25 C 67/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 11 697 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 403 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 403 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zbývajícího rozsahu zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 604 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 11 697 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z této částky od 13. 6. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , se žalovaným uzavřel dne 9. 4. 2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 12. 6. 2024. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Vedle sjednané jistiny žalobkyně požadovala úrok, který byl sjednán ve výši 4 294 Kč. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které si žalovaný vybral dle vlastní volby dostupné parametry (výši požadovaného úvěru a termín splatnosti). Poté se seznámil s veškerými poplatky a úroky a vyplnil registrační formulář. Následně byl seznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními vyplývající z uzavření smlouvy, čímž učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči prvotnímu věřiteli. Zároveň potvrdil, že si přečetl návrh smlouvy i její obsah. Jako variabilní symbol bylo dohodnuto č. smlouvy, čímž byly identifikovány veškeré vzájemné platby mezi stranami. Žalovaný doplnil zbývající údaje (mj. č. OP, název bankovní instituce a trvalé bydliště). Shora uvedenými kroky žalovaný uzavřel s původním věřitelem smlouvu o úvěru, na základě toho mu původní věřitel vyplatil dne 9. 4. 2024 převodem z bankovního účtu sjednanou částku, a to na účet žalovaného č. , č. účtu, . Ani přes upomínky žalovaný dlužnou částku žalobkyni, na níž přešla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 mezi původním věřitelem a žalobkyní, o čemž byla žalovaný informován, neuhradil. Žalobkyně dodala, že pokud by soud neuznal její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požádala, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jeho pobytu zapsaného v Centrální evidenci obyvatel ČR. Vzhledem k tomu, že se účastníci k ústnímu jednání nedostavili, přičemž zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil a nežádal odročení tohoto jednání, žalovaný se neomluvil, soud postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru, k jejímuž uzavření mělo dojít dne 9. 4. 2024 mezi žalovaným a společností , právnická osoba, Jejím obsahem bylo poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč, jež měl být splacen spolu s úrokem ve výši 1 380 Kč (251,85 % ročně) dne 9. 5. 2024. RPSN činila 886,5 %. Dále žalobkyně předložila dodatek č. 1 ke smlouvě o úvěru, který měli totožní účastníci uzavřít dne 12. 4. 2024 a jejímž předmětem bylo navýšení jistiny úvěru na částku 12 000 Kč, úroku na částku 2 550 Kč (úroková sazba 258,54 % ročně, RPSN 1 078,8 % ročně), rovněž i dodatek č. 2 ke smlouvě o úvěru, který měl být uzavřen téhož dne 12. 4. 2024 mezi shodnými účastníky a jímž došlo k navýšení jistiny úvěru na 20 000 Kč, úroku na částku 4 294 Kč (úroková sazba činila 261,22 % ročně, RPSN 1 172,9 % ročně). Z předložené smlouvy o úvěru dále vyplývá, že v případě prodlení vznikal úvěrovanému nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a dále na poplatek za každou zaslanou upomínku v částce 50 Kč (nejvýše 3 zpoplatněné upomínky), čímž nebylo dotčeno právo na náhradu škody a sjednané úroky včetně úroku z prodlení. K této smlouvě včetně dodatků nebyly připojeny podpisy žalovaného ani původního věřitele (označená smlouva o úvěru včetně dodatku č. 1 a dodatku č. 2). Z výpisu z účtů žalobkyně, vedených u , právnická osoba, . a , právnická osoba, . vyplývá, že dne 9. 4. 2024 byla poukázána na účet č. , č. účtu, částka 6 000 Kč, dne 12. 4. 2024 částka 6 000 Kč a dne 12. 4. 2024 částka 8 000 Kč, přičemž dne 22. 12. 2014 byla z tohoto účtu zaplacena žalobkyni částka 1 Kč s označením „, adresa, “. Ze zprávy , právnická osoba, . soud ověřil, že majitelem tohoto účtu je , Jméno žalovaného, , právo nakládat s účtem mají jak , Jméno žalovaného, , tak , tituly před jménem, , jméno FO, . Soud dále z výpisu z účtu žalovaného ověřil, že dne 9. 4. 2024 byla na jeho účet připsána částka 6 000 Kč, dne 12. 4. 2024 částka 6 000 Kč a téhož dne i částka 8 000 Kč, a to z účtu právního předchůdce žalobkyně. Věřitelem pohledávky za žalovaným se stala na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 žalobkyně (smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek). O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 19. 10. 2024 (dopis původního věřitele z uvedeného dne). Tomu předcházela výzva k okamžité úhradě dluhu učiněná původním věřitelem v dopise ze dne 12. 6. 2024. Žalovaný byl dále vyzýván k úhradě dluhu i prostřednictvím zástupce žalobkyně (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 10. 2024 včetně podacího lístku).

4. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

5. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze z části. V řízení bylo na žalobkyni, aby prokázala, že jí tvrzená písemně uzavřená smlouva o úvěru byla řádně a platně uzavřena tak, aby závazek platně dle shora citovaného ust. § 1723 odst. 1 o.z. vznikl. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru dne 9. 4. 2024, soudu předložila jak tuto smlouvu, tak i dodatek č. 1 a dodatek č. 2, které měly být uzavřeny dne 12. 4. 2024. K těmto listinám nebyly připojeny podpisy žalovaného, nebylo možné ověřit, zda měl žalovaný vůli být touto smlouvou o úvěru včetně jejích dodatků vázán, zda k této smlouvě ve znění jejích dodatků v tomto znění přistoupil. Žalobkyně k prokázání této skutečnosti neoznačila žádné další důkazy, nařízeného ústního jednání, u něhož by jí bylo poskytnuto poučení, se nezúčastnila. Žalobkyně přitom řádně tvrdila, že smlouva byla uzavřena distančně, avšak svá tvrzení nikterak neprokázala. Je třeba zdůraznit, že žalobkyni stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšná. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Pokud se týká platby 1 Kč, kterou uskutečnil žalovaný dne 22. 12. 2014 ze svého účtu na účet žalobkyně, k tomu je třeba předeslat, že tato bankovní transakce byla učiněna téměř 10 let před uzavřením výše specifikované smlouvy o úvěru. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému zaslal na jeho účet celkem částku 20 000 Kč, jež hodnotí dle ust. § 2991 a násl. o.z. jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu. Tyto skutečnosti vyplývají především z výpisu z účtu vedeného u , právnická osoba, . ve spojení s potvrzením , právnická osoba, ., z něhož soud ověřil, že majitelem účtu je žalovaný. Žalobkyně na jistině požadovala toliko zaplacení částky 7 403 Kč (zbývající část na úroku ve výši 4 294 Kč, celkem požadovala 11 697 Kč). Sice v žalobě uvedla, že se částka 11 697 Kč sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč a smluvního úroku ve výši 4 294 Kč, z čehož je patrné, že došlo k písařské chybě v částce jistiny. Rovněž i zde je třeba konstatovat, že žalobkyně by byla na tuto chybu upozorněna a dotázána na správné výše, avšak vzhledem k tomu, že se nařízeného jednání nezúčastnila, soud vyšel toliko z jejích skutkových tvrzení a v rámci nesprávnosti tato upravil, aby početně vycházela. Soud proto s přihlédnutím k § 2991 odst. 1 o.z. uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobkyni částku 7 403 Kč, o níž se bez spravedlivého důvodu obohatil, neboť pohledávka za žalovaným platně přešla v souladu s § 1879 a násl. o.z. na žalobkyni (výrok I.). Žalobkyně má rovněž právo na přiznání úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.), neboť ani přes výzvu žalovaný nevydal, oč se bezdůvodně obohatil. Soud zde však nevycházel s ohledem na neplatnost smlouvy z dohodnutého termínu splatnosti, nýbrž z výzvy, kterou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzva je datována dnem 19. 10. 2024. V této výzvě je určeno, aby žalovaný dlužnou částku zaplatil ihned. Soud k tomuto datu připočetl v souladu s ust. § 573 o.z. lhůtu tří dnů pro doručení písemnosti, splatnost tak nastávala dne 25. 10. 2024 a ode dne 26. 10. 2024 je žalovaný v prodlení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť se žalobkyni nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru, dohodu o úroku, rovněž ani ujednání o smluvní pokutě a dalších poplatcích. Ovšem i za situace, že by žalobkyně řádně prokázala řádné uzavření smlouvy mezi účastníky (resp. právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným) distančním způsobem, soud by z úřední povinnosti musel zkoumat, zda smlouva byla uzavřena platně a není v rozporu především s kogentními ustanovením občanského zákoníku. Dle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o.z.). Soud nepřehlédl, že zápůjční úroková sazba činila 261,22 % ročně (RPSN 1 172,9 %), což výrazným způsobem převyšuje běžnou úrokovou míru, vycházející z časových řad ARAD, jež na svých stránkách zveřejňuje ČNB. Soud zamítl žalobu i co do požadovaného úroku z prodlení, který vycházel z nesprávně určeného počátku prodlení, což mělo vliv i na výši sazby tohoto příslušenství.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby úspěch žalobkyně spočíval v 63,3 % (neúspěch 36,7 %), proto má s přihlédnutím k § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na přiznání účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 26,6 %. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva a půl úkonu právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á 300 Kč dle § 14b odst. 1, bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) AT. Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 220,50 Kč. Celková výše účelně vynaložených nákladů řízení byla vypočtena částkou 2 270,50 Kč, 26,6 % z této částky činí po zaokrouhlení částku 604 Kč, jež byla výrokem III. tohoto rozsudku žalobkyni přiznána. I tato uložená povinnost je splatná v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.

8. Soud pro úplnost dodává, že je na místě aplikovat ustanovení § 14b AT, neboť podání bylo vypracováno na ustáleném vzoru uplatněném shodnou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jejichž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Obdobně jako v jiných žalobních návrzích žalobkyně opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu adhézních smluv, kdy dochází pouze k částečné úpravě (záměně) některých individuálních údajů, týkajících se především generálií žalované osoby, jednotlivých částek a dat. Je taktéž nerozhodné, zda žalobkyně je v obdobných věcech zastupována různými právními zástupci. V tomto směru soud poukazuje i na obdobné závěry Krajského soudu v Plzni (např. usnesení ze dne 11. 2. 2016 č.j. 25Co 31/2016-41).