30 C 112/2022
č. j. 30 C 112/2022-25
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 45 § 137 § 142 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 544 § 659 § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2 § 3
Plný text
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 18 978 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 978 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 18 978 Kč od 22. 10. 2021 do zaplacení, a dále částku 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 454 Kč, a do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta Mgr. [jméno] [jméno].
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 11. 4. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne 9. 1. 2013 s žalovanou Rámcovou smlouvu o výpůjčce výčepního zařízení, v nichž si účastníci sjednali podmínky, za které budou mezi žalobkyní a žalovanou uzavírány konkrétní smlouvy o výpůjčce, tj. smlouvy, kterou vznikne žalované právo na bezplatné užívání výčepního zařízení s příslušenstvím ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně s žalovanou pak uzavřela na základě shora uvedené Rámcové smlouvy realizační smlouvu o výpůjčce dne 1. 3. 2018, kdy dokladem o uzavření konkrétní smlouvy o výpůjčce je dodací list (výdejová karta výčepního zařízení) [číslo]. Předmět výpůjčky včetně hodnoty jeho jednotlivých komponentů jsou specifikovány v uvedené výdejové kartě. Dle článku 4 odst. 4.6 Rámcové smlouvy o výpůjčce je pak žalovaná povinna vrátit žalobkyni předmět výpůjčky ve stavu odpovídajícím době užívání předmětu výpůjčky, přičemž dle článku 4 odst. 4.7 předmětné smlouvy, je-li žalovaná s vrácením předmětu výpůjčky v prodlení delším než 30 dnů, je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši odpovídající hodnotě všech věcí tvořících konkrétní předmět výpůjčky, s jejichž vrácením je žalovaná v prodlení, přičemž hodnotou těchto komponentů se pro účely výpočtu smluvní pokuty rozumí hodnota uvedená na dodacím listě, ve kterém je předmět výpůjčky blíže specifikován. Smluvní pokuta je splatná marným uplynutím lhůty dle předchozí věty, přičemž nárok na náhradu škody tímto ujednáním není nijak dotčen. Žalobkyně dne 5. 8. 2021 zaslala žalované písemnou výpověď Rámcové smlouvy, ve které současně vyzvala žalovanou k vrácení předmětu výpůjčky. Zároveň byla žalovaná upozorněna na možný vznik nároku na smluvní pokutu v případě nevrácení předmětu výpůjčky. Jelikož žalovaná předmět výpůjčky ve sjednané lhůtě nevrátila, vyzvala žalobkyně žalovanou dne 1. 11. 2021 k úhradě smluvní pokuty v celkové výši 18 978 Kč odpovídající hodnotě nevráceného předmětu výpůjčky specifikované v dodacím listě. Zároveň připojila i daňový doklad [číslo] znějící na tutéž částku se splatností dne 21. 10. 2021. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyni na celkový dluh ve výši 18 978 Kč dosud ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. do datové schránky.
3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti tvrzené žalobkyní.
4. Z listinných důkazů založených ve spise má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z Rámcové smlouvy o výpůjčce výčepního zařízení má soud za prokázané, že tato byla uzavřena dne 9. 1. 2013 mezi žalobkyní jako půjčitelem a žalovanou jako vypůjčitelem, kdy v této souvislosti soud odkazuje na znění článku 4.6 a 4.7 tak, jak jsou specifikovány v žalobě. Z výdejové karty výčepního zařízení pak bylo dále zjištěno zapůjčení komponentů tak, jak jsou specifikovány shora. Z dopisu žalobkyně ze dne 5. 8. 2021 bylo dále zjištěno, že tato vypověděla Rámcovou smlouvu uvedenou shora a vyzvala žalovanou k vrácení předmětu výpůjčky.
5. V průběhu řízení pak nebylo ze strany žalované tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaná vrátila žalobkyni celé výčepní zařízení a reklamní předměty, nebo že by žalobkyni dlužnou částku uhradila, případně že by k zániku pohledávky žalobkyně došlo na základě jiné skutečnosti.
6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Právní vztah mezi účastníky se řídí ustanoveními smlouvy o výpůjčce dle ustanovení § 659 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a podléhají režimu tohoto zákona a obchodního zákoníku podle ustanovení § 261 odst. 6 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Žalobkyně svoji povinnost ze smlouvy o výpůjčce uzavřené mezi účastníky dne 1. 3. 2018 řádně splnila. Následně pak od smlouvy platně odstoupila, resp. platně vypověděla a žalované tak vznikla povinnost k vrácení předmětu výpůjčky ve lhůtě 30, což neučinila. S ohledem na shora uvedené tak má povinnost ve smyslu ustanovení § 544 a n. občanského zákoníku, ve znění, účinném do 31. 12. 2013, zaplatit žalobkyni smluvní pokutu odpovídající ceně výčepního zařízení, která je určena ve výdejové kartě, která je nedílnou součástí předmětné smlouvy. S ohledem na shora uvedené tak soud uložil žalované smluvní pokutu ve výši 18 978 Kč zaplatit. Dále i částku 1 200 Kč jako náklady související s předsoudním vymáháním pohledávky dle § 3 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní ve smyslu ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč ze tří úkonů právní služby po 300 Kč (tj. 900 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 2 454 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní ve smyslu ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.