Okresní soud Plzeň-město · Rozsudek

30 C 226/2020

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-27 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPM:2021:30.C.226.2020.1

Citované zákony (16)

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 218 526 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 218 526 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 402 784,80 Kč od 7. 3. 2020 do 29. 4. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 218 526 Kč od 30. 4. 2020 do zaplacení, a dále částku 1 200 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 86 556 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 2. 6. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem byla dne 27. 11. 2019 uzavřena smlouva o dílo č. [anonymizováno] [číslo], a to na základě objednávky žalované ze dne 18. 11. 2019. Na základě předmětné smlouvy bylo žalobkyní žalované v únoru 2020 dodáno plnění (obrobený svarek skříně)„ [anonymizována dvě slova]) a [anonymizována dvě slova])“, kdy cena díla byla vyúčtována fakturou č. [rok] [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 402 784,80 Kč se splatností dne 6. 3. 2020. Dne 20. 4. 2020 pak žalobkyně vyzvala v rámci předžalobní upomínky žalovanou k úhradě faktury shora včetně příslušenství, kdy v reakci na shora uvedené dne 29. 4. 2020 uhradila žalovaná žalobkyni částku 184 258,80 Kč pod variabilním symbolem [číslo], což je IČO žalované, když v této době žalobkyně za žalovanou evidovala toliko jednu neuhrazenou fakturu, a to právě fakturu č. [rok] [číslo], přičemž i z vyjádření žalované plyne, že tato měla v úmyslu hradit právě na tuto fakturu. Shora uvedeným právním jednáním tak žalovaná konkludetně uznala i zbytek dluhu ve smyslu ustanovení § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdy žalobkyně se v rámci tohoto řízení domáhá doplatku faktury výše v částce 218 526 Kč. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětnou pohledávku již dále ničeho neuhradila.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou zcela neuznává, když žalovaná pohledávka byla dle žalované zcela uhrazena a žaloba je tedy nedůvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne 27. 11. 2019 k uzavření smlouvy o dílo na základě objednávky žalované [číslo] jejímž předmětem byla kompletní výroba svařenců skříně označených jako [variabilní symbol] a [variabilní symbol] a obrobení horní části skříně [variabilní symbol] a spodní části skříně [variabilní symbol]. Provedení díla tedy spočívalo ve dvou samostatných, avšak na sebe navazujících částech (svařování a obrábění). Dílo mělo být dodáno nejpozději do 20. 2. 2020, když toto bylo dodáno žalované dne 21. 2. 2020. Celková cena díla byla sjednána ve výši 826 284,80 Kč včetně DPH s tím, že žalobkyně měla vystavit žalované fakturu ve výši 100 % ceny svařence se splatností 14 dnů po zhotovení svařence a jeho převzetí žalovanou a fakturu ve výši 100 % ceny obrobení se splatností 14 dnů po převzetí opracované skříně žalovanou v sídle žalobkyně. Žalobkyně vystavila žalované dne 6. 2. 2020 fakturu č. [číslo] [číslo] znějící na částku 423 500 Kč včetně DPH (č. [číslo] [číslo]) a dne 21. 2. 2020 fakturu č. [číslo] znějící na částku 402 784,80 Kč včetně DPH. Žalobkyně se pak domáhá uhrazení částky 218 526 Kč jako nedoplatku faktury č. [číslo] [číslo]. Žalovaná cenu díla [číslo] v plné výši uhradila, a to platbou ze dne 21. 2. 2020 v částce 218 526 Kč (první platba), dále v částce 423 500 Kč dne 24. 2. 