25 C 46/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 3. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované o zaplacení 101 150,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 101 150,19 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 101 150,19 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 89 830,78 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 89 599,40 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 89 148,22 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 89 053,83 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 86 084,43 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 86 962,07 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 94 001,51 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 90 026,51 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 89 563,65 Kč od [datum] do [datum], dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to tak, že druhá žalovaná a třetí žalovaný jsou zavázáni společně a nerozdílně, a plněním první žalované zaniká v rozsahu plnění povinnost společně zavázaných druhé žalované a třetího žalovaného a plněním společně zavázaných druhé žalované a třetího žalovaného zaniká v rozsahu plnění povinnost první žalované.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce na náhradě nákladů řízení částku 37 201 Kč, a to tak, že druhá žalovaná a třetí žalovaný jsou zavázáni společně a nerozdílně, a plněním první žalované zaniká v rozsahu plnění povinnost společně zavázaných druhé žalované a třetího žalovaného a plněním společně zavázaných druhé žalované a třetího žalovaného zaniká v rozsahu plnění povinnost první žalované.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovaným povinnost zaplatit mu částku 101 150,19 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě a náklady spojenými s uplatněným pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to nejprve společně a nerozdílně, následně tak, že toliko druhá žalovaná a třetí žalovaný jsou zavázáni společně a nerozdílně, ve vztahu mezi první žalovanou a druhou žalovanou a třetím žalovaným zaniká v rozsahu plnění povinnost nesolidárních dlužníků. Usnesením ze dne [datum] byla připuštěna změna žaloby, kterou došlo k úpravě petitu žaloby. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání (skladové haly [číslo]). Dne [datum] žalobce, z pozice pronajímatele, s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (současný nájemce) a první žalovaná (budoucí nájemce) uzavřeli smlouvu o postoupení práv a převzetí povinností ze smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání, na jejímž základě byl první žalované přenechán do dočasného užívání nebytový prostor (skladová hala [číslo]) v obci [obec], k.ú. [část obce] (adresa [adresa žalobkyně]). Dne [datum] žalobce, jakožto pronajímatel, uzavřel s první žalovanou, jakožto nájemcem, a druhou žalovanou se třetím žalovaným, jakožto ručitelem, dohodu o privativní novaci, jejímž obsahem bylo i ručitelské prohlášení druhé žalované a třetího žalovaného, jímž se zavázali pro případ vzniku dluhu žalované vyplývající z uzavřené nájemní smlouvy ve lhůtě překračující 20 dnů, že takový dluh druhá žalovaná a třetí žalovaný uspokojí. První žalovaná porušila nájemní smlouvu, dostala do prodlení s úhradou nájemného a plnění za služby spojené s užíváním předmětu nájmu, proto ze strany žalobce došlo dne [datum] k výpovědi nájemní smlouvy. Vzhledem k neshodám, které panovaly mezi stranami, došlo po výpovědi nájemní smlouvy mezi žalobcem a první žalovanou k uzavření dohody o narovnání, na jejímž základě si vypořádali vzájemná práva a povinnosti. Po provedeném zápočtu vzájemných pohledávek žalobce a první žalované obsažených v dohodě o narovnání činí pohledávka žalobce částku 110 223,20 Kč, představující smluvní pokutu ve výši 101 150,19 Kč a úroky z prodlení v zákonné sazbě v kapitalizované výši 9 073,01 Kč. S touto dohodou vyslovili souhlas i oba ručitelé (druhá žalovaná a třetí žalovaný). Protože se první žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku, který nesplnila ani na základě výzvy k zaplacení ze dne [datum], postupoval žalobce v souladu s ručitelským závazkem druhé žalované a třetího žalovaného a vyzval ručitele v náhradní lhůtě k plnění daného dluhu. Dne [datum] jim zaslal výzvu k zaplacení. Ani ručitelé neuhradili ničeho. Žalobce požadoval vedle dlužné částky i úroky z prodlení v zákonné sazbě a dále náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

