28 C 35/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky ve výši 184 950,92 Kč s přísl.

I. Žaloba o zaplacení částky 184 950,92 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 184 950,92 Kč jdoucím od 17. 4. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení, částku 85 184 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 6. 2. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 184 950,92 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel se žalovanou smlouvu o dílo [číslo] na základě které měla žalovaná vypracovat ve stanoveném termínu komplexní pozemkovou úpravu v katastrálním území Verměřovice Smlouva nabyla platnosti a účinnosti dne 23. 3. 2017. Žalobce uvedl, že dílo bylo rozděleno celkem do čtyř hlavních celků, které byly rozděleny na dílčí části. Hlavní celek 3.5.- Návrhové práce, byl rozdělen na dílčí části 3.5.1., 3.5.2 a 3.5.

3. Dílčí část díla 3.5.1. nazvaná Vypracování plánu společných zařízení byla následně rozdělena na části 3.5.1. a), 3.5.1. b) a 3.5.1. c). U každého jednotlivého hlavního celku byla ujednána v článku VI. odst. 6.1 smlouvy cena, která byla spolu s termínem ukončení hlavního celku a dále s cenami a termíny pro ukončení jednotlivých dílčích částí zapsána do přílohy č. 1 smlouvy. Hlavní celek 3. 5. byl oceněn částkou 1 442 000 Kč bez DPH s tím, že dílčí část 3.5.1. byla oceněna částkou 774 000 Kč bez DPH. Závazný termín pro ukončení celé dílčí části 3.5.1. byl ujednán do 30. 9. 2018. V článku VIII odst. 8. 3. smlouvy byla uvedena sankce za nesplnění termínu jednotlivé dílčí části díla prokazatelně zaviněné zhotovitelem ve výši 0,2% z ceny hlavního celku včetně DPH uvedeného v příloze č. 1, a to za každý i započatý den prodlení, avšak maximálně ve výši nesplněné dílčí části díla. V ustanovení článku IV. byly ujednány technické požadavky na provedení díla, dle kterých měla být tato část díla odevzdána jedenkrát v analogové formě a jedenkrát v digitální formě na CD/DVD. Ze závazných podmínek uvedených v článku V. smlouvy vyplývala povinnosti žalované odevzdat žalobci dílo v termínech uvedených v příloze č. 1 smlouvy. Po předání díla měl být vyhotoven schvalovací protokol. V článku III. bylo dále pro dílčí část 3. 5. ujednáno, že plán společných zařízení bude projednán s dotčenými orgány a organizacemi po vyřešení připomínek, po vyřešení připomínek s ním bude seznámen sbor zástupců. Dále bylo ujednáno, že zhotovitel předloží tento plán tři měsíce před stanoveným termínem pro ukončení dílčí části 3.5.1 ve struktuře dle směrnice Regionální dokumentační komise. Plán měl být v termínu odevzdán po vyřešení všech připomínek orgánu státní správy po seznámení se sborem zástupců – tedy do 30. 6. 2018. Žalovaná však předala dílčí část díla 3.5.1. v digitální podobě na úložiště [žalobce] [anonymizována dvě slova] dne 12. 9. 2018, přičemž toto mělo být odevzdáno již v předtermínu do 30. 6. 2018, toto porušení však nebylo ve smlouvě sankcionováno. Žalovaná předložila dílčí část 3.5.1. včetně všech částí této dílčí části žalobci dle předávacího protokolu dne 22. 11. 2018 v podobě třikrát výstup analogový a jedenkrát výstup elektronický na CD – [žalobce] [anonymizována dvě slova], který provedl kontrolu díla a dne 28. 11. 2018 vystavil schvalovací protokol za odevzdání díla bez vad a nedodělků. Tím, že žalovaná předala dílo až dne 22. 11. 2018, byla dne 15. 1. 2019 žalobcem vyzvána k úhradě smluvní pokuty ve výši 184 951 Kč. Tuto však uhradit odmítla.