2020 (druhá platba) a vzhledem k tomu, že nedopatřením nedošlo k uhrazení zbylé části vyfakturované částky ve výši 184 258,80 Kč včetně DPH včas, uhradila žalovaná tuto částku až dne 29. 4. 2020 (třetí platba), a to na základě předžalobní výzvy zástupce žalobkyně. K věci pak žalovaná dále uvedla, že dne 27. 11. 2019 došlo mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem k uzavření další smlouvy o dílo č. MKV_O_209_ [číslo], a to na základě objednávky žalované [číslo] ze dne 18. 11. 2019. Předmět plnění byl v podstatě identický s tím, že se opětovně mělo jednat o kompletní výrobu svařence skříní – sestavy označené [variabilní symbol] [číslo] a svařence skříní – sestavy označené [variabilní symbol] [číslo] s tím, že svařenec a obrobení mělo být dodáno do 9. 4. 2020, po odsouhlasení prodloužení původní lhůty k plnění, která byla sjednána do 9. 3. 2020. Aniž by došlo k provedení a předání svařenců skříní, vystavila žalobkyně dne 6. 2. 2020 fakturu č. [číslo] [číslo] znějící na částku 218 526 Kč za svařenec skříně [variabilní symbol] [číslo] a svařenec skříně č. [variabilní symbol] [číslo] v částce 62 100 Kč bez DPH, resp. 118 500 Kč bez DPH. Tato faktura pak byla vystavena v rozporu s ujednanými platebními podmínkami a ustanovením § 2610 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, dle kterého právo na zaplacení ceny vzniká provedením díla. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedodala žalované ani svařence skříní, resp. ve sjednané lhůtě nedošlo k předání obrobených svařenců skříní, dne 11. 5. 2020 žalovaná písemně dostoupila od smlouvy [číslo] ve smyslu ustanovení § 1977 a § 2002 odst. 1 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, když odstoupení bylo žalobkyni doručeno datovou zprávou téhož dne. Žalovaná pak shrnula, že dne 20. 1. 2020 uhradila ve zřejmém omylu žalobkyni částku 218 526 Kč pod variabilním symbolem shodující se s fakturou č. [číslo] [číslo] vystavenou v souvislosti se smlouvou o dílo [číslo]. Nicméně tak, jak bylo uvedeno shora, na jakékoliv plnění vztahující se k objednávce [číslo] neměla žalobkyně nárok a fakturu č. [číslo] [číslo] vystavila neoprávněně, kdy s ohledem na shora uvedené se tak započetla první platba ve smyslu ustanovení § 1933 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, na nejdříve splatný závazek, kdy tímto zanikl závazek zaplatit cenu za provedení díla [číslo]. Po celou dobu situaci žalovaná s žalobkyní komunikovala, když jí oznámila, že faktura č. [číslo] [číslo] byla vystavena neoprávněně a uhrazena omylem. Pro případ, že by soud shledal, že první platba nebyla započtena na závazek uhradit cenu díla [číslo] nýbrž tímto bylo plněno na žalovanou objednávku [číslo] poukázala žalovaná na to, že žalovaná od smlouvy o dílo [číslo] odstoupila z důvodu jejího podstatného porušení ze strany žalobkyně. Plnění ve výši 218 526 Kč, které uhradila žalobkyni, tedy představuje plnění z důvodu, který odpadl, tj. bezdůvodné obohacení, které je žalobkyně povinna vydat žalované, když k jeho vydání doposud nedošlo. Žalovaná proto učinila kompenzační námitku ve smyslu ustanovení § 98 o. s. ř. a vůči nároku žalobkyně na uhrazení žalované pohledávky započetla ve stejné výši nárok na vydání bezdůvodného obohacení (částku 218 526 Kč). Dále pak ještě žalovaná doplnila, že dne 4. 2. 