28 C 328/2020
č. j. 28 C 328/2020-40
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Plný text
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 995 Kč s příslušenstvím I.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč, s 10 % zákonným úrokem z prodlení z částky 1 500 Kč jdoucím od 31.1.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II.) Co do zbytku se žaloba zamítá. III.) Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 346,04 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 13. 8. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 1 995 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně [název práv. osoby] poskytla žalovanému úvěr ve výši 1 500 Kč na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 29. 9. 2016, který měl být splacen nejpozději do 31. 10. 2016. Úvěr byl poskytnut na základě smlouvy uzavřené prostřednictvím internetové sítě (webová stránka www.feratum.com) tak, že právní předchůdce žalobkyně zaslal na účet uvedený žalovaným částku 1 500 Kč. Žalovaný se zároveň zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč splatný v den splatnosti úvěru tedy dne 31. 10. 2016. Žalovaný však neuhradil ničeho a to ani poté, co byl k uhrazení dlužné částky vyzýván. Aktivně legitimace žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z předložených listin bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [název práv. osoby] [anonymizována tři slova] eviduje uzavření smlouvy o úvěru uzavřené s osobou označené jménem a příjmením žalovaného včetně uvedení rodného čísla, adresy, telefonní čísla, e-mailu a čísla bankovního ústavu. Uvádí se, že žalovanému byla na účet, který uvedl, poukázaná částka 1 500 Kč za poplatek ve výši 495 Kč s tím, že roční úrok byl stanoven ve výši 401,50 %, RPSN pak ve výši 3 112,64 %. Celá částka měla být vrácena do 31. 10. 2016. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla zjištěna ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019. Z výpisu [Název banky] [anonymizováno] soud zjistil, že majitelem účtu, který byl uveden na formuláři, je dle sdělení banky žalovaný a disponentem je dále druhá osoba. Banka současně potvrdila, že dne 29. 9. 2016 byla na účet připsána částka 1 500 Kč. Z listiny ze dne 22. 1. 2020 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno, že došlo k postoupení pohledávky, přičemž žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů od jejího doručení.
5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že požadavek žalobkyně je důvodný pouze zčásti. V prvé řadě je nutno konstatovat, že tvrzená smlouva o úvěru je absolutně neplatným právním úkonem a to zejména díky sjednané výši úrokové sazby a RPSN. Soud nemá pochybnosti o tom, že právní jednání žalovaný učinil, o čemž svědčí identifikace žalovaného a potvrzení o tom, že předmětná částka byla na jeho účet připsána, nicméně s přihlédnutím k úroku, který činil 401,50 % ročně, je nutno konstatovat, že se jedná o úrok nepřiměřený, který zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jeho sjednání s přihlédnutím nejvyšším úrokovým sazbám požadovaných bankou při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době a je nutno tak pohlížet na takto sjednaný úrok jako úrok sjednaný v rozporu s dobrými mravy. Současně soud poukazuje na RPSN, která činila 3 112,64 %. Podmínky, které byly sjednány ve smlouvě, tedy zejména požadovaný úrok, je tak třeba hodnotit jako zcela nemravný se znaky lichvy ve smyslu ustanovení § 1796 občanského zákoníku a na předmětnou smlouvu je tak nutno nahlížet jako na absolutně neplatnou. Soud podotýká, že právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě neuzavřel smlouvu za situace, že by žalovaný na jeho podmínky nepřistoupil a tudíž je evidentní výrazná nerovnováha práv a povinností smluvních stran. S ohledem na tyto závěry je nutné posoudit požadavek žalobkyně jako nárok na vrácení bezdůvodného obohacení, které vzniklo tím, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 1 500 Kč, kterou žalovaný dosud neuhradil, když žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak. Soud tedy žalobě co do částky 1 500 Kč vyhověl a to včetně příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, když začátek prodlení soud vázal k oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 1. 2020, které bylo žalovanému zasláno téhož dne, fikce doručení tak nastala ke dni 27. 1. 2020. Žalovanému vznikla tak povinnost nejpozději do třetího dne od doručení výzvy částku 1 500 Kč vrátit, pokud tak žalovaný neučinil, dostal se nejpozději ode dne 31. 1.2020 do prodlení (§1970 občanského zákoníku).
6. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a s přihlédnutá poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci soud přiznal žalobkyni právo na náhradu 23,24 % účelně vynaložených nákladů řízení (nutno zohlednit i požadované a přiznané příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku). Ty spočívají v soudním poplatku 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za tři úkony právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Celková částka nákladů by tak představovala částku 1 489 Kč, při zohlednění toho, že žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze z části, náleží žalobkyni částka 346,04 Kč.
7. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.