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že činí nesporným tvrzení žalobce o tom, že byla uzavřena smlouva o dílo, jejichž předmětem bylo zpracovat komplexní pozemkovou úpravu v katastrálním území Verměřovice. Žalovaná však uvedla, že žalobcův výklad ohledně ujednání v článku 3.5.1. písm. f) smlouvy, který je zcela chybný a zavádějící. Žalovaná uvedla, že v odstavci 5. 1. smlouvy o dílo je sjednána povinnost žalované odevzdat dílo žalobci ke kontrole po dílčích částech ve smyslu článku III smlouvy o dílo, a to v termínech uvedených v příloze č. 1 smlouvy. Termín pro dílčí část díla bodu 3.5.1. písm. a) až c) smlouvy byl sjednán do 30. 9. 2018. Pokud v první větě bodu 3.5.1. písm. f) smlouvy o dílo je uvedeno, že žalovaná byla povinna předložit plán společných zařízení ve struktuře dle směrnice Regionální dokumentační komise tři měsíce před stanoveným termínem ukončení dílčí části 3.5.1, tak je zřejmé, že tímto stanoveným termínem musí být 30. 9. 2018, kdy plán společných zařízení ve struktuře dle směrnice Regionální dokumentační komise měl být odevzdán do 30. 6. 2018. Ve druhé větě bodu 3.5.1. smlouvy písm. f) smlouvy o dílo je uvedeno, že žalovaná byla povinna plnění, jež je dle této věty širší než plnění popsané ve větě předchozí odevzdat v termínu, pak je zcela logické, že termínem je myšlen stanovený termín ve smyslu věty první, tedy do 30. 9. 2018. Dílčí plnění v podobě specifikované ve větě druhé bodu 3.5.1. písm. f) smlouvy přitom žalovaná poskytla žalobci již 12. 9. 2018, což vyplývá z předávacího protokolu. V předávacím protokolu je mj. konstatováno, že dokumentace byla předána po vyřešení všech připomínek orgánů státní správy a organizací a po seznámení se sborem zástupců ve struktuře dle směrnice Regionální dokumentační komise. Pokud žalovaná měla dílčí plnění odevzdat žalobci ve lhůtě do 30. 9. 2018, pak svoji povinnost řádně splnila již dne 12. 9. 2018 O tom, jak bude s dílčím plněním odevzdaným žalobci nadále naloženo, pojednává následující věty článku 3.5.1 písm. f) smlouvy, která zní, že následně bude plán předložen k odsouhlasení Regionální dokumentační komisi, kdy projednání zajišťuje objednatel. V tomto ustanovení se neuvádí nic o tom, že by k předložení či odsouhlasení dílčího plnění Regionální dokumentační komisi byla žalované určena jakákoliv lhůta, když ostatně provedení těchto činností vůbec nebylo v moci žalované. Stanovení lhůty pro provedení těchto činností, natož zajištění dodržení této lhůty smluvní pokutou by vůbec nedávalo smysl. K tvrzení žalobce k předávacímu protokolu ze dne 22. 11. 2018 žalovaná uvedla, že tohoto dne bylo žalobci předáno ukončené dílčí plnění, jež splňovalo požadavky uvedené ve větě třetí bodu 3.5.1. písm. f) smlouvy o dílo s tím, že ohledně předání dílčího plnění v této podobě však nebyla účastníky sjednána žádná lhůta, natož, aby bylo včasné předání dílčího plnění zajištěno smluvní pokutou. Žalovaná dále uvedla, že z odstavce 5.1 smlouvy o dílo vyplývá, že žalovaná byla povinna odevzdat v příslušných termínech uvedených v příloze č. 1 smlouvy pouze dílčí část díla ke kontrole. Ve lhůtě do 30. 9. 2018 byla tedy žalovaná povinna předat dílčí plnění v podobě specifikované ve větě druhé bodu 3.5.1. písm. f) smlouvy žalobci pouze ke kontrole, kdy požadavky popsané v odstavci 4.2 smlouvy měla dílčí část díla splňovat až po následném provedení její kontroly a prohlášení za ukončenou. Pro potřeby provedení kontroly dílčího plnění bylo předání příslušného dílčího plnění formou, jakou k němu došlo dne 12. 