25 C 51/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený zástupcem z řad advokátů anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 3 355 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 602 Kč spolu s náhradou nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč, splatných vždy do každého 25. dne běžného měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť i jediné splátky řádně a včas.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 3 355 Kč spolu s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 247 Kč za období od [datum] do [datum]. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění vozidla. K uzavření této smlouvy došlo okamžikem zaplacení prvního pojistného. Předmětnou smlouvou došlo k pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Účastníci sjednali první pojistné ve výši 2 583 Kč, které bylo smluveno v čtvrtletním intervalu a splatné k prvnímu dni daného pojistného období. Pojištění zaniklo ke dni [datum] pro neplacení. Ke dni zániku pojištění činí dlužné pojistné za období od [datum] do [datum] částku 2 755 Kč. Žalobkyně doplnila, že dlužné pojistné jí náleží do konce kalendářního měsíce, v němž došlo k předčasnému zániku pojištění. Dále žalobkyni vznikl nárok na úhradu paušalizovaných nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč. K úhradě byl žalovaný vyzván dopisem ze dne [datum], ani poté dluh na pojistném nevyrovnal.

2. Žalovaný, který podal odpor proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu, požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů, neboť žalobě nerozumí. Dodal, že má důvěru v [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který žalovaného již dříve zastupoval v jiných věcech. Na advokáta nemá finanční prostředky, protože je v pracovní neschopnosti a v insolvenci. Zbývá mu měsíčně cca 9 000 Kč, z čehož zaplatí poplatky za bydlení a stravu.

3. O návrhu žalovaného bylo rozhodnuto usnesením ze dne 29. 4. 2022 č.j. 25 C 51/2022-31, které bylo změněno k jeho odvolání, v němž doplnil, že v rámci insolvenčního řízení mu byl povolen splátkový kalendář a z příjmů mu zůstává pouze nezabavitelné minimum, přičemž žalobkyně požaduje pojistné i když vozidlo bylo prodáno v dražbě v rámci insolvenčního řízení, usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 5. 2022 č.j. 18 Co 129/2022-45 tak, že žalovanému bylo přiznáno v rámci tohoto řízení osvobození od placení soudních poplatků a byl mu ustanoven zástupce z řad advokátů [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

4. Ustanovený zástupce se vyjádřil tak, že žalovaný neuznává žalobou uplatněný nárok. Připomněl, že usnesením Krajského soudu v Plzni z [datum] č.j. KSPL 56 INS 6100/2020 byl prohlášen na žalovaného úpadek. Z následné zprávy ins. správce je zřejmé, že předmětný automobil byl sepsán do majetkové podstaty žalovaného. Usnesením Krajského soudu v Plzni z [datum] č.j. KSPL 56 INS 6100/2020 bylo žalovanému schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty a žalovanému uložena povinnost vozidlo vydat správci, což žalovaný učinil. Dne [datum] Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 56 INS 6100/2020 udělil správci souhlas s prodejem vozidla mimo dražbu. K prodeji vozidla došlo dne [datum], což plyne ze zprávy ins. správce z [datum]. Dle názoru žalovaného nemůže být nárok po žalovaném uplatněn v civilním řízení, neboť v době, po kterou žalobkyně žádá o dlužné pojistné, s vozidlem disponoval ins. správce. Poukázal přitom na § 228 písm. l) insolvenčního zákona, když dle jeho názoru přešla povinnost žalovaného hradit pojistné na ins. správce, a to od okamžiku, kdy bylo žalovanému schváleno oddlužení splátkovým kalendářem a zpeněžením majetkové podstaty. Případný nárok by navíc měl být uplatněn jako nárok za majetkovou podstatou dle § 168 odst. 2 písm. b) ins. zákona, neboť povinné pojistné lze považovat za náklad spojený s udržováním a správou majetkové podstaty. Takovýto nárok nelze uplatnit vůči žalovanému žalobou, ale uplatněním pohledávky za majetkovou podstatou v rámci ins. řízení. Pro případ, že by se soud neztotožnil s jeho argumentací, navrhl, aby žalovanému vzhledem k jeho tíživé finanční situaci umožnil žalovanému plnění ve splátkách po 500 Kč měsíčně. Zároveň ze stejného důvodu a s přihlédnutím k okolnostem věci navrhl i postup dle § 150 o.s.ř.

5. Žalobkyně v reakci na to uvedla, že ji žalovaný neoznámil rozhodnutí o úpadku žalovaného ani vydání vozidla ins. správci. Nedozvěděl se ani o zpeněžení vozidla dne [datum]. Připomněl, že v případě změny vlastníka pojištěného motorového vozidla dochází k zániku pojištění dnem, kdy je tato skutečnost pojistiteli oznámena. Protože se tak nestalo, zánik pojištění nastal ke dni [datum] z důvodu neplacení pojistného. Pohledávka, která vznikla až po zániku pojištění (resp. byla vyčíslena ke dni zániku pojištění) nemohla být přihlášena do ins. řízení. Žalovaný nereagoval na upomínku, jež mu byla doručena dne [datum] a v níž mu byla stanovena zákonná lhůta min. 30 dnů k úhradě dlužného pojistného, nereagoval ani na oznámení o zániku pojištění, v němž žalobkyně vyčíslila svoji pohledávku. Žádná reakce nepřišla ani na další výzvy, které žalobkyně vůči žalovanému učinila. Za upomínky pak byly účtovány v souladu s pojistnými podmínkami a sazebníkem žalobkyně poplatky ve výši 300 Kč (celkem 600 Kč). Žalobkyně nadále trvala na podané žalobě a souhlasila s poskytnutím splátkového kalendáře žalovanému v měsíční výši 500 Kč.

6. Zástupce žalovaného v replice zmínil, že úpadek žalovaného bylo možné zjistit z veřejně přístupného obchodního (správně zřejmě insolvenčního) rejstříku, přičemž žalobkyně, jakožto profesionál, se měla a mohla takové informace před uzavřením smlouvy zjistit. Poukázal na princip publicity insolvenčního rejstříku a dodal, že stejně tak si žalobkyně mohla zjistit i informace o vydání vozidla. Pohledávku za majetkovou podstatou nebo pohledávku na roveň ji postavenou přitom lze uplatnit vůči insolvenčnímu správci kdykoli v průběhu ins. řízení. V ostatním žalovaný setrval na své obraně.

7. Žalobkyně v návaznosti na to uvedla, že pojistník nemusí být totožný s držitelem nebo provozovatelem vozidla. Smluvním partnerem žalobkyně je již od počátku žalovaný bez zřetele k tomu, zda bylo vozidlo zahrnuto do majetkové podstaty dlužníka a zda s ním nakládal ins. správce. Odkázal i na § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., podle něhož k zániku pojištění dochází dnem, kdy pojistník, jeho dědic, jeho právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámí pojistiteli změnu vlastníka tuzemského motorového vozidla, k čemuž však nedošlo do doby zániku pojištění pro neplacení pojistného. Nepodstatná je tak dle jeho názoru jak skutečnost, že je žalovaný v insolvenci, že s vozidlem nakládal ins. správce či že došlo ke zpeněžení předmětného vozidla.

8. Soud z provedeného dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu o pojištění vozidla k pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v níž se žalovaný zavázal platit pojistné za sjednané čtvrtletní období ve výši 2 583 Kč (10 333 Kč ročně). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, počátek pojištění byl stanoven na den [datum]. Uvedenou smlouvou došlo k pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jehož vlastník a provozovatel byl žalovaný. Nedílnou součást citované smlouvy tvořily pojistné podmínky žalobkyně (pojistná smlouva [číslo] včetně přílohy, záznam z jednání, pořízení fotodokumentace vozidla, pojistné podmínky, shodná tvrzení účastníků). Dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužného pojistného s tím, že žalovaného upozornila pro případ, pokud by nedošlo k jeho úhradě nejpozději do stanoveného data přesahujícího 1 měsíc, že dojde k zániku pojištění sjednaného touto smlouvou. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalovaného upozornila, že dne [datum] zanikla z důvodu nezaplacení pojistného pojistná smlouva a vyzvala ho k úhradě dluhu na pojistném ve výši 3 055 Kč, když ho zároveň upozornila na možnost účtování dalšího poplatku ve výši 300 Kč, pokud nedojde k úhradě dlužné částky (zmíněné dopisy včetně dodejky). Z bilance pojistné smlouvy je patrné, že ke dni ukončení pojistné smlouvy ([datum]) žalovaný dlužil žalobkyni částku 3 355 Kč, přičemž součástí vyúčtovaných částek byly i 2 poplatky za upomínání ve výši á 300 Kč (celkem 600 Kč). Tyto poplatky vyplývají ze sazebníku nákladů na vymáhání pojistného s účinností od [datum]. K úhradě dluhu žalobkyně žalovaného vyzvala dále dopisem ze dne [datum] a rovněž prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne [datum] (zmíněné dopisy). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný dlužnou částku žalobkyni zaplatil.

9. Usnesením Krajského soudu v Plzni z [datum] č.j. KSPL 56 INS 6100/2020 byl prohlášen na žalovaného úpadek. Ze zprávy ins. správce je zřejmé, že předmětný automobil byl sepsán do majetkové podstaty žalovaného. Usnesením Krajského soudu v Plzni z [datum] č.j. KSPL 56 INS 6100/2020 bylo žalovanému schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty a žalovanému uložena povinnost vozidlo vydat správci. Dne [datum] Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 56 INS 6100/2020 udělil správci souhlas s prodejem vozidla mimo dražbu. K prodeji vozidla došlo dne [datum], což vyplývá ze zprávy ins. správce z [datum] a z kupní smlouvy z [datum].

10. V průběhu řízení byl vyslechnut žalovaný, který potvrdil, že za poslední čtvrtletí nezaplatil pojistné, a to v návaznosti na informaci, kterou obdržel od asistentky ins. správce, když ji telefonicky ze své vlastní iniciativy kontaktoval. Nedokázal upřesnit, kdy k telefonátu došlo ani jméno asistentky. Již předtím kontaktoval ins. správce, a to prostřednictvím svého zástupce, bylo mu sděleno, že se v dané věci nedá nic dělat. Dodal, že informaci o prodeji vozidla předával i žalobkyni v její pobočky na adrese [adresa] Ani v tomto případě nedokázal být konkrétnější jak v datu jeho návštěvy či v dalších okolnostech. Vzpomněl si pouze na to, že k tomu došlo asi týden poté, co byla uzavřena kupní smlouva o prodeji vozidla. Žalovaný rovněž sdělil, že pojistnou smlouvu uzavíral ještě před tím, než byl v insolvenčním řízení.

11. Ke své majetkové a osobní situaci žalovaný vypověděl, že vlastní ½ bytu o velikosti 3+1 na adrese [ulice a číslo] v [obec] [část obce]. Druhou polovinu, kterou prodal jeho otčím, s kterým v bytě bydlel, vlastní společnost [právnická osoba] (správně [právnická osoba], jak soud zjistil z výpisu z KN, [list vlastnictví] a z předložené dohody o užívání bytu spoluvlastníky). Bydlí sám v té jedné polovině bytu, v druhé polovině jsou v jednom pokoji dva nájemníci. Zařízení a vybavení bytu je z roku 2001, nábytek z roku 1994. Dále žalovaný vlastní vozidlo [značka automobilu], jehož cenu odhadl na 15 až 20 tisíc korun. Tato skutečnost vyplývá i ze zprávy odboru registru vozidel a řidičů Magistrátu města Plzně z [datum]. Nemá žádné peněžní prostředky. Je zaměstnán u [právnická osoba] [jméno] [příjmení] na pozici řidič. Pobírá pouze minimální mzdu (po zvýšení činí v současnosti cca 18 tisíc Kč měsíčně hrubého), což koresponduje i s předloženým mzdovým výměrem od [datum], podle něhož v té době činila základní měsíční mzda 16 200 Kč hrubého. Za měsíc prosinec roku 2022 mu byla vyplacena výplata asi 12,5 tisíc Kč čistého. Z výplaty mu zaměstnavatel odebírá částku 2 600 Kč na navýšení energií a dále si pak strhává za škodu způsobenou žalovaným na služebním vozidle částky okolo stovek korun. Další příjmy ani příspěvky žalovaný nepobírá. Ke svým výdajům uvedl, že měsíčně platí do fondu oprav a na služby částku 3 800 Kč, 1 000 Kč za elektřinu, 200 Kč za plyn, 300 Kč za internet, za telefon 200 Kč a 5 až 6 tisíc korun za stravné včetně drogerie a benzínu na cestu do práce a zpět. Dále platí pojistku na vozidlo tov. zn. Škoda Fabie 500 Kč měsíčně a pojistku v souvislosti s povoláním ve čtvrtletní částce 1 300 Kč. Kromě již zmíněného dluhu za škodu na služebním vozidle má i dluh, který splácí [právnická osoba] v souvislosti s trestním řízením, když mu byla uložena povinnost zaplatit částku 4 500 Kč, kterou splácí po 500 Kč měsíčně. V současnosti činí daný dluh ještě částku 3 000 Kč. Další dluh vyčíslil částkou cca 18 600 Kč za právní zastoupení v rámci trestního řízení, to teprve žalovaný počne splácet. Tato pohledávka není součástí insolvenčního řízení, kvůli ní mu bylo zasláno rozhodnutí z [datum] o zrušení oddlužení a prohlášení konkurzu, které dosud vzhledem k podanému odvolání není v právní moci. Jiné dluhy ani závazky dle své výpovědi žalovaný nemá. V rámci prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech však žalovaný vypsal i další dluhy, které má vůči [právnická osoba] Credit, [jméno] [příjmení], CFIG atd., přihlášených do insolvence. Žalovaný dodal, že je proti němu vedeno insolvenční řízení, v rámci prohlášeného konkursu mu zablokovali účet. Žalovaný má přítelkyni se 2 dětmi, není otcem těchto dětí. Zatím spolu nežijí.

12. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

13. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.

14. Podle § 2812 o. z. nebylo-li výslovně ujednáno, že pojištění změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného majetku nezaniká, zanikne pojištění dnem oznámení této změny pojistiteli.

15. Podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla.

16. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva v souladu s ustanovením § 2758 a násl. o. z. Účastníci sjednali pojistné, které bylo splatné ve čtvrtletním intervalu, přičemž z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nerozporoval, vyplynulo, že žalovaný nezaplatil pojistné za shora označené období v poměrné části 2 755 Kč. Sám žalovaný potvrzoval, že pojištění za poslední čtvrtletí neplatil, což vysvětlil po koncentraci řízení tím, že tak činil na základě sdělení asistentky insolvenčního správce žalovaného. Pojištění zaniklo dle výše citovaného ustanovení § 2804 o. z., neboť žalovaný ani přes upomínku nedoplatil dlužné pojistné. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 o. z. má žalobkyně právo na pojistné za dobu, po kterou trvalo pojištění. V daném případě se konkrétně jedná o shora označenou dobu, přičemž žalobkyně, jakožto pojistitel, má v souladu s § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Protože v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný svoji povinnost za shora označené období vůči žalobkyni splnil, dluží jí částku 3 355 Kč, přičemž 600 Kč (2 x 300 Kč) žalobkyni náleží z titulu sjednaných poplatků za výzvy k úhradě dlužné částky, jež byly účastníky řízení ujednány v citované pojistné smlouvě odkazem na pojistné podmínky a sazebník žalobkyně.

