30 C 103/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Stehlíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 55 903,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 49 247 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 49 247 Kč od 4. 11. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 19 366,42 Kč, sestávající z částky 953,39 Kč z prvního nároku, z částky 5 702,65 Kč z druhého nároku, z kapitalizovaného úroku ve výši 4 853,98 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 617,75 Kč z prvního nároku a z kapitalizovaného úroku ve výši 2 724,21 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 514,44 Kč z druhého nároku, dále co do smluvního úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 29 019,41 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 29 019,41 Kč od 22. 10. 2025 do 3. 11. 2025, jakož i co do úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 28 066,02 Kč od 4. 11. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 953,39 Kč od 4. 11. 2025 do zaplacení, dále co do smluvního úroku ve výši 12 % ročně z částky 26 883,63 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26 883,63 Kč od 22. 10. 2025 do 3. 11. 2025, jakož i co do úroku z prodlení ve výši 0,50 % ročně z částky 21 180,98 Kč od 4. 11. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 702,65 Kč od 4. 11. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení 5 821,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se původně domáhala po žalované zaplacení částky 55 903,04 Kč s příslušenstvím ze dvou smluv o spotřebitelském úvěru. Usnesením ze dne 21. 4. 2026, které nabylo právní moci, bylo řízení podle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), částečně zastaveno co do kapitalizovaného úroku ve výši 3 598,80 Kč vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Předmětem meritorního rozhodnutí tak zůstal nárok žalobkyně na zaplacení částky 29 019,41 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 853,98 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 617,75 Kč, smluvním úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 29 019,41 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z téže částky od 22. 10. 2025 do zaplacení. Dále zůstal předmětem řízení nárok na zaplacení částky 26 883,63 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 724,21 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 514,44 Kč, smluvním úrokem ve výši 12 % ročně z částky 26 883,63 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z téže částky od 22. 10. 2025 do zaplacení.

2. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota a dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Na základě každé z uvedených smluv poskytla žalované hotovostně částku 30 000 Kč. Žalovaná na první úvěr uhradila celkem 1 933,98 Kč a na druhý úvěr celkem 8 819,02 Kč.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla vyzvána, aby se k tomuto procesnímu postupu ve stanovené lhůtě vyjádřila, a byla poučena, že nebude-li reagovat, bude se mít za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. Žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala. Soud proto, když bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, rozhodl bez jednání podle § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.

5. Ze smluv o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek, přehledů plateb, smlouvy o postoupení pohledávek a příslušných částí její přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalované poskytla v hotovosti 30 000 Kč. Vedle vrácení jistiny se žalovaná zavázala hradit úrok při úrokové sazbě 56,50 % ročně a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 25 027 Kč; pojistné sjednáno nebylo. RPSN činila 80,77 %.

6. Dále soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalované poskytla v hotovosti 30 000 Kč. Vedle vrácení jistiny se žalovaná zavázala hradit úrok při úrokové sazbě 56,50 % ročně a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 34 528 Kč; pojistné sjednáno nebylo. RPSN činila 78,30 %.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila původní věřitelka obě pohledávky za žalovanou, včetně jejich příslušenství a práv s nimi spojených, žalobkyni. Žalobkyně je proto ve věci aktivně věcně legitimována.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z. se týká-li důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

10. Soud posoudil přiměřenost úplaty za každý poskytnutý úvěr podle všech jejích složek. U obou úvěrů byla sjednána úroková sazba 56,50 % ročně, která sama o sobě výrazně převyšuje obvyklou cenu spotřebitelského úvěru. U prvního úvěru byl nadto sjednán poplatek ve výši 25 027 Kč a RPSN činila 80,77 %. U druhého úvěru činil sjednaný poplatek 34 528 Kč, tedy převyšoval samotnou poskytnutou jistinu 30 000 Kč, a RPSN dosahovala 78,30 %.

11. Cena obou úvěrů byla v důsledku uvedených ujednání nastavena v hrubém nepoměru k poskytnutému plnění. Ujednání o úrocích a poplatcích přitom tvořila hospodářský celek určující úplatu za úvěr a nelze je od ostatního obsahu smluv oddělit tak, aby smlouvy bez těchto ujednání obstály. Soud proto uzavřel, že obě smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou pro zjevný rozpor s dobrými mravy neplatné.

12. S ohledem na tento závěr se soud již nezabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv řádně posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru by totiž poskytnutí spotřebitelského úvěru v rozporu s povinností podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru rovněž vedlo k neplatnosti smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

13. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Žalovaná na základě neplatných smluv obdržela celkem 60 000 Kč a vrátila celkem 10 753 Kč. Na její straně proto zůstalo bezdůvodné obohacení ve výši 49 247 Kč, a to z prvního úvěru 28 066,02 Kč a z druhého úvěru 21 180,98 Kč. V tomto rozsahu je žaloba důvodná. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do jistiny převyšující uvedenou částku a co do kapitalizovaných úroků, kapitalizovaných úroků z prodlení a smluvních úroků, soud žalobu zamítl.

14. Podle § 1958 odst. 2 o. z., není-li ujednáno, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat úrok z prodlení. Výši zákonného úroku z prodlení určuje § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob (dále jen „nařízení vlády č. 351/2013 Sb.“).

15. Žalobkyně doložila odeslání oznámení o postoupení pohledávek, obsahujícího současně výzvu k úhradě dluhu ve lhůtě deseti dnů, dne datum. Nebylo-li prokázáno dřívější dojití zásilky, uplatní se domněnka podle § 573 o. z., podle níž se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tedy dne datum. Lhůta k plnění uplynula dne datum a žalovaná se dostala do prodlení dne datum. Zákonný úrok z prodlení podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činil v rozhodném období 11,50 % ročně. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení v této výši z částky 49 247 Kč od datum do zaplacení. Požadavek na úrok z prodlení za předchozí období, jakož i požadavek na úrok z prodlení přesahující zákonnou sazbu od datum, soud zamítl. Smluvní úroky soud zamítl, neboť nevycházejí z platných závazkových vztahů.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 3 598,80 Kč, aniž bylo tvrzeno či prokázáno, že tak učinila pro chování žalované. Zastavení řízení v tomto rozsahu proto procesně zavinila žalobkyně.

17. Z původně uplatněného peněžitého nároku ve výši 72 212,22 Kč byla žalobkyně úspěšná co do částky 49 247 Kč, tedy v rozsahu 68,20 %. Žalovaná byla úspěšná v rozsahu 31,80 %, zahrnujícím jak zamítnutý nárok ve výši 19 366,42 Kč, tak část nároku ve výši 3 598,80 Kč, ohledně níž bylo řízení zastaveno. Čistý procesní úspěch žalobkyně proto činí 36,40 %.

18. Náklady žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši 2 237 Kč, odměna za zastoupení advokátem a náhrada hotových výdajů. Při tarifní hodnotě 55 903,04 Kč se odměna za jeden úkon právní služby určuje podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen „advokátní tarif“), ve výši 3 340 Kč. Za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem a podání žaloby náleží podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu odměna v celkové výši 10 020 Kč. Náhrada hotových výdajů náleží podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 450 Kč za každý ze tří úkonů, celkem 1 350 Kč. Jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, náleží žalobkyni též náhrada této daně v základní sazbě 21 %, tedy 2 387,70 Kč, podle § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Celkové účelně vynaložené náklady žalobkyně činí 15 994,70 Kč. Při čistém procesním úspěchu žalobkyně jí náleží náhrada nákladů řízení ve výši 5 821,30 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem, může se žalobkyně po právní moci a vykonatelnosti rozsudku domáhat jejich splnění v exekučním řízení.