2. Žalovaní prostřednictvím jejich tehdejšího právního zástupce navrhli zamítnutí žaloby. Doplnili, že nárok žalobce zcela neuznávají, sazbu smluvní pokuty ve výši 0,4 % z dlužné částky za každý den prodlení považovali za rozpornou s dobrými mravy. K prvnímu ani k druhému nařízenému ústnímu jednání se bez omluvy nedostavili, ačkoliv byli řádně předvolání prostřednictvím svého zástupce. Teprve po nařízení termínu druhého ústního jednání zástupce žalovaných soudu sdělil, že žalované již právně nezastupuje. Předvolání mu přitom bylo doručeno dne [datum], zprávu soudu podal dne [datum]. Za tohoto stavu soud neměl důvod odročovat jednání, neboť zástupce žalovaných měl povinnost o jednání své klienty zpravit. Soud proto postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc a rozhodl projednal v nepřítomnosti žalovaných.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobce, z pozice pronajímatele, uzavřel dne [datum] s [anonymizováno] [příjmení], jakožto nájemkyní, smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání, jejímž předmětem byly skladovací prostory a kancelářská buňka. [anonymizováno] [příjmení] se zavázala platit měsíční nájemné ve výši 66 446 Kč (roční nájemné činilo 797 352 Kč). V článku VI. odst. 1 této smlouvy si strany sjednaly pro případ prodlení s plněním povinnosti platit nájemné či zálohy za služby spojené s užívání předmětu nájmu, smluvní pokutu ve výši 0,4 % z dlužné částky za každý, byť jen započatý den prodlení. Dne [datum] uzavřel žalobce, jakožto pronajímatel s první žalovanou (budoucí nájemce) a [anonymizováno] [příjmení] (současný nájemce) smlouvu o postoupení práv a převzetí povinností ze smlouvy o nájmu sloužícího k podnikání, na jejímž základě [anonymizováno] [příjmení] postoupila veškerá práva a povinnosti ze smlouvy na první žalovanou, která postoupení přijala. Strany se dohodly na převzetí veškerých závazků a povinností současného nájemce budoucím nájemcem. Pronajímatel přitom vyslovil souhlas s postoupením práv a převzetím závazků a povinností. Následovalo uzavření dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu prostoru sloužícího k podnikání, který uzavřel žalobce, jakožto pronajímatel, s první žalovanou, jakožto nájemcem, dne [datum]. Pronajímatel se tímto dodatkem zavázal umožnit nájemci instalaci a užívání regálového systému pro skladování zboží. Dne [datum] uzavřel žalobce, jakožto pronajímatel, s první žalovanou (nájemce), druhou žalovanou (ručitel 1.) a třetím žalovaným (ručitel 2.) dohodu o privativní novaci, obsahující i ručitelský závazek obou ručitelů. V rámci této dohody se strany smlouvy shodly na tom, že nájemce dluží pronajímateli z titulu nájemní smlouvy částku 257 577,32 Kč. Účastníci se dohodli na zrušení těchto vzniklých práv a povinností z titulu nájemní smlouvy a uzavřeli dohodu o privativní novaci, na jejímž základě se nájemce zavázal zaplatit pronajímateli peněžitou částku ve výši 429 577,32 Kč ve dvou měsíčních splátkách (první splátka 86 095,81 Kč, splatná dne [datum], druhá splátka ve výši 343 481,51 Kč byla splatná dne [datum]), a to pod ztrátou výhody splátek. Pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z výše označené částky. Pro případ, že by nedošlo k uhrazení dlužné částky nájemcem, nastupovali na jeho místo s povinností splatit dluh oba ručitelé, a to