28 C 156/2026
č. j. 28 C 156/2026-45
V PLATNOSTIPlný text
Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudkyní Mgr. Auterskou Šaškovou Kateřinou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 52 737,52 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 52 737,52 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 086,21 Kč za období od 15. 7. 2022 do 1. 10. 2023, s 23,99 % úrokem ročně z částky 49 850,24 Kč jdoucím od 13. 2. 2024 do zaplacení, s 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky 49 850,24 Kč jdoucím od 13. 2. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 15 432,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 23. 12. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 52 737,52 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností Anonymizováno a společností právnická osoba. a mezi žalobkyní a společností Anonymizováno, která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně uvedla, že banka uzavřela se žalovaným dne datum Smlouvu o vydání kreditní karty č. hodnota, když se jedná o smlouvu o úvěru. Obsahem této smlouvy byl závazek banky poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty, kdy vyčerpaná část úvěru byla přitom na základě smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků a současně byl povinen hradit bance veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty. Právní předchůdce žalobkyně své smluvní povinnosti splnil, když žalovanému vydal kreditní kartu a poskytl mu úvěrový rámec, jenž mohl žalovaný jejím prostřednictvím čerpat, žalovaný však povinnost splácet čerpaný úvěr nesplnil, čímž došlo k porušení smluvních povinností z jeho strany. Dle obchodních podmínek byla banka v případě porušení smlouvy oprávněna prohlásit veškeré pohledávky za držitelem karty za okamžitě splatné, kdy k tomuto přistoupila banka dopisem ze dne datum, tímto okamžikem se stala splatná celá dlužná částka. Před poskytnutím úvěru původní věřitel splnil své zákonné povinnosti, když zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních tak nebankovních registrů klientských informací, taky kontrolou veřejných databází. Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by k poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce ve výši 49 850,24 Kč, z částky ve výši 5 086,21 Kč sestávající se z kapitalizovaného smluvního úroku, z částky 2 887,28 Kč sestávající se z poplatků. Žalobkyně dále požadovala smluvní úrok ve výši 23,99 % z jistiny od datum do zaplacení a zákonný úrok z jistiny od téhož data do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani poté, co byl ze strany žalobkyně vyzýván předžalobní výzvou.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z předložených listin má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, kdy tyto skutečnosti vyplynuly z návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty ze dne datum, z žádosti o poskytnutí úvěru čerpaného prostřednictvím kreditní karty z téhož dne, oznámení o zaslání kreditní karty, z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty, z kopie občanského průkazu žalovaného, z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta a prohlášení protokolu o posouzení úvěruschopnosti, z upozornění na neuhrazenou splátku, z oznámení o okamžité splatnosti kreditní karty, ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvami o postoupení pohledávek včetně vyrozumění o postoupení pohledávky. Žalobkyně dále prokázala, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou.
5. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2 a následujících zákona č. 145/2010 Sb. se spojením s ustanovením § 2395 a následujících občanského zákoníku. Žalovaný se zavázal řádně a včas vrátit poskytnutý úvěr, své povinnosti plynoucí jí ze smluvního ujednání však porušoval, když řádně a včas čerpané prostředky neuhradil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do požadovaného příslušenství ve formě smluvního úroku a dále ve formě zákonného úroku z prodlení ( § 1970 občanského zákoníku).
7. Soud pro úplnost uvádí, že se zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně splnil svou povinnost vyplývající mu z § 86 odst. 1 zákona 257/2016 Sb., přičemž žalobkyně prokázala, že úvěruschopnost žalovaného byla prověřena dostatečně, a to včetně prokázání příjmů žalovaného. Soud tedy dospěl k závěru, že povinnost podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 byla splněna.
8. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, proto jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží plná náhrada nákladů tohoto řízení. Tyto náklady se stávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 110 Kč dle zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ze 3 úkonů právní služby po 3 220 Kč dle § § 7 vyhlášky č. 177/96 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), ze 3 režijních paušálů po 450 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. K nákladům řízení dále náleží částka představující 21 % DPH ve výši 2 312,10 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř). Celkem náklady řízení vynaložené žalobkyní činí 15 432,10 Kč.
9. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalované byla ke splnění její povinností poskytnuta běžná třídenní lhůta. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.