30 C 219/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem ve výši [částka], s úrokem ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se zastavuje v rozsahu návrhu na zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku [částka] s úrokem ve výši [částka], dále s úrokem ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o vedení běžného účtu č. [anonymizováno], na základě kterého se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet. Nedílnou součástí shora uvedené smlouvy o běžném účtu byly i Všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně svoji povinnost splnila a ke dni [datum] zřídila žalovanému bankovní účet mKonto č. [bankovní účet]. Žalovaný dne [datum] překročil dostupný zůstatek na účtu a porušil tím tak svou povinnost dle článku č. [číslo] Všeobecných obchodních podmínek zajistit dostatek prostředků na účtu k pokrytí platebních transakcí, čímž došlo ke vzniku debetního zůstatku. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a ani k výzvě k uhrazení dlužné částky ze dne [datum] ničeho žalobkyni neuhradil, žalobkyně proto využila svého oprávnění účtovat úrok dle úrokové sazby, kdy celková pohledávka sestává z částky [částka] představující nepovolený záporný zůstatek na účtu, poplatku ve výši [částka] a úroku ve výši 10 % z nepovoleného debetního zůstatku. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil.

2. Podáním ze dne [datum] pak žalobkyně doplnila skutková tvrzení ohledně skladby poplatku v celkové výši [částka] sestávající z poplatku 5x [částka] za uzavření pojištění a poplatku 1x [částka] za vyhotovení a odeslání výzvy k úhradě nepovoleného debetního zůstatku, dále vzala svoji žalobu částečně zpět v rozsahu návrhu na uhrazení 0,75 % ročně úroku z prodlení, kdy v této části úrok z prodlení přesahuje zákonnou sazbu.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu přechodného pobytu občana EU na území ČR.

4. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu ustanovení § 2662 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Žalovaný v rozporu se smlouvou přečerpal peněžní prostředky na účtu, proto žalobkyně účet zrušila a pohledávku včetně sjednaného úroku uplatila u žalovaného. V důsledku zániku smlouvy o běžném účtu jsou tak žalobkyně a žalovaný ve smyslu ustanovení § 2668 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, povinni vypořádat své pohledávky a závazky týkající se předmětného účtu. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci z větší části úspěšná, když její neúspěch závisí toliko v nepatrné části, a to v části, v němž původně požadovaná výše úroku z prodlení přesahuje výši zákonnou, když v této části vzala žalobkyně žalobu zpět, a proto jí nenáleží právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], ze tří úkonu právní služby po [částka] (tj. [částka]) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tří režijních paušálů po [částka] dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka] Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka [částka] Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

7. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., když soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobkyně podala desítky obdobných návrhů.