2020 došlo ve výrobní hale žalobkyně k cílené vizuální kontrole souběžně zpracované objednávky [anonymizováno] [číslo], kdy kontrola byla iniciována ze strany žalobkyně, přičemž předmět díla byl shledán jako dokončený v souladu s technickou dokumentací. Po skončení vizuální kontroly objednávky [číslo] se zástupci žalované všimli v rohu haly svařenců v rámci objednávce [číslo] kdy byla provedena vizuální kontrola i svařenců zhotovených na základě objednávky [číslo] přičemž při kontrole bylo zjištěno, že svařence skříní k objednávce [číslo] nejsou dokončeny, neboť na jednom svařenci chyběl tzv. svarek, který žalobkyně slíbila dopracovat, tedy vadu odstranit, čímž vizuální zhlédnutí předmětu díla [číslo] skončilo, aniž by došlo k podpisu jakéhokoliv písemného předávacího protokolu. Je prokazatelné, že dne 4. 2. 2020 svařence skříní k objednávce [číslo] nebyly dokončeny, a tedy nemohlo tedy dojít k jejich převzetí, když ještě e-mailem ze dne 15. 2. 2020 žádala žalobkyně žalovanou o sdělení, jakým způsobem má být svarek na nedokončené skříni proveden. Na skutečnostech uvedených shora nic nemění ani to, že faktura č. [číslo] [číslo] nebyla rozporována a ani skutečnost, že platba ve výši 218 526 Kč byla provedena pod variabilním symbolem této faktury, když nárok na vyúčtování částky obsažené v daňovém dokladu shora nevznikl, tudíž nemohlo být na cenu díla na základě objednávku [číslo] platně plněno. Pokud žalobkyně určila, že žalovaná při platbě částky 218 526 Kč plnila na fakturu č. [číslo] [číslo], pak jde o tvrzení nesprávné a žalobkyně se dopouští nesprávného výkladu ustanovení § 1933 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Nad rámec shora uvedeného, by pak žalovaná ještě odkázala na všeobecné obchodní podmínky vztahující se ke smlouvám o dílo [číslo] [číslo] kdy z článku V. odst. V.2 vyplývá povinnost sepsat předávací protokol po předání díla, nebo jeho části. Skutečnost, že všeobecné obchodní podmínky žalované jsou nedílnou součástí obou smluv o dílo, vyplývá z podpisu žalobkyně na objednávkách [číslo] [číslo] kterým výslovně potvrdila, že k všeobecným obchodním podmínkám žalované přistupuje, zavazuje se je dodržovat a seznámila se s nimi na webových stránkách žalované.

3. Žalobkyně pak v replice k vyjádření žalované zejména uvedla, že považuje za nesporné, že mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy o dílo [číslo] [číslo] s předmětem plnění specifikovaným shora. Za nevěrohodné pak považuje tvrzení žalované, že by cena díla [číslo] byla zcela uhrazena. Jako absurdní a účelové žalobkyně rovněž shledala tvrzení žalované, že údajně dne 21. 2. 2020 částku 218 526 Kč uhradila v omylu pod variabilním symbolem shodujícím se s číslem faktury [číslo] [číslo], která se vztahovala ke smlouvě o dílo [číslo] mělo se údaje jednat o platbu týkající se díla na základě objednávky [číslo]. Nevěrohodnost tohoto tvrzení je zřejmá již jen s ohledem na chronologickou souslednost, kdy faktura č. [číslo] [číslo] týkající se smlouvy o dílo [číslo] byla spolu s fakturou č. 2020 [číslo] týkající se smlouvy o dílo [číslo] zaslána žalované až poté, co byly provedeny a zástupci žalované prokazatelně přejaty svařence skříní z obou objednávek, tj. dne 7. 2. 2020. Obě faktury byly žalovanou následně uhrazeny, a to pod odpovídajícím variabilním symbolem a v odpovídající částce dle daňových dokladů. Z následné korespondence mezi zástupci žalobkyně a žalované je pak naprosto zjevné, že si žalovaná musela být dobře vědoma skutečnosti, že hradí fakturu týkající se svařenců na základě obou objednávek, když žalovaná fakturaci nijak nerozporovala. Je pak zcela účelové tvrzení žalované, že částka 218 526 Kč, která byla na účet žalobkyně připsána dne 21. 2. 2020, tedy musela být zadána již dne 20. 2. 2020, byla ve skutečnosti úhradou faktury č. [číslo] [číslo], kdy tato byla vystavena až následně, a to dne 21. 2. 