28 C 316/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 20 265,41 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 265,41 Kč s 18,9 % úrokem ročně z částky 19 902,41 Kč jdoucím od 1. 6. 2022 do 30. 6. 2022, s 11,75 % zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 19 902,41 Kč jdoucím od 11. 6. 2022 do zaplacení, s 11,75 % úrokem ročně z částky 19 902,41 Kč jdoucím od 1. 7. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 946,71 Kč jdoucím od 1. 3. 2022 do 31. 5. 2022, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 011 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 13. 7. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 20 265,41 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 29. 10. 2021 rámcovou smlouvu číslo na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. bankovní účet. Dne 8. 2. 2022 uzavřel žalovaný se žalobkyní dodatek č. 1 k rámcové smlouvě, na základě kterého požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 50 000 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro jeho poskytnutí, tento mu byl poskytnut dne 8. 2. 2022 a bylo mu umožněno jeho čerpání na shora uvedeném účtu. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností přistoupila žalobkyně k zesplatnění kontokorentu dne 1. 6. 2022. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 19 902,41 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu do zesplatnění ve výši 946,71 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvním úroků od 1. 3. 2022 ke dni zesplatnění. Následně žalobkyně neevidovala žádnou platbu ze strany žalovaného. Žalobkyně dále uvedla, že požaduje uhrazení částky 363 Kč představující pojistné, které si žalovaný se žalobkyní sjednal dne 12. 11. 2021. Z důvodu ukončení pojištění bylo toto pojistné z účtu žalovaného strženo dne 13. 5. 2022 a poukázáno pojišťovně.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobkyně a žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, když se v rámci lhůty ve výzvě doručené jim do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě předložených listinných důkazů, a to rámcové smlouvy číslo dodatku č. 1 k rámcové smlouvě, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, z přihlášení k pojištění, z přehledu čerpání a splácení kontokorentu, z výpisu běžného účtu žalovaného, z výzvy k zaplacení dluhu – předžalobní upomínky, má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak.

5. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2 a následujících zákona č. 145/2010 Sb. se spojením s ustanovením § 2395 a následujících občanského zákoníku. Žalovaný se zavázal řádně a včas vrátit poskytnutý úvěr, své povinnosti plynoucí jí ze smluvního ujednání však porušoval, když řádně a včas čerpané prostředky neuhradil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do požadovaného příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku) a co do úhrady dlužného pojistného.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 011 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 811 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 1 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (podání žaloby, předžalobní výzva).

8. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalované byla ke splnění její povinností poskytnuta běžná třídenní lhůta. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.