společně a nerozdílně. V článku IV. této dohody se ručitelé zavázali k převzetí ručení za veškeré ostatní případné závazky z nájemní smlouvy, oba ručitelé prohlásili, že vznikne-li pronajímateli jakékoliv právo na plnění z titulu nájemní smlouvy či z porušení nájemní smlouvy, které nesplní nájemce do 20 dnů poté, co u něj bylo uplatněno, uspokojí jej ručitelé. V článku V. odst. 6 strany deklarovaly, že tato dohoda byla uzavřena na žádost nájemce. Dne [datum] došlo k uzavření dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu prostoru sloužícího k podnikání. Daný dodatek uzavřel žalobce, jakožto pronajímatel, s prvním žalovaným, jakožto nájemcem. Tímto dodatkem došlo k úpravě sjednané výše nájemného a služeb s oprávněním pronajímatele každoročně sjednanou výši upravit z důvodu inflace. Posléze dne [datum] žalobce, jakožto pronajímatel, a první žalovaná, jakožto nájemce, uzavřeli dohodu o narovnání, z níž vyplývá, že mezi účastníky není sporu o tom, že nájemce se dostal do prodlení s úhradou nájemného a plněním za služby spojené s užíváním předmětu nájmu, kdy celkový dluh nájemce z titulu porušení nájemní smlouvy činil ke dni uzavření dohody částku 618 720,94 Kč, jehož součástí mimo jiné byla i smluvní pokuta ve výši 90 669,19 Kč (0,4 % denně z částky 89 830,78 Kč od [datum] do [datum], z částky 89 599,40 Kč od [datum] do [datum], z částky 89 148,22 Kč od [datum] do [datum] a z částky 89 053,83 Kč od [datum] do [datum]) a dále z částky 22 714 Kč, odpovídající smluvní pokutě ve výši 0,4 % denně z částky 86 084,43 Kč od [datum] do [datum], z částky 86 962,07 Kč od [datum] do [datum], z částky 94 001,51 Kč od [datum] do [datum], z částky 90 026,51 Kč od [datum] do [datum], z částky 89 563,65 Kč od [datum] do [datum], přičemž ujednání o smluvní pokutě vyplývalo z článku VI. odst. 1 nájemní smlouvy. Strany smlouvy narovnaly i jejich sporná a pochybná práva a nahradily je novým závazkem, v němž mimo jiné nájemce výslovně uznal svůj dluh vůči pronajímateli co do důvodu a výše dle specifikace v článku I. odst. 2 této dohody a zavázal se jej uhradit. Strany následně započítaly vzájemné pohledávky, tímto zápočtem mimo jiné došlo k částečnému započtení, pohledávka pronajímatele 2. tak nadále činila toliko částku 78 436,19 Kč (namísto původních 90 669,19 Kč). Pohledávka pronajímatele 3. ve výši 22 714 Kč započtena nebyla. V článku IV. odst. 3 této dohody druhá žalovaná a třetí žalovaný připojeným podpisem pod tuto dohodu vyslovili souhlas s obsahem této dohody. Za první žalovanou ve všech případech jednala jednatelka [celé jméno žalované], tedy druhá žalovaná (výše označené smlouvy a dohody včetně dodatků). Žalobce vyzval první žalovanou dopisem ze dne [datum] k úhradě dluhu ve výši 110 223,20 Kč (výzva k zaplacení z uvedené dne). První žalované žalobce poskytl lhůtu pro splnění povinností v délce 7 dnů. Tato výzva byla doručena dne [datum] (detail zprávy zasílané prostřednictvím datové schránky). Dne [datum] žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval k úhradě dluhu v téže výši i druhou žalovanou a třetího žalovaného, stanovil přitom lhůtu do [datum]. Téhož dne ([datum]) byly zásilky podány k poštovní přepravě (označené výzvy včetně podací stvrzenky a informací k zásilce). V řízení nebylo zjištěno, by žalovaní nárokovanou částku žalobci uhradili.