9. 2018 zcela postačující, kdy žalobce ostatně proti tomuto způsobu předání dílčího plnění nic nenamítal a spolu se žalovanou uzavřel předávací protokol. Žalovaná dále uvedla, že svůj výklad bodu 3.5.1. písm. f) smlouvy považuje za logický a jediný možný, avšak pokud by při hodnocení věci měly vyvstat jakékoliv pochybnosti o tom, jaká měla být podoba dílčího plnění jež měla žalovaná předat žalobci ve lhůtě do 30. 9. 2018, pak upozornila na skutečnost, že smlouva byla uzavírána adhezním způsobem ve smyslu ustanovení § 1798 a násl. občanského zákoníku, kdy žalovaná zavřela smlouvu o dílo v důsledku skutečnosti, že uspěla ve veřejné zakázce a logicky tak nemohla příslušné znění smlouvy žádným způsobem ovlivnit. Žalobce sestavil celý text smlouvy a předložil jej žalované k podpisu. Žalovaná poukázala na ustanovení § 557 občanského zákoníku, ze kterého vyplývá, že připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

4. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena dne 23. 3. 2017 smlouva o dílo, jejímž předmětem byla úprava práv a povinností smluvních stran při realizaci plnění vzešlého na základě ukončené veřejné zakázky„ Komplexní pozemkové úpravy [obec]“. Předmětem smlouvy byl závazek žalované provést dílo – návrh komplexním pozemkových úprav v katastrálním území Verměřovice a přibraných územích [katastrální uzemí] a [obec] u [obec] včetně nezbytných zeměměřičských činností určených pro obnovu katastrálního operátu, dále vyhotovení dokumentace pro zavedení výsledků komplexních pozemkových úprav do katastru nemovitostí a vytyčení hranic nových pozemků. Tato skutečnost ostatně nebyla mezi stranami sporná. Žalovaná se zavázala řídit při provádění díla ustanoveními smlouvy a platnými právními předpisy. Dílo bylo rozděleno na čtyři hlavní celky, a to celek 3.4 - přípravné práce, 3.5 - návrhové práce, 3.6 - Mapové dílo a 3.7 Vytyčení pozemků dle zapsané DKM. Každý z hlavních celků byl následně rozčleněn na dílčí části, kdy stěžejní pro toto řízení byl hlavní celek 3.5 - návrhové práce, a to zejména článek f) této dílčí části, když požadovanou smluvní pokutu odvíjel žalobce právě z porušení tohoto ustanovení. V článku f) bylo uvedeno, že zhotovitel předloží tří měsíce před stanoveným termínem ukončení dílčí části 3.5.1 plán společných zařízení ve struktuře dle směrnice Regionální dokumentační komise. Plán společných zařízení bude v termínu odevzdán po vyřešení všech připomínek orgánům státní správy a organizací a po seznámení se sborem zástupců. Současně bylo ujednáno, že následně bude plán společných zařízení předložen k odsouhlasení Regionální dokumentační komisi, projednání zajišťuje objednatel. Zhotovitel se na základě výzvy objednatele zúčastní projednání předložené dokumentace v Regionální dokumentační komisi. V článku g) byl stanoven další postup, kdy bylo uvedeno, že po odsouhlasení Regionální dokumentační komisí bude plán předložen ke schválení zastupitelstvu příslušné obce na veřejném zasedání s tím, že zhotovitel se na základě výzvy objednatele zúčastní projednání předložené dokumentace. V článku IV. smlouvy - technické požadavky na provedení díla, dílčí části 4.2.6 bylo sjednáno, že ukončené dílčí části budou odevzdány s náležitostmi podle odstavce 4. 