17. Soud se neztotožnil s obranou žalovaného. Setrval na předběžném názoru, který vyslovil u prvního ústního jednání. V posuzované věci je třeba zdůraznit, že pojistnou smlouvu uzavíral žalovaný z pozice pojistníka, nikoliv z pozice vlastníka vozidla, přičemž nemusí jít o shodnou osobu. To, že v daném případě byl vlastník vozidla totožný s provozovatelem vozidla i s pojistníkem, nic nemění na tom, že jeho status nevyplývá z postavení vlastníka, nýbrž pojistníka, přičemž nelze dané právní instituty směšovat. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nerozporoval, dále vyplynulo, že žalovaný uhradil první dvě splátky sjednaného pojistného, pak přestal hradit. Žalobkyně proto postupovala dle § 2804 o. z. a tzv. kvalifikovanou výzvou vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného. Protože na ni žalovaný žádným způsobem nereagoval a dlužné pojistné nedoplatil, došlo k zániku pojistné smlouvy v návaznosti na toto ustanovení, a to ke dni 7. 1 2021. Soud má s přihlédnutím k § 168 a násl. zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon za to, že nejde o pohledávku za majetkovou podstatou žalovaného – dlužníka v rámci insolvenčního řízení, ani ji na roveň postavenou. Je nerozhodné, zda probíhá ve věci žalovaného insolvenční řízení, neboť zahájení insolvenčního řízení předcházelo uzavření pojistné smlouvy. Není tak pravdivým tvrzení žalovaného, že pojistnou smlouvu uzavřel ještě před tím, než bylo zahájeno insolvenční řízení, protože insolvenční řízení bylo zahájeno usnesením o prohlášení úpadku spojeného s povolením oddlužení dne [datum], pojistná smlouva byla uzavřena dne [datum]. Soud neshledal ani zákonnou překážku pro další vedení civilního řízení. Protože žalovaný uzavřel pojistnou smlouvu, byl jejími ujednáními vázán a své povinnosti, k nimž patří i pravidelná platba sjednaného pojistného, měl plnit. Podle názoru soudu měl (a mohl) oznámit insolvenčnímu správci to, že má uzavřenou pojistnou smlouvu a domluvit se s ním na případném plnění sjednaného pojistného, na případném převzetí jeho povinnosti ins. správcem, žalobkyni pak měl sdělit, že vozidlo bylo zahrnuto do majetkové podstaty a v takovém případě mohl např. i odstoupit od smlouvy. Rovněž po změně vlastnického práva k tomuto vozidlu měl žalovaný danou skutečnost žalobkyni oznámit. Taková povinnost, po jejímž splnění by mohlo dojít k zákonem předvídanému zániku pojištění, vyplývá jak z § 2812 o. z., i z § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. Pokud tak žalovaný neučinil, jde to k jeho tíži. V řízení přitom nebylo prokázáno (ani včas tvrzeno), že by k daným oznámením došlo. Žalovaný sice u druhého ústního jednání uvedl, že kontaktoval asistentku insolvenčního správce, která mu měla sdělit, že další pojistné nemá hradit, a dále navštívil i pobočku žalobkyně, kde měl oznámit informaci o přechodu vlastnického práva k vozidlu, tato tvrzení však doplnil až po koncentraci řízení. Navíc není zřejmé, kdy k tomu došlo, neboť to žalovaný nedokázal upřesnit. K těmto skutečnostem, ani kdyby je žalovaný prokázal, tak není možné vzhledem k § 118b odst. 1 o.s.ř. přihlížet. K zániku pojištění tedy mohlo dojít toliko oznámením žalovaného prokazatelně učiněném vůči žalobkyni o změně vlastnictví, nikoliv samotným přechodem vlastnických práv k předmětnému vozidlu na třetí osobu. Je třeba dále zdůraznit, že zahájením insolvenčního řízení a rozhodnutím o způsobu řešení oddlužením, kdy bylo následně rozhodnuto o oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a plněním splátkového kalendáře, nezanikají veškeré smluvní vztahy žalovaného. Dle názoru soudu mezi povinnosti insolvenčního správce nepatří platba povinného ručení, pokud dobrovolně takovou povinnost za žalovaného nepřevzal, což v řízení nebylo tvrzeno (ani prokazováno). Žalovaný navrhl k důkazu i zprávu insolvenčního správce žalovaného, kterou si měl soud vyžádat, ohledně sdělení data faktického převzetí vozidla insolvenčním správcem. Tato okolnost je však pro posouzení dané věci dle výše rozebraného názoru soudu irelevantní, z tohoto důvodu si danou zprávu nevyžadoval a návrh na provedení tohoto důkazu zamítl, protože ani faktickým převzetím vozidla insolvenčním správcem nezaniká smluvní vztah mezi účastníky řízení. Dále pak žalovaný označil výslech insolvenčního správce žalovaného a požádal o vyjádření insolvenčního soudu s tím, aby si toto vyjádření vyžádal soud. Protože žalovaný nedoplnil, k prokázání jakých rozhodných okolností byly tyto důkazy navrženy, jaká rozhodná skutková tvrzení mají prokazovat, soud zamítl i tyto důkazní návrhy.

18. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nesplněním svého závazku dostal do prodlení, má žalobkyně vedle dlužné jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., přičemž výše zákonné sazby je určena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně kapitalizovala úrok z prodlení za výše uvedenou dobu, soud proto zavázal žalovaného k zaplacení částky v celkové výši 3 602 Kč (3 355 Kč dlužné pojistné a 247 Kč kapitalizovaný úrok z prodlení). Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalovanému uložil povinnost k úhradě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k návrhu žalovaného, který žalobkyně akceptovala a k výše popsané majetkové situaci žalovaného v měsíčních splátkách po 500 Kč s tím, že pokud žalovaný kteroukoli splátku řádně a včas neuhradí, ztrácí poskytnutou výhodu těchto splátek.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a s ust. § 151 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a kvalifikovaná výzva k plnění) á 200 Kč a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby á 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 189 Kč Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, splatná rovněž postupně ve splátkách spolu s jistinou dluhu a s příslušenstvím (viz výše).

20. Soud pro úplnost dodává, že je na místě aplikovat § 14b AT, neboť podání bylo vypracováno na ustáleném vzoru uplatněném shodnou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jejichž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Obdobně jako v jiných žalobních návrzích žalobkyně opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu adhézních smluv, kdy dochází pouze k částečné úpravě (záměně) některých individuálních údajů, týkajících se především generálií žalované osoby, jednotlivých částek a dat. Je taktéž nerozhodné, zda je žalobkyně v obdobných věcech zastupována různými právními zástupci. V tomto směru soud poukazuje i na obdobné závěry Krajského soudu v Plzni (např. usnesení ze dne 11. 2. 2016 č.j. 25Co 31/2016-41).