28 C 1/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudkyní Mgr. Auterskou Šaškovou Kateřinou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 19 099 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 099 Kč s 14,75 % zákonným úrokem z prodlení z částky 19 099 Kč jdoucím od 20. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 173,59 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 19 099 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi společností , právnická osoba, . jako pojistitelem a společností , právnická osoba, . jako postupníkem. Společnosti , právnická osoba, . byla pohledávka dříve postoupena společností , právnická osoba, ., a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 57 360 Kč, jehož splatnost byla sjednána na den , datum, . Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, dostal se do prodlení s vrácením úvěru. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru a doba splatnosti. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje a kdy následně byl žalovaný povinen obeznámit se s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření Smlouvy. K ověření totožnosti a skutečnosti, že je žalovaný majitelem jím uvedeného bankovního účtu pro vyplacení peněžních prostředků, byl žalovaný povinen uvést informace o své platební kartě, číslo karty, datum expirace, CVV kód a údaje pro , právnická osoba, Secure ověření do platební brány banky, čímž byla zajištěna nejvyšší možná úroveň zabezpečení. Daným postupem žalovaný autorizoval provedení platby ve výši 1 Kč na bankovní účet původního věřitele, která mu byla následně vrácena. Ověření úvěruschopnosti žalovaného požadoval původní věřitel doložení příjmu žalovaného, případně mohl žalovaný využít služeb Instantor či Kontomatik, které disponují licencí pro přístup k osobním bankovním údajům. Žalovaný následně odeslal návrh na uzavření smlouvy kliknutím na tlačítko podpis, původní věřitel s návrhem souhlasil a svůj souhlas sdělil žalovanému prostřednictvím klientského profilu a emailu, čímž došlo k uzavření smlouvy. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem částku 57 360 Kč, a to v platbách dne , datum, ve výši 19 120 Kč, dne , datum, ve výši 19 120 Kč, dne , datum, ve výši 19 120 Kč, a to převodem z bankovního účtu věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl původním věřitelem opakovaně upomínám, v poslední upomínce ze dne , datum, byl informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho okamžité úhradě. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne , datum, . Žalovaný byl opakovaně upomínám upomínkami k uhrazení dlužné částky a taktéž předžalobní upomínkou. Ke dni podání žaloby uhradil žalovaný částku 38 261 Kč, kdy předmětem žalobního návrhu je pohledávka se skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 19 099 Kč, nejpozději splatné dne , datum, spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Žalobkyně uvedla, aby pro případ, že by soud posuzoval nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení učinil dotaz na banku žalovaného ohledně přijatých plateb, kdy žalovaný se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a toto bezdůvodné obohacení musí žalobkyni vydat.

2. Ve věci byl vydán Elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaný podal odpor, který však neodůvodnil. K výzvě soudu ohledně doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost ověřoval věřitel mimo jiné lustrací z veřejně dostupných databázích ISIR, CE, SOLUS, NRKI a BRKI, kdy odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru klient prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen úvěr splatit a že řádně zvážil své možnosti. V případě, že by měl pochybnosti o možnostech úvěr splatit, byl povinen kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudil jeho schopnost úvěr splatit. Na základě této lustrace a prohlášení žalovaného původní věřitel nepojal důvodné podezření o neschopnosti klienta úvěr splatit. Podáním žádosti o úvěr a registrací na webových stránkách původního věřitele, žalovaný prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné databázi dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie.

3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které prokazují tvrzení žalobkyně o podmínkách uzavření smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru, kopie OP žalovaného) z předložených listin má taktéž soud za prokázané, že žalovanému byly na účet připsány částky, jejichž výše koresponduje s tvrzeními žalobkyně ( potvrzení o provedené platbě, sdělení Raiffeisen Bank) k tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila čestné prohlášení klienta, ze kterého vyplývá, že čistý měsíční hlavní příjem žalovaného měl být ve výši 37 000 Kč a měsíční výdaje na domácnost měly činit částku 4 000 Kč, přičemž žalovaný prohlásil, že veškeré údaje uvedl správně a nezamlčel žádné podstatné údaje a že si je vědom trestně právních následků plynoucích z nesprávně uvedených údajů. Z dopisu původního věřitele soud zjistil, že žalovaný byl informován o zahájení předčasné splatnosti předmětné smlouvy a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě celé dlužné částky (oznámení ze dne , datum, ). Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupení pohledávek má soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně, přičemž žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně informován (oznámení o postoupení pohledávky). Předžalobní výzvou ze dne , datum, byl žalovaný opětovně vyzýván k úhradě dlužné částky. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný uhradil částku 38 261 Kč, kdy žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak.

5. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

7. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Po právní zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části. Po posouzení obsahu předmětné smlouvy soud dospěl k závěru, že na smlouvu je nutné nahlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou a to s ohledem na ujednání o úrocích, kdy sjednaný úrok dle konstantní judikatury musí být přiměřený s tím, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho ujednání sjednání obvyklou, stanovenou zejména k přihlédnutím nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěru či půjček. V daném případě je zřejmé, že úroková sazba byla ve výši 66,83 % ročně, kdy i při respektování smluvní volnosti účastníků je nutné konstatovat významnou nerovnováhu v neprospěch žalovaného jako spotřebitele. Je pravdou, že lze tolerovat u nebankovních institucí vyšší úrokovou sazbu, avšak pokud bylo zjištěno, že dle časové řady ARAD byla nejvyšší kontokorentní sazba v daném období 23,68 % p. a. a sjednaná úroková sazba činila 66,83 % p. a., pak je nutno dospět k závěru, že sjednaná sazba vysoce překračuje tolerovaný rozdíl. Navíc je zcela jisté s ohledem na formulářový typ smlouvy, že právní předchůdce žalobkyně by předmětnou částku žalovanému zcela jistě neposkytl, pokud by žalovaný nepřistoupil na jeho podmínky. Soud tak posoudil nárok žalobkyně jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, kdy z provedeného dokazování vyplynulo, že částka 19 000 Kč byla ze strany právního předchůdce žalobkyně žalovanému poskytnuta. Soud taktéž vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný v souvislosti s poskytnutím této peněžní částky uhradil částku 1 303 Kč, proto výše obohacení činí částku 17 697 Kč, když bylo případně na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval opak, ale nestalo se tak. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 17 697 Kč, přičemž počátek z prodlení určil od , datum, do zaplacení, kdy oznámení o postoupení pohledávky obsahující výzvu k plnění v desetidenní lhůtě bylo předáno k poštovní přepravě dne , datum, a fikce doručení tak nastala ke dni , datum, ( § 573 obč. zák.). Co do zbytku nezbylo než žalobu zamítnout.

9. Po právním zhodnocení předložených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že na předmětnou smlouvu je nutné hledět jako na smlouvu neplatnou, neboť je zřejmé, že původní věřitel nedostál své zákonné povinnosti dle § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., když v souvislosti s tímto soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, kdy z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že pouhá tvrzení žalobkyně o tom, jakým způsobem byla ověřována úvěruschopnost žalovaného, nemohou obstát, přičemž je nutné zdůraznit, že z předložených listin je zřejmé, že původní věřitel pouze spoléhal na tvrzení žalovaného a jím uváděné údaje se žádným způsobem neověřoval. Na smlouvu o úvěru tak s ohledem na shora uvedené dopadá sankce absolutní neplatnosti a z tohoto důvodu soud nárok žalobkyně vyhodnotil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, když žalobkyně prokázala, že peněžní prostředky ve výši 57 360 Kč byly žalovanému skutečně poskytnuty. Žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak, kdy žádným způsobem neodůvodnil odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu. Současně soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný v souvislosti s poskytnutou částkou uhradil částku 38 261 Kč, kdy opětovně bylo případně na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval opak. Výše bezdůvodného obohacení tak představuje částku 19 099 Kč. Co se týče zákonného příslušenství, soud počátek prodlení určil od , datum, , když z předložených listinných důkazů vyplynulo, že poprvé byl žalovaný prokazatelně vyzýván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne , datum, , kdy z dodejky , právnická osoba, . bylo zjištěno, že tato byla dána k přepravě téhož dne. V souladu s ustanovením § 573 občanského zákoníku, pak výzva žalovanému byla doručena dne , datum, a nejpozději , datum, ( 3. den) měl žalovaný plnit. Pokud tak neučinil, dostal se od , datum, do prodlení (§ 1970 občanského zákoníku). Co do zákonného úroku za období od , datum, do , datum, soud žalobu zamítl.

10. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a s přihlédnutím k poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci soud přiznal žalobkyni právo na náhradu 83,12 % účelně vynaložených nákladů řízení (nutno zohlednit i požadované a přiznané příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku). Ty spočívají v soudním poplatku 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 400 Kč za tři úkony právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celková částka nákladů by tak představovala částku 2 615 Kč, při zohlednění toho, že žalobkyně byl ve věci úspěšná pouze z části, náleží jí částka 2 173,59 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.

11. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.