25 C 72/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 127 785,53 Kč s příslušenstvím

I. Návrh na vydání rozsudku pro zmeškání se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 76 507 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 33 181 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 43 326 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba co do zaplacení částky 54 656,31 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 580 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 16 758 Kč od [datum] do zaplacení a dále s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 41 321,02 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 105 364 Kč a s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 49 514,62 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 168 652 Kč, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5 674 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 48 761 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z částky 48 761 Kč od [datum] do zaplacení a dále částku 9 285,34 Kč a s úrokem ve výši 53,12 % ročně z částky 41 321,02 Kč od [datum] do [datum], který kapitalizoval částkou 1 413,12 Kč a dále úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 41 321,02 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 105 364 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut téhož dne na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 43 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši nominální úrokové sazby 54,18 % ročně ve 36 měsíčních splátkách po 2 439 Kč, splatných k 15. dni každého měsíce, počínaje měsícem lednem roku 2021. Žalovaná uhradila pouze dne [datum] částku 1 220 Kč, dne [datum] částku 1 220 Kč, dne [datum] částku 2 220 Kč, dne [datum] částku 219 Kč, dne [datum] částku 2 440 Kč a dne [datum] částku 2 500 Kč. Žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 1 497 Kč (499 Kč za každou splátku, u níž se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů), přičemž dané právo na zaplacení smluvní pokuty vzniklo u splátek [číslo]. Žalobci dále vzniklo právo na úhradu smluvních pokut dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 600 Kč (200 Kč za každou splátku, u níž se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů), dané právo vzniklo u splátek [číslo]. V důsledku prodlení žalované došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru (bod 6.3 smluvních ujednání), k zesplatnění došlo ke dni [datum]. Dle bodu 6.4 smluvních ujednání se veškeré nezaplacené původní splátky úvěru včetně úroků staly součástí nové jistiny, nová jistina činila částku 46 664,06 Kč, kterou byla žalovaná povinna uhradit do [datum]. Žalobci vzniklo i právo na úhradu úroku z prodlení z nové jistiny. Protože žalovaná ani po zesplatnění zápůjčky nezaplatila dlužnou částku, vzniklo žalobci právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne [datum] až do úplného zaplacení, kterou omezil datem vyhotovení žaloby a vyčíslil částkou 9 285,34 Kč.

2. Dále se žalobce žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 60 084 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z této částky od [datum] do zaplacení a dále částku 9 654,96 Kč a úrok ve výši 64,6 % ročně z částky 49 514,62 Kč od [datum] do [datum], kterou kapitalizoval částkou 1 964,89 Kč a dále úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 49 514,62 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 168 652 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut téhož dne na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši nominální úrokové sazby 64,6 % ročně v 48 měsíčních splátkách po 3 337 Kč, splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem květnem 2021. Žalovaná uhradila pouze dne [datum] částku 3 337 Kč a dne [datum] částku 3 337 Kč. Žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč (499 Kč za každou splátku, u níž se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů), přičemž dané právo na zaplacení pokuty vzniklo u splátek [číslo]. Žalobci dále vzniklo právo na úhradu smluvních pokut dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 800 Kč (200 Kč za každou splátku, u níž se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů), dané právo vzniklo u splátek [číslo]. V důsledku prodlení žalované došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru (bod 6.3 smluvních ujednání), k zesplatnění došlo ke dni [datum]. Dle bodu 6.4 smluvních ujednání se veškeré nezaplacené původní splátky úvěru včetně úroků staly součástí nové jistiny, nová jistina činila částku 57 468,09 Kč, kterou byla žalovaná povinna uhradit do [datum]. Žalobci vzniklo i právo na úhradu úroku z prodlení z nové jistiny. Protože žalovaná ani po zesplatnění úvěru nezaplatila dlužnou částku, vzniklo žalobci právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne [datum] až do úplného zaplacení, kterou omezil datem vyhotovení žaloby a vyčíslil částkou 9 654,96 Kč.

3. Usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne [datum] soud spojil řízení původně vedená pod sp. zn. 25 C 72/2022 a 25 C 73/2022 s tím, že nadále budou vedena pod sp. zn. 25 C 72/2022.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel ČR. K jednání soudu, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni, se žalovaná bez omluvy nedostavila, soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 43 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 54,18 % ročně (celkem 87 804 Kč) v 36 měsíčních splátkách po 2 439 Kč, které byly splatné do 15. dne kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. V článku VI. této smlouvy účastníci upravili smluvní pokuty, kdy dle bodu 6.1 činila smluvní pokuta 499 Kč za každou splátku, u níž se ocitl klient v prodlení o délce 30 dnů, podle bodu 6.2 smlouvy byla sjednána další smluvní pokuta v částce 200 Kč za každou splátku, u níž se klient ocitl v prodlení s úhradou o délce 15 dnů. Pro případ prodlení o délce 65 dnů bylo v článku 6.3 téže smlouvy sjednáno automatické zesplatnění úvěru s tím, že ke dni zesplatnění se celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny, kterou je klient povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou nové jistiny úvěru, vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení (návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru včetně dodatku [číslo] k návrhu smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru, předsmluvní formulář, výpis záznamu z registru [příjmení] a hodnocení klienta, prohlášení klientů – informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru a splátkový kalendář). Žalobce žalované oznámil schválení vyplacení úvěru ve výši 43 000 Kč dopisem ze dne [datum], který zasílal doporučenou poštou spolu se splátkovým kalendářem, přičemž dne [datum] jej žalovaná osobně převzala (zmíněný dopis včetně dodejky). Z dokladu o vyplacení úvěru vyplývá, že k vyplacení částky 43 000 Kč došlo dne [datum]. Z karty klienta vyplývá, že žalovaná uhradila celkem částku 9 819 Kč. Žalobce následně vyhotovil jednotlivé upomínky ([datum], [datum], [datum]), v nichž žalovanou upozornil na možnost okamžitého zesplatnění úvěru. Žalobce oznámil žalované dopisem ze dne [datum], že došlo k okamžitému zesplatnění všech jejích závazků a vyzval ji k okamžité úhradě částky 48 761 Kč (zmíněné dopisy z uvedených dnů). Ani přes výzvu ze dne [datum] nebylo v řízení zjištěno, že by žalovaná dlužnou částku žalobci doplatila (předžalobní výzva včetně podacího archu).

6. Účastníci dále uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 64,6 % ročně (celkem 140 544 Kč) v 48 měsíčních splátkách po 3 337 Kč, které byly splatné do 15. dne kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. V článku VI. této smlouvy účastníci upravili smluvní pokuty, kdy dle bodu 6.1 činila smluvní pokuta 499 Kč za každou splátku, u níž se ocitl klient v prodlení o délce 30 dnů, podle bodu 6.2 smlouvy byla sjednána další smluvní pokuta v částce 200 Kč za každou splátku, u níž se klient ocitl v prodlení s úhradou o délce 15 dnů. Pro případ prodlení o délce 65 dnů bylo v článku 6.3 téže smlouvy sjednáno automatické zesplatnění úvěru s tím, že ke dni zesplatnění se celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny, kterou je klient povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou nové jistiny úvěru, vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení (návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru včetně dodatku [číslo] k návrhu smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru, předsmluvní formulář, výpis záznamu z registru [příjmení] a hodnocení klienta, prohlášení klientů – informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru a splátkový kalendář). Žalovaná se přihlásila k pojištění, čímž jí vznikla povinnost hradit poplatek v měsíční výši 409 Kč, který byl obsažen v jednotlivých splátkách (bez měsíční úhrady za pojištění činila splátka částku 2 928 Kč). Tato skutečnost vyplývá jak ze samotné smlouvy o úvěru, tak dále z přílohy [číslo] k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru – pojištění schopnosti splácet úvěr i z přihlášky do pojištění. Žalobce žalované oznámil schválení vyplacení úvěru ve výši 50 000 Kč dopisem ze dne [datum], který byl žalované doručen dne [datum] (zmíněný dopis včetně dodejky). Z dokladu o vyplacení úvěru vyplývá, že k vyplacení částky 50 000 Kč došlo dne [datum]. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná uhradila celkem částku 6 674 Kč. Žalobce následně vyhotovil jednotlivé upomínky (dne [datum], [datum]), v níž žalovanou upozornil na možnost okamžitého zesplatnění úvěru. Žalobce oznámil žalované dopisem ze dne [datum], že došlo k okamžitému zesplatnění všech jejích závazků a vyzval ji k okamžité úhradě částky 60 084 Kč Ani přes výzvu ze dne [datum] nebylo v řízení zjištěno, že by žalovaný dlužnou částku žalobci doplatila (předžalobní výzva včetně podacího archu).

7. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle ust. § 1796 o.z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je ke vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

10. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli ve smyslu ust. § 2395 a násl. o.z. dvě jednotlivé smlouvy o úvěru. Při hodnocení platnosti těchto smluv soud přihlédl k výše citovaným zákonným ustanovením. Podle ust. § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o.z.). Pod sankcí absolutní neplatnosti je třeba posoudit i smlouvu, při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany, když majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Takové jednání vykazuje znaky lichvy, jež nemůže požívat právní ochrany. Soud nepřehlédl, že žalovaná měla kromě poskytnutých peněžních prostředků v prvním případě ve výši 43 000 Kč vrátit celkem částku 87 804 Kč (za 36 měsíců), sjednaný úrok tak více než dvojnásobně přesahoval zapůjčenou jistinu, v druhém případě ve výši 50 000 Kč, kdy měla vrátit za 48 měsíců celkem částku 140 544 Kč, která téměř trojnásobně přesahuje zapůjčenou jistinu. V případě prodlení pak nastupovaly další sankce, jež žalobce vyčíslil částkou v celkové výši 22 835,30 Kč Tyto částky jsou v hrubém nepoměru k výši poskytnutých jistiny a doby splácení.

12. Obdobnou problematikou se zabýval i Krajský soud v Plzni např. v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka], vycházeje přitom z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz níže). I v posuzované věci lze aplikovat judikaturní závěry, jež byly vysloveny při hodnocení smluv uzavřených za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), a to i s přihlédnutím k zákonu o spotřebitelských úvěrech [číslo] Sb., který na posuzovanou smlouvu rovněž dopadá, podle nichž případná neplatnost ujednání o úrocích (jejich výši) ve smlouvě o úvěru nezpůsobuje sama o sobě neplatnost smlouvy o úvěru jako celku (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 29 Cdo 4498/2007 nebo 32 Cdo 3516/2009). Podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru je dle § 2395 o.z. vedle závazku úvěrujícího poskytnout úvěrovanému na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a závazku úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit, i povinnost úvěrovaného zaplatit úroky. Úrok je odměnou úvěrujícího za poskytnutí peněžních prostředků. Bez sjednání této povinnosti se nejedná o smlouvu o úvěru. Sjednání výše úroků sice není podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru, avšak pokud by strany výši úroků nesjednaly, úvěrovaný je povinen platit úroky určené podle ust. § 1802 o.z. Žalobce je podnikatelem, předmět jeho podnikání zahrnuje i poskytování úvěrů (včetně spotřebitelských), žalovaný nepochybně věděl, že sjednává tuto smlouvu s podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti. Závěr, že při neplatném sjednání výše úroků nemá úvěrovaný povinnost platit žádné úroky, neboť by se nejednalo o úvěr, by byl zcela v rozporu s vůlí smluvních stran, kterou projevily uzavřením posuzované smlouvy. Podmínce v případě neplatného ujednání o výši úroku, aby se úrok stanovil postupem podle ust. § 577 o.z. (§ 1802 o.z.), tj. ve výši úroku požadovaných obvykle za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy a požadavku na zaplacení úroku z úvěru, by nebylo možno zcela nevyhovět. V posuzované věci se žalovaná zavázala k placení úroku u první smlouvy v roční výši 54,18 % (za 3 roky v částce 44 804 Kč), u druhé smlouvy v roční výši 64,6 % (za 48 měsíců v částce 90 544 Kč). [jméno] výši však soud prvního stupně považuje za nepřiměřeně vysokou. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 236/2005 vyslovil názor, podle něhož s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu včetně vyšší míry rizikovosti poskytovaného úvěr nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů. Obvyklá míra úvěrů poskytovaných domácnostem se splatností od jednoho roku do pěti let však dle údajů zveřejňovaných ČNB na jejich internetových stránkách činila ke dni uzavření úvěrové smlouvy 7,36 % ročně (u první smlouvy) a 6,93 % ročně (u druhé smlouvy), tuto sazbu úrok sjednaný mezi účastníky zcela zásadním způsobem převyšuje. Při hodnocení souladu smlouvy, z níž má vzniknout závazek k placení takto (extrémně) vysokého úvěru, s dobrými mravy, je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byly uzavřeny a k jejímu dalšímu obsahu. Smlouvy byly uzavřeny adhézním způsobem, žalovaná akceptovala formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobcem, jíž obsah nemohla reálně nijak ovlivnit. Jak již bylo zmíněno, pro případ prodlení nastupovaly další sankce, které byly zcela zjevně rovněž nepřiměřeně vysoké, při porušení téže povinnosti měl být žalovaná stižena několika vedle sebe stojícími sankcemi (jednotlivými smluvními pokutami), jež bylo na místě hodnotit v souladu s ust. § 2048 a násl. o.z. a poměřovat i jejich přiměřeností. Při respektování zásady smluvní volnosti a autonomie vůle, na níž je soukromé právo postaveno, nelze akceptovat takový obsah smlouvy, který je v rozporu s obecnou představou spravedlivého uspořádání vzájemných práv a povinností a vytváří jejich zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je při uzavírání smlouvy v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou právní ochranu. Smlouvy s takovým obsahem je nutné považovat za absolutně neplatné, příčící se dobrým mravům, a to včetně ujednání o smluvní pokutě.