4. Podle § 2302 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně k podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící k podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího k podnikání obecná ustanovení o nájmu.

5. Podle § 2303 o. z., je-li s nájmem prostoru sloužícího k podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně.

6. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

7. Podle § 1895 odst. 1, 2 o. z. nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno. Má-li být plnění ze smlouvy trvající nebo pravidelně se opakující, lze smlouvu postoupit s účinky k tomu, co ještě nebylo splněno.

8. Podle § 1903 odst. 1, 2 o. z. dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu. Narovnání nelze odporovat jen proto, že jím vznikl nepoměr mezi vzájemným plněním stran.

9. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

10. Podle § 1902 o. z. dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen.

11. Podle § 2018 odst. 1, 2 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.

12. Podle § 2025 odst. 2 o. z. uznání dluhu dlužníkem je účinné vůči ručiteli, vysloví-li s tím ručitel souhlas.

13. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je dán. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobce uzavřel s původní nájemkyní [anonymizováno] [příjmení] smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání, jíž soud hodnotil v souladu s § 2302 a násl. a o. z., ve spojení s § 2201 a násl. o. z. V souladu s § 1895 a násl. o. z., došlo na základě smlouvy o postoupení práv a převzetí povinností ze smlouvy o nájmu k přechodu práv a povinností z této smlouvy plynoucí z nájemce [anonymizováno] [příjmení] na první žalovanou, jejíž jednatelkou byla druhá žalovaná. Další dodatky č. 1 a č. 2 ke smlouvě o nájmu, jež uzavírala první žalovaná z pozice nájemce se žalobcem, jakožto pronajímatelem. Vzhledem k uzavření dohody o privativní novaci, jež byla uzavřena dne [datum], došlo v souladu s § 1902 o. z., k novaci původního závazku, kdy původní závazek zanikl a byl nahrazen závazkem novým, a to v návaznosti na uznání dluhu dlužníkem (prvním žalovaným). V rámci této smlouvy došlo zároveň i k ručitelskému závazku druhé žalované a třetího žalovaného, který soud posoudil v souladu s § 2018 a násl. o. z. Soud zároveň přihlédl i k § 2025 odst. 2 o. z., podle něhož uznání dluhu dlužníkem je účinné vůči ručiteli, vysloví-li s tímto ručitel souhlas. Protože součástí této dohody byl souhlas obou ručitelů, vznikla jim povinnost v případě neuhrazení dluhu vyplývajícího z nájemní smlouvy první žalovanou ve lhůtě do 20 dnů, uhradit takto sjednaný nový závazek první žalované. Dohodu o narovnání, kterou žalobce s první žalovanou uzavřeli dne [datum], soud posoudil v souladu s § 1903 a násl. o. z. Součástí této dohody bylo i uznání dluhu ze strany první žalované, vyplývající z § 2053 a násl. o. z. Oba ručitelé s tímto vyslovili v článku IV. odst. 3 této dohody souhlas, proto je i tato dohoda o narovnání a uznání dluhu zavazovala. Z této dohody o narovnání vyplývá, že po započtení vzájemných závazků první žalovaná i nadále žalobkyni dlužila částku 78 436,19 Kč a částku 22 714 Kč (celkem 101 150,19 Kč). Uznáním závazku přitom dochází k vyvratitelné právní domněnce existence a trvání dluhu v uznané výši v době uznání (§ 2053 o.z.). Bylo tak na žalovaných, aby prokázali, že nárok žalobce zanikl či neexistuje, což se v posuzované věci nestalo.

14. Co se týká námitky žalovaných, že smluvní pokuta ve výši 0,4 % z dlužné částky za každý den prodlení je rozporná s dobrými mravy, je třeba zmínit, že s ohledem na uzavření dohody o privativní novaci a dohody o narovnání, došlo k zániku původního závazku, který byl nahrazen novým závazkem, není proto namístě zkoumat závazek původní. Nicméně i za situace, že by k tomuto zkoumání přiměřenosti došlo, soud má za to, že by žaloba byla i v tomto případě důvodná, neboť její výše neodporuje současným judikaturním závěrům. Je třeba zdůraznit, že tento závazek nevyplývá ze spotřebitelských smluv, nýbrž ze smluv uzavřených mezi podnikateli, právo na její zaplacení bylo spojeno s prodlením dlužníka s úhradou sjednaných závazků, dané ujednání bylo dostatečně určité a srozumitelné, přičemž její výše není vybočující z běžné výše, jíž akceptují i vyšší soudy. Nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta přitom nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat (absolutní) neplatnost, ujednání pro porušení dobrých mravů, nýbrž může být důvodem k použití moderačního práva soudu. Pokud by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, není vyloučeno posoudit její ujednání jako (absolutně) neplatné právní ujednání podle § 588 o. z., v takovém případě nepřichází v úvahu její moderace (srov. usnesení NS ČR sp. zn. 33 Cdo 5377/2017). V daném případě však soud nedospěl k závěru, že by se okolnosti, za nichž byla smluvní pokuta sjednána, příčily dobrým mravům, stejně tak nedospěl k závěru ani o nepřiměřenosti smluvní pokuty, nebylo tak namístě zvážit použití případného moderačního práva. Soud přitom při posuzování přiměřenosti smluvní pokuty vycházel z okolností, které byly rozhodné v době ujednání smluvní pokuty. Nejvyšší soud ČR však změnil přístup posuzování přiměřenosti smluvních pokut a jejich moderaci, a to rozsudkem sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, podle něhož mají soudy nadále posuzovat přiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nikoliv přiměřenost konkrétního nároku na uhrazení smluvní pokuty. Může tak být přihlédnuto i k jiným okolnostem, než pouze k těm, jež byly dány při sjednání smluvní pokuty. V posuzovaném případě je jednoznačné, že sjednání výše smluvní pokuty vychází již z původní smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání. Z následně uzavíraných smluv, dohod i dodatků je patrné, že účastníci řízení setrvali na sjednané výši smluvní pokuty, první žalovaná uznáním dluhu ji opětovně akceptovala, přičemž vzhledem k ručitelskému závazku, který byl obsažen v označených dohodách, kde byla jednoznačně uvedena i výše dluhu vycházející z ujednání o smluvní pokutě, vyplývá, že rovněž i oba dva další žalovaní (druhá žalovaná a třetí žalovaný) souhlasí s tímto ujednáním, výši smluvní pokuty nikterak nerozporují. Nelze odhlédnout ani od toho, že druhá žalovaná byla v době uzavírání všech výše označených listin jednatelkou první žalované. Je jednoznačné, že účel sjednané smluvní pokuty byl prevenční, aby se předcházelo vzniku dluhu, měl funkci i sankční pro případ nesplnění daného ujednání. Z okolností případu soud nevyhodnotil, že by sjednaná výše smluvní pokuty byla nepřiměřeně vysoká, když z řady soudních rozhodnutí vyplývá, že i smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z dlužné částky za každý den prodlení je smluvní pokuta přiměřená. Vždy však závisí na okolnostech daného případu.

