28 C 145/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudkyní Mgr. Auterskou Šaškovou Kateřinou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 13 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 3 000 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11, 5 % ročně z částky 10 000 Kč za období od 7. 5. 2025 do 20. 4. 2026 zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, s 14,5 % zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč jdoucím od 26. 4. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Co do zbytku se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 194 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 27. 4. 2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 13 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne datum Smlouva o úvěru číslo hodnota, na základě, které byl žalované poskytnut úvěr v původní výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do datum. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila a dostala se do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaná se dále ve smlouvě zavázala k datu splatnosti uhradit žalobkyni smluvní úrok v kapitalizované výši 3 000 Kč. Žalobkyně tak požadovala částku 13 000 Kč sestávající se z jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 1 % denně z jistiny za dobu čerpání úvěru v kapitalizované výši 3 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že částka 10 000 Kč byla převedena žalované na její bankovní účet. Žalovaná byla prokazatelně upomínána k úhradě dlužné částky a to včetně předžalobní upomínky, která byla žalované odeslána dne datum.

2. K výzvě soudu, aby žalobkyně dotvrdila skutečnosti a označila důkazy, jakým způsobem ověřovala úvěruschopnost žalované, žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 3 000 Kč a dále co do zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč za období od 7. 5. 2025 do 20. 4. 2026. Žalobkyně uvedla, že nadále považuje uhradit částku 10 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, kdy žalovaná na daný úvěr neuhradila ničeho, přičemž zákonný úrok z prodlení z této částky požadovala od 21. 4. 2026 do zaplacení, neboť dne 17. 4. 2026 byla žalované odeslána výzva k úhradě před podáním žaloby, v níž jí byla dána lhůta k plnění tří dnů.

3. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

4. Soud ve věci nařídil jednání na den 10. 8. 2026, z účasti na jednání se žalobkyně a její právní zástupce řádně omluvili, žalovaná se k jednání nedostavila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků.

5. Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 10 000 Kč, s tím, že žalovaná se zavázala celkem vrátit částku 13 000 Kč, přičemž doba úvěru činila 30 dní. Úroková sazba činila 1 % denně. Tyto informace soud zjistil taktéž z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z potvrzení o provedené platbě má soud za prokázané, že částka 10 000 Kč byla žalované odeslána dne datum na účet, přičemž dotazem na příslušnou banku soud zjistil, že se jedná o účet, jehož vlastníkem je žalovaná, kdy banka potvrdila, že na tento účet dne datum byla připsána částka 10 000 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne datum se žalobkyně domáhala uhrazení dlužné částky, kdy stanovila žalované lhůtu k plnění v trvání tří dnů, tato výzva byla žalované odeslána dne datum.

6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2006 o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takovéto smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěry schopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele. Pokud je to nezbytné, pak i z databáze umožňující posouzení úvěru schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 2991 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Soud řízení co do částky 3 000 Kč a co do části zákonného úroku z prodlení v souladu s návrhem žalobkyně dle § 96 o.s.ř. zastavil (výrok I.).

11. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti V prvé řadě se soud zabýval tím tím, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, aby mohla dospět k závěru, že neexistují důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, přičemž žalobkyně po výzvě soudu, aby toto prokázala, vzala žalobu částečně zpět a nadále se domáhala vydání bezdůvodného obohacení. Požadavek žalobkyně tak soud posuzoval z titulu bezdůvodného obohacení, kdy bylo prokázáno, že peněžité prostředky ve výši 10 000 Kč žalované na její účet poskytnuty byly, přičemž soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná v souvislosti s poskytnutím těchto prostředků neuhradila ničeho, když bylo případně na žalované, aby tvrdila a prokazovala opak, ale nestalo se tak. Soud proto uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 10 000 Kč představující bezdůvodné obohacení. Tím, že žalovaná řádně a včas neplnila dostala se do prodlení, pak soud taktéž přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z této částky, kdy počátek prodlení soud určil od 26. 4. 2026, neboť předžalobní upomínka s výzvou k plnění ve lhůtě tří dnů byla žalované odeslána dne 17. 4 2026, k domněnce dojití pak dle § 573 Občanského zákoníku došlo dne 22. 4. 2026, nejpozději do 25. 4. 2026 měla žalovaná plnit. Pokud tak neučinila, dostala se následující den do prodlení. V souvislosti s tímto soud uvádí, že žalovaná zůstala v době, kdy byla prokazatelně vyzývána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ve lhůtě tří dnů zcela pasivní, stejně tak zůstala pasivní i v průběhu celého řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuplatnila tvrzení, že není v jejich možnostech ve lhůtě stanovené žalobkyní v předžalobní upomínce úvěr splatit, soud vychází z toho, že ohledně lhůty k plnění není mezi stranami sporu.

12. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a s přihlédnutím k poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci, soud přiznal žalobkyni právo na náhradu 42,43 % účelně vynaložených nákladů řízení ( nutno zohlednit i požadované a přiznané příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku). V případě plného úspěchu by náklady spočívaly v soudním poplatku 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 400 Kč za tři úkony právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci ( převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celková výše nákladů by tak představovala částku 2 815 Kč, při zohlednění toho, že žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze z části, náleží žalobkyni částka 1 194 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.

13. O lhůtě k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil k plnění běžnou třídenní lhůtu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.