13. Krajský soud v Plzni i poté opakovaně dospěl k závěru, že úvěrové smlouvy za obdobných podmínek, kdy je sjednán úrok v sazbách řádově 80 % či 90 % ročně, jsou absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Odvolací soud i v těchto případech vyhodnotil, že smlouva jako celek je absolutně neplatná, neboť smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele, přičemž za takovýchto podmínek je nerovnováha již tak významná, že ujednání smlouvy je obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek platit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úrok, pokud si účastníci úrok sjednají, musí se jednat o úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou sazbou v době sjednání obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček. Pokud úvěrová sazba takovou míru výrazně přesahuje, a to dokonce několikanásobně, nejedná se úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy (viz např. rozsudek KS v Plzni č.j. [číslo jednací], sp. zn. [spisová značka], č.j. [číslo jednací]). V obdobných věcech shodného žalobce opakovaně judikoval i Krajský soud v Plzni, který setrval na hodnocení absolutní neplatnosti zkoumaných úvěrových smluv (sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] apod.). Na obdobném závěru Krajský soud setrval i u rozhodnutí pod č.j. [číslo jednací] a č.j. [číslo jednací].

14. Z popsaných důvodů soud proto vyhodnotil, že žalobci náleží toliko právo na vrácení peněžních prostředků, jež poskytl žalované, když se o tuto částku žalovaná bezdůvodně obohatila, neboť jí bylo poskytnuto plnění bez právního důvodu, jak předpokládá ust. § 2991 odst. 2 NOZ. Soud proto žalobci přiznal právo na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 NOZ, spočívajícím v nevrácené části poskytnutých peněžních prostředků (43 000 Kč + 50 000 Kč – 9 819 Kč – 6 674 Kč = 76 507 Kč), neboť žalovaná, která byla řádně vyzvána k vrácení peněžních prostředků, svoji povinnost nesplnila, čímž se dostala do prodlení. Žalobce má rovněž právo na přiznání úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o.z. ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.), neboť se žalovaná ocitla v prodlení s vydáním prospěchu, o který se bezdůvodně obohatila. Žalované byla pro splnění této povinnosti určena běžná třídenní lhůta dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok II. tohoto rozsudku). Ve zbývající části z výše rozebraných důvodů soud žaloby zamítl (výrok III. tohoto rozsudku). Vzhledem k tomu, že soud byl z úřední povinnosti povinen zkoumat platnost smluv (§ 588 o.z.) nemohlo být vyhověno návrhu žalobce na vydání rozsudku pro zmeškání, když vyhodnotil, že uzavřené úvěrové smlouvy trpí absolutní neplatností (výrok I. tohoto rozsudku).

15. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. a ustanovením § 151 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby úspěch žalobce spočíval v 58,3 % (neúspěch 41,7 %), proto má s přihlédnutím k ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na přiznání účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 16,6 % Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 6 390 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za tři a půl úkonu právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, prostá výzva k plnění a účast u jednání soudu) á 6 220 Kč dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) a náhrada hotových výdajů advokáta za čtyři úkony právní služby po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 AT. Podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. tj. o částku 4 823,70 Kč. Celková výše účelně vynaložených nákladů řízení byla vypočtena částkou 34 183,70 Kč, 16,6 % z této částky činí po zaokrouhlení částku 5 674 Kč, jež byla výrokem IV. tohoto rozsudku žalobci přiznána. I tato uložená povinnost je splatná v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.