15. Za daného stavu soud proto vyhodnotil, že žalovaní dluží žalobci částku 101 150,19 Kč, sestávající se z částky 78 436,19 Kč, jež nezanikla započtením oproti pohledávce pronajímatele 2., a dále z částky 22 714 Kč, jež byla v dohodě o narovnání označena jako pohledávka pronajímatele 3. První žalovaná svůj dluh vůči žalobci uznala co do důvodu a výše a zavázala se jej uhradit, co se týká druhé žalované a třetího žalovaného, jejich závazek vznikl v návaznosti na jejich ručitelské prohlášení a následné souhlasy s uzavřenými dohodami či smlouvami. Protože povinnost k úhradě daného dluhu byla uložena jak dlužníkovi, tak i ručitelům, přičemž pouze mezi ručiteli jde o solidární závazek, bylo výrokem I. tohoto rozsudku zároveň stanoveno i to, že plněním jednoho z ručitelů zaniká v rozsahu plnění povinnost dlužníka a naopak, neboť v tomto případě solidárnost závazku není dána (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 26 Odo 786/2006). Protože se žalovaní dostali do prodlení s úhradou svého závazku, má žalobci v souladu s § 1970 o. z., právo vedle plnění i na přiznání úroků z prodlení, jejichž výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (§ 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). Žalobci byl proto přiznán i úrok z prodlení v zákonné sazbě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaným byla ke splnění uložené povinnosti dle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena běžná třídenní lhůta.

16. Žalobce rovněž uplatnil v souladu s § 3 nařízení č. 351/2013 Sb. právo na zaplacení náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky v zákonné výši 1 200 Kč. V posuzované věci jde o závazkový vztah vzniklý mezi podnikateli, proto má žalobce dle citovaného ustanovení právo na zaplacení minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky v určené výši 1 200 Kč. Jde o paušálně stanovenou výši nákladů, které jsou spojeny s úkony žalující strany v souvislosti s uplatněním pohledávky ještě před zahájením řízení. I tato povinnost byla stanovena v běžné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 2 část věty první za středníkem o. s. ř. Žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 4 047 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) za pět úkonů právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění, 2x účast u jednání soudu (11. 7. 2023 a 8. 8. 2023) á 5 180 Kč a náhrada hotových výdajů advokáta za pět úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Podle § 137 odst. 1 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 5 754 Kč Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 37 201 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.

18. Soud pro úplnost dodává, že žalobkyni nepřiznal odměnu za jeden úkon právní služby a paušální náhradu nákladů v souvislosti s druhou výzvou k plnění, neboť má za to, že pokud se žalobce rozhodl požadovat plnění po všech žalovaných v jednom řízení, pak tato odměna mu náleží toliko za jeden úkon právní služby, nikoliv dva úkony (srov. § 11 odst. 1 písm. d) AT), přičemž jednotlivé výzvy se lišily toliko v nepatrné části. S touto úvahou ostatně koresponduje i to, že v petitu žaloby žalobce původně požadoval odměnu pouze za jednu výzvu k plnění, nikoliv za dvě výzvy.