30 C 192/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 38 513 Kč s příslušenstvím

I. Připouští se změna žaloby spočívající ve změně skutkových tvrzení obsažených v podání žalobkyně ze dne 7. 9. 2022.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 38 513 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 38 513 Kč od 4. 6. 2022 do zaplacení, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 2 086 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že částka 192 Kč bude uhrazena k rukám žalovaného a částka 1 894 Kč k rukám zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 12. 6. 2022 ve znění jeho pozdějších doplnění se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 212 092,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 89 728,79 Kč od 4. 6. 2022 do zaplacení, a dále smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 65 940 Kč od 4. 6. 2022 do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že jako úvěrující uzavřela s žalovaným jako úvěrovaným dne 6. 1. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným byla dohodnuta ve výši 119 016 Kč (60 000 Kč jistina a 59 016 Kč sjednané úroky), kdy tato měla být uhrazena v 72 splátkách ve výši 1 653 Kč, přičemž roční úroková sazba činila 26 %. Dále byly sjednány doplňkové služby, a to doplňková služba„ [anonymizováno]“, možnost odkladu 3 splátek úvěru ročně o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě úrazu, z vážného onemocnění, hospitalizace nebo nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaný pak úvěr nehradil řádně a včas, kdy se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 3. 2022 ve výši 2 595 Kč, přičemž tato vedle splátky úvěru tato zahrnovala i doplňkovou službu [anonymizováno] v celkové výši 942 Kč. Žalovaný i přes upomínky nadále nehradil ničeho, a proto žalobkyně celý úvěr ke dni 21. 4. 2022 zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. [anonymizováno] dlužná pohledávka ve výši 212 212,75 Kč se stává z jistiny ve výši 59 285,86 Kč, úroku ve výši 56 423,65 Kč, zbývající části doplňkové služby [anonymizováno] – odklad 13 160 Kč, zbývající části doplňkové služby [anonymizováno] – nemoc 26 390 Kč, zbývající část doplňkové služby PODPORA – práce 26 390 Kč, nákladů za zaslání upomínek 800 Kč, smluvních úrokůl z prodlení ve výši 120,30 Kč a smluvní pokuty ve výši 29 642,93 Kč. Žalovaný přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na žalovanou pohledávku dosud ničeho neuhradil.

2. Žalovaný s nárokem uplatněným v žalobě nesouhlasil, když zejména uvedl, že od žalobkyně nepřevzal částku 60 000 Kč, která měla představovat jistinu úvěru, ale pouze částku 19 703 Kč, která byla převedena na jeho účet dne 7. 1. 2022, kdy se jednalo o účet č. [bankovní účet]. Částka 31 297 Kč pak měla být na základě žádosti žalovaného vyplacena ve prospěch žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku vyplývajícího ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 10. 12. 2021. Částka 9 000 Kč měla být započtena na náklady poskytovatele specifikované bodu 4.8 smlouvy. Z tohoto ustanovení jednoznačně vyplývá, že pomocí skrytých poplatků byla částka odpovídající jistině podstatně zkrácena, když byla ve smlouvě deklarována jistina ve výši 60 000 Kč, avšak fakticky byla vyplacena žalovanému toliko částka 19 703 Kč. S ohledem na shora uvedené se pak údaje o roční úrokové sazbě a RPSN uvedené žalobkyní v žalobě jeví jako naprosto zavádějící, kdy úroková sazba i RPSN jsou podstatně vyšší, tudíž i nemravná. To plyne i ze skutečnosti, že při výši poskytnuté jistiny 19 703 Kč požaduje žalobkyně částku 212 092 Kč O tomto nemravném jednání jednoznačně svědčí, když požaduje více než třicetinásobek zapůjčené částky za období půl roku. Stejně tak nemravné jsou dle názoru žalovaného i požadované platby z tzv. doplňkové služby„ [anonymizováno]“ v částkách 13 160 Kč, 26 390 Kč a 26 390 Kč, které ve svém souhrnu opět vysoce převyšují částku převzaté jistiny. Zároveň žalovaný požádal o osvobození od soudních poplatků s ohledem na svou tíživou majetkovou, sociální i osobní situaci, kdy je invalidním důchodcem s měsíčním příjmem, přičemž invalidní důchod pobírá z důvodu závažného psychického onemocnění.

