28 C 28/2020
č. j. 28 C 28/2020-117
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Plný text
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 4 890 eur s příslušenstvím
I. Žaloba o zaplacení částky 4 890 eur s příslušenstvím se v plném rozsahu zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 64 857,91 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 28. 1. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 5 680 EUR s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná prostřednictvím emailu ze dne [datum] objednala u žalobkyně obstarání přepravy zásilky z [obec] do [anonymizována dvě slova]). Objednávku včetně ceny za obstarání přepravy ve výši 5 680 eur žalovaná potvrdila prostřednictvím emailu ze dne 20. 9. 2019. Žalobkyně pro žalovanou dle uvedené objednávky obstarala přepravu zásilky uzavřením potřebné smlouvy s dopravcem [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Tomuto dopravci také žalobkyně uhradila cenu za dopravu. Žalobkyně následně vystavila dne 27. 3. 2019 fakturu znějící na částku 5 680 EUR se splatností dne 25. 9. 2019, žalovaná však tuto částku neuhradila.
2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Uvedla, že se žalobkyní neuzavřela zasilatelskou smlouvu, ale smlouvu o přepravě dle § 2555 občanského zákoníku, na jejímž základě se žalobkyně zavázala provést pro žalovanou přepravu z [země] do [příjmení]. To, že chtěla přepravu provést prostřednictvím subdodavatele, nemá žádný vliv na její odpovědnost. Žalovaná uvedla, že žalobkyně uzavřenou přepravní smlouvu nesplnila, když ve sjednaný den nakládky nebylo přistaveno vozidlo. Z tohoto důvodu byla žalovaná nucena od přepravní smlouvy s žalobkyní odstoupit, neboť bylo zřejmé, že není přepravní smlouva řádně plněna a došlo k ohrožení sjednaného termínu dodání. Žalovaná poskytla žalobkyni náhradní termín nakládky, ale ani ten žalobkyně nedodržela. Žalovaná tedy odstoupila od přepravní smlouvy z důvodu jejího porušení na straně žalobkyně. Nesplněním přepravní smlouvy žalobkyní vznikla žalované újma ve výši 10 928 eur a žalobkyně byla vyzvána k náhradě této škody. Tato částka představuje následné náklady odesílatele na náhradní přepravu tak, aby zajistili doručení zásilky příjemci ve stanoveném termínu. Žalovaná současně z opatrnosti vznesla nárok na náhradu škody jako procesní obranu proti požadavku žalobkyně.
3. V průběhu řízení žalobkyně změnila svá skutková tvrzení, když svůj nárok požadovala nikoliv ze smluvního vztahu, ale z titulu náhrady škody z neprovedené dopravy. Současně vzala žalobu zpět co do částky 790 eur a nadále trvala na uhrazení částky 4 892 eur.
4. Usnesením ze dne 27. 11. 2020 č. j. 28 C 28/2020 – 91, bylo řízení co do částky 790 eur zastaveno a současně byla připuštěna změna žaloby týkající se skutkových tvrzení žalobkyně.
5. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti.
6. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a žalovanou vyplynuly následující skutečnosti. Žalovaná dne [datum] oslovila žalobkyni s poptávkou na celovůz z [obec] do [anonymizována dvě slova]), na kterou žalobkyně reagovala téhož dne nabídkou cenové kalkulace ve výši 5 680 eur. Následující den žalovaná vznesla dotaz, kdy by bylo možné zboží začít nakládat, téhož dne jí žalobkyně sdělila, že nakládka by byla možná v 39 týdnu s tím, že doba přepravy činí 6 až 8 dní. Dne 20. 9. 2019 potvrdila žalobkyně žalované, že nakládka může být uskutečněna dne 24. 9. 2019, současně požádala o zaslání objednávky. Téhož dne žalovaná potvrdila datum nakládky, kdy současně sdělila, že nakládka by měla proběhnout ideálně dopoledne, aby se stihlo zboží zaclít. Dne 20. 9. 2019 žalovaná formálně objednala služby žalobkyně a téhož dne jí sdělila adresu vykládky ([anonymizována dvě slova]). Dne 20. 9. 2019 zaslala žalobkyně žalované plán přepravy včetně detailů týkajících se mimo jiné [registrační značka] s tím, že bylo ujednáno, že nakládka proběhne dne 24. 9. 2019 v čase od 08:00 do 12:00 hodin a vykládka dne 2. 10. 2019 v čase do 16:00 hodin. Dne 24. 9. 2019 v 09:54 hodin sdělila žalobkyně žalované, že řidič nabral zpoždění a nevyšel mu výkon, tudíž nakládka se musí posunout na následující den dopoledne. Žalobkyně současně sdělila, že na termín vykládky posunutí termínu nebude mít vliv. Dne 25. 9. 2019 v 08:43 hodin sdělila žalobkyně žalované, že příjezd od dispečerů je potvrzen mezi 12:00 a 13:00 hodinou s tím, že před 12:00 hodinou bude vše opět ověřováno a čas potvrzen. Téhož dne v 10:42 požádala žalovaná žalobkyni o změnu adresy nakládky, vzdálené od původního místa cca 4 km a poslala adresu tohoto místa. Téhož dne v 10:51 hodin potvrdila žalobkyně žalované, že vozidlo na novou adresu nakládky přesměruje. V 12:38 hodin žalovaná požádala žalobkyni, zda může prověřit auto. V 12:43 hodin sdělila žalobkyně žalované, že co nejdříve čas potvrdí. V 13:28 hodin sdělila žalobkyně žalované, že se jí dispečeři momentálně neozývají, nicméně předpokládá, že vozidlo by mělo být již na nakládce. V 13:39 hodin sdělila žalobkyně žalované, že vozidlo je zhruba 15 km od místa nakládky. V 14:00 hodin sdělila žalobkyně žalované kontakt na řidiče. V 14:48 hodin informovala žalobkyně žalovanou, že po příjezdu na místo nakládky řidič zjistil, že se tam náklad nenachází. V 16:09 hodin téhož dne informovala žalobkyně žalovanou, že pro případ, že je vozidlo již na nakládce, činí výše storna 100 % ceny přepravy. Téhož dne v 16:55 hodin sdělila žalobkyně žalované, že ověřuje, zdali budou schopni přesměrovat kamion do Španělska. Dne 26. 9. 2019 v 08:33 hodin sdělila žalobkyni, aby jí sdělila cenu přepravy do [země] s tím, že v případě rozumné ceny může nabídnout žalovaná tuto práci natrvalo, kdy do měsíce by se mělo jezdit pětkrát týdně. Téhož dne v 08:37 hodin žalobkyně sdělila žalované, že prověří, zda může poskytnout slevu z původní ceny, současně však sdělila, že vozidlo již má nasmlouvanou cestu zpátky z [příjmení] a s největší pravděpodobností může nabídnout pouze standardní cenu za přepravu. V 09:33 hodin žalobkyně sdělila žalované, že může nabídnout slevu z původní ceny a požádala o potvrzení nabídky, aby bylo vozidlo co nejdříve naloženo, nabídka byla shrnuta tak, že se jedná o nakládku v [obec] a vykládku ve [země] za cenu 4 695 euro, hmotnost nákladů 11 000 kg. Soud poznamenává, že v této emailové komunikaci byl poprvé změněn předmět komunikace, který byl označen jako změna destinace, zásilka, nakládka [obec] [anonymizována tři slova] [země] s tím, že původní předmět v emailové korespondence byl zásilka nakládka [obec] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], číslo zásilky bylo v obou případech stejné – [anonymizováno]. Dne 26. 9. 2019 v 10:04 hodin učinila žalobkyně na žalovanou dotaz, zda může potvrdit sazbu a začít co nejdříve nakládat vozidlo, téhož dne v 10:20 hodin sdělila žalovaná žalobkyni, že je nucena zrušit nakládku do [země] vzhledem k tomu, že na nakládku žalobkyně dorazila o den déle s tím, že je však ochotna zaplatit marný nájezd. Téhož dne v 11:17 hodin potvrdila žalobkyně žalované storno zásilky do [příjmení] s upozorněním, že faktura za marný nájezd bude zaslána obratem (předmět mailové komunikace změněn na zásilka/nakládka [obec], [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], [číslo]). V 11:37 hodin upozornila žalovaná žalobkyni, že marným nájezdem jsou myšleny náklady na příjezd vozidla z předchozí vykládky na domluvenou nakládku, tedy řádově stovky eur s tím, že zdůraznila, že se stornem ve výši 100 % z přepravy nesouhlasí.
