30 C 198/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Stehlíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale pobytem Anonymizováno o 22 205 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 22 205 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 21 905 Kč od 4. 1. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 215 Kč, k rukám její zástupkyně advokátky tituly před jménem jméno FO, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 22 205 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 21 905 Kč od 4. 1. 2026 do zaplacení a nahradit jí náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl provozovatelem osobního automobilu registrační značky SPZ, VIN VIN kód, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³. K tomuto vozidlu nebylo v období od 25. 10. 2024 do 26. 9. 2025 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení příspěvku a paušálních nákladů výzvou odeslanou dne 20. 10. 2025, která mu byla doručena dne 4. 11. 2025. Pohledávka se stala splatnou dne 3. 1. 2026. Žalovaný neuhradil ničeho ani přes následné upomínky a předžalobní výzvu ze dne 15. 4. 2026.

2. Žalovaný se k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Věc bylo možné rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila. Žalovaný byl soudem vyzván, aby se k takovému postupu vyjádřil, s poučením, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se mít za to, že proti němu nemá námitek; žalovaný zůstal nečinný. Jeho souhlas s rozhodnutím bez jednání byl proto dán fikcí podle § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Soud vycházel z obsahu spisu, zejména z výpisu z registru silničních vozidel, podkladů o době neexistence pojištění odpovědnosti, výzvy k úhradě včetně dokladu o jejím doručení, upomínek, předžalobní výzvy s dokladem o jejím odeslání, plné moci a osvědčení o registraci zástupkyně žalobkyně k dani z přidané hodnoty.

5. Podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) je provozovatel tuzemského vozidla povinen zajistit, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla. Podle § 6 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je jeho provozovatelem podle právního předpisu upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.

6. Podle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů je provozovatelem silničního vozidla osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel zapsána jiná osoba. Z výpisu z registru silničních vozidel soud zjistil, že žalovaný byl v rozhodném období provozovatelem předmětného vozidla. Nebylo zjištěno, že by vozidlo bylo vyňato z pojištění odpovědnosti nebo že by je žalovaný předal do opravy. Žalovaný ani žádné takové skutečnosti netvrdil.

7. Žalobkyně je kanceláří ve smyslu § 48 odst. 1 a § 95 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti. Podle § 45 odst. 2 tohoto zákona je provozovatel tuzemského vozidla povinen zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 uvedeného zákona a též paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 45 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti se výše příspěvku určí jako součin počtu dnů porušení povinnosti a denní sazby podle druhu vozidla.

8. V rozhodném období stanovoval § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném v rozhodném období denní sazbu příspěvku u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ ve výši 65 Kč. Vozidlo nebylo pojištěno po dobu 337 dnů. Příspěvek proto činí 21 905 Kč (337 × 65 Kč). Podle § 6 uvedené vyhlášky činí paušální náklady kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč. Žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení celkem 22 205 Kč. Částka 300 Kč je součástí žalobou uplatněného věcného nároku podle § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti, nikoli náhradou nákladů soudního řízení.

9. Žalobkyně žalovaného písemně vyzvala k úhradě postupem podle § 46 zákona o pojištění odpovědnosti. Výzva obsahovala důvod vzniku nároku, vyčíslení příspěvku a nákladů i lhůtu k plnění delší než zákonem požadovaných 30 dnů ode dne dojití výzvy. Dlužná částka byla splatná dne 3. 1. 2026. Jelikož žalovaný dluh řádně a včas nesplnil, dostal se dne 4. 1. 2026 do prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“).

10. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel po dlužníkovi v prodlení požadovat úrok z prodlení. Jeho výše se určuje podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení pouze z příspěvku ve výši 21 905 Kč, nikoli z paušálních nákladů. Soud jí proto v žalobou vymezeném rozsahu přiznal úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 21 905 Kč od 4. 1. 2026 do zaplacení.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně sestávají ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny zástupkyně žalobkyně za tři úkony právní služby po 400 Kč, paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč a náhrady daně z přidané hodnoty. Odměna za jeden úkon byla určena podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), neboť jde o řízení o peněžitém plnění s tarifní hodnotou nad 10 000 Kč a do 30 000 Kč, zahájené návrhem na ustáleném vzoru opakovaně uplatňovaném týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Úkony právní služby tvořily převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem a písemné podání ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Paušální náhrada hotových výdajů činí podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu 100 Kč za každý z těchto úkonů. Zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty; náleží jí proto náhrada daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Náklady řízení žalobkyně tak činí celkem 2 215 Kč, a to soudní poplatek 400 Kč, odměna advokátky 1 200 Kč, paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč a daň z přidané hodnoty 315 Kč.

12. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnosti uložené mu pravomocným rozsudkem, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.