30 C 141/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované pro zaplacení 5 870 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 5 870 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 870 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 14. 3. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovaným 1. a 2. povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh je odůvodněn tím, že dne 3. 7. 2017 uzavřel jako pronajímatel s žalovanými jako nájemci nájemní smlouvu č. [rok] [číslo], jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] ve 4. nadzemním podlaží na adrese v [obec], [ulice a číslo]. Nájemní vztah byl postupně prolongován s tím, že tento skončil ve smyslu ustanovení § 2291 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 ke dni doručení výpovědi, tj. 5. 11. 2018. Protože žalovaní svoji povinnost vyklidit a vyklizený byt předat žalobci nesplnili, bylo zdejším soudem na základě žaloby o vyklizení bytu uložena žalovaným 1. a 2. povinnost byt vyklidit a vyklizený předat žalobci, a to v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 16 C 130/2019. Žalovaní 1. a 2. předali byt žalobci dne 2. 9. 2019 nevyklizený. S ohledem na shora uvedené tedy žalobce musel využít služeb pana [jméno] [příjmení], [IČO], který byt vyklidil, když v této souvislosti žalobce panu [příjmení] uhradil částku za vyklizení bytu ve výši 5 870 Kč, která byla žalobci vyúčtována fakturou [číslo] se splatností dne 20. 10. 2019. Žalovaní 1. a 2. ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobce na předmětný dluh dosud ničeho neuhradili.

2. Žalovaní 1. a 2. se k žalobě nevyjádřili. Žalovaným 1. a 2. byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.

3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě.

4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanými 1. a 2. jako nájemci byla platně uzavřena nájemní smlouva, když nájemní vztah skončil výpovědí ve smyslu ustanovení § 2291 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, ke dni 5. 11. 2018. Povinnost žalovaných 1. a 2. byt vyklidit a vyklizený předat pak byla stanovena rozsudkem zdejšího soudu v rámci řízení vedeného pod sp. zn. 16 C 130/2019. Žalovaní 1. a 2. byt předali žalobci dne 2. 9. 2019, avšak jak vyplynulo z protokolu o předání bytu, tento nebyl vyklizen. S ohledem na shora uvedené tedy žalobce byt vyklidil prostřednictvím třetí osoby, za což mu byla vyúčtována částka 5 870 Kč, tedy v jeho majetkové sféře vznikla škoda ve shora uvedené výši, kterou žalovaní 1. a 2. žalobci neuhradili. S ohledem na shora uvedené soud žalobě ve smyslu ustanovení § 2910 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, vyhověl. Protože se žalovaní dostali do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobce dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce, který byl ve věci zcela úspěšný, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Soud však žalobci přiznal toliko částku odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, neboť nebylo důvodu přiznat žalobci náhradu nákladů za právní zastoupení, když statutární města jsou dostatečně materiálně a personálně vybavena, aby byla schopna hájit svá práva i bez zastoupení advokátem. Soud podotýká, že i Statutární město Plzeň má svůj odbor právní a legislativní. V daném případě nebyl prokázán opak, proto náklady statutárního města na zastoupení advokátem soud neshledal jako náklady účelně vynaložené a s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. US 2077 pak náklady řízení za zastoupení advokátem žalobci nepřiznal. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.