7. Z listiny označené jako smlouva o přepravě věci [číslo] vyplynulo, že žalobkyně se zavázala pro žalovanou uskutečnit přepravu z [obec] do [příjmení] s tím, že k naložení mělo dojít dne 24. 9. 2019 do 14:00 hodin a k vykládce dne 2. 10. 2019 za smluvní cenu 5 680 eur. Tato listina neobsahovala podpisy stran.
8. Z faktury vystavené [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] vyplynulo, že dne 20. 9. 2019 byla vystavena žalobkyni faktura za provedení nakládky dne 20. 9. 2019 z [obec] do [anonymizováno], kdy váha zboží byla stanovena na 24 000 kg, za částku 4 890 euro. Z výpisu účtu soud zjistil, že žalobkyně zaslala dne 25. 9. 2019 ve prospěch [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] částku 4 800 euro. K faktuře byl vystaven dobropis na částku 90 eur ve prospěch žalobkyně.
9. Dne 25. 9. 2019 žalobkyně vystavila žalované fakturu znějící na částku 5 680 euro za přepravu z [obec] do [příjmení] [jméno], [anonymizováno] s datem nakládky 25. 9. 2019 a datem vykládky 2. 10. 2019, hrubou váhou 11 000 kg (faktura).
10. Dne 16. 12. 2019 žalobkyně zaslala žalované výzvu k zaplacení částky 5 680 eur s poukazem na shora uvedenou vystavenou fakturu, jejíž splatnost nastala ke dni 25. 9. 2019, a to za poskytnutí služeb obstarání přepravy zásilky a přistavení vozidla na místo nakládky z [obec] do [příjmení] [jméno], [anonymizováno] za cenu 5 680 euro.
11. Dopisem ze dne 13. 11. 2019 vyzvala žalovaná žalobkyni k úhradě částky 10 928 euro z důvodu nedodržení sjednaného termínu v přepravní smlouvě, které vedlo ke vzniku škody v této výši.
12. Dopisem ze dne 5. 11. 2019 žalobkyně odmítla uhradit žalované škodu, kterou u ní žalovaná uplatnila s odůvodněním, že přesunutí termínu nakládky bylo řádně avizované, následný den došlo k plnění včas, kdy na potvrzený termín doručení do cílové destinace to nemělo žádný vliv. Žalobkyně taktéž upozornila na to, že v náhradním dni nakládky došlo ke změně samotného místa nakládky a tedy nebylo avizované porušení jakýchkoliv ujednaných podmínek.
13. Z emailové korespondence ze dne 29. 10. 2019 vyplynulo, že [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [právnická osoba] uplatnila u žalované částku ve výši 10 928 eur, představující náhradu škody za vícenáklady, které jí vznikly tím, že vozidlo, které mělo být přistaveno na místě nakládky dne 24. 9. 2019 do 14:00 hodin, bylo k nakládce přistaveno až následující den v 15:00 hodin, proto byla společnost [právnická osoba] nucena zajistit si přepravu zboží jiným způsobem, a to leteckou přepravou.
14. Dopisem ze dne 31. 10. 2019 uplatnila žalovaná vůči žalobkyni náhradu škody ve výši 10 928 euro.
15. Soud taktéž provedl k důkazu emailovou korespondenci mezi [právnická osoba] a žalobkyní ze dne 25.9.2019 v anglickém jazyce, ze které vyplynulo, že žalobkyně požadovala po [právnická osoba] informace ohledně přistavení vozidla v 12:46 hodin a v 13:37 hodin jí bylo sděleno, že vozidlo je zhruba 20 km od nakládky. Ve 14:46 hodin [právnická osoba] [anonymizována tři slova] sdělila žalobkyni, že na místě, kde mělo dojít k nakládce, se náklad nenachází. Soud uvádí, že tuto komunikaci nepovažoval za nutné nechat překládat tlumočníkem s ohledem na její jednoduchý a krátký text.
16. Dle čl. 1 odst. 1 Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) se tato úmluva se vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Toto ustanovení platí bez ohledu na trvalé bydliště a státní příslušnost stran.
17. Dle čl. 4 Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), dokladem o uzavření přepravní smlouvy je nákladní list. Chybí-li nákladní list, má-li nedostatky nebo byl-li ztracen, není tím existence nebo platnost přepravní smlouvy dotčena a vztahují se na ni i nadále ustanovení této Úmluvy.