3. Podáním ze dne 7. 9. 2022 pak žalobkyně změnila skutková tvrzení, která byla původně obsahem žaloby, když reagovala i na vyjádření žalovaného k žalobě s tím, že skutečně byly uzavřeny mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným dvě úvěrové smlouvy, a to [číslo] [číslo]. Na základě první úvěrové smlouvy žalovaný obdržel na svůj účet jistinu ve výši 24 000 Kč, což vyplývá z dokladu vyplacení úvěru ze dne 14. 12. 2021. Na základě druhé úvěrové smlouvy pak obdržel částku 19 703 Kč, což vyplývá z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 7. 1. 2022 Celkem tedy obdržel žalovaný na základě shora uvedených smluv částku 43 703 Kč, kdžy z platební historie vyplývá, že žalovaný uhradil pouze 2 splátky v celkové výši 5 190 Kč, kdy na zbývající část poskytnutých finančních prostředků ve výši 38 513 Kč již ničeho neuhradil. S ohledem na výše uvedené žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 173 579,44 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 65 940 Kč od 4. 6. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 51 215,79 Kč od 4. 6. 2022 do zaplacení.

4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 12. 9. 2022 č. j. 30 C 192/2022-150, které nabylo právní moci dne 1. 10. 2022, bylo řízení pro částečné zpětvzetí částečně zastaveno tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení, když výrokem pod bodem II. bylo rozhodnuto o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 943 Kč žalobkyni.

5. Žalovaný následně osvědčil svou tíživou majetkovou, majetkovou, sociální a osobní situaci, když doložil lékařské zprávy ze dne 8. 8. 2022 a záznam o jednání posudkové komise OSSZ z roku 1994, kdy žalovaný trpí„ [anonymizováno 9 slov]“, přičemž s ohledem na shora uvedené pobírá invalidní důchod III. stupně, když tato diagnóza je s časem neměnná. Není tedy schopen účinně chránit svoje oprávněné zájmy a vystupovat před soudem a ani účinně uzavřít smlouvu o úvěru.

6. Usnesením zdejšího soudu ze dne 11. 10. 2022 č. j. 30 C 192/2022-161 bylo žalovanému přiznáno osvobození od soudních poplatků v rozsahu 30 % a zároveň ustanoven zástupce z řad advokátů [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno].

7. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

8. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] vyplynulo, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným jako úvěrovaným, když jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 60 000 Kč, přičemž tento měl být poskytnut v částce 19 703 Kč výplatou na účet žalovaného č. [bankovní účet] do 5 pracovních dnů od účinnosti smlouvy, v částce 31 297 Kč v prospěch úvěrujícího za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného vyplývajícího ze smlouvy o úvěru [číslo] částka 9 000 Kč pak měla být započtena na náklady poskytovatele specifikované v bodě 4.8 smlouvy. Úroková sazba měla dle smlouvy činit 26 % a RPSN 39,23 % Smluvní strany si dále ujednaly, že úvěr bude uhrazen v 72 měsíčních splátkách po 1652 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně. Zároveň mohl úvěrující vyúčtovat úvěrovanému upomínku 300 Kč v případě, že se úvěrovaný dostane do prodlení s úhradou jakékoliv splátky, když tato je zpoplatněna splátkou 300 Kč. V případě, že dlužnou částku úvěrovaný neuhradí, byl úvěrující oprávněn zaslat další upomínku zpoplatněnou částkou 500 Kč. Dále byly sjednány doplňkové služby PODPORA, umožňující odklad 3 splátek po řádném termínu splatnosti, dále přerušení splátek na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění a hospitalizace a přerušení splátek na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání, když tyto byly zpoplatněny částkami 13 160 Kč, 26 390 Kč a 26 390 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně dále vyplynulo, že tato na základě smlouvy o úvěru [číslo] zaslala žalovanému část jistiny ve výši 24 000 Kč a na základě smlouvy o úvěru [číslo] část jistiny úvěru ve výši 19 703 Kč, a to ve dnech 14. 12. 2021 a 7. 1. 2022. Z výpisu účtu žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný uhradil 2 splátky úvěru [číslo] v celkové výši 5 190 Kč. Z lékařské zprávy o zdravotním stavu žalovaného a záznamu o jednání posudkové komise z 18.10.1994 vyplynulo, že žalovaný trpí psychickým onemocněním - [anonymizováno 9 slov], když z doložené zprávy ČSSZ dále vyplynulo, že žalovaný je poživatelem invalidního důchodu 3. stupně s ohledem na shora uvedenou diagnózu, kdy tato je v průběhu času neměnná.

