenými listinami uznala, byť nebylo uvedeno, jakým způsobem se jej zavazuje splatit. Žalovaná byla v souladu s § 2292 o.z. povinna odevzdat předmět nájmu nejpozději do 12. 1. 2026 (tj. nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu dle § 2291 odst. 1 o.z.). Vedle toho je povinna zaplatit i dlužné nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu. V řízení nebylo zjištěno, že by své povinnosti splnila, vznik ani výši dluhu nesporovala, předmětný byt nevyklidila. Ode dne 13. 12. 2025 žalované nesvědčilo žádné právo k užívání bytu, tento byt užívá bez právního důvodu. Z titulu ochrany vlastnického práva dle § 1042 o.z. jsou žalobci oprávněni domáhat se vyklizení nemovité věci (předmětného bytu). Soud proto žalobě v obou jejích částech v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu plnění určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. u vyklizení jako běžnou (zákonnou) patnáctidenní, neboť se jedná o vyklizení bytu, u zaplacení dlužného nájemného a záloh spojených s užíváním bytu v délce tří dnů. Žalovaná sice žádala o poskytnutí lhůty k vyklizení delší (tříměsíční). K tomu je nutné konstatovat, že s prodloužením dané lhůty žalobci nesouhlasili, upozorňovali na to, že žalovaná nehradí nájemné již od května roku 2025, opakovaně byla na následky upozorňována, přesto své chování nezměnila a dluh na nájemném navyšuje. Žalovaná se navíc nedostavila k ústnímu jednání, aby prokázala skutečnosti ohledně její nepříznivé životní a finanční situace. V neposlední řadě hrálo roli i to, že o lhůtu v délce tří měsíců požádala dne 26. 1. 2026, do dne vyhlášení rozsudku tak uplynula lhůta přesahující dva měsíce. Dle názoru soudu měla žalovaná dostatečný časový prostor k tomu, aby si zajistila náhradní bydlení.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 2 o.s.ř. a § 151 odst. 2 o.s.ř. Žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 9 550 Kč (5 000 Kč + 4 550 Kč), odměna za zastoupení účastníků advokátem dle § 7 ve spojení s § 9 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) za čtyři úkony právní služby (převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby a účast u jednání soudu) á 10 692 Kč (z vyklizení tarifní hodnota činila 30 000 Kč + 91 000 Kč = 121 000 Kč, z čehož soud zjistil odměnu 5 940 Kč za jednoho žalobce, což bylo navýšeno o 80 % za druhého žalobce, tedy na částku 10 692 Kč, neboť za společné úkony při zastupování dvou nebo více osob náleží advokátovi za druhou a každou další takto zastupovanou osobu snížená mimosmluvní odměna, jež se snižuje za druhou osobu o 20 %, za třetí osobu o 40 %, za čtvrtou osobu o 60 % a za pátou a každou další osobu o 80 %) a náhrada hotových výdajů advokáta za čtyři úkony právní služby dle § 13 odst. 4 AT á 450 Kč. Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 9 359,28 Kč. Celkem tedy žalobcům náleží náhrada nákladů řízení v zaokrouhlené výši 63 477 Kč, splatná v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.