30 C 219/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem ve výši částka, s úrokem ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a dále s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se zastavuje v rozsahu návrhu na zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta JUDr. jméno příjmení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku částka s úrokem ve výši částka, dále s úrokem ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o vedení běžného účtu č. anonymizováno, na základě kterého se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet. Nedílnou součástí shora uvedené smlouvy o běžném účtu byly i Všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně svoji povinnost splnila a ke dni datum zřídila žalovanému bankovní účet mKonto č. bankovní účet. Žalovaný dne datum překročil dostupný zůstatek na účtu a porušil tím tak svou povinnost dle článku č. číslo Všeobecných obchodních podmínek zajistit dostatek prostředků na účtu k pokrytí platebních transakcí, čímž došlo ke vzniku debetního zůstatku. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a ani k výzvě k uhrazení dlužné částky ze dne datum ničeho žalobkyni neuhradil, žalobkyně proto využila svého oprávnění účtovat úrok dle úrokové sazby, kdy celková pohledávka sestává z částky částka představující nepovolený záporný zůstatek na účtu, poplatku ve výši částka a úroku ve výši 10 % z nepovoleného debetního zůstatku. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil.

2. Podáním ze dne datum pak žalobkyně doplnila skutková tvrzení ohledně skladby poplatku v celkové výši částka sestávající z poplatku 5x částka za uzavření pojištění a poplatku 1x částka za vyhotovení a odeslání výzvy k úhradě nepovoleného debetního zůstatku, dále vzala svoji žalobu částečně zpět v rozsahu návrhu na uhrazení 0,75 % ročně úroku z prodlení, kdy v této části úrok z prodlení přesahuje zákonnou sazbu.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu přechodného pobytu občana EU na území ČR.

4. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu ustanovení § 2662 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Žalovaný v rozporu se smlouvou přečerpal peněžní prostředky na účtu, proto žalobkyně účet zrušila a pohledávku včetně sjednaného úroku uplatila u žalovaného. V důsledku zániku smlouvy o běžném účtu jsou tak žalobkyně a žalovaný ve smyslu ustanovení § 2668 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, povinni vypořádat své pohledávky a závazky týkající se předmětného účtu. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci z větší části úspěšná, když její neúspěch závisí toliko v nepatrné části, a to v části, v němž původně požadovaná výše úroku z prodlení přesahuje výši zákonnou, když v této části vzala žalobkyně žalobu zpět, a proto jí nenáleží právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, ze tří úkonu právní služby po částka (tj. částka) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tří režijních paušálů po částka dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši částka Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka částka Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

7. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., když soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobkyně podala desítky obdobných návrhů. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí či provedení exekuce.