18. Podle ust. § 2555 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.
19. Podle ust. § 2471 odst. 1 zák. [číslo] obč. zák, zasílatelskou smlouvou se zasílatel zavazuje příkazci obstarat mu vlastním jménem a na jeho účet přepravu zásilky z určitého místa do jiného určitého místa, případně i obstarat nebo provést úkony s přepravou související, a příkazce se zavazuje zaplatit zasílateli odměnu.
20. Podle ust. § 2002 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012, obč. zák., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.
21. Podle ust. § 2006 odst. 1 zák. č. 89/2012, obč. zák., stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.
22. Po právním zhodnocení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že požadavek žalobkyně není důvodný. V prvé řadě nutno uvést, že smluvní vztah mezi účastníky soud právně posoudil jako smlouvu o přepravě uzavřenou dle Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (dále jen„ Úmluva“), neboť předmětem ujednání účastníků byla přeprava zásilky (autodíly) za úplatu silničním motorovým vozidlem a místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání ležely ve dvou různých státech, které jsou oba smluvním státem této úmluvy ([země] [anonymizována dvě slova]). Pokud žalobkyně tvrdila, že na smluvní vztah účastníků je nutné nahlížet jako na smlouvu zasílatelskou, k tomu soud uvádí, že skutkový stav, který soud zjistil, tomuto tvrzení nenasvědčuje. Nutno zdůraznit, že zatímco smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje za úplatu přepravit věc (zásilku), smlouva zasílatelská je druhem smlouvy komisionářské a touto smlouvou se zasílatel zavazuje nikoliv přepravit věc, ale obstarat přepravu věci. Ze skutkového stavu, který byl soudem zjištěn, nevyplývá, že by si žalovaná u žalobkyně objednala pouze obstarání přepravy a soud předpokládá, že pokud by skutečně vůlí žalobkyně bylo uzavřít se žalovanou smlouvu zasílatelskou, pak by žalobkyně žalované minimálně podala zprávu o tom, že splnila svůj závazek tím, že zajistila obstarání přepravy uzavřením příslušných smluv s dopravci, popřípadě mezizasílateli, neboť pak by byla žalovaná bez zbytečného odkladu povinna zaplatit žalobkyni v pozici zasílatele úplatu a vzniklé náklady. Z mailové korespondence žádné takové skutečnosti nevyplynuly a žalobkyně po celou dobu vystupovala způsobem, že se žalovaná oprávněně mohla domnívat, že uzavírá se žalobkyní smlouvu o přepravě. Tento závěr nemůže změnit ani odkaz na zasílatelské podmínky v mailové korespondenci. To, zda žalobkyně měla v úmyslu přepravu provádět vlastními či cizími dopravními prostředky taktéž nebylo nijak rozhodující, neboť přepravci nic nebrání, aby přepravu provedl prostřednictvím dalšího subdodavatele – v tomto případě prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a ani na případnou odpovědnost žalobkyně vůči žalované by tato skutečnost žádný vliv pochopitelně neměla. Pokud by došlo ke vzniku škody v průběhu přepravy, případnou odpovědnost by bylo nutné posoudit dle shora uvedené Úmluvy, a to případně i škodu vzniklou z pozdního dodání zásilky (čehož se dle svého tvrzení obávala žalovaná). Vzhledem k tomu, že v daném případě však k převzetí zásilky žalobkyní za účelem provedení přepravy vůbec nedošlo, bylo nutné se zabývat tím, který z účastníků smlouvu porušil. Úmluva tento případ neřeší, proto bylo nutno na místě postupovat dle příslušných ustanovení zákona 82/2012 Sb. občanský zákoník. Z provedeného dokazování vyplynulo, že po uzavření smlouvy došlo ke změně ujednání ohledně termínu a místa nakládky zboží, kdy obě strany tyto změny plně akceptovaly, neboť žalovaná po sdělení žalobkyně ohledně posunutí nakládky o jeden den se současným ujištěním, že na termín vykládky to žádný vliv mít nebude, požádala následující den o změnu místa nakládky, čemuž žalobkyně vyhověla. Je pravdou, že dle domluvy mělo být vozidlo přistaveno žalobkyní dne 25. 