2020, a žalované zaslána žalobkyní dokonce až dne 24. 2. 2020 emailem. Účelovost procesní obrany žalované pak potvrzuje i skutečnost, že částka 184 258,80 Kč (představující rozdíl v částkách vyúčtovaných fakturou č. [číslo] [číslo] a fakturou č. [číslo] [číslo]) byla žalovanou uhrazena dne 20. 4. 2020, tedy až poté, co byla žalovaná vyzvána právním zástupcem žalobkyně k uhrazení dlužné částky. Pravdivým pak neshledala žalobkyně ani tvrzení žalované o tom, že nedošlo k provedení a k předání svařenců skříní a faktura č. [rok] [číslo] byla vystavena neoprávněně. Dne 4. 2. 2020 již byly svářečské práce u obou objednávek dokončeny a obě díla byla v tomto rozsahu připravena k přejmutí žalovanou jako objednatelem, o čemž žalovanou žalobkyně informovala telefonicky dne 4. 2. 2020 a rovněž zaslala e-mailem fotografie hotových svařenců. Dne 4. 2. 2020 se pak ve skladu žalobkyně na adrese v [obec], [ulice a číslo] sešel jednatel žalobkyně se zástupci žalované, a to s panem [příjmení] mladším a Ing. [příjmení], kdy z videozáznamu z bezpečností kamery ze skladu žalobkyně z téhož dne vyplývá, že zástupci žalované byly svařence přejaty a tyto tedy byly řádně a včas žalobkyní dokončeny. Faktura č. [číslo] [číslo] [anonymizována dvě slova] práce na základě smlouvy o dílo [číslo] faktura č. [číslo] [číslo] za svářečské práce na základě smlouvy o dílo [číslo] byly zaslány žalované dne 7. 2. 2020, následně 11. 2. 2020 byla vedena mezi žalobkyní a žalovanou e-mailová korespondence ohledně těchto faktur, kdy dne 14. 2. 2020 žalobkyně zaslala žalované kompletní dokumentaci týkající se obou objednávek, a dne 17. 2. 2020 potvrdila žalobkyně žalované na základě jejího dotazu, že dokumentace se obou objednávek skutečně týká, přičemž následně dne 20. 2. 2020 žalovaná poslala žalobkyni e-mailovou zprávu, ve které děkuje za spolupráci a uvádí, že objednává spojovací materiál nezbytný pro provedení druhé fáze smlouvy o dílo [číslo] (obrobení) a domlouvá termín předání objednávky [číslo]. I z této korespondence je naprosto patrné, že při hrazení faktury č. [číslo] [číslo] nemohlo dojít ze strany žalované o omyl, když následně předmět díla [číslo] předala žalované dne 21. 1. 2020. Pokud by první část díla [číslo] nebyla řádně dokončena přejata a faktura č. [číslo] [číslo] nebyla vystavena po právu tak, jak tvrdí žalovaná, tak by žalovaná v rámci shora specifikované korespondence vznesla připomínky a rozhodně by se nevyjadřovala v tom smyslu, že objednává spojovací materiál nezbytný pro obrobení (druhou fázi) dle smlouvy o dílo [číslo]. Žalovaná proti postupu žalobkyně nic nenamítala a dokonce žalobkyni chválila za odvedenou práci. Dále žalobkyně uvedla, že shledává nepřiléhavé užití § 1933 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, když na daný závazkový vztah je třeba nahlížet v kontextu shora uvedených skutečností, tzn., že svařence byly žalobkyní zhotoveny řádně a včas, kdy žalovaná ve snaze vyhnout se úhradě plnění na základě výše uvedené smlouvy o dílo, se pokoušela od smlouvy odstoupit z důvodu podstatného porušení smlouvy na straně žalobkyně jako zhotovitele. Jelikož však k žádnému podstatnému porušení smlouvy ze strany žalobkyně nedošlo, nebyly naplněny podmínky pro odstoupení od smlouvy dle § 2002 odst. 1, občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Naopak byla to žalovaná, kdo nesplnil své hmotněprávní povinnosti, v důsledku čehož žalobkyně od smlouvy o dílo [číslo] v rozsahu dosud neprovedené části díla (tj. obrobení již provedených svařenců) odstoupila, a to z důvodu neposkytnuté součinnosti ze strany