Okresní soud Plzeň-město · Rozsudek

28 C 105/2023

č. j. 28 C 105/2023-95

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-10-09 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPM:2023:28.C.105.2023.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Anonymizováno bytem Anonymizováno 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B pro zaplacení 104 040,96 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 104 040,96 Kč s 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky 104 040,96 Kč jdoucím od 18. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 362 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně uhradit plnou náhradu nákladů vzniklých státu s tím, že o výši těchto nákladů bude rozhodnuto v samostatném písemném usnesení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 24. 1. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovaným povinnost zaplatit jí částku 104 040,96 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že kontrolou pracovníků společnosti , právnická osoba, . zplnomocněnými žalobkyní v odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům provedenou dne 25. 8. 2020, bylo zjištěno, že žalovaní provádějí na adrese , adresa, neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle ust. § 51 zákona č. 458/2000 Sb., následkem čehož žalobkyni vznikl nárok na náhradu škody v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb.. Při kontrole bylo zjištěno, že žalovaní provádějí na uvedené adrese neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, kdy kontrolou elektroměrového rozvaděče umístěného uvnitř bytového bytu na schodišti bylo zjištěno jednofázové neoprávněné přepojení odběrného místa k distribuční síti. Za přítomnosti Policie ČR byl odběr bez měřícího zařízení zdokumentován a ukončen. Oznámení o provedené kontrole spolu s poučením převzala osobně žalovaná. Po zpracování údajů z kontroly a vyčíslení škody byli žalovaní seznámeni s informacemi o zjištěném neoprávněném odběru dopisem ze dne 1. 9. 2020. Žalobkyně pro výpočet výše škody, kdy se jednalo o neměřený odběr spotřeby, určila výpočtem z dostupných údajů, kdy doba trvání neoprávněného odběru je stanovena podle zákonné úpravy, data o spotřebiči byla čerpána ze znaleckého posudku zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že takto zjištěné hodnoty byly ohodnoceny cenou odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí energetického regulačního úřadu. Celková výše škody tak byla vyčíslena na částku 120 644 Kč. Žalobkyně dále požadovala náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši 10 958,97 Kč představující souhrn služeb poskytnutých externí společnosti. Žalobkyně dále uvedla, že policie zasahující při zjištění neoprávněného odběru věc po řádném šetření předala k dalšímu šetření, jehož výsledkem byl pravomocný trestní příkaz vydaný Okresním soudem Plzeň-město č. j. 8 T 45/2022-285 ze dne 25. 4. 2022. Trestním příkazem byla potvrzena vina žalovaných, výše škody byla stanovena pouze v částce 27 562 Kč, přičemž se zbytkem nároku byla žalobkyně odkázána do řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobkyně vyzývala žalované k úhradě dlužné částky, ale tito neuhradili ničeho.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podali žalovaní včasný odpor. V odporu uvedli, že již došlo k vydání rozhodnutí o náhradě škody v rámci trestního řízení, přičemž odmítají uhradit žalobkyni další částky.

