28 C 118/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 53 913 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 2 500 Kč s 10% zákonným úrokem z prodlení z částky 2 500 Kč jdoucím od 16. 3. 2020 do zaplacení a dále co do zákonného úroku z částky 11 467,60 Kč, jdoucího od 16. 3. 2020 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 444,96 Kč s 8,25% zákonným úrokem z prodlení z částky 37 444,96 Kč, jdoucím od 8. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Co do zbytku se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 021,36 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Mladé Boleslavi dne 14. 12. 2020 domáhala vydání rozhodnutím, jímž by soud uložil žalovanému povinnost, zaplatit jí částku 53 913 Kč s přísl. Žalobkyně uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne 27. 1. 2020 (žalobkyně následně opravila své původní tvrzení o uzavření smlouvy dne 20. 12. 2019). Původní věřitel společnost [právnická osoba], [anonymizována tři slova], uzavřel se žalovaným dne 15. 5. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 56 894 Kč (původně tvrzeno 53 912,56 Kč, toto tvrzení následně žalobkyně taktéž opravila). Žalobkyně uvedla, že z této částky v době postoupení pohledávky zbývalo splatit ještě 39 944,96 Kč představující nesplacenou jistinu a dále zbývaly uhradit smluvní úroky ve výši 13 092,60 Kč, poplatek za výběr ve výši 375 Kč a náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 500 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla ověřena v souladu se zákonnými ustanoveními. Žalobkyně dále uvedla, že úroky byly žalovanému účtovány v souladu se smlouvou o revolvingovém úvěru, kde byl stanoven úrok ve výši 8,50% měsíčně. Poplatek za výběr byl účtován dle smluvního ujednání ve výši 12,50% z čerpané částky. Náhrady účelně vynaložených nákladů byly žalovanému taktéž vyúčtovány v souladu se smluvním ujednáním za každou splátku, ohledně které se žalovaný dostal do prodlení.

2. Usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 16. 12. 2020 č.j. EPR 328445/2020-4 byla věc postoupena soudu zdejšímu, jako soudu místně příslušnému.

3. Žalobkyně následně uvedla, že po podání návrhu žalovaný žalobkyni uhradil částku 2 500 Kč. Žalobkyně s ohledem na tuto skutečnost vzala žalobu co do této částky vč. příslušenství zpět a dále vzala žalobu zpět v rozsahu zákonného úroku z částky 11 467,60 Kč. Nadále trvala na tom, aby soud jí přiznal částku 51 412,56 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 39 944,96 Kč, jdoucím od 16. 3. 2020 do zaplacení. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud postupoval dle ustanovení § 96 o.s.ř. a řízení částečně zastavil (výrok I.).

4. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

5. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout i na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen, a poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Z předložených listin soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], eviduje uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené se žalovaným, která byla identifikována rodným číslem žalovaného, jeho adresou, e-mailem a telefonickým kontaktem. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 80 000 Kč s tím, že výše úvěrového limitu však může být nižší, a to v souladu s podmínkami čerpání. RPSN byla sjednána ve výši 262,91%. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru soud dále zjistil, že úroková sazba byla stanovena ve výši 8,50% měsíčně (smlouva o revolvingovém úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru, kopie občanského průkazu). Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že žalovanému byla celkem odeslána částka 56 894 Kč (potvrzení). Z platebních informací soud zjistil, že žalovaný řádně a včas sjednané splátky nehradil, když na jistině stále zbývá k uhrazení částka 39 944,96 Kč (informace). Ze zprávy [obec] [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že číslo účtu, na které byly zasílány platby uvedené v potvrzení o provedení platbě, byl žalovaný. Ze smlouvy o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován (smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaný byl vyzýván k uhrazení dlužné částky, taktéž v rámci předžalobní upomínky.

7. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 580 občanského zákoníku platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účast zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. Soud uvádí, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatným právním jednáním a to díky výši úrokové sazby, která činila 8,5 % měsíčně a sazbě RPSN (262,91 %). Soud v daném případě sice vycházel z respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy, která byla v uzavřené smlouvě vyjádřena, soud taktéž nemá pochybnosti o tom, že žalovaný právní jednání učinil, o čemž svědčí to, že uvedl své identifikační údaje a částka byla připsána na jeho účet. Smluvní volnost je však nutnost ve spotřebitelských smlouvách nutno korigovat požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně ve prospěch spotřebitele. Pokud jsou taková ujednání obecně nespravedlivá a rozporná s dobrými mravy, je nutné k tomuto přihlédnout z úřední povinnosti. Pokud věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jeho sjednání s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankou při poskytování úvěrů či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. Pokud byl v případě smlouvy sjednán úrok ve výši 8,5 % měsíčně, kdy obvyklá úroková sazba činila v předmětné době květen 2019 cca 8- 9 % ročně!!, pak se nedá hovořit o běžném úroku či úroků sazbě, která je i dle aktuálně rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR shledávána ještě jako odůvodněná (sazba řádově trojnásobná oproti běžné úrokové sazbě). Sjednaný úrok tak soud považuje za zcela nemravný, se znaky lichvy ve smyslu ustanovení § 1796 občanského zákoníku. Navíc je třeba zdůraznit, že právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě smlouvu se žalovaným neuzavřel, pokud by na jeho podmínky nepřistoupil, je zde tedy evidentní výrazná nerovnováha práv a povinností každé ze smluvních stran. Z těchto důvodů je nutno na požadavek žalobkyně nahlížet jako na nárok na vydání bezdůvodného obohacení, když v řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla celkem poskytnuta částka 56 894 Kč, na jistině stále zbývá zaplatit částka 39 944,96 Kč. Soud tedy žalobě co do jistiny vyhověl, když současně přihlédl k tomu, že částka 2 500 Kč byla po podání žaloby uhrazena, k uhrazení tak stále zbývá částka 37 444,96 Kč, když bylo případně na žalovaném, aby prokazoval další platby, ale nestalo se tak. Soud tedy žalobě co do této částky vyhověl a to včetně požadovaného příslušenství s tím, že úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal od data 7. 8. 2020, když z obsahu spisu bylo zjištěno, že poprvé byl žalovaný vyzývána žalobkyní v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 8. 2020, kdy dle přiloženého poštovního podacího archu byla výzva podána k poštovní přepravě téhož dne. V souladu s ustanovením § 573 občanského zákoníku se výzva dostala do sféry žalovaného dne 6. 8. 2020, nejpozději dne 7. 8. 2020 měl žalovaný vrátit poskytnuté peněžní prostředky, když tak neučinil, dostal se od 8. 8. 2020 do prodlení (§ 1970 občanského zákoníku).

12. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a s přihlédnutá poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci soud přiznal žalobkyni právo na náhradu 39,93 % účelně vynaložených nákladů řízení (nutno zohlednit i požadované a přiznané příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku, kdy žalobkyně požadovala celkem částku 61 785,77 Kč a úspěšná byla co do částky 43 228,83 Kč). Náklady spočívají v soudním poplatku 2 157 Kč a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) sestávající z částky 3 260 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva k plnění), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celková výše nákladů by tak představovala částku 15 079,80 Kč, při zohlednění toho, že žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze z části, náleží žalobkyni částka 6 021,36 Kč.

13. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.