žalované jako objednatele, když toto odstoupení se netýká částí díla dle objednávky [číslo] na které byla vystavena a uhrazena faktura č. [číslo] [číslo] a předmětem sporu je pouze pohledávka z titulu smlouvy o dílo [číslo] které se odstoupení vůbec netýká. Závěrem pak žalobkyně odkázala na skutečnost, že součástí smlouvy o díla, resp. objednávky [číslo] je rovněž ujednání o platebních podmínkách za první část díla, kdy bylo ujednáno, že faktura ve výši 100 % ceny svařenců bude vystavena po zhotovení svařenců a jejich převzetí objednatelem v sídle zhotovitele se splatností 14 dnů – případně předání požadovaných dokladů dle technických požadavků na výkresech, kontrole, přeměření apod. Pokud pak žalovaná rozporuje, že nevzniklo právo na uhrazení úplaty za první část díla v důsledku absence předávacího protokolu, když k předání ve smyslu ujednání dle objednávky prokazatelně došlo bez tohoto protokolu, tak dle výše citované objednávky [číslo] může být faktura vystavena rovněž i po předání požadovaných dokladů dle technických požadavků na výkresech, k čemuž došlo dne 14. 2. 2020, kdy jednatel žalobkyně zaslal zástupkyni žalované paní [příjmení] prostřednictvím elektronické pošty dokumenty týkající se svařenců na základě obou objednávek.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalované bylo zjištěno, že jejím jednatelem je [jméno] [příjmení], [datum narození], prokuru pak vykonává [jméno] [příjmení], [datum narození]. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně bylo zjištěno, že jednatelem a společníkem je Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození]. Z objednávky žalované č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 18. 11. 2019 vyplynulo, že tato jako objednatel u žalobkyně jako zhotovitele objednala na základě předložené cenové nabídky [číslo] Rev.1 kompletní výrobu svařenců skříní včetně obrobení vyjma spojovacího materiálu u svařenců skříní, které měla zajistit žalovaná jako objednatel dle technických požadavků na výkresech [číslo]) [variabilní symbol] [číslo] sestava skříně, [variabilní symbol] svařenec spodku skříně, [variabilní symbol] xanon [číslo] svařenec víka skříně, [variabilní symbol] [číslo] obrobení skříně, V [číslo] obrobení spodku a V [tel. číslo] obrobení víka, kdy svařenec skříně zahrnující svaření, žíhání, tryskání a nátěr měl být vyroben za částku 118 500 Kč bez DPH, a obrobení skříně za částku 195 000 Kč bez DPH. Za druhé pak byla objednána sestava skříní [variabilní symbol] [číslo], svařenec spodku skříně [variabilní symbol], svařenec víka skříně [variabilní symbol] [číslo], obrobení skříně [variabilní symbol] [číslo], obrobení víka [anonymizováno] [tel. číslo] a obrobení spodku skříně V [číslo] s tím, že svařenec skříně zahrnující sváření, žíhání, tryskání a nátěr měl být vyroben za částku 62 100 Kč bez DPH a obrobení skříně za částku 170 000 Kč bez DPH, kdy cena je bez dopravy a spojovacího materiálu. Platební podmínky byly sjednány tak, že faktura ve výši 100 % ceny svařenců bude vystavena po zhotovení svařenců a jejich převzetí objednatelem v sídle zhotovitele – případné předání požadovaných dokladů dle technických požadavků na výkresech, kontrole při měření apod., kdy splatnost měla činit 14 dnů. Faktura ve výši 100 % ceny obrobení se splatností 14 dnů pak měla být vystavena po převzetí opracovaných skříní objednatelem v sídle zhotovitele. Termín dodání byl sjednán na den 9. 3. 