25 C 423/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec o zaplacení částky 45 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 45 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 45 000 Kč od 9. 11. 2022 do zaplacení v zákonné sazbě, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 21 628 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 45 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 9. 11. 2022 do zaplacení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnila tím, že se stala na základě usnesení o příklepu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , exekutorský úřad , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 23. 3. 2021 vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši , Anonymizováno, na bytové jednotce , Anonymizováno, vymezené v bytovém domě č.p. , Anonymizováno, umístěném na pozemku parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , jakož i tomu odpovídajícího spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku o velikosti , Anonymizováno, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, a , Anonymizováno, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, pro k.ú. a obec , adresa, . Dalšími spoluvlastníky předmětné nemovitosti po provedení dražby zůstala žalovaná, které náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 2/3, a společnost , právnická osoba, ., jíž náleží spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . však nemovitou věc neužívá, žalobkyně ji tak proto nepovolala jako účastníka tohoto řízení. Žalobkyně má nepopiratelné vlastnické právo k vydražené nemovité věci, to je jí však znemožňováno, neboť byt zůstává výlučně v dispozici žalované. Žalobkyně poukázala na § 1170 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož jí náleží právo k užívání celé věci, jež je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. V daném případě však u žalobkyně složka užívání vyloučena, a to v důsledku jednání žalované. Dle žalobkyně lze toto jednání jednoznačně kvalifikovat jako obohacování na úkor jiného dle § 2291 a násl. o.z. (správně mělo být § 2991 a násl. o.z.) jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná neposkytuje žalobkyni přiměřenou náhradu za výlučné užívání nemovitosti, kterou žalobkyně vyčíslila částkou 2 500 Kč za každý započatý měsíc, celkem ve výši 45 000 Kč, počínaje měsícem následujícím po udělení příklepu (od dubna 2021). Na předžalobní výzvu ze dne 26. 10. 2022 žalovaná nikterak nereagovala. Žalobkyně dodala, že výši bezdůvodného obohacení stanovila na základě odborného vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , odhadce nemovitých věcí ze dne 26. 10. 2022, který ji odhadl částkou 2 000 až 3 000 Kč měsíčně.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že daný podíl původně vlastnil její syn, který jí zamlčel svou dluhovou situaci i to, že podíl byl prodán v dražbě. Žalovaná se v bytě nezdržuje, má pronajatý jiný byt. Pokud jí výzva byla zasílána na adresu tohoto bytu, je tak možné, že jí nebyla doručena. Žádnou výzvu od žalobkyně neobdržela. Protože byt neužívá, nemohlo podle ní dojít k bezdůvodnému obohacení z důvodu nadužívání nad rámec jejího podílu. Navíc řádně hradí pravidelné měsíční platby spojené s vlastnictvím bytu. Naopak žalobkyně se na těchto nákladech nikterak nepodílela.

3. V reakci na to žalobkyně se podivila, že žalovaná má stále veden trvalý pobyt na adrese tohoto bytového prostoru. Dodala, že zaslal ještě jednu předžalobní výzvu, kterou převzal dne 30. 9. 2022 syn žalované , jméno FO, . Je tak možné, že žalovaná předmětný byt neužívá, avšak při nejmenším jej přenechala k užívání svému synovi, který se v předmětném bytě zdržuje. Žalobkyně odkázala na judikát Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2064/2021. Dle žalobkyně byt užívá minimálně syn žalované, kdy tento tak zajisté činí se souhlasem žalované. Protože žalovaná přenechala byt k užívání svému synovi a vyloučila tak z užívání žalobkyni, je dle žalobkyně na žalované, aby platila měsíční platby spojené s užíváním bytu. Skutečnost, že se žalovaná nezdržuje na adrese svého trvalého bydliště, nemůže jít k tíži žalobkyně. Žalobkyně potvrdila, že nepřispívá na náklady spojené s užíváním bytu, neboť tento je výlučně užíván žalovanou, resp. jejím synem, přičemž žalobkyně nebyla jakkoliv vyzvána k přispívání na náklady spojené s užíváním bytu.

4. Nato žalovaná uvedla, že i nadále odmítá, že by na její straně vzniklo bezdůvodné obohacení, což žalobkyně neprokazuje, neboť předmětný byt sama neužívá, rovněž jej nepřenechala do užívání třetí osoby. Tvrzení žalobkyně jsou spekulativní a nepravdivá. Do dnešního dne nebyla ze strany žalobkyně žalovaná kontaktována s požadavkem na užívání předmětné bytové jednotky či za účelem uzavření dohody spoluvlastníků o užívání společné věci. Užívání předmětného bytu není možné dovodit ani z toho, že žalovaná má veden trvalý pobyt na adrese předmětné bytové jednotky, když žalovaná saturuje svoje bytové potřeby prostřednictvím pronájmu bytu na jiném místě. Dle názoru žalované žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl k předmětné bytové jednotce pouze za účelem generování pohledávek vůči žalované. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zamítl a žalobkyni uložil povinnosti k náhradě nákladů řízení.

5. Po poučení soudu v rámci poskytnuté koncentrační lhůty žalobkyně toliko doplnila, že žalovaná se na její úkor obohatila tím, že přenechala celou bytovou jednotku k užívání svému synovi, resp. že tento má bytovou jednotku užívat proti vůli žalované. Tímto jednáním, kdy je byt užíván rodinným příslušníkem žalované, zamezila žalovaná žalobkyni možnost užívání jeho spoluvlastnického podílu, čímž se na jeho úkor obohatila. Pracovník žalobkyně pan , jméno FO, byl opakovaně v domě, kde se bytová jednotka nachází, kdy se mu nepodařilo žalovanou v domě zastihnout, i když zde má hlášený trvalý pobyt. Žádné důkazy k prokázání svých tvrzení neoznačila.

6. V téže lhůtě žalovaná doplnila, že předmětnou nemovitou věc užívala od roku , Anonymizováno, se svým manželem , jméno FO, , který zemřel dne , datum, , a jejich potomky synem , jméno FO, a synem , jméno FO, . Konec užívání bytu ze strany žalované lze ohraničit koncem roku , Anonymizováno, , kdy došlo k úmrtí manžela žalované. Žalovaná již nebyla nadále schopna nemovitou věc užívat s ohledem na značné emoční zatížení spjaté s neočekávaným úmrtím svého manžela. Ačkoliv je spoluvlastníkem bytové jednotky, saturuje svoje bytové potřeby prostřednictvím nájemního vztahu jinde, což se však pro žalovanou stává ekonomicky neudržitelným a neúnosným. Vlastnické právo k této bytové jednotce nabyla spolu se svým manželem v roce , Anonymizováno, , kdy byla převedena do jejich společného jmění manželů. Usnesením Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. , spisová značka, , jenž nabylo právní moci dnem , datum, , byla schválena dohoda o vypořádání dědictví, na jejímž základě žalovaná do svého vlastnictví nabyla ideální , Anonymizováno, předmětné nemovitosti, když před tím byla vlastníkem ideální , Anonymizováno, předmětné nemovitosti. Zbývající podíl o velikosti , Anonymizováno, nabyli její synové , jméno FO, a , jméno FO, , oba shodně ve výši ideální , Anonymizováno, . Z její strany nedošlo k předání klíčů od předmětné nemovité věci třetí osobě na úkor dalších současných spoluvlastníků předmětné nemovité věci. Žalovaná nedisponuje klíči k předmětnému bytu, tento neužívá, k držbě klíčů proto neměla ani důvod. Je pravdou, že klíči disponuje její syn , jméno FO, , žalovaná mu však tyto klíče nepředávala a o způsobu, kterým klíče nabyl, nechce spekulovat. Dodala, že vztah mezi ní a synem , jméno FO, není ideální, je značně narušený a nefunkční. Není jí tak známo, zda a v jakém rozsahu byla předmětná nemovitost , jméno FO, užívána. Žalovaná je i nadále přesvědčena, že v důsledku jejího jednání nevzniklo bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně. Žalovaná se nezasadila ani o to, že by ona nebo třetí osoba v důsledku jejího jednání nadužívala předmětnou nemovitou věc nad rozsah svého podílu. K prokázání svých tvrzení navrhla důkazní prostředky, které byly provedeny u ústních jednání.

7. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Účastníci jsou spoluvlastníci výše označené nemovitosti, a to spolu se společností , právnická osoba, ., přičemž žalovaná vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti 2/3 a žalobkyně spolu se společností , právnická osoba, . vlastní spoluvlastnický podíl každá o velikosti , Anonymizováno, . Žalovaná nabyla svůj podíl na základě usnesení soudu o schválení dědické dohody Okresním soudem Plzeň-město ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , žalobkyně a společnost , právnická osoba, . pak nabyly vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu na základě usnesení soudního exekutora o příklepu (žalobkyně soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, č. j. , spisová značka, ze dne 23. 3. 2021, jež nabylo právní moci dne 28. 4. 2021 a právní účinky zápisu k okamžiku 26. 7. 2021). Dané skutečnosti vyplývají z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav ke dni 23. 8. 2022, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, -město pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, na LV č. , hodnota, a , Anonymizováno, , z výše citovaného usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, a z usnesení Okresního soudu , adresa, -město č. j. , spisová značka, , jež nabylo právní moci dnem 13. 2. 2007. , tituly před jménem, , jméno FO, odhadl tržní nájemné ideálního spoluvlastnického podílu v rozsahu , Anonymizováno, předmětné bytové jednotky částkou 2 000 až 3 000 Kč měsíčně (návrh tržního nájemného z 11. 10. 2022). Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení v částce 45 000 Kč dopisem ze dne 26. 10. 2022, který žalované adresovala na adresu, kde se nachází předmětná bytová jednotka. Danou písemnost žalovaná osobně nepřevzala, zásilka byla vrácena žalobkyni (předžalobní výzva z uvedeného dne včetně doručenky). Žalobkyně soudu předložila i doručenku, kterou podepsal , jméno FO, dne 30. 9. 2022, když písemnost byla adresována žalované na shodnou adresu (, adresa, ). Z úmrtního listu vyplývá, že dne 9. 5. 2005 zemřel , jméno FO, , narozený dne 18. 7. 1954.

8. Z výslechu , jméno FO, , syna žalované, soud zjistil, že jmenovaný předmětný byt občasně užíval, měl od něho klíče, neboť byl po smrti otce jeho podílovým spoluvlastníkem. Klíče má pravděpodobně pouze on, měl je ještě v době, kdy žil jeho otec, žalovaná mu je nepředávala. V poslední době ho již neužíval (naposledy v něm přespal před rokem, předtím tam asi 2 roky nebyl). Využíval ho pouze on, nikdo jiný v něm nebydlel. V bytě původně bydlel asi od roku 1980 či 1981 spolu se svojí matkou, otcem a bratrem. Ještě před smrtí otce se z bytu odstěhoval. Po smrti otce se z bytu odstěhovala i žalovaná. Byt poté začal občasně využívat k přespání (v té době pracoval v zahraničí). Se žalovanou se nevídá, nemají dobrý vztah. Svědek dále uvedl, že žalovaná zřejmě nevěděla, že byt užívá, neříkal jí to. Svědek si nevzpomněl, zda přebíral na adrese bytu poštovní zásilky, zda byla doručována zásilka jeho matce, kterou by za ni přebíral. Nevyloučil, že podpis na doručence je jeho, okolnosti si nevybavil. Vyloučil však, že by jí jakékoli doručované písemnosti v období od 30. 9. 2022 dosud předal. V bytě se nachází vybavení po rodičích a osobní věci svědka. O byt se starali rodiče, platby za byt platí pravděpodobně žalovaná, svědek jí nijak nepřispívá.9. , jméno FO, , druhý syn žalované, vypověděl, že v předmětném bytě bydlel asi od roku 1980 do roku 1998 či 1999 nebo 2000, s rodiči a bratrem. Otec v bytě bydlel do své smrti v roce 2005, matka poté chtěla z bytu odejít. V té době se žalovanou neměl dobré vztahy, neví, jak to s bytem pokračovalo dále. On sám od roku 2000 byt neužíval, klíče od něho nemá, na jeho chod nepřispíval. Vztahy s matkou se zlepšily asi před 3-4 lety. Zda má matka klíče od bytu však svědek nevěděl.

10. Ve věci byl slyšen i svědek , jméno FO, , který uvedl, že žalovanou dlouhodobě zná, je to matka jeho kamaráda , jméno FO, . Zná i jeho bratra, znal rovněž jejich otce (manžela žalované). Vzpomněl si, že po smrti manžela žalované již v bytě nebydleli, avšak co se přesně dělo s bytem po roce 2005 nevěděl, protože se z Plzně odstěhoval již v roce 1996 či 1997. Rodině chce finančně pomoci, nabídl jim zápůjčku na 2 mil. Kč.

11. Podle § 1117 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Po právním zhodnocení, které bylo provedeno v souladu s pravidly obsaženými v § 132 o.s.ř., soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jsou oba spoluvlastníky spoluvlastnického podílu k výše označené bytové jednotce, včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku, a to žalovaná v rozsahu , Anonymizováno, a žalobkyně v rozsahu 1/6. Nesporné je i to, jakým způsobem účastníci nabyli spoluvlastnické podíly k předmětnému bytu. V dané věci nebylo sporu ani o tom, že žalobkyně předmětný byt neužívá, neplatí žádné náklady spojené s užíváním bytu. Tyto náklady hradí žalovaná. Spor tkvěl v tom, zda žalovaná předmětný byt užívá na úkor žalobkyně či jej přenechala k užívání třetí osobě, zda žalovaná nadužívá svůj spoluvlastnický podíl v neprospěch žalobkyně. Provedeným důkazy, především výslechem synů žalované a rodinného přítele , jméno FO, , byla prokázána tvrzení žalované, že žalovaná předmětný byt po velmi dlouhou dobu neužívá (minimálně od roku 2006 dosud), nedisponuje klíči k tomuto bytu, stejně tak tento byt nepřenechala v rozhodné době (tj. po dobu, za níž se žalobkyně domáhá požadovaného nároku) k užívání jiné osobě, případně k užívání nedala souhlas. Předmětný byt je po většinu času neužíván, v minulosti v něm občasně přespal syn žalované , jméno FO, , naposledy před rokem, před tím zhruba před dalšími dvěma lety. , adresa, od předmětného bytu měl vzhledem k tomu, že v tomto bytě v dřívějších dobách bydlel, následně k němu získal spoluvlastnický podíl v rozsahu 1/6, o nějž přišel v rámci exekučního řízení. Vzhledem k velmi špatným vztahům mezi žalovanou a jejím synem , jméno FO, , žalovaná neměla ponětí, že je tento byt občasně užívám jejím synem, k tomuto nedala ani souhlas. , jméno FO, , shodně i žalobkyně, se nepodíleli na nákladech spojených s užíváním tohoto bytu. V řízení naopak bylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaná daný byt užívá, či jej užívá třetí osoba s jejím svolením, případně, že někomu předala klíče. Žalobkyně rovněž ani neprokázala svoje tvrzení, že byt opakovaně navštěvovala prostřednictvím svého zaměstnance, nicméně z provedeného dokazování je zřejmé, že vzhledem k tomu, že předmětný byt syn , jméno FO, v poslední době užíval velmi sporadicky, není překvapující, že po většinu času mu nikdo v tomto bytě neotevřel, pouze jednou se stalo, že převzal písemnost, která byla doručována jeho matce. Na to si však , jméno FO, nevzpomněl, toliko uvedl, že na doručence je patrně jeho podpis. Dodal však, že danou písemnost žalované nikdy nepředal. Je tak na místě uzavřít, že v řízení provedenými důkazy nebylo prokázáno, že se žalovaná na úkor žalobkyně obohatila, neboť byt dlouhodobě neužívala, stejně tak nemohla umožnit užívání tohoto bytu žalobkyni, neboť se nedozvěděla o tom, že přešlo vlastnické právo k spoluvlastnickému podílu z jejího syna , jméno FO, na žalobkyni. Špatné vztahy s matkou potvrdil i , jméno FO, s tím, že se nestýkají a nekomunikují spolu. Jediné, co lze přičíst k tíži žalované, je to, že v Centrální evidenci obyvatel ČR neučinila změnu své doručovací adresy či svého bydliště, čímž mohla znemožnit doručení výzvy k úhradě bezdůvodného obohacení. Dle názoru soudu by však žalobkyně neměla mít bez dalšího do daného registru přístup, proto by ani aktuální adresu žalované nemohla z tohoto registru relevantně zjistit. Na druhou stranu je však třeba zdůraznit, že v řízení žalobkyně neprokázala, že by žalovanou jakkoliv vyzývala k součinnosti, aby jí bylo umožněno užívat daný byt, neboť z předžalobní výzvy se toliko podává, že žalovanou vyzývala k úhradě částky 45 000 Kč. Ani tato skutečnost proto nemůže založit nárok žalobkyně vůči žalované, neboť fakticky žalovaná ani třetí osoba v současné době (a to již od přechodu vlastnického práva ze syna , jméno FO, na žalobkyni) neužívá předmětný byt. Z její strany proto nemohlo dojít k nadužívání vlastnického práva, neboť společnou věc neužívala bez právního důvodu nad rozsah odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu, ani nijak neznemožňovala žalobkyni užívat společnou věc, která byla uzamčena již dlouho předtím, než žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl k této nemovité věci, přičemž žalovaná od ní dlouhodobě neměla klíče ani ji neužívala, čímž logicky nemohl ani žalobkyni vzniknout nárok vůči žalované na zaplacení bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o.z. ve spojení s ust. § 1117 o.z. Z rozebraných důvodů soud proto žalobu výrokem I. tohoto rozsudku v celém rozsahu zamítl.

14. Výrok II. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř. Žalované, která byla ve věci zcela úspěšná, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení účastníka advokátem za 6 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne 4. 7. 2023, ze dne 10. 8. 2023 a 29. 8. 2023 a účast u jednání soudu - dne 20. 7. 2023 a 14. 9. 2023) á 2 900 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“), náhrada hotových výdajů advokáta za 6 úkonů právní služby po 300 Kč a dále hotové výdaje spočívající v cestovném za použití osobního motorového vozidla k účasti u jednání soudu za 240 km (4 x 60 km - 2 x Beroun - Plzeň - Beroun) dle ust. § 13 odst. 1 AT a náhrada za promeškaný čas za 8 započatých půlhodin á 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT. Cena za ujeté kilometry byla vypočtena v návaznosti na ust. § 158 zákoníku práce a vyhlášku MPSV č. 467/2022 Sb., kdy sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel je určena částkou 5,20 Kč, průměrná cena za 1 litr motorové nafty byla ke dni jízdy stanovena částkou 34,40 Kč a dle předloženého technického průkazu byla zjištěna průměrná spotřeba pohonných hmot 4,6 l/100 km, celkem jízdné činí částku 1 627,77 Kč. Celkem tedy žalované náleží náhrada nákladů řízení v zaokrouhlené výši 21 628 Kč. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. jako běžnou třídenní. Platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.