30 C 223/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 57 794,10 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 57 794,10 Kč s úrokem ve výši 5 028,99 Kč, s úrokem ve výši 14,99 % ročně z částky 51 026,10 Kč od 17. 8. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 962,07 Kč, a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 51 026,10 Kč od 17. 8. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 18 201 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 16. 5. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 3 000 Kč. Návrh odůvodnila tím, že původní věřitel společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 14. 6. 2018 smlouvu o poskytování bankovních služeb, ve které se zavázal zřídit a vést bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal platit za poskytované bankovní služby poplatky dle platného ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby, které jsou spolu se Všeobecnými obchodními podmínkami nedílnou součástí shora uvedené smlouvy. V průběhu trvání závazkového vztahu pak došlo ke vzniku nepovoleného debetního zůstatku, který nebyl uhrazen ve lhůtě poskytnuté ze strany právního předchůdce žalobkyně, kdy s ohledem na shora uvedené došlo ke dni 27. 7. 2021 ze strany právního předchůdce žalobkyně k odstoupení od smlouvy o běžném účtu. Neuhrazený nepovolený debet pak činil 3 000 Kč, když předmětná pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 8. 2021 postoupena na žalobkyni. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil.

2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 12. 5. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 54 794,10 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný dne 22. 11. 2019 uzavřel jako úvěrovaný s původním úvěrujícím společností [právnická osoba] úvěrovou smlouvu [číslo] [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal na základě shora uvedené smlouvy poskytnout žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaný měl povinnost tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 14,99 % ročně a poplatky dle ceníku, který byl nedílnou součástí shora uvedené smlouvy o úvěru. Žalobkyně svoji povinnost poskytnout úvěr řádně splnila, žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, kdy původní úvěrující celý úvěr ke dni 14. 7. 2021 zesplatnil a vyzval žalovaného k jeho úhradě. Celková dlužná pohledávka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 51 026,10 Kč, dlužného poplatku ve výši 3 768 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 028,99 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 962,07 Kč. Rovněž tato pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 8. 2021 postoupena na žalobkyni. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně i na tento dluh ničeho neuhradil.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 28. 7. 2022 č. j. 30 C 223/2022-25 spojil řízení ve věcech vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 30 C 223/2022 (nárok [číslo]) a pod sp. zn. 30 C 224/2022 (nárok [číslo]) ke společnému řízení pod sp. zn. 30 C 223/2022.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu přechodného pobytu občana EU na území ČR.

5. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě, když soud vycházel ze smluv o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, smluv o poskytování bankovních služeb a smlouvy o úvěru, obchodních podmínek ceníku služeb, odstoupení od smluv a platební historie.

6. Po právním posouzení zjištěného stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je ohledně obou nároků zcela důvodná. Mezi účastníky byla jednak uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu ustanovení § 2662 a n. občanského zákoníku, kdy žalovaný v rozporu se smlouvou přečerpal peněžní prostředky na účtu, proto právní předchůdce žalobkyně běžný účet zrušil, resp. od smlouvy o běžném účtu odstoupil a pohledávku převedl na účet pohledávek z nepovoleného debetu. V důsledku zániku smlouvy o běžném účtu tak byl právní předchůdce žalobkyně a žalovaný ve smyslu ustanovení § 2668 občanského zákoníku povinen vypořádat své pohledávky a závazky týkající se předmětného účtu. Předmětná pohledávka pak byla ve smyslu ustanovení § 1887 občanského zákoníku platně postoupena na žalobkyni. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dále uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku, kdy původní úvěrující splnil svoji povinnost ze smlouvy, když žalovanému umožnil řádně čerpat úvěr ve sjednaném rozsahu. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, a proto původní úvěrující využil svého oprávnění, celý úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k jeho úhradě. I tato pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek platně postoupena ve smyslu ustanovení § [číslo] na žalobkyni. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 57 794,10 Kč včetně sjednaného úroku. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze dvou zaplacených soudních poplatků ve výši 400 Kč a 2 192 Kč, ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří úkonů právní služby po 3 300 Kč (tj. 9 900 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a dále tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 709 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 18 201 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.