1. tak, že plán společných zařízení bude vypracován 3 x v papírovém zpracování a 1 x CD (DVD). Po zapracování případných změn vzniklých v průběhu zpracováním návrhu nového uspořádání pozemků v 3 x aktualizovaném papírovém zpracování a 1 x CD (DVD). Z článku V. - základní podmínky předání a převzetí díla, bod 5.1 pak vyplynulo, že strany si ujednaly, že žalovaná se zavazuje odevzdat žalobci dílo ke kontrole po dílčích částech ve smyslu článku III. této smlouvy, a to v termínech, jak jsou uvedeny v příloze č. 1, která je nedílnou součástí smlouvy. O předání díla bude vyhotoven předávací protokol. V článku 5.8 byla sjednána povinnost žalobce dílo převzít do 14ti dnů po písemném prohlášení žalované, že provedené dílo nevykazuje zjevné vady a nedodělky, a že dílo přebírá. O předání a převzetí části díla bude objednatelem vyhotoveno sdělení o schválení, které bude doručeno zhotoviteli. V článku 5.13 bylo sjednáno, že písemné sdělení o schválení dílčích části díla bude vyhotoveno u dílčí části 3.5.1 po schválení zastupitelstvem obce na veřejném zasedání. V článku VIII. odst. 8.3 byla sjednána sankce za nesplnění termínu stanoveného smlouvou, nebo jednotlivé dílčí části díla ve sjednaném termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem ve výši 0,2% z ceny hlavního celku včetně DPH uvedeného v příloze č. 1 smlouvy, a to za každý i započatý kalendářní den prodlení, avšak maximálně ve výši nesplněné dílčí části díla. Z přílohy č. 1 ke smlouvě soud zjistil, že pro vypracování plánu společných zařízení (dílčí část díla 3.5.1) byl stanoven termín dokončení do 30. 9. 2018. Mezi účastníky byl dále dne 10. 4. 2018 uzavřen dodatek k předmětné smlouvě, jehož obsah však nebyl ve vztahu k tomuto řízení nijak významný. Z předávacího protokolu ze dne 12. 9. 2018 soud zjistil, že zástupce žalobce i zástupce žalované písemně stvrdili, že shora uvedeného dne byly předány v digitální podobě na úložišti owncloud [žalobce] [anonymizována dvě slova] etapy č. 3.5.1 písm. a) až c) dle smlouvy. Předně je konstatováno, že dokumentace byla předána po vyřešení všech připomínek orgánů státní správy a organizací a po seznámení se sborem zástupců ve struktuře dle směrnice Regionální dokumentační komise. Z předávacího protokolu ze dne 22. 11. 2018 soud zjistil, že obě strany konstatovaly, že zástupci [žalobce] [anonymizována dvě slova], pobočky [obec] byly předány výsledky etapy 3.5.1 všech listinných zpracováních a na CD, kdy bylo konstatováno ze strany zástupkyně [žalobce] [anonymizována dvě slova], že téhož dne obdržel [žalobce] [anonymizováno] také dílo dílčí části hlavního celku návrhové práce 3.5.1 písm. c), 3.5.1 písm. b) a 3.5.1 písm. c) .Ze schvalovacího protokolu ze dne 28. 11. 2018 soud zjistil, že v této listině bylo konstatováno, že dne 22. 11. 2018 byla ze strany žalované předána [žalobce] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], pobočka [obec] dílo spočívající ve vypracování plánu společných zařízení (3.5.1 smlouvy). Bylo konstatováno, že dílo bylo provedeno v nezbytném rozsahu, bylo zkontrolováno a lze přistoupit k jeho fakturaci. Z listiny ze dne 15. 1. 2019 soud zjistil, že žalobce vyměřil žalované smluvní pokutu ve výši 184 951 Kč s poukazem na ustanovení článku VIII. bod 8.3 shora uvedené smlouvy z důvodu nesplnění dílčího fakturačního celku 3.5.1 vypracování plánu společných zařízení v termínu 30. 9. 2018 stanoveném ve smlouvě. Z dopisu žalované adresovanému žalobci bylo zjištěno, že žalovaná odmítla požadavek na smluvní pokutu s tím, že poukázala na to, že předmětná dílčí část díla byla předána dokonce s předstihem, a to 12. 