2020, kdy drobným písmem zde bylo dále uvedeno, že mezi stranami bylo ujednáno, že potvrzením nebo zahájením plnění dle objednávky prodávající bezvýhradně přistupuje na všeobecné obchodní podmínky kupujícího a zavazuje se k právům a povinnostem uvedených v těchto všeobecných podmínkách s tím, že žádné zvláštní podmínky připojené k potvrzení objednávky nemají přednostní platnost před všeobecnými obchodními podmínkami kupujícího s výjimkou případu, kdy by se strany výslovně a písemně dohodly, nebo by byly zvláštní podmínky písemně přijaty ze strany kupujícího. Všeobecné obchodní podmínky pak měly být k dispozici na webových stránkách www.mkv.cz. Potvrzením o zahájení plnění dle této objednávky prodávající deklaruje, že se s uvedenými všeobecnými podmínkami seznámil. Pokud bude v přijetí této objednávky uveden odkaz na obchodní podmínky protistrany, smlouva uzavřena není. [právnická osoba] vylučuje přijetí jakýchkoliv dodatků nebo odchylek připojených k potvrzení této objednávky. Z razítka a podpisu jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení] s datem 27. 11. 2019 má soud za prokázané, že ke shora uvedenému dni byla mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem uzavřena smlouva o dílo na základě objednávky č. [anonymizováno] [číslo] (dále jen smlouva o dílo [číslo]). Z objednávky žalované č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 18. 11. 2019 bylo zjištěno, že touto žalovaná jako objednatel objednala u žalobkyně jako zhotovitele na základě předložené nabídky [číslo] Rev.2 kompletní výrobu svařenců skříně včetně obrobení dle výkresů č. [variabilní symbol] (horní část skříně) a [variabilní symbol] (spodní část skříně) současně byly zaslány aktualizované výkresy v 3D modelu, kdy cena svarků včetně materiálu, svaření a žíhání nátěru měla činit 350 000 Kč bez DPH, obrobení horní části skříně [variabilní symbol] 119 000 Kč bez DPH a obrobení spodní části skříně [variabilní symbol] 235 000 Kč bez DPH při poskytnutí 3% slevy z celkové ceny ve výši 121 120 Kč bez DPH, kdy cena celkem po odečtení slevy měla činit 682 880 Kč bez DPH, přičemž uvedená cena nezahrnovala dopravu a spojovací materiál. Shodně jako u objednávky shora měla být faktura ve výši 100 % ceny svařence se splatností 14 dnů vystavena po jeho zhotovení a převzetí objednatelem v sídle zhotovitele – případné předání požadovaných dokladů dle technických požadavků na výkresech, kontrole přeměření apod. Faktura ve výši 100 % ceny obrobení se splatností 14 dnů pak měla být vystavena po převzetí opracované skříně objednatelem v sídle zhotovitele, kdy lhůta dodání byla sjednána do 20. 2. 2020. Opětovně jako v předchozím případě u smlouvy [číslo] objednávka obsahovala odkaz na všeobecné obchodní podmínky žalované, kdy tyto byly platné pro prodávající na jedné straně a pro kupující na straně druhé. Z razítka a podpisu jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že 27. 11. 2019 byla objednávka akceptována, a tudíž došlo k uzavření smlouvy o dílo mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem, a to číslo [anonymizováno] [číslo] (dále jen smlouva o dílo [číslo]). Z faktury č. [číslo] [číslo] soud zjistil, že tato byla vystavena žalobkyní žalované dne 6. 2. 2020, kdy datum uskutečněného zdanitelného plnění bylo uvedeno 4. 2. 2020, splatnost dne 18. 2. 2020, kdy plnění se týkalo objednávky č. MKV_O_2019_ [číslo], a to konkrétně svarku č. [anonymizováno] v částce 90 000 Kč bez DPH a svarku [číslo] v částce 260 000 Kč bez DPH, tedy celkem v ceně 350 000 Kč bez DPH, resp. 423 500 Kč včetně DPH. Jako číslo účtu, kam mělo být žalovanou hrazeno, bylo uvedeno [bankovní účet]. Z faktury č. [číslo] [číslo] má soud za prokázané, že tuto vystavila žalobkyně jako zhotovitel žalované jako objednateli dne 6. 