28 C 52/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 16 169 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, s 14,75 % zákonným úrokem z prodlení z částky částka jdoucím od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum dodávala žalobkyně žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese adresa pro potřeby domácnosti a žalovaný jí na tomto odběrném místě odebíral. Dne datum nahradily tuto smlouvu smluvní strany smlouvou pro potřebu domácnosti produktové řady Anonymizováno. Smlouva ze dne datum byla uzavřena elektronickým právním jednáním v systému dle § 562 odst. 1 občanského zákoníku. Smluvní strany se dohodly, že cena elektřiny bude určena ceníkem žalobkyně platným pro dané fakturační období s tím, že splatnost vyúčtování spotřeby elektřiny bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Strany si ve smlouvě ujednaly smluvní pokutu ve výši částka za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dnů. V souladu s uvedeným vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu ve výši částka za prodlení se zaplacením záloh, přičemž žalobkyně touto žalobou požaduje pouze částku částka. Žalobkyně dále uvedla, že jako obchodník s elektřinou nemá právo sama zjišťovat stavy elektroměru a další nezbytné údaje pro vyúčtování spotřebované elektřiny, kdy má právo na sdělení údajů nezbytných pro vyúčtování dodávky od operátorů trhu s energiemi. V souladu s výše uvedeným na základě informací sdělených provozovatelem distribučním soustavy, žalobkyně vystavila vyúčtování za období od datum do datum znějící na částku částka se splatností dne datum. Tento nedoplatek nebyl žalovaným uhrazen. Následně na základě nové po vystavení původní faktury poskytnutých informací provozovatelem distribuční soustavy, musela být uvedena faktura opravena daňovým dokladem ze dne datum na přeplatek ve výši částka. Tímto daňovým dokladem žalobkyně vyúčtovala žalovanému tento přeplatek a tedy o toto množství žalobkyně opravným dokladem ponížila spotřebu vyúčtovanou původní fakturou. Tento opravný doklad ponížil původní fakturu o částku částka, k uhrazení tak zbývá částka. Fakturou splatnou dne datum ve spojení s opravnou fakturou vyúčtovala žalobkyně žalovanému následující a to částku částka představující cenu odebrané elektřiny za fakturační období od datum do datum částka částka představující smluvní pokutu, částka započítala žalobkyně na zaplacené zálohy, kdy dále uplatnila částku částka jako smluvní pokutu, kterou však touto žalobou neuplatnila. Na tuto fakturu nebyla provedena žádná úhrada a k úhradě tak stále zbývá částka částka. Žalovaný dne datum svůj dluh co do důvodu a výše uznal a zavázal se jej zaplatit v 10 splátkách pod ztrátou výhody splátek nezaplacením, byť i jediné z nich. Žalobkyně dále uvedla, že standardně uzavírá se svými zákazníky sdružené služby na dodávku elektřiny na dobu neurčitou nebo na dobu určitou. Pro smlouvy na dobu neurčitou se vždy uplatňuje ceník Anonymizováno, jenž představuje základní produkt dodávek elektřiny, který je průběžně měněn a upraven zejména v souvislosti s vývojem velkoobchodních cen elektřiny, jak žalobkyně se zákazníkem předem dohodla ve smlouvě. Pro smlouvy na dobu určitou je se zákazníkem vždy sjednán produkt, který na rozdíl od ceníku Anonymizováno garantuje určitou cenu elektřiny po celou dobu trvání smlouvy a představuje zpravidla nižší jednotkovou cenu elektřiny. Na rozdíl od smlouvy na dobu neurčitou zákazník získá jistotu sjednané neměnné ceny po celou dobu trvání smlouvy a zpravidla i nižší elektřinu, o čemž je obeznámen ve smlouvě. Smlouvu na dobu určitou žalobkyně oproti těmto benefitům utvrzuje smluvní pokutou, když závazek zákazníka spočívající v řádném plnění smlouvy po sjednanou dobu bude dodržen, kdy je sjednána smluvní pokuta, která je určena násobkem stanovené částky a počtem měsíců následujících po měsíci, kdy došlo k naplnění konkrétní hypotézy vzniku smluvní pokuty dokonce sjednané doby trvání smlouvy, kdy současně platí, že tato představuje paušalizovanou náhradu škody žalobkyně, která jí může vzniknout neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny, neboť žalobkyně u smluv na dobu určitou elektřinu pro zákazníka nakupuje předem pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Předmětná smlouva byla uzavřena na dobu určitou do datum s možností automatické prolongace smlouvy, žalovaný však opakovaně neplnil své platební povinnosti, když konkrétně neuhradil zálohu za měsíc září 2023, měsíc říjen 2023, žalobkyně proto v souladu se smlouvou požaduje uhrazení smluvní pokuty. Žalobkyně dne datum ukončila dodávku elektřiny z důvodu opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy žalovaným, na což byl žalovaný upozorněn dopisem ze dne datum. Dne datum odstoupila žalobkyně od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností a vyúčtovala žalovanému v souladu s uzavřenou smlouvu smluvní pokutu ve výši částka fakturou ze dne datum se splatností dne datum, kdy žalobkyně požaduje smluvní pokutu za každý měsíc od datum do datum, tedy za 24 měsíců po částka. Na toto vyúčtování byla provedena žalovaným úhrada dne datum ve výši částka a dne datum částečná úhrada ve výši částka. K uhrazení tak zbývá částka částka. Žalovaný dne datum svůj dluh co do důvodu a výše uznal a zavázal se jej zaplatit v 10 splátkách pod ztrátou výhody splátek nezaplacením, byť i jediné z nich. Žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu ve výši částka za prodlení s platbou přesahující 10 dní, kdy faktura byla vyúčtována dne datum, když žalovaný nezaplatil fakturu splatnou dne datum. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listin (smlouvy o dodávky elektřiny, plán záloh, vyúčtování, opravná vyúčtování, vyúčtování smluvní pokuty, oznámení o přerušení dodávky, odstoupení od smlouvy, předžalobní upomínky a dohoda o splátkách dluhu a prohlášení o uznání dluhu ) má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když bylo případně na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval opak, ale nestalo se tak.

5. Po právním zhodnocení předložených listin soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalobkyně dodávala elektřinu do odběrného místa žalovaného. Žalovaný však tuto řádně a včas nehradil, kdy dluh, který mu tímto vznikl uznal písemně dne datum, kdy se celkovou dlužnou částku ve výši částka zavázal řádně a včas hradit v pravidelných měsíčních splátkách po částka s tím, že nezaplacením byť i jediné z nich nastala splatnost celé pohledávky, žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil. Tím, že žalovaný dluh vůči žalobkyni uznal, nastala domněnka uznání dluhu dle § 2053 Občanského zákoníku, když soud s ohledem na shora uvedené vycházel z toho, že ke dni uznání dluhu dluh žalovaného vůči žalobkyni trval. Bylo případně na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval skutečnosti týkající se neexistence tohoto dluhu, žalovaný byl však v tomto řízení zcela pasivní. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl a to včetně požadovaného příslušenství, když tím, že žalovaný řádně a včas neplnil, dostal se do prodlení (§ 1970 Občanského zákoníku).

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částka, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.

7. V obou případech ke splnění povinnosti žalovanému byla ustanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.