3. V průběhu dalšího řízení žalovaní zůstali zcela nečinní.

4. Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav.Dne 25. 8. 2020 bylo kontrolou provedenou pracovníky společnosti , právnická osoba, . zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie na odběrném místě , adresa, , přičemž žalovaní byli o zjištěném neoprávněném odběru informováni (protokol o kontrole odběrného místa, videozáznam pořízený při kontrole, oznámení o výsledku kontroly odběrného místa, plná moc udělené žalobkyní společnosti , právnická osoba, .). Dopisem ze dne 1. 9. 2020 byli žalovaní informováni o neoprávněném odběru elektřiny a byli vyzváni k poskytnutí informací potřebných ke zjištění výše náhrady škody, přičemž byli vyzváni k úhradě částky 103 197,71 Kč pro případ, že nesdělí relevantní skutečnosti k posouzení správnosti výpočtu náhrady škody nebo informace mající vliv na výpočet výše náhrady škody. Dopisem ze dne 16. 9. 2020 informovala žalobkyně Policii ČR o zjištění neoprávněného odběru. Z čestného prohlášení , jméno FO, , zaměstnankyně žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně společnosti , právnická osoba, . uhradila nezbytně nutné vynaložené náklady v částce 10 958,97 Kč dne 9. 10. 2020. Usnesením Policie ČR ze dne 22. 10. 2021 bylo zahájeno trestní stíhání žalovaných poukazem na neoprávněný odběr elektřiny, kdy mělo dojít k spáchání přečinu krádeže podle 205 dost. 1 písm. a trestního zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku. Soud zjistil, že žalovaní v průběhu trestního stíhání uvedli, že k neoprávněnému odběru došlo zhruba v březnu roku 2020, přičemž tvrdili, že byli odpojeni od elektřiny z důvodu jejího nehrazení, kdy žalovaní používali autobaterii, ze které napájeli pouze internet a dále využívali osvětlení na tužkové baterie u LED svítidel, teplou vodu a jídlo si ohřívali na plynové bombě. Z žádosti o provedení dozoru nad postupem policejního orgánu dle § 174 trestního řádu související s neoprávněným odběrem elektřiny ze dne 22. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně si jako poškozená stěžovala na postup Policie ČR, kdy dle jejího názoru věc Policií ČR nebyla řádně prošetřena a není zřejmé, zda byla v plném rozsahu pochopena podstata dosud zjištěných skutečností. Žalobkyně jako poškozená poukazovala na to, že Policie ČR vychází toliko z doznání obviněných s tím, že poukázala na to, že lze těžko uvěřit tvrzení žalovaných, že k neoprávněnému odběru docházelo až od března 2020 a předmětný byt by byl od demontáže měřidla, ke které došlo 24. 9. 2012 bez stabilního zdroje elektřiny. Dne 14. 4. 2022 byla podána Okresním státním zastupitelstvím Plzeň-město obžaloba vůči žalovaným z důvodu neoprávněného odběru elektřiny. Trestním příkazem vydaným Okresním soudem v Plzeň-město dne 25. 4. 2022 č. j. 8 T 45/2022-285 byli žalovaní uznáni vinni z neoprávněného odběru na shora uvedeném odběrném místě, přičemž mimo jiné jim byla uložena povinnost uhradit žalobkyni jako poškozené částku 27 562 Kč škoda, která jí vznikla, přičemž soud vycházel z toho, že nejméně v období od 11. 3. 2020 do 25. 8. 2020 žalovaní elektrickou energii neoprávněně odebírali. Co do zbytku náhrady škody byla žalobkyně odkázána se svým požadavkem na civilní řízení. Výše vzniklé škody byla prokázána tabulkou spotřeb za období od 22. 7. 2011 do 24. 9. 2012, rozpisem vyúčtování k faktuře za sdružené služby dodávky elektřiny váznoucího k odběrnému místu užívaném žalovanými za období od 20. 7. 2011 do 2. 4. 2012, historií spotřeb v odběrném místě a dále znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, . Ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, vyhotoveného pro potřeby trestního řízení ze dne 17. 5. 2021 soud zjistil, že celkovou škodu způsobenou možným celkovým odběrem za období od 24. 9. 2012 do 25. 8. 2020 znalec stanovil na částku 477 302 Kč. Způsobenou škodu možným odběrem za období, které uznali žalovaní tj. od 11. 3. 2020 do 25. 8. 2020 pak vyčíslil na částku 27 562 Kč. Znalec dále uvedl, že z doložené fotodokumentace a videa lze učinit závěr, že drobné spotřebiče využívající ke svému chodu stejnosměrný proud do 12 voltů je možno napájet z běžné autobaterie. Dále znalec uvedl, že pokud dle tvrzení žalovaných byla denní hodnota neoprávněného odběru zjištěna ve výši 2,2 kWh, je tato nesrovnatelná s hodnotou před započetím neoprávněného odběru, která činila 28,88 kWh a s hodnotou zjištěnou při zjištění neoprávněného odběru ve výši 33,12 kWh, z čehož plyne závěr, že informace poskytnuté rodinou Antošových o množství a způsobu využití spotřebičů jsou nesprávné. Fakturou vystavenou dne 27. 7. 2022 byli žalovaní vyzváni k úhradě náhrady škody za neoprávněný odběr a nákladů za zjišťování neoprávněného odběru a daně z elektřiny v celkové výši 108 762,78 Kč a to nejpozději do 17. 8. 2022. Soud taktéž provedl k návrhu žalobkyně výslech svědka , jméno FO, , který byl přítomen při zjišťování odběru jako technik, kdy tento svědek potvrdil průběh kontroly tak, jak je zachycen na videozáznamu s tím, že soud dále vyslechl svědkyně , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , které obývají dům, ve kterém žijí žalovaní. Soud shrnuje zjištění z těchto svědeckých výpovědí tak, že dle svědkyň žalovaní běžně užívali byt, kdy ani jedna ze svědkyň nenabyla dojmu, že by v bytě nebyly používány běžné domácí spotřebiče, tedy že byt by nebyl běžně užíván.Předžalobní upomínkou ze dne 13. 10. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaných uhrazení dlužné částky.

