25 C 51/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky ve výši 1 416 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 416 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu shora uvedenou částku spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnil tím, že u žalované bylo žalobcem dne 12. 3. 2020 vyžádáno odborné lékařské vyšetření zjišťující obsah alkoholu nebo jiných návykových látek včetně odběru biologického materiálu, a to na základě důvodného podezření, že žalovaná vykonávala pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky činnost, při níž by mohla ohrozit život či zdraví nebo poškodit cizí majetek. Rozborem moči žalované byly zachyceny amfetaminové deriváty. Náklady vyšetření činily částku 1 235 Kč, které žalobce uhradil [příjmení] [anonymizováno] a.s. a [anonymizována dvě slova] [obec]. Žalovaná byla k úhradě vyzvána dopisem ze dne 22. 7. 2020, svůj dluh však neuhradila. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel ČR a na další soudem zjištěné adresy. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem, ze kterých vyplývají skutečnosti tvrzené žalobcem. Z protokolu o lékařském a toxikologickém vyšetření osoby při podezření z ovlivnění návykovou látkou ze dne 12. 3. 2020 a ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, obor toxikologie ze dne 19. 4. 2020 vyplývá, že žalovaná se k žádosti žalobce téhož dne podrobila lékařskému vyšetření, přičemž v krvi žalované byl prokázán metamfetamin (pervitin) a nebyla schopna bezpečně řídit motorové vozidlo. Za toxikologické vyšetření moči byla žalobci ze strany [anonymizováno] [obec] vystavena dne 25. 3. 2020 faktura znějící na částku 720 Kč, splatná dne 24. 4. 2020 (daňový doklad [číslo] včetně přílohy), kterou žalobce uhradil dne 16. 4. 2020 (výpis z účtu). Žalobce zaplatil dne 27. 4. 2020 i částku 515 Kč (výpis z účtu), jež mu byla [právnická osoba] vyúčtována za poskytnuté lékařské služby žalované dne 8. 4. 2020 se splatností dne 8. 5. 2020 (daňový doklad – faktura [číslo]). Dále došlo k vyúčtování nákladů za dopravu ve výši 181 Kč (údaje pro vyčíslení nákladů na dopravu ze dne 7. 7. 2020 a vyúčtování nákladů za dopravu). Věc byla žalobce předána Městskému úřadu Nepomuk k projednání přestupku proti zákonu o silničním provozu, neboť u žalované byl zjištěn pozitivní výsledek na přítomnost návykové látky (rozhodnutí žalobce ze dne 24. 4. 2020). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná dlužnou částku ani přes upomínku žalobce ze dne 22. 7. 2020 žalobci zaplatila (výzva z uvedeného dne včetně závady). Podle ustanovení § 20 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon o ochraně zdraví“), orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna se podrobit osoba: a) u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek, b) u které je důvodné podezření, že se požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky uvedla do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek, c) u které je důvodné podezření, že přivodila sobě nebo jiné osobě újmu na zdraví anebo způsobila jiné osobě škodu na majetku v souvislosti s požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky. Podle § 24 odst. 1, 2 a 3 věty první zákona o ochraně zdraví náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce v souladu s § 24 odst. 1 téhož zákona uhradil poskytovateli zdravotních služeb náklady na odborné lékařské vyšetření žalované, u níž bylo shledáno podezření na řízení motorového vozidla pod vlivem návykové látky. Žalovaná, která se dle shora citovaného ustanovení § 20 odst. 1, 2 a 3 zákona o ochraně zdraví podrobila odbornému lékařskému vyšetření, má povinnost v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 a 3 zákona o ochraně zdraví k úhradě za provedené vyšetření i dopravu do zdravotnického zařízení, neboť se u této vyšetřované osoby prokázala přítomnost návykových látek (metamfetamin). Svoji povinnost však ani přes výzvu žalobce nesplnila. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého závazku, má žalobce v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo vedle plnění i přiznání úroku z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (ustanovení § 2 nařízení č. 357/2013 Sb.). Soud z rozebraných důvodů žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. jako běžnou třídenní. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. Žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které se sestávají toliko z náhrady hotových výdajů žalobce v paušální výši ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. za 2 úkony (výzva k plnění a sepis žaloby) po 100 Kč dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a exekučního řádu Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 200 Kč. I tato uložená povinnost je splatná v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. Výrok III. tohoto rozsudku je opřen o ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle něhož přešla poplatková povinnost za žalobce, který byl v řízení od poplatku osvobozen dle ust. § 11 odst. 2 písm. a) téhož zákona, dle výsledku řízení na žalovanou. Výše uložené povinnosti vyplývá z položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku poplatků, dle něhož činí výše soudního poplatku 1 000 Kč. Splatnost byla stanovena dle ust. § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.