9. 2018. Z opakované výzvy k úhradě sankce ze dne 1. 4. 2019 soud zjistil, že žalobce vyzýval žalovanou k úhradě smluvní pokuty. K úhradě smluvní pokuty též vyzýval žalobce žalovanou v rámci předžalobní upomínky ze dne 20. 8. 2019. Z vyjádření k předžalobní výzvě ze dne 2. 9. 2019 vyplynulo, že žalovaná opětovně odmítla požadavek žalobce, kdy vyjádřila své přesvědčení o neoprávněnosti nároku žalobce na zaplacení smluvní pokuty. Z dopisu žalované adresované žalobci ze dne 9. 4. 2019 vyplynulo, že žalovaná vyjádřila nesouhlas s uplatněnou smluvní pokutou, kdy její argumentace ohledně termínu odevzdání byla totožná jako ve vyjádření k žalobě. Soud k důkazu taktéž provedl stanoviska orgánů žalobce k důvodnosti a výpočtu uplatňované sankce, ze kterých vyplynula argumentace, kterou žalobce uplatnil v tomto řízení. Soud k důkazu provedl podstatný obsah zadávací dokumentace žalobce nadlimitní veřejné zakázky na služby zdávané v otevřeném řízení dle § 56 zákona č. 134/2016 Sb., na jejíž obsah odkazoval žalobce, a to článek III - doba a místo plnění veřejné zakázky. V článku 3. 2. označeném jako termín dokončení realizace služeb bylo uvedeno, že žádné ukončení dílčí části ani hlavního celku nebude v období říjen, listopad a prosinec. Ze směrnice o postavení a činnosti Regionálních dokumentačních komisí platné pro období podzim 2018 vydané [žalobce] [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že Regionální dokumentační komise jsou zřízeny za účelem zvýšení kvality zejména technického řešení pozemkových úprav prováděných ve smyslu zák. 139/2002 Sb., kdy posuzovací a kontrolní činnost komise je zaměřena na projekty plánů společných zařízení Soud k důkazu dále provedl část technického standardu dokumentace plánu společných zařízení v pozemkových úpravách vydaný Státním pozemkovým úřadem v roce 2016, ze kterého mj. vyplývá, že doklady o předložení zpracovaného plánu společných zařízení dotčeným správním úřadům nejsou součástí této dokladové části. Ty přikládá dokumentaci návrhu pozemkové úpravy pozemkový úřad odděleně. K prokázání pochybností o určitosti ustanovení čl. 3 5. písm. f) smlouvy a možného dvojího výkladu, žalovaná k důkazu předložila vysvětlení k zadávací dokumentaci nadlimitní veřejné zakázky na služby komplexní pozemkové úpravy v k.ú. [obec] vyhotovené [žalobce] [anonymizována dvě slova], ze kterého vyplynulo, že uchazeči o zakázku vznesli dotaz týkající se článku 3.5.1 písm. f) smlouvy o dílo, který byl v totožném znění jako článek smlouvy o dílo, která je předmětem tohoto řízení. Bylo upozorňováno na to, že toto ustanovení neobsahuje zadávací podmínku, která by zavazovala samotného objednatele k jakémukoliv termínu dokončení kontroly. Odpověď zadavatele byla taková, že se z článku lhůta tří měsíců předložení PSZ před stanoveným termínem ukončení dílčí části 3.5.1 vypouští. Soud taktéž k důkazu provedl smlouvu o dílo související se zadávacím řízením v k.ú. [obec], ze které vyplynulo, že následně byl článek 3.5.1 písm. f) upraven tak, jak je uvedeno shora, kdy nadále neobsahoval žádné ujednání o“ předtermínu“.

5. Soud po provedení těchto důkazů měl zjištěný skutkový stav v takovém rozsahu, že mohl ve věci rozhodnout, aniž by bylo nutné provádět další důkazy navržené žalobcem, a to provedení důkazů výslechem odpovědných zaměstnanců žalobce, proto tento důkaz jako nadbytečný zamítl.

