28 C 144/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky ve výši 2 680 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 680 Kč s 8,25 % zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 2 680 Kč od 1.9.2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 14.1.2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 2 680 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že jako vlastník domu [adresa] na adrese [adresa žalované a žalobkyně], zemřelým [datum] k bytu [číslo] nacházející se ve III. podlaží předmětného bytu, kdy nájem byl uzavřen na dobu neurčitou. Ke dni 30. 7. 2018 přešel nájem v souladu s ustanovením § 2279 odst. 1 občanského zákoníku na žalovanou, kdy nájem měl skončit s poukazem na ustanovení § 2279 odst. 1 občanského zákoníku ke dni 30. 7. 2020. Žalovaná však porušila zvlášť závažným způsobem své povinnosti plynoucí jí z nájmu bytu, když nezaplatila nájemné a zálohy na služby ve výši přesahující trojnásobek měsíčního nájemného a záloh na služby a to ani po dodatečné lhůtě k plnění (§ 2291 občanského zákoníku). Nájem tak skončil v souladu s ustanovením § 2291 občanského zákoníku ke dni doručení výpovědi a to k 12. 8. 2019. Předmětný byt byl předán žalobci až 30. 9. 2019. Od 13. 8. 2019 do 30. 9. 2019 pak užívala předmětný byt bezprávního důvodu, čímž vzniklo žalované bezdůvodné obohacení dle ustanovení § 2295 občanského zákoníku Žalobce požadoval po žalované úhradu nedoplatku na vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 2 680 Kč.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a žalovaná se v rámci lhůty ve výzvě doručené jí do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobce obsaženými v žalobě, když tyto skutečnosti vyplynuly nájemní smlouvy uzavřené s [jméno] [příjmení] dne 21. 3. 2005, z výpovědi z nájmu bytu ze dne 8. 8. 2019 včetně dodejky české pošty, z protokolu o převzetí bytu ze dne 30. 9. 2019, z přehledu předpisů za období od 1. 1. 2019 do 21.12.2020, z přehledu nevyrovnaných předpisů ke dni 21.12.2020, z rozúčtování služeb za období od 1.1.2019 do 31.12.2019, z předžalobní upomínky ze dne 12.11.2020 včetně dodejky české pošty. Bylo případně na žalované, aby prokázal opak, ale nestalo se tak.

5. Podle § 2251 odst. 1 občanského zákoníku, nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do 5 dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí ustanovení § 2253 obdobně.

6. Podle ustanovení § 2295 občanského zákoníku, pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

7. Po právním zhodnocení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu, soud dospěl k závěru, že na žalovanou přešlo v souladu s ustanovením § 2279 odst. 1 občanského zákoníku nájem shora uvedeného bytu, kdy žalovaná byla dle ustanovení § 2251 odst. 1 občanského zákoníku povinna uhradit sjednané nájemné. Žalovaná však porušovala své povinnosti, kdy nájemné řádně a včas nehradila, proto došlo k ukončení nájmu v návaznosti na výpověď žalobce. Nájem tak skončil ke dni 12. 8. 2019, žalovaná však byt žalobci předala až dne 30. 9. 2019. Tím, že žalovaná žalobci byt řádně a včas ke dni 12.8.2019 nepředala, žalobci taktéž vznikl nárok na náhradu nájemného ve sjednané výši včetně záloh za shora uvedené období dle ustanovení § 2295 občanského zákoníku ve výši ujednaného nájemného, v tomto případě v podobě nedoplatku na službách za rok 2019 ve výši 2 680 Kč. Tím, že žalovaná řádně a včas nehradila, dostala se do prodlení, pak soud shledal důvodným požadavek žalobce i co do zákonného úroku z prodlení, když tento požadavek je v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku.

8. Protože byl žalobce ve věci úspěšný, podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrada hotových výdajů 600 Kč za dva úkony po 300 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. V souladu s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 11. 2019 sp. zn. 13 Co 410/2019 soud nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů v rozsahu nákladů zastoupení advokátem, neboť u statutárního města se předpokládá dostatečné materiální i personální vybavení a zabezpečení ke kvalifikovanému hájení vlastních majetkových práv a zájmů, aniž by bylo nutné a účelné využívat právní pomoci advokátů, ledaže jde o případy právně složité nebo mimořádně, což v daném případě neplatí.

9. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalované ke splnění povinností vyplývajících jí z tohoto rozsudku stanovil běžnou třídenní lhůtu.