5. Podle § 9 odst. 1, 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (dále jenom vyhláška), při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo v jiném zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejíž přerušení a přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo distribuci elektřiny.

6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Vztah mezi účastníky soud právně posoudil s přihlédnutím k § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), § 2894 a § 2910 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a rovněž v souladu s výše citovaným ustanovením § 9 odst. 1, 12 vyhlášky. V řízení bylo prokázáno, že žalovaní neoprávněně odebírali elektřinu a to v období minimálně 2 let před zjištěním neoprávněného odběru a tímto zapříčinili vznik škody na straně provozovatele distribuční soustavy, tedy žalobkyně. Škoda sestává z částky za neoprávněný odběr elektřiny, přičemž žalobkyně škodu vyčíslila v souladu se zákonnými ustanoveními a dále z náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru. Žalovaní nesli případné důkazní břemeno prokázání, že výše škody zjištěná podle vyhlášky neplní v jejich případě kompenzační, ale sankční funkci a je nepřiměřeným zásahem do jejich majetkových práv, žalovaní však zůstali celou dobu nečinní. K obraně žalovaných, že škoda byla uhrazena již v trestním řízení, soud uvádí, že v rámci trestního řízení byla žalovaným uložena povinnost uhradit škodu toliko za období, které žalovaní uznali. Ve zbytku byla žalobkyně odkázána na civilní řízení, přičemž v rámci tohoto řízení, zejména po poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. žalobkyně svá tvrzení o neoprávněném odběru za žalované období prokázala, kdy současně vyvrátila tvrzení žalovaných, které uvedli v trestním řízení, tedy že od roku 2012 používali toliko alternativní zdroje elektřiny pro celou domácnost a to až do března roku 2020 (informace o spotřebě za minulá období, závěry znalce ohledně nevěrohodnosti tvrzení žalovaných o spotřebě, videozáznam prokazující existenci běžných elektrospotřebičů v bytě žalovaných a výpovědí svědků) tato tvrzení žalovaných vyvrátila. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl a to včetně požadovaného příslušenství když tím, že žalovaní řádně a včas neplnili, dostali se do prodlení (§ 1970 občanského zákoníku).

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 362 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 162 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

8. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., kdy stanovil žalovanému k plnění běžnou třídenní lhůtu k plnění.

9. O výši náhrady nákladů vzniklých státu bude rozhodnuto samostatným usnesením, kdy tato povinnost byla s poukazem na ust. § 158 odst. 1 občanského soudního řádu uložena žalovaným, kteří byli v řízení zcela neúspěšní.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.