6. Soud shrnuje zjištěný skutkový stav takto: Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena platná smlouva o dílo, jejímž předmětem byl závazek žalované provést dílo – návrh komplexním pozemkových úprav v [katastrální uzemí] a přibraných území z [katastrální uzemí] a [obec] u [obec]. Termín pro dílčí část díla 3.5.1 byl stanoven na den 30. 9. 2018. V tomto termínu se žalovaná zavázala odevzdat žalobci dílčí část díla ke kontrole, o čemž měl být vyhotoven předávací protokol. Shora uvedená smlouva o dílo byla uzavřena na základě výsledků zadávací dokumentace žalobce, ve které byly stanoveny podrobné požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky, která následně byla předmětem uzavřené smlouvy o dílo. V rámci podmínek veřejné zakázky bylo stanoveno, že žádné ukončení dílčí části ani hlavního celku nebude v období říjen, listopad a prosinec. Žalovaná dílčí část díla 3.5.1 písm. a) až c) vypracování plánu společných zařízení předala žalobci dne 12. 9. 2018 v digitální podobě na úložiště owncloud žalobce tím, že tato dokumentace byla předána žalobci po vyřešení všech připomínek orgánů státní správy a organizací a po seznámení se sborem zástupců ve struktuře dle směrnice RDK, což žalobce stvrdil svým podpisem. Následně dne 22. 11. 2018 byly žalovanou předány zástupci žalobce výsledky etapy 3.5.1 s tím, že vypracování plánu společných zařízení bylo předáno v souladu s čl. 4 .2.6 smlouvy. Dne 28. 11. 2018 došlo k sepisu schvalovacího protokolu ze strany žalobce, ve kterém bylo stvrzeno, že dílčí část díla 3.5.1 bylo provedeno v nezbytném rozsahu, bylo zkontrolováno a lze přistoupit k jeho fakturaci. Následně žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne 15. 1. 2019 k uhrazení smluvní pokuty ve výši 184 951 Kč s tím, že dílčí část díla 3.5.1 smlouvy nebyla řádně a včas ve stanoveném termínu předána, když byl překročen stanovený termín 30. 9. 2018 tak, že dílo bylo předáno až dne 22. 11. 2018. Žalovaná uplatněnou smluvní pokutu opakovaně odmítla, žalobce opakovaně žalovanou k její úhradě vyzýval, a to i v rámci předžalobní upomínky s tím, že v mezidobí žalobce získával stanoviska příslušných odborů žalobce k uplatněnému nároku, kdy mu bylo sděleno, že je na místě se požadavku soudně domáhat. Dle technického standardu dokumentace plánu společných zařízení v pozemkových úpravách vydaným [žalobce] [anonymizována dvě slova], doklady o předložení zpracovaného plánu společných zařízení dotčeným správním úřadům nejsou součástí této dokladové části, když ty přikládá k dokumentaci k návrhu pozemkové úpravy pozemkový úřad odděleně. V rámci obdobné veřejné zakázky vyhlášené žalobcem týkající se komplexních pozemkových úprav, byl vznesen žadatelem dotaz ohledně výkladu článku 3.5.1 písm. f) smlouvy o dílo, který byl ve stejném znění jako ve smlouvě, která je předmětem tohoto řízení, kdy žalobce po tomto dotazu upravil smlouvu související se shora uvedeným zadávacím řízením tak, že část ujednání ve smlouvě pod bodem 3.5.1 písm. f), která je sporná v tomto řízení upravil tím způsobem, že tzv. předtermín 3 měsíců zcela vypustil. <i>7. Podle § 555 odst. 1 občanského zákoníku právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.</i> <i>8. Dle § 556 odst. 1 občanského zákoníku, co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.</i> <i>9. Podle § 556 odst. 2 občanského zákoníku při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.</i> <i>10. Dle § 557 občanského zákoníku, připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.</i> <i>11. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než v peněžitém.</i> 12. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.

13. Vzhledem k tomu, že předmětem požadavku žalobce bylo zaplacení smluvní pokuty, jejíž nárok žalobce odvíjel z pozdního předání dílčí části díla označeného pod bodem 3.5.1 smlouvy – vypracování plánu společných zařízení, bylo nutné se zabývat tím, zda k prodlení žalované s předáním této dílčí části díla došlo či nikoliv. Stěžejním byl zejména výklad čl. 3 .5.1 písm. f) smlouvy, neboť každá ze stran si toto ujednání vykládala jiným způsobem.