2. 2020 s datem uskutečněného zranitelného plnění 4. 2. 2020 a se splatností dne 18. 2. 2020, když předmětem plnění byl svarek č. [anonymizováno] za cenu 118 500 Kč bez DPH a svarek č. [anonymizováno] v částce 62 100 Kč, tedy celkem částka 180 600 Kč, přičemž cena včetně DPH činila 218 526 Kč. Faktura byla vystavena v souvislosti se smlouvou o dílo (objednávkou) č. [anonymizováno] [číslo]. Číslo účtu zhotovitele pak bylo opětovně [bankovní účet]. Z faktury č. [číslo] [číslo] vyplynulo, že tuto vystavila žalobkyně jako zhotovitel žalované jako objednateli dne 21. 2. 2020 s datem uskutečněného zranitelného plnění dne 21. 2. 2020 a s datem splatnosti dne 6. 3. 2020, kdy předmětem plnění byla objednávka MKV_O_2019_ [číslo], a to konkrétně obrobení svarků [anonymizováno] za částku 109 000 Kč a obrobení svarků [anonymizováno] za částku 223 880 Kč obojí bez DPH, kdy celkem cena včetně DPH činila 402 784,80 Kč. Z dodacího listu č. [spisová značka] bylo zjištěno, že tento vystavila žalobkyně žalované dne 21. 2. 2020 ohledně dodání obrobeného svarku č. [anonymizováno] a č. [anonymizováno], obojí na základě smlouvy o dílo [číslo]. Ze shodného tvrzení žalobkyně a žalované má soud dále za prokázané, že žádnou z faktur uvedených shora žalovaná nevrátila žalobkyni jako neoprávněně vystavenou. Z výpisu z účtu žalované dále vyplynulo, že tato dne 21. 2. 2020 uhradila z účtu č. [bankovní účet] na účet žalobkyně č. [bankovní účet] částku 218 526 Kč pod variabilním symbolem č. 2020 se zprávou příjemci i plátci„ [příjmení] [jméno]“. Z výpisu z účtu žalované ze dne 24. 2. 2020 bylo dále zjištěno, že z účtu č. [bankovní účet] byla na účet žalobkyně č. [bankovní účet] uhrazena částka 423 500 Kč pod variabilním symbolem č. 2020 se zprávou příjemci i plátci„ [příjmení] [jméno]“. Z tvrzení žalované pak má soud dále za prokázané, že platba v částka 423 500 Kč obsahovala nesprávné uvedení variabilního symbolu č. [rok], když se mělo jednat o platbu na fakturu č. [číslo] [číslo]. Z výpisu z účtu žalované č. [bankovní účet] vyplynulo, že na účet žalobkyně č. [bankovní účet] byla pod variabilním symbolem [číslo] zaslána částka 184 258,80 Kč se zprávou pro příjemce„ [anonymizováno]“ s popisem pro žalovanou„ [anonymizována dvě slova]“. Z příjmového bankovního dokladu č. [anonymizováno] (interní doklad žalobkyně) bylo zjištěno, že tato dne 29. 4. 2020 registrovala platbu na úhradu faktury č. [číslo] [číslo] v částce 184 258,80 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo dále zjištěno, že dne 21. 2. 2020 byla na její účet připsána platba žalované ve výši 218 256 Kč pod variabilním symbolem č. [rok] se zprávou pro příjemce„ [anonymizována dvě slova]“, dne 24. 2. 2020 částka 423 500 Kč pod variabilním symbolem č. 2020 se zprávou pro příjemce„ [anonymizována dvě slova]“ a dne 29. 4. 2020 příchozí platba od žalované v částce 184 258,80 Kč pod variabilním symbolem [číslo] se zprávou pro příjemce„ [anonymizováno]“. Z e-mailové korespondence žalobkyně a žalované bylo dále zjištěno, že dne 18. 11. 2019 zaslala pracovnice žalované [jméno] [příjmení] jednateli žalované [jméno] [příjmení] objednávku a výkresovou dokumentaci na výrobu svařence včetně opracování a výkresů v 3D modelu č. [anonymizováno] [číslo], kdy e-mailem jednatele žalobkyně ze dne 24. 11. 2019 byla navržena lhůta splatnosti 100 % ceny svarků 14 dnů po jejich přejmutí v sídle zhotovitele a 100 % ceny obrobení se splatností 14 dnů po předání v sídle zhotovitele. Z e-mailu žalované ze dne 21. 1. 2020 