30 C 160/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Stehlíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 41 842 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 24. 10. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 21 842 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 41 842 Kč Anonymizováno od 25. 7. 2024 do 23. 10. 2025 a z částky 21 842 Kč od 24. 10. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 41 842 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 25. 7. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba., IČO IČO, uzavřela se žalovaným dne datum prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno (dále jen „Smlouva“). Na jejím základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, splatný dne datum. Žalobkyně uplatnila částku 20 000 Kč jako nesplacenou jistinu a částku 21 842 Kč jako poplatek za poskytnutí úvěru „před slevou“, který měl být při řádném a včasném splnění závazku snížen. Pohledávku nabyla žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť účastníci s rozhodnutím bez jednání souhlasili (žalovaný na základě fikce souhlasu) a věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.

4. Ze Smlouvy, záznamu o jejím elektronickém uzavření a použití jednorázového ověřovacího SMS kódu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli Smlouvu dne datum. Ze sdělení právnická osoba., soud zjistil, že žalovaný byl majitelem účtu č. č. účtu a měl právo s tímto účtem nakládat. Na tento účet byla dne datum připsána částka 20 000 Kč pod variabilním symbolem odpovídajícím rodnému číslu žalovaného. Soud proto považuje za prokázané, že žalovanému bylo skutečně poskytnuto plnění ve výši 20 000 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by tuto částku zcela nebo zčásti vrátil.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jiné osobě i bez souhlasu dlužníka. Žalobkyně je proto aktivně věcně legitimována i k uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch poskytne peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem poskytujícím úvěry v rámci podnikatelské činnosti a žalovaným jako fyzickou osobou mimo rámec jeho podnikatelské činnosti. Jde proto o spotřebitelský úvěr.

7. Podle § 3 odst. 2 písm. b), c), d), e) a f) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření Smlouvy (dále jen „ZSU“), se roční procentní sazbou nákladů rozumí celkové náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše spotřebitelského úvěru. Celkovou částkou, kterou má spotřebitel zaplatit, je součet celkové výše spotřebitelského úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru. Celkovými náklady spotřebitelského úvěru jsou veškeré náklady, včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění, které spotřebitel musí v souvislosti s úvěrem zaplatit.

8. Ze Smlouvy soud zjistil, že zápůjční úroková sazba činila 40 % ročně a RPSN 9 202,6 %. Žalobkyně se však nedomáhá smluvního úroku, nýbrž poplatku za poskytnutí úvěru v částce 21 842 Kč. Žalobkyně tvrdí, že částka odpovídá výši poplatku před slevou, kterou měl původní věřitel přiznat jen klientovi plnícímu své povinnosti řádně a včas. Takové ujednání nelze posoudit pouze podle jeho označení ani podle tvrzené možnosti přiznat slevu. Podstatný je jeho skutečný hospodářský význam a dopad na spotřebitele.

9. Poplatek 21 842 Kč přesahuje poskytnutou jistinu 20 000 Kč. Žalovaný měl při měsíční době splatnosti vedle vrácení jistiny uhradit poplatek převyšující 109 % poskytnuté částky, a to přesto, že nominální úroková sazba byla deklarována ve výši 40 % ročně. Ujednání o slevě při řádném plnění nemění závěr, že základní a žalobou uplatněná cena úvěru byla stanovena ve zcela mimořádné výši. Poplatek nebyl cenou samostatné a individualizované služby poskytované vedle úvěru, nýbrž obligatorním nákladem bezprostředně spojeným se zpřístupněním peněžních prostředků; ve svém důsledku tedy tvořil podstatnou složku ceny spotřebitelského úvěru.

10. Podle § 1813 odst. 1 o. z. jsou zneužívající taková ujednání, která v rozporu s požadavkem poctivosti zakládají významnou nerovnováhu práv nebo povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, vyžaduje-li to smysl a účel zákona. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Soud při posuzování věci nevycházel z vysoké RPSN izolovaně. Přihlédl k ní ve spojení s úvěrem 20 000 Kč poskytnutým na dobu jednoho měsíce, s deklarovanou úrokovou sazbou 40 % ročně a s povinným poplatkem 21 842 Kč, uplatněným při prodlení ve výši převyšující jistinu úvěru. Taková konstrukce neodpovídá přiměřené ceně krátkodobého spotřebitelského úvěru. Výsledkem je mimořádně intenzivní a zjevně nevyvážené majetkové zatížení spotřebitele.

12. Soud proto uzavírá, že Smlouva se svým celkovým hospodářským nastavením zjevně příčí dobrým mravům. Ujednání o poplatku v jeho uplatněné výši nebylo vedlejším administrativním ujednáním, nýbrž spolu s úrokovým ujednáním tvořilo samotný ekonomický základ úvěrového produktu. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr bez tohoto ujednání nebo za cenu, která by se nepříčila dobrým mravům.

13. Podle § 576 o. z. se důvod neplatnosti týká jen takové části právního jednání, kterou lze od ostatního obsahu oddělit, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V dané věci nejsou splněny předpoklady pro závěr o pouhé částečné neplatnosti. Závadné nákladové ujednání tvořilo podstatnou podmínku, za které byl produkt poskytován, a žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani důkazní břemeno ohledně toho, že by původní věřitel úvěr poskytl i bez tohoto ujednání. Smlouva je proto jako celek absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 a § 588 o. z.

14. Žalobkyni proto nenáleží poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 21 842 Kč ani další plnění ze Smlouvy. Žaloba musela být v tomto rozsahu zamítnuta.

15. Neplatnost Smlouvy však neznamená, že žalovaný může ponechat peněžní prostředky, jež mu byly skutečně poskytnuty. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil; bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

16. Žalovanému bylo prokazatelně poskytnuto 20 000 Kč a nebylo zjištěno, že by tuto částku zcela nebo zčásti vrátil. Žalobkyně má proto jako postupnice právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 20 000 Kč.

17. Podle § 1958 odst. 2 o. z., není-li čas plnění ujednán, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Smluvní splatnost nemůže při neplatnosti Smlouvy sama o sobě založit prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení. Žalobkyně však žalovaného vyzvala k plnění předžalobní výzvou odeslanou dne datum.

18. Podle § 573 o. z. se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Za předpokladu, že předžalobní výzva byla odeslána na poslední známou adresu žalovaného prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, považuje se za došlou dne datum. Žalovaný se proto dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení dne datum.

19. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat úrok z prodlení. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, odpovídá výše úroku z prodlení ročně repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobkyni proto náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení. V části, v níž žalobkyně požadovala úrok z prodlení od datum a z částky 21 842 Kč, byla žaloba zamítnuta.

20. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku, neboť žalovaný nenavrhl stanovení delší lhůty ani plnění ve splátkách a netvrdil okolnosti, které by takový postup odůvodňovaly.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se domáhala částky 41 842 Kč, přičemž byla úspěšná co do částky 20 000 Kč, tedy v rozsahu 47,80 %. Žalovaný byl úspěšný v rozsahu 52,20 %. Čistý úspěch žalovaného proto činí 4,40 %. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly ani je neuplatnil. Žalobkyni s ohledem na její neúspěch ve větší části sporu náhrada nákladů řízení nenáleží. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem dobrovolně, může žalobkyně po právní moci a vykonatelnosti rozsudku podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuční návrh.