14. Interpretace je významná tehdy, pokud je účastníky projevená vůle nejasná, nejednoznačná, či obtížně srozumitelná, takže vznikají pochybnosti, co chtěli účastníci přesně vyjádřit a jaké právní následky má jejich projev vůle vyvolat. Intepretace právního jednání směřuje k odstranění nedostatků týkající se srozumitelnosti a určitosti projevů vůle, proto také platí, že závěr o nesrozumitelnosti či neurčitosti právního jednání lze učinit pouze tehdy, pokud nesrozumitelnost či neurčitost projevu vůle se nepodaří odstranit ani s pomocí interpretace. Zásadní význam pro výklad právního jednání pak má chování stran následující po jeho provedení, zejména poskytnutí sjednaného plnění a jeho přijetí.

15. V prvé řadě soud uvádí, že pokud žalobce v rámci podpory svého výkladu poukazoval na obsah zadávací dokumentace, obsahující ustanovení, že žádný hlavní celek nebude ukončen v období říjen, listopad a prosinec a tedy žalované muselo být zřejmé, že veškeré úkony včetně těch, které byly plně v dispozici žalobce, musely být dokončeny nejpozději do 30. 9., pak nutno zdůraznit, že zadávací řízení končí uzavřením smlouvy o dílo, jejíž obsah je pro strany závazný. Pokud ve smlouvě byly stanoveny termíny dokončení díla, respektive jeho dílčích částí, pak bylo povinností stran se řídit tímto smluvním ujednáním. Navíc smlouva o dílo neobsahovala na podmínky uvedené v zadávací dokumentaci žádný odkaz. Soud uvádí, že obsah smlouvy o dílo, která je uzavřena po skončení zadávacího řízení se vždy zcela nemusí shodovat s podmínkami stanovenými v zadávací dokumentaci, kdy toto potvrzuje i zjištění, že např. v rámci zadávací dokumentace byla sjednána hmotněprávní podmínka předání díla, v samotné smlouvě o dílo naopak bylo uvedeno, že o předání díla bude vyhotoven protokol, tedy vyhotovení samotného protokolu hmotně právní podmínku předání díla nepředstavovalo.

16. Interpretací článku 3. 5. písm. f) a g) ve spojení s čl. 5 1. a čl. 4 .2..6, soud dospěl k totožnému závěru jako žalovaná, tedy že povinností žalované bylo předložit tři měsíce před stanoveným termínem (30. 9. 2018) ukončení dílčí části 3.5.1. plánu společných zařízení ve struktuře dle směrnice Regionální dokumentační komise, tj. nejpozději do 30. 6. 2018. Je pravdou, že tuto povinnost žalovaná nesplnila, nicméně z obsahu smlouvy nevyplynulo ani ze strany žalobce nebylo tvrzeno, že by porušení této povinnosti bylo jakýmkoliv způsobem smluvně sankcionováno. Soud má za to, že z obsahu smlouvy vyplynulo, že povinností žalované bylo v termínu uvedeném v příloze smlouvy o dílo pro tuto dílčí část smlouvy, tedy do 30. 9. 2018 odevzdat plán společných zařízení ve struktuře dle směrnice Regionální dokumentační komise po vyřešení všech připomínek orgánů státní správy a organizací a po seznámení se sborem zástupců, a to ke kontrole žalobci, o čemž měl být vyhotoven předávací protokol (článek 5. 1. smlouvy). Pokud bylo prokázáno, že žalovaná dílčí část díla 3.5.1 ve stanoveném rozsahu dle čl. 3 .5.1 písm. f) odevzdala žalobci dne 12. 9. 2018, a to v elektronické podobě, na úložiště owncloud žalobce, o čemž byl téhož dne sepsán předávací protokol, pak nutno dospět k závěru, že žalovaná svoji povinnost splnila řádně a včas a žalobci tak nesvědčí žádný právní titul pro domáhání se smluvní pokuty sjednané pro případ prodlení s předáním díla.

