28 C 180/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 800 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 800 Kč</b> <b>s 8,25 % zákonným úrokem z prodlení z částky 3 800 Kč jdoucím od 6. 3. 2021 do zaplacení,</b> <b>a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5 119 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 7. 4. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 3 800 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je osobou vystupující na sociální síti [anonymizováno] pod přezdívkou„ [příjmení] [jméno]“ s tím, že při registraci každé osoby je uvedeno její skutečné jméno a identita. Součástí sociální sítě [] je i obchodní platforma pod názvem [anonymizováno], kde inzerují jak firmy, tak i fyzické osoby, kdy předmětem je prodej různých věcí, a to věcí jak nových, tak použitých. Žalobce zakoupil dne 22. 1. 2021 na základě inzerátu žalovaného na [anonymizována dvě slova] movitou věc, a to grafickou kartu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova]. Kupní cena byla mezi účastníky dohodnuta ve výši 3 800 Kč s tím, že tato byla zaplacena žalovanému tak, že dne 18. 1. 2021 zaslal žalobce prostřednictvím účtu svého otce [jméno] [celé jméno žalobce] na účet žalovaného částku 1 400 Kč, a částku 2 400 Kč pak uhradil prostřednictvím dobírky. Vzhledem k tomu, že žalobce je osoba bydlící mimo Českou republiku, nechal poslat balíček obsahující předmětnou věc na adresu své přítelkyně v České republice do [obec]. Po montáži grafické karty však žalobce zjistil, že tato je nefunkční. Po odšroubování šroubů a sejmutí chladiče bylo vidět, že oproti tvrzení žalovaného, že karta měla být tzv. přepasovaná před půl rokem, nenacházela se na čipu žádná teplovodivá pasta; dokonce na dosedací ploše chladiče byla v měděné vrstvě vypálená písmena a čísla z grafického čipu. Aby žalobce vyloučil možnost poruchy PC nebo systému Windows, zkoušel následně tuto kartu ve třech dalších PC, kdy všechny byly nové. Výsledek byl však stejný a předmětná karta byla zcela nefunkční. Žalobce pro úplnost uvedl, že se v jeho případě jedná o vysokoškolsky vzdělaného odborníka v oblasti IT, včetně několika certifikátů v oblasti elektrotechniky. Ihned poté, co žalobce zjistil nefunkčnost karty, sdělil prostřednictvím konverzace přes [příjmení] tuto skutečnost žalovanému a požadoval vrácení peněz. Žalovaný však toto odmítl s poukazem, že prodával použité zboží. To je sice pravdou, nicméně i jako použitá musí být tato věc funkční, neboť jako funkční byla inzerována. Je tedy zřejmé, že při výskytu vady takového rozsahu spočívajícím v nefunkčnosti věci se jedná o tzv. podstatnou vadu, neboli podstatné porušení povinnosti z kupní smlouvy, které je charakterizováno tak, že je to takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla, anebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. Je tak zcela zřejmé, že by žalobce kupní smlouvu neuzavřel, pokud by věděl, že grafická karta nebude funkční. Vzhledem k tomu, že žalovaný posílal předmětnou věc prostřednictvím tzv. Zásilkovny, nebyla u něj jako odesílatele na balíku vůbec uvedena žádná adresa. Žalobce tuto adresu tedy musel zjistit prostřednictvím Policie ČR, neboť na internetových fórech zjistil, že osoba žalovaného měla již v minulosti problémy s posíláním nefunkčního zboží. Dne 22. 2. 2021 zaslal žalobce žalovanému přípis nazvaný Uplatnění nároků z vad věci – odstoupení od smlouvy, kterým žalobce od smlouvy odstoupil a vyzval žalovaného k vrácení zaplacené kupní ceny za nefunkční věc ve lhůtě do 5. 3. 2021. Žalobce dále uvedl, že chtěl splnit svoji povinnost vrátit věc s tím, že ji dne 22. 2. 2021 poslal žalovanému zpět, zásilku však žalovaný nepřevzal a vrátila se zpět žalobci. Tuto okolnost není žalobce schopen nijak ovlivnit. Žalobce splnil svoji povinnost tím, že žalovanému zásilku odeslal. Žalobce tedy požaduje po žalovaném vrácení kupní ceny za věc, která byla v rozporu s deklarovaným stavem, neboť ta je nefunkční a zároveň jde o částku, o kterou se žalovaný obohatil po odstoupení od smlouvy.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobce obsaženými v žalobě, když tyto skutečnosti vyplynuly z profilu žalovaného na [anonymizováno], z konverzace uskutečněné prostřednictvím [anonymizováno] obsahující objednávku žalobce, dohodu o výši kupní ceny a způsobu dodání, dále z konverzace prostřednictvím [anonymizováno] obsahující oznámení o výskytu vady a obsahující požadavek na vrácení kupní ceny, z inzerátu uveřejněném prostřednictvím sítě [anonymizováno], z dopisu ze dne 22. 2. 2021 obsahujícího oznámení žalobce o odstoupení od smlouvy a požadavku vrácení kupní ceny ve výši 3 800 Kč představující taktéž předžalobní upomínku, z potvrzení o neúspěšném pokusu o doručení balíku žalovanému, z podacího lístku České pošty a z výpisu o stavu zásilky doručené prostřednictvím Zásilkovny. Bylo případně na žalovaném, aby prokazoval opak, ale nestalo se tak.

5. Podle § 2079 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

6. Podle § 2001 občanského zákoníku od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

7. Podle § 2002 občanského zákoníku odst. 1 poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla, nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

8. Podle § 2004 odst. 1 odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

9. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva dle ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku. Věc, která byla předmětem koupě, však vykazovala vadu, když byla zcela nefunkční. Žalobce v souladu se zákonem okamžitě žalovaného jako prodávající o této skutečnosti informoval, žalovaný však uplatnění vad bez dalšího odmítal. K věci se nijak nevyjádřil. Je tak zřejmé, že v daném případě došlo ze strany žalovaného k porušení kupní smlouvy podstatným způsobem ve smyslu ustanovení § 2002 občanského zákoníku, a žalobci tak vzniklo právo na odstoupení od kupní smlouvy dle ustanovení § 2001 a § 2002 občanského zákoníku. Žalobce písemně od smlouvy odstoupil, závazek tak zanikl od počátku a strany si tak měly vydat, co získaly. Žalovaný však zůstal zcela nečinný, a to i poté, co mu žalobce zaslal vadnou věc zpět na jeho adresu, která mu byla známa. Pokud dle tvrzení žalobce žalovaný předmětnou vadnou věc zpět nepřevzal, nelze tuto skutečnost zcela jistě dávat k tíži žalobce, který prokázal, že se pokusil vadnou věc žalovanému vrátit. S ohledem na tyto skutečnosti soud shledal podanou žalobu jako zcela důvodnou, a proto jí v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaného příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, když tím, že žalovaný řádně a včas neplnil, dostal se do prodlení (§ 1970 občanského zákoníku).

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobci jako plně úspěšnému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, dále z 3 úkonů právní služby právního zástupce žalobce po 1 000 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), z 3 paušálních náhrad po 300 Kč a DPH ve výši 21 %, jehož je zástupce žalobce plátcem. O výši nákladů řízení soud rozhodoval dle vyhlášky č. 177/96 Sb. Náklady tak celkem činí částku 5 119 Kč.

12. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.