28 C 75/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s 8,25% zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč jdoucím od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků se nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 10. 12. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 10 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společnosti [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 1. 10. 2005 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo]. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, přičemž žalovaná se zavázala půjčku vrátit včetně částky ve výši 4 820 Kč označené jako souhrnný poplatek a pojistné (bylo-li sjednáno) a to vše v 26 týdenních splátkách po 570 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 4. 2006. Žalovaná však neuhradila ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka s účinností od 5. 1. 2021 postoupena žalobkyni. Žalobkyně tak požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 17 870,99 Kč, úroky z prodlení z dlužné jistiny 10 000 Kč jdoucím od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že kapitalizovaný úrok ve výši 17 870,99 Kč uvedla, že se jedná o úrok z prodlení z dlužné jistiny jdoucí od 3. 4. 2006 do 18. 12. 2020.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se v rámci lhůty ve výzvě doručené jí do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi žalovanou a právní předchůdcem žalobkyně došlo dne 1. 10. 2005 k uzavření Smlouvy o půjčce, na základě které byla žalované poskytnuta peněžní hotovost ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala taktéž uhradit i částku 4 820 Kč označenou jako souhrnný poplatek a to v 26 týdenních splátkách po 570 Kč RPSN bylo stanoveno ve výši 405,2 %. Žalovaná neuhradila ničeho, když bylo případně na žalované, aby prokazovala opak, ale nestalo se tak, soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla prokázaná smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2020 s tím, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky dopisem ze dne 6. 1. 2021, který byl žalované doručen dne 5. 2. 2021.

5. Podle ust. § 657 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

6. Podle ust. § 451 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

7. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně, když na smlouvu o půjčce je nutné z níže uvedených důvodů nahlížet jako na smlouvu neplatnou. V řízení bylo prokázáno, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se zavázala vrátit včetně tzv. souhrnného poplatku ve výši 4 820 Kč. Soud má za to, že takto sjednaný poplatek nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté peněžní prostředky v době jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno předchůdce žalobce jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, kdy výkon práv a povinností vyplývajících z občansko-právních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit nejen z výše RPSN, která byla vyjádřena ve výši 405,2 %, ale také při přepočtu úrokové sazby ročně ve výši 93 % ročně. Soud v tomto odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 8. 2018 pod sp. zn. 25 Co 145/2018, dle kterého je smlouva s takovýmto úrokem absolutně neplatná. Pokud žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná neuhradila ničeho, je zřejmé, že na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení ve výši 10 000 Kč. Soud pro úplnost uvádí, že ani to, že žalobkyně se rozhodla nepožadovat v rámci žaloby po žalované uhrazení souhrnného poplatku, nemohlo mít vliv na to, že soud na danou smlouvu pohlíží jako na smlouvu neplatnou. Tím, že žalovaná řádně a včas neplnila, dostala se do prodlení, pak soud shledal taktéž důvodným požadavek žalobkyně, co do zákonného úroku z prodlení ve vztahu přiznanému bezdůvodného obohacení (§ 1970 obč. zák.), kdy počátek prodlení soud váže k doručení oznámení o postoupení pohledávek obsahující výzvu k zaplacení ze dne 6. 1. 2021, která byla poštou zaslána dne 1. 2. 2021, fikce doručení tak nastala ke dni 5.2.2021 (§ 573 obč. zák.), kdy žalovaná měla nejpozději do 10-ti dnů od doručení výzvy plnit, tedy je dni 15.2.2021, pokud tak neučinila, den následující se dostala do prodlení. Co do zbytku nezbylo než žalobu zamítnout.

8. Žalované, která byla ve věci převážně úspěšná, by soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. přiznal poměrnou část nákladů řízení (4,84 %), kdy v rámci rozhodování o nákladech řízení soud zohlednil i požadované a přiznané příslušenství kapitalizované ke dni vydání rozhodnutí ve věci, v řízení však nebylo prokázáno, že by žalované nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.

9. Ke splnění povinnosti žalované byla ustanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.