9. Dle ustanovení § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Po právním posouzení zjištěného stavu věci pak soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

11. Předně je třeba uvést, že žalobkyně se nejprve domáhala zaplacení částky 212 092,44 Kč z titulu smlouvy o úvěru [číslo]. Následně pak podáním ze dne 8. 9. 2022 změnila skutková tvrzení s tím, že nově se domáhala úhrady shora uvedené pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení, a to poskytnuté části jistiny na základě úvěrových smluv [číslo] [číslo]. Soud pak shledal skutkovou souvislost mezi původní a změněnou žalobou a dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro připuštění změny žaloby, kdy tuto ve smyslu ustanovení § 95 odst. 1 věta prvá o. s. ř. připustil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

12. Ze shora uvedeného dále vyplývá, že žalobkyně si je vědoma toho, že shora uvedené smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatným právním jednáním. K tomuto soud pak toliko z opatrnosti doplňuje, že dle jeho názoru jsou shora uvedené smlouvy o úvěru skutečně absolutně neplatnými právními jednáními, když je třeba uvést, že pokud účastníci ve smlouvě sjednají úrok, musí jít o úrok přiměřený, neboť dle judikatury Nejvyššího soudu ČR jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který poskytuje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěrů či půjček. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze žalobkyně, která je společností, jež podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že do úroku je třeba zahrnout jako odměnu i další služby sjednané v rámci úvěrové smlouvy resp. smluv, a to především služby PODPORA, které byly zpoplatněny velmi vysokými částkami. V tomto světle se pak výše úroku a RPSN deklarovaná ve smlouvě jeví jako přinejmenším zavádějící. Výše úroků tak byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na shora uvedené tedy nelze než uzavřít, že veškerou shora uvedenou smlouvu není možné hodnotit jinak, než jako nemravnou, tudíž absolutně neplatnou, byť jsou zde určité úvahy o tom, že žalovaný si měl počínat zodpovědněji při uzavírání takto koncipované smlouvy o úvěru. K závěru o absolutní neplatnosti smlouvy soud vedla i skutečnost, že předmětná smlouva obsahuje zcela nevyvážená a nerovnovážná ujednání v neprospěch žalovaného, kdy nelze pominout kumulaci smluvních pokut za tatáž porušení smlouvy a skryté poplatky. Soud má za to, že věřiteli, který zneužívá tísně klienta a požaduje nepřiměřené částky, nelze přiznat soudní ochranu. Berouc v potaz závěry vyjevené výše tedy soud zhodnotil smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku. K tomu soud dále doplňuje, že obsah daných ujednání specifikovaných shora nelze hodnotit jinak, než jako nerovnováhu vzájemných práv a povinností, přičemž tato nerovnováha je tak významná a ujednání jsou tak nepřiměřená, že dochází k poškozování práv klientů (v daném případě žalovaného). Ujednání smlouvy jsou zneužívající, obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy, jako systémem uznávaných pravidel slušnosti. Z tohoto úhlu hodnocení je zásadně třeba poukázat, že obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v hlavě I., je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Soud pak nad rámec shora uvedeného doplňuje, že úrok s odměnou ve spojení s dalšími nerovnovážnými ujednáními smlouvy do jisté míry mohou představovat znaky lichvy ve smyslu ustanovení § 1796 občanského zákoníku.

