28 C 108/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky ve výši 34 029 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 029 Kč s 10 % zákonným úrokem z prodlení z částky 34 029 Kč jdoucím od 1. 4. 2020 do zaplacení, dále náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 866 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 12. 4. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 34 029 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným rámcovou smlouvu o výpůjčce výčepního zařízení a rámcovou smlouvu, v níž účastníci sjednali podmínky, za kterých budou mezi žalobkyní a žalovaným uzavírány konkrétní smlouvy o výpůjčce, tj. smlouvy, kterými vznikne žalovanému právo na bezplatné užívání věci – výčepního zařízení s příslušenstvím. Na základě rámcové smlouvy uzavřeli účastníci smlouvu o výpůjčce, kdy dokladem o uzavření konkrétní smlouvy o výpůjčce a o předání předmětu výpůjčky je dodací list [číslo]. Žalovaný se zavázal vrátit předmět výpůjčky do 30 dnů od výzvy žalobkyně k jeho vrácení. Dle čl. IV odst. 4.6. rámcové smlouvy, se žalovaný zavázal vrátit všechny předměty výpůjčky, které užíval dle konkrétní smlouvy o výpůjčce uzavřené za podmínek a na základě rámcové smlouvy, nejpozději ke dni ukončení rámcové smlouvy. Dle čl. IV odst. 4. 7. rámcové smlouvy, je-li žalovaný s vrácením předmětu výpůjčky v prodlení delší než 30 dnů, je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši odpovídající hodnotě všech věcí tvořících konkrétní předmět výpůjčky, z jejichž vráceními je žalovaný v prodlení, přičemž hodnotu těchto komponentů se pro účely výpočtu smluvní pokuty rozumí hodnota uvedená na dodacím listě, ve kterém je předmět výpůjčky blíže specifikován. Dne 10. 2. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k vrácení předmětu výpůjčky, a to prostřednictvím výpovědi konkrétní smlouvy o výpůjčce. V předmětné výpovědi byl žalovaný upozorněn na možný vznik nároku na smluvní pokutu, nevrátí-li předmět výpůjčky do 30 dnů. Vzhledem k tomu, že žalovaný předmět výpůjčky ve sjednané lhůtě nevrátil, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 34 029 Kč odpovídající hodnotě nevráceného předmětu výpůjčky, žalovaný však neuhradil ničeho a to ani poté, co by vyzýván v rámci předžalobní výzvy. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené jim do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Účastníci uzavřeli dne [datum] rámcovou smlouvu. Z rámcové smlouvy o výpůjčce výčepního zařízení soud zjistil, že účastníci touto smlouvou upravili smluvní podmínky, za jakých mezi nimi dojde k uzavírání konkrétních smluv o výpůjčce, které mohly být uzavírány v písemné či ústní formě. Dokladem uzavření smlouvy o výpůjčce měl být dodací list (výdajová karta) potvrzená výpůjčitelem. V čl. 4 se žalovaný zavázal, že nejpozději do 30 dnů od výzvy žalobkyně vrátí konkrétní předmět výpůjčky ve stavu odpovídajícím době užívání předmětu výpůjčky. Dle čl. 4 pro případ, že by byl s tímto vrácením v prodlení delší než 30 dnů se zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši odpovídající hodnotě všech věcí tvořících konkrétní předmět výpůjčky, s jejímž vrácením je v prodlení, přičemž hodnotou těchto věcí se pro účel výpočtu smluvní pokuty rozumí hodnota uvedena na předmětném dodacím listě. Z výdajové karty výčepního zařízení [číslo] soud zjistil, že žalovanému bylo namontováno výčepní zařízení v jeho provozovně [anonymizována dvě slova] [příjmení]. Z výpovědi smlouvy o výpůjčce soud zjistil, že žalobkyně smlouvu vypověděla a žalovaný byl vyzván, aby v souladu se smluvním ujednáním vrátil konkrétní předmět výpůjčky. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

5. Podle § 261 odst. 6 obchodního zákoníku, smlouvy mezi osobami uvedenými v odstavcích 1 a 2, které nejsou upraveny v hlavě II. v této části zákona jsou upraveny jako smluvní typ v občanském zákoníku, se řídí příslušnými ustanoveními o tom smluvním typu v občanském zákoníku a obchodím zákoníkem.

6. Podle § 544 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013, nají-li strany pro případ porušení povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto smlouvu poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty, nebude stanoven způsob jejího určení.

7. Soud po právním zhodnocení věci dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena v souladu s ustanovením § 659 a následujících občanského zákoníku rámcová smlouva o výpůjčce výčepního zařízení, následně byly sjednány i konkrétní smlouvy o výpůjčce, jež podléhají režimu podle tohoto zákona dle ustanovení § 261 odst. 1 obchodního zákoníku ve spojení s § 261 odst. 6 obchodního zákoníku. Žalovanému vzniklo právo bezplatně užívat poskytnutou věc (výčepní zařízení), toto právo zaniklo vzhledem k ukončení smlouvy, k němuž došlo v návaznosti na výpověď z ze smlouvy. Z citované rámcové smlouvy pak vyplynulo, že si strany ujednaly pro případ nevrácení předmětu výpůjčky v době přesahujícím 30 dnů smluvní pokutu, která odpovídala ceně jednotlivých komponentů stanovené v jednotlivých výdajových kartách, kterou soud posoudil v souladu s ustanovením § 544 a následujících občanského zákoníku, z obsahu tohoto ujednání je zřejmé, že šlo o sankci za porušení konkrétně vymezené smluvní povinnosti, přičemž rovněž i výše smluvní pokuty byla mezi účastníky dohodnuta odkazem na jednotlivé výdajové karty výčepního zařízení. Žalobce žalovaného vyzval k vrácení předmětu výpůjčky, žalovaný však svoji povinnost nesplnil, žalobci tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty a to uplynutím 30 dnů od doby, kdy měl povinnost vrátit předmět výpůjčky. Soud z výdajové karty zjistil, že celková cena jednotlivých komponentů předmětu výpůjčky činila částku 34 029 Kč. Žalovaný na tuto částku neuhradil ničeho, když bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. Z dlužné částky má žalobkyně v souladu s ustanovením § 369 odst. 1 obchodního zákoníku ve spojení s ustanovením § 517 odst. 2 občanského zákoníku a dále § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014, právo na úrok z prodlení, jehož výše odpovídá ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/94 Sb. a dále dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě zcela vyhověl.

8. Žalobce rovněž uplatnil právo na zaplacení náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky v zákonné výši 1 200 Kč. Vzhledem k tomu, že v posuzované věci de o závazkový vztah mezi podnikateli, soud shledal tento požadavek taktéž důvodným v souladu s ustanovením § 2 písm. a) nařízení č. 142/94 Sb. ve znění účinném ke dni 1. 7. 2013, respektive v souladu s ustanovením § 3 nařízení č. 351/2013 Sb.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a) odst. 1 o. s. ř. Žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný náleží plná náhrada účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 702 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění) po 2 500 Kč dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/96 Sb., náhradu hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/96 Sb. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. částka odměny náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % DPH. Celkem žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 11 866 Kč.

10. V obou případech ke splnění povinnosti žalovanému byla ustanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.