30 C 132/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Stehlíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 12 116 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela se žalovanou smlouvu o dodávce elektřiny. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese adresa. Žalobkyně vyúčtovala žalované nedoplatky elektřiny fakturami č. hodnota splatnou dne datum na částka, č. hodnota splatnou dne datum na částka a č. hodnota splatnou datum s přeplatkem částka. Celkem tak k úhradě zbývá částka. Uvedené částky nebyly žalobkyni ve lhůtě splatnosti uhrazeny.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř., když žalobkyně s takovým postupem soudu souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

3. Soud vzal z obsahu předložených listin za spolehlivě zjištěná a osvědčená skutková tvrzení žalobkyně, která s obsahem předložených listin zcela korespondují, když se jedná o smlouvu ze dne datum, faktury a předžalobní výzvu ze dne datum.

4. Po právní stránce soud vyšel z § 72 a § 50 ve spojení s § 2072 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť žalobkyně ve smlouvě zavázala dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázala zaplatit za dodávky cenu. Žalovaná nezaplatila ve sjednané lhůtě cenu dodané komodity, proto žalobkyni náleží podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.