9. 2019 v čase 12 – 13 hod. a k faktickému přistavení došlo mezi 14 a 15 hodinou, nelze však přehlédnout, že žalobkyně se žalovanou po celou dobu aktivně komunikovala a z jejího chování nemohlo vyplynout, že by závazek splněn být neměl (§ 2002 obč. zák.). Pokud žalovaná zajistila odvoz nákladu prostřednictvím jiné osoby, aniž by žalobkyni o této skutečnosti informovala, kdy náklad se na místě minimálně od 14,46 hod. již nenacházel a od smlouvy o přepravě platně neodstoupila, pak tímto jednáním znemožnila žalobkyni, aby svůj závazek ze smlouvy mohla řádně splnit a závazek žalobkyně tak pro nemožnost plnění zanikl (§ 2006 odst. 1 obč. zák.). Žalované tímto vznikla odpovědnost za případnou škodu, která by žalobkyni vznikla. Je pravdou, že žalobkyně se po změně žaloby domáhala svého požadavku z titulu náhrady škody, kdy by měla nárok na škodu skutečnou a ušlý zisk, vzniklých v souvislosti se zánikem smlouvy (vynaložené náklady a ušlý zisk, jinak řečeno, rozdíl mezi smluvenou cenou a předpokládanými náklady). Ušlý zisk představovala částka 790 eur, co do této částky však byla žaloba vzata zpět a vznik vynaložených nákladů žalobkyně netvrdila, tudíž ani neprokazovala. Částka 4 890 eur, kterou žalobkyně po žalované požadovala, přestavující zaplacené peněžní prostředky [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] v daném případě nepředstavuje škodu, která by vznikla žalobkyni v souvislosti se zánikem smlouvy z důvodu nemožnosti plnění a pokud žalobkyně uhradila svému smluvnímu partnerovi úplatu za provedení přepravy, ke které prokazatelně nikdy nedošlo, pak tak činila bez právního důvodu a tuto skutečnost nelze zhojit tím, že se zaplacení této částky bude domáhat po žalované. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl. K procesní obraně žalované soud uvádí, že s ohledem na zamítnutí žaloby se soud procesní obranou žalované nezabýval.
23. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, proto jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží plná náhrada nákladů tohoto řízení. Tyto náklady sestávají ze 7 úkonů právní služby dle § § 7 vyhlášky č. 177/96 Sb., přičemž tarifní hodnota byla určena vždy k datu učinění úkonu s ohledem na kurz ČNB Kč/eur a na následně částečné zpětvzetí žaloby: 1) příprava a převzetí zastoupení - tarifní hodnota 146 203 Kč, t.j. 6 980 Kč, vyjádření k žalobě ze dne 18. 2. 2020 - tarifní hodnota 146 203 Kč, t.j. 6 980 Kč, vyjádření k podání žalobkyně ze dne 24. 6. 2020 - tarifní hodnota 151 855 Kč, t.j. 7 180 Kč, vyjádření žalované ze dne 16. 10. 2020 - tarifní hodnota 154 922 Kč, t.j. 7 300 Kč, vyjádření ze dne 4. 2. 2020 - tarifní hodnota 126 627 Kč, t.j. 6 180 Kč předžalobní výzva, účast na jednání dne 8. 7. 2020 - tarifní hodnota 151 912 Kč, t.j. 7 180 Kč a dne 27. 11. 2020 - tarifní hodnota 128 716 Kč, t.j. 6 260 Kč, ze 7 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, náhrady za promeškaný čas ve výši 1 200 Kč za 12 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhlášky č. 177/96 Sb. a cestovného ve výši 2 x 1 120,79Kč při použití osobního automobilu zástupce žalobce k cestě z místa sídla zástupce žalobce ([obec]) ke dvěma ústnímu jednání a zpět (180 x 2 km automobilem s benzinovým motorem při průměrné spotřebě 6,3 litrů na 100 km, při použití pohonných hmot v ceně 32 Kč/litr, amortizace vozidla 4,2 Kč / 1km, dle vyhlášky 358/2019 Sb.). K nákladům řízení dále náleží částka představující 21 % DPH ve výši 11 256,33 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř). Celkem náklady řízení vynaložené žalobkyní činí 64 857,91 Kč.
24. O lhůtě k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.