17. Pokud žalobce poukazoval na znění článku 4. 2., obsahující náležitosti spojené s ukončením dílčích částí díla, když poukazoval zejména na to, že vypracování plánu společného zařízení v požadovaném papírovém zpracování ve třech vyhotoveních a na CD (DVD) bylo žalovanou předloženo až 22. 11. 2018, ani tato argumentace nepřesvědčila soud o tom, že by žalovaná svoji povinnost včas nesplnila, neboť povinnost předložit dílčí část díla v požadovaném formátu je vztažena až na okamžik, kdy bude dílčí část díla ukončena, nikoliv předkládána ke kontrole. Předmětná dílčí část díla však mohla být ukončena až v okamžiku, kdy žalobce na základě své iniciativy učinil další nezbytné právní úkony spočívající v předložení k odsouhlasení plánu Regionální dokumentační komisi a navazujícímu předložení plánu ke schválení zastupitelstvu příslušné obce na veřejném zasedání. Až poté mohlo být na tuto dílčí část díla nahlíženo jako na ukončenou a žalovaná měla povinnost postupovat dle čl. 4 .2.

6. Žalobce poukazoval na to, že již dne 10. 10. došlo ke schválení plánu společných zařízení ze strany Regionální dokumentační komise, kdy tomuto předcházelo schválení zastupitelstev příslušných obcí, avšak dokumentace s požadovanými náležitostmi byla předána až 22. 11. 2018. K tomu soud uvádí, že smluvní pokutou tato povinnost utvrzena nebyla, když pro splnění této povinnosti žádný termín stanoven nebyl, což se jeví jako zcela logické, neboť povinnost stanovenou v čl. 4 .2.6. mohla žalovaná splnit až poté, co žalobce učinil navazující úkony (viz. shora). K případné námitce, že pak by se žalovaná mohla vyhýbat splnění své povinnosti bez možnosti sankce nutno uvést, že v zájmu žalované bylo co nejdříve povinnost stanovenou v čl. 4 .2.6 splnit, neboť až poté mohlo dojít k vyhotovení schvalovacího protokolu dne 28. 11. 2018, který byl nezbytnou podmínkou k fakturaci této dílčí části díla.

18. I přesto, že má soud za to, že v kontextu s celým obsahem smlouvy a s přihlédnutím k následnému chování účastníků, lze přisvědčit výkladu žalované, lze s ohledem na výklad uplatněný žalobcem dojít k závěru, že předmětné ujednání ve smlouvě umožňovalo dvojí výklad, což s největší pravděpodobností vnímal i sám žalobce, který následně problematické ujednání upravil v dalším obdobném zadávacím řízení tím způsobem, že o jeho výkladu (ve shodě s výkladem žalované) nemůžou nastat pochybnosti. S ohledem na možný dvojí výklad je nutno postupovat dle ustanovení § 557 obč. zák., které zdůrazňuje, že každý účastník je odpovědný za výrazy či pojmy, které při právním jednání nebo v procesu jeho přípravy použije jako první. Není sporu o tom, že s ohledem na to, že se jednalo o smlouvu uzavřenou v souvislosti s veřejnou zakázkou, byl to žalobce, který sporný výraz použil jako první a tudíž k jeho tíži je nutné sporné ujednání vykládat.

19. Všechny tyto shora uvedené závěry soudu, vedly soud k tomu, že žalobu v plném rozsahu zamítl, když žalobce neprokázal, že by ze strany žalované došlo k tvrzenému porušení smlouvy.

20. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z osmi úkonů právní služby po 8 500 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 20. 2. 2020, účast na jednání dne 3. 6. 2020, replika žalované k vyjádření žalobce ze dne 1. 9. 2020, účast na ústním jednání dne 2. 9. 2020, vyjádření žalované ze dne 29. 9. 2020, replika žalované k žalobcům vyjádření ze dne 19. 10. 2020 a účast na ústním jednání dne 14. 12. 2020), z osmi režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. K nákladům řízení dále náleží částka představující 21% DPH ve výši 14 784 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkové náklady řízení účelně vynaložené žalovanou činí částku 85 184 Kč O lhůtě k plnění bylo rozhodováno dle § 160 odst. 1 o.s.ř.