28 C 275/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 6 958 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 958 Kč s 8,25 % zákonným úrokem z prodlení z částky 6 958 Kč jdoucím od 1.10.2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku 1 489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 14.7.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 6 958 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná se založila se společností [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]) smluvní vztah s číslem případu [číslo]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2.1.2019 došlo k postoupení pohledávek původního věřitele na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informovaná. Žalovaná vykonávala zprostředkovatelskou činnost podle zákona č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech s tím, že žalovaná vykonávala činnost podle smlouvy o smlouvě budoucí, a to v období od 1.8.2018 do 16.10.2018. Dle této smlouvy a zejména čl. III. odst. 4 vyhledávala zájemce o pojištění a kontakty předávala určené osobě k dalším krokům směřujícím ke sjednání pojistné smlouvy, za což jí náležela provize. Dluh je primárně tvořen nárokem na vrácení zálohy poskytnuté podle čl. II. odst. 1 ve výši 8 000 Kč za účelem uhrazení správního poplatku žalované za zápis do registru ČNB. Primárně měl být dluh uhrazován postupem podle § III. odst. 6 zápočtem na odměnu, tedy provizi žalované, což zčásti proběhlo, po ukončení činnosti však již nemělo být na co započítáváno a vznikl tak dluh. Původní věřitel v souladu se smluvním ujednáním vyplatil žalované provizi. Mezi stranami bylo sjednáno, že v případě, kdy nebude uzavřena smlouva o obchodním zastoupení, byla žalovaná zavázána správní poplatek za registraci do registrů ČNB a v případě, kdy klient smlouvu o finančním produktu předčasně ukončil, část této provize vrátit původnímu věřiteli, což neučinila. Žalobkyni tak vznikl nárok na zpětnou úhradu částky 6 958 Kč představujícím nevrácené provize a další úhrady, které učinil právní předchůdce žalobkyně za žalovanou.

2. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání, soud postupoval dle ust. § 115a o.s.ř. s tím, že žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se k tomuto nevyjádřila. Soud tedy její souhlas předpokládal podle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. Z předložených listin bylo zjištěno následující. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva on budoucí smlouvě o obchodním zastoupení s tím, že podle čl. III. odst. 4 měla žalovaná vyhledat zájemce o pojištění a kontakty předat určené osobě k dalším krokům směřujícím ke sjednání pojistné smlouvy, dle čl. II. odst. 4 jí za to náležela provize. Dle čl. II. odst. 1 bylo ujednáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytne žalované částku 8 000 Kč jako zálohu za účelem uhrazení správního poplatku žalované za zápis do registru ČNB. Podle čl. III. odst. 6 měl být tento dluh uhrazován zápočtem na odměnu žalované s tím, že pro případ že smlouva uzavřena nebude, zavázala se žalovaná vrátit poskytnutou zálohu žalobkyni do 5 – ti dnů od marného uplynutí lhůty stanovené v čl. I odst. 2 smlouvy. Z dohody ze dne 16.10.2018 soud zjistil, že smlouva o obchodním zastoupení skončí ke dni 17.10.2018. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že výše nevrácených provizí a dalších úhrad, které učinil právní předchůdce žalobkyně za žalovanou, činí 6 958 Kč. Žalovaná netvrdila, tudíž ani neprokazovala opak.

3. Podle § 2483 občanského zákoníku smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným, nebo ujednání obchodu jménem zastoupeného na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi. Smlouva o obchodním zastoupení vyžaduje písemnou formu.

4. Podle § 2499 odst. 1 o.z., nebyla-li výše provize ujednána, má obchodní zástupce právo na provizi ve výši odpovídající zvyklostem v místě jeho činnosti, vzhledem k druhu zboží nebo služeb, které jsou předmětem obchodů. Nejsou-li takové zvyklosti, má obchodní zástupce právo na provizi v rozumné výši zohledňující podstatné okolnosti uskutečněného jednání.

5. Podle § 2507 občanského zákoníku je-li zřejmé, že obchod mezi zastoupeným a třetí osobou nebude splněn, právo na provizi nevzniká; to neplatí, nesplní-li se obchod na z důvodu na straně zastoupeného.

6. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná prováděla pro právního předchůdce žalobkyně zprostředkování obchodů spojených s uzavíráním smluv a vedení smluv o pojištění či jiných finančních produktech. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná následně ukončili smluvní vztah a žalovaná následně byla vyzvána k vrácení části vyplacených provizí a dalších úhrad, které za ni právní předchůdce učinil. Žalovaná však dosud částku ve výši 6 958 Kč neuhradila. Tím, že žalovaná řádně a včas neplnila, dostala se do prodlení, pak soud také shledal důvodným požadavek žalobkyně co do zákonného úroku z prodlení.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.

8. O lhůtách k plnění soud rozhodoval dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.