13. Dále soud uvádí, že získání vysoké odměny za půjčení peněžních prostředků ve formě úroku a dosažení zisku prostřednictvím dalších smluvních ujednání je podstatou a základem daného sjednaného obchodu a žalobkyně by předmětnou částku žalovanému neposkytla a smlouvu by neuzavřela, pokud by žalovaný na jeho podmínky nepřistoupil. Z tohoto pohledu je třeba smlouvu hodnotit jako celek a jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze od sebe oddělovat. Jestliže jsou právní jednání posuzována jako zcela nemorální, nejedná se o otázku přezkumu ceny, ale o komplexní hodnocení celého úvěrového vztahu. V zásadě lze hodnotit podstatu podnikání žalobkyně jako podnikání poškozující zájem společnosti, kdy k legalizaci takového podnikání nelze zneužít soudní řízení.

14. Pro doplnění pak soud dodává, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná i z dalšího důvodu, a to, že žalovaný s ohledem na svůj zdravotní stav a psychické onemocnění, kdy trpí [anonymizováno 9 slov], nebyl schopen platně a účinně shora uvedenou smlouvu o úvěru, když nebyl schopen posoudit všechny důsledky, které z tohoto jednání pro něj vyplývají.

15. Z výše uvedeného důvodů tak soud přiznal žalobkyni jen částku týkající se doposud nevrácené jistiny, když nárok žalobkyně posoudil podle předpisů o bezdůvodném obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku. Jelikož z žalobního tvrzení vyplývá, že žalovaný na základě shora uvedených smluv čerpal celkem částku 43 703 Kč, přičemž uhradil toliko částku 5 190 Kč, soud žalobě ve zbývající části předmětu řízení, tedy v částce 38 513 Kč nevyhověl a uložil žalovanému předmětnou částku žalobkyni zaplatit. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., kdy soud zhodnotil tíživou majetkovou, osobní a sociální situaci žalovaného, a stanovil delší lhůtu splatnosti s tím, že takto stanovená doba plnění žádným způsobem negativně nezasáhne do sféry žalobkyně.

16. Ve zbývající části předmětu řízení pak byla žaloba zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. o. s. ř., kdy soud nejprve zkoumal, z jakého důvodu došlo k částečnému zastavení řízení, když dospěl k závěru, že to bylo pro chování žalobkyně, která vzala žalobu částečně zpět, přičemž to nebylo z důvodu, že by žalovaný případně hradil na žalovanou pohledávku po podání žaloby. S ohledem na shora uvedené tedy soud dospěl k závěru, že žalovaný, který byl ve věci z větší části úspěšný (82 %), by měl po odečtení úspěchu žalobkyně, která byla úspěšná z 18 %, právo na nahrazení 64 % účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalovaného pak se stávají z jednoho úkonu po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to vyjádření ve věci, kdy žalovaný ještě nebyl zastoupen ve smyslu ustanovení § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši svých hotových výdajů, kdy náklady řízení v tomto případě byly přiznány ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř., a to k rukám žalovaného, přičemž 64% činí 192, a dále z jednoho úkonu právní služby po 2 660 Kč dle § 7 ve spojení s § 1 z vyhlášky č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení, a jednoho režijního paušálu po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy celkem částky 2 960 Kč, kdy 64% činí 1 894 Kč když tyto náklady vznikly v době, kdy žalovaný již byl zastoupen zástupcem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] Ph.D., když tyto náklady soud stanovil uhradit k rukám zástupce žalovaného. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.