25 C 444/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Plzeň 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B /38, 326 00 Plzeň o zaplacení částky 43 506 Kč s příslušenstvím I. Žalované jsou povinny zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Druhá žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žaloba co do zaplacení částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení se vůči první žalované zamítá.IV. Druhá žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.V. Ve vztahu mezi první žalovanou a žalobcem nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil oběma žalovaným povinnost zaplatit mu společně a nerozdílně částku , částka, spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnil tím, že druhá žalovaná způsobila dne , datum, vozidlem tov. zn. , jméno FO, , jméno FO, , RZ , SPZ, , jehož vlastníkem a provozovatelem je první žalovaná, věcnou škodu ve výši , částka, na vozidle tov. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , SPZ, , jehož vlastníkem je , tituly před jménem, , jméno FO, . Ke vzniku škody došlo v , Anonymizováno, na nám. , jméno FO, , v prostoru křižovatky s ulicí , Anonymizováno, , kde druhá žalovaná zaparkovala škodící vozidlo na chodníku, po pravé straně vozovky a při otevírání dveří vozidla se střetla s dveřmi s pravým bokem projíždějícího vozidla poškozeného. Druhá žalovaná následně z místa dopravní nehody ujela. Protože k vozidlu tov. zn. , jméno FO, , jméno FO, , RZ , SPZ, nebylo uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, vznikla ve smyslu § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění a odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) žalobci povinnost uhradit poškozenému škodu způsobenou žalovanými. Žalobce v návaznosti na šetření škodní události uhradil poškozenému částku , částka, , představující náhradu za způsobenou škodu na vozidle ve výši , částka, (po odečtení spoluúčasti dle smlouvy o havarijním pojištění ve výši , částka, ) a náhradu nákladů za náhradní vozidlo ve výši , částka, . Žalobce dále odkázal na § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s ust. § 10 odst. 1 písm. c) téhož zákona. K zaplacení regresní náhrady byly žalované vyzvány, dlužnou částku však žalobci neuhradili.

2. Žalované se ve věci nevyjádřily. Listiny jim byly doručovány v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu zapsanou v registru obyvatel. Dle § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem.

3. Z předložených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Z potvrzení o účasti na přestupku vyhotoveného Policií ČR, oddělení dopravních nehod , adresa, ze dne , datum, vyplývá, že zmíněného dne v Plzni na nám. , jméno FO, v prostoru křižovatky s ulicí Chválenická došlo k dopravní nehodě, na níž měl účast řidič osobního automobilu tov. zn. Toyota Corolla, RZ , SPZ, , tituly před jménem, , jméno FO, (poškozený) a dále řidička osobního motorového vozidla tov. zn. , jméno FO, , jméno FO, , RZ , SPZ, , Jméno žalované B, (2. žalovaná), označená jako pachatelka dopravní nehody. Vlastníkem předmětného motorového vozidla byla první žalovaná. Druhá žalovaná zaparkovala vozidlo a při otevírání dveří se dostatečně nepřesvědčila, zda je může bezpečně otevřít, přičemž se střetla s pravým bokem projíždějícího vozidla tov. zn. Toyota Corolla. Po střetu druhá žalovaná z místa s vozidlem ujela, proto u ní nebylo možné potvrdit ani vyloučit požití alkoholu. Technická závada jako příčina dopravní nehody nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Navíc druhá žalovaná před nehodou zaparkovala vozidlo v rozporu se zákonem č. 361/2000 Sb. na chodníku, kdy nerespektovala SDZ B29 – zákaz stání s dodatkovou tabulkou „průběh úseku“. Vozidlo nemělo platnou technickou kontrolu, ta skončila ke dni , datum, . Vozidlo nebylo k datu nehody ani zákonně pojištěno, pojistka byla ukončena ke dni , datum, z důvodu neplacení pojistného (informace o dopravní nehodě včetně fotodokumentace zpracované Policií ČR). Ze smlouvy o nájmu vozidla, předávacího protokolu o zapůjčení vozu, čestného prohlášení k důvodu zapůjčení náhradního vozidla a z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že poškozený měl od , datum, do , datum, zapůjčeno náhradní vozidlo tov. zn. Toyota, za jehož pronájem byla vyúčtována společnosti , právnická osoba, . – , adresa, částka , částka, . V souvislosti s opravou poškozeného vozidla byla poškozenému vyúčtována částka , částka, (faktura č. , hodnota, ). Z výpočtu škod řešených v rámci dopravní nehody je patrné, že poškozenému byla po odečtení spoluúčasti uhrazena náhrada za opravu poškozeného vozidla ve výši , částka, a za zapůjčení náhradního vozidla částka , částka, (, částka, bylo nadlimitních), tyto částky byly dne , datum, ze strany žalobce zaplaceny , právnická osoba, . (detaily transakce). Žalobce uplatnil dne , datum, u žalovaných právo na náhradu plnění, k úhradě částky v celkové výši , částka, jim stanovil lhůtu do , datum, (označené dopisy). V řízení nebylo zjištěno, že by žalované ani přes upomínku zástupce žalobce ze dne , datum, dlužnou částku žalobci zaplatily (výzvy k úhradě z uvedeného dne včetně podacího archu).

4. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění a odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“), nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupní (dále jen „pozemní komunikace“) provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobem provozem tohoto vozidla je pojištěná podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

5. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.

6. Podle § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však , částka, . Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.

7. Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištění bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.

8. Podle § 10 odst. 3 téhož zákona provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s osobou podle odst. 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odst. 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit.

9. Po právním zhodnocení předložených důkazů soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je dán vůči oběma žalovaným pouze z části. Druhá žalovaná, jakožto řidička shora označeného motorového vozidla, způsobila škodu, když zavinila dopravní nehodu, od níž odjela. Protože ke dni nehody nebylo na uvedené vozidlo uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla ve smyslu ust. § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti, vznikla , právnická osoba, dle ust. § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti povinnost uhradit v plné výši poškozenému škodu způsobenou žalovanou. Podle § 24 odst. 9 téhož zákona vznikl Kanceláři vůči tomu, kdo odpovídá za škodu, nárok 1/3 toho co plnila poškozenému, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však , částka, . Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty první jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Dané omezení v rozsahu 1/3 se nevztahuje na situace, které postihuje § 10 zákona o pojištění odpovědnosti. Vzhledem k tomu, že na základě provedených důkazů má soud za prokázané, že druhá žalovaná místo dopravní nehody opustila bez zřetele hodného důvodu, čímž znemožnila zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody a ověření, zda řídila vozidlo bez požití návykových látek, má žalobce nárok na náhradu celého plnění, které plnil poškozenému, avšak v plné výši pouze vůči druhé žalované. V daném případě bylo zjištěno, že druhá žalovaná byla řidičkou výše označeného vozidla, jež svým jednáním způsobila škodní následek, první žalovaná byla vlastníkem a provozovatelem tohoto vozidla. Soud zároveň přihlédl k § 10 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti, podle něhož první žalovaná, jakožto provozovatel vozidla, by plně za vyplacenou škodu odpovídala pouze v případě, že by nastala situace presumovaná v § 10 odst. 1 písm. g) až i) téhož zákona (neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit). V posuzovaném případě však nastala situace, která vychází z § 10 odst. 1 písm. c) stejného zákona. Z tohoto důvodu plně v souladu s výše citovanými ustanoveními odpovídají za způsobenou škodu včetně nákladů, které vyřízením případu vznikly, obě žalované toliko v rozsahu 1/3, druhá žalovaná pak plně v celém rozsahu. Za účelně vynaložený náklad soud považuje i náklad spojený se zapůjčením náhradního vozidla v přiznané výši , částka, . Žalobce žalované vyzval k úhradě dlužné částky, žalované však svoji povinnost nesplnily, čímž se dostaly do prodlení. Proto má žalobce v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) právo vedle plnění i na přiznání úroku z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (ust. § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná toliko ve vztahu k druhé žalované, k první žalované pouze do výše 1/3, proto oběma žalovaným společně a nerozdílně (vzhledem k solidárnosti dlužníků s přihlédnutím k § 1872 a násl. o.z.) uložil povinnost zaplatit žalobci 1/3 dlužné částky ((, částka, + , částka, ) : 3) a druhé žalované výlučně ve zbývajícím rozsahu, a to včetně úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty ke splnění povinnosti tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Vůči první žalované z popsaných důvodů žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl (výrok III. tohoto rozsudku). Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako běžnou třídenní.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a s § 151 odst. 2 os.ř. Žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný vůči druhé žalované, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva a půl úkonu právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á , částka, dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) a náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po , částka, dle § 13 odst. 4 AT. Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku , částka, . Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši , částka, , splatná rovněž v běžné třídenní lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo bylo stanoveno v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok IV. tohoto rozsudku).

11. Jinak tomu bylo ve vztahu mezi žalobcem a první žalovanou. Zde soud postupoval dle § 142 odst. 2 o.s.ř. V tomto případě vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby (výrokem III.) neúspěch žalobce převyšoval jeho úspěch, proto právo na poměrnou část nákladů řízení náleželo první žalované. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu soud žádné náklady, které by na straně této žalované měly vzniknout, nezjistil, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozsudku.