25 C 394/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 740 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 740 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 740 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí shora uvedenou částku spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] nařídila Městská policie [obec] odtah vozidla [značka automobilu], [registrační značka], tvořícího překážku silničního provozu, kdy vozidlo stálo zaparkované před vjezdem v ulici [ulice a číslo] v [obec]. Odkázal na ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, dle něhož je vlastník pozemní komunikace povinen překážku odstranit. Vlastníkem komunikace je [územní celek], přičemž odtahy provádí Správa veřejného statku [územní celek], jež je zřízena ke správě a provozování svěřeného majetku (rovněž i komunikace ve vlastnictví [územní celek]). Odtah vozidla je v souladu s ustanovením § 45 odst. 4 citovaného zákona prováděn na náklady provozovatele (vlastníka). Cena za odtah je stanovena v usnesení Rady [územní celek] [číslo] ze dne [datum], kdy jeden nucený úplný odtah je vyčíslen na částku 1 550 Kč, za neúplný odtah na částku 950 Kč, cena za služby parkoviště spojené se střežením vozidla činí za první den 80 Kč, za každý i započatý následující den 110 Kč Ani přes upomínku však svoji povinnost nesplnil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v registru obyvatel. Podle § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Oprávnění žalobkyně k provádění odtahů vyplývá ze Zřizovací listiny příspěvkové organizace Správy veřejného statku [územní celek] ze dne [datum]. Usnesením Rady [územní celek] [číslo] z [datum] byla stanovena cena za nucené odtahy silničních vozidel, kdy soud ověřil, že za jeden nucený odtah úplný byla stanovena ve výši 1 550 Kč a za službu parkoviště za první den 80 Kč, za každý další započatý den 110 Kč. Z protokolu o odstranění motorového vozidla ze dne [datum] vyplývá, že došlo k odtahu motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jež bylo zaparkováno před vjezdem v ulici [ulice a číslo] v [obec], přičemž žalovaný, který prohlásil, že je vlastníkem předmětného vozidla, uvedl v uznání dluhu ze dne [datum], že nedisponuje potřebnou hotovostí a svůj dluh uznává co do důvodu i výše a zavázal se uvedený závazek zaplatit žalobkyni nejpozději do [datum]. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný ani přes výzvu ze dne [datum] (předžalobní upomínka z uvedeného dne včetně dodejky) dlužnou částku žalobkyni zaplatil.

4. Podle § 45 odst. 1 a 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoPPK“), kdo způsobil překážku v provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit, neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. Je-li překážkou v provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

5. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uznal svůj závazek provozovatele vozidla, které bránilo provozu a bylo dne [datum] v souladu s výše citovaným ustanovením § 45 odst. 1, 4 ZoPPK odtaženo. Žalovaný byl tak povinen zaplatit žalobkyni za odtah vozidla částku 1 550 Kč a dále za 1. den služby parkoviště částku 80 Kč, za další započatý den parkoviště částku 110 Kč, celkem částku 1 740. Uznáním závazku vznikla ve smyslu ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) vyvratitelná právní domněnka existence dluhu v uznané výši v době uznání. Protože žalovaný svoji povinnost dobrovolně nesplnil, soud mu ji uložil ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, má žalobkyně v souladu s ustanovením § 1970 o.z. právo vedle plnění i na přiznání úroku z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (ustanovení § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžnou třídenní.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které se sestávají toliko ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. I tato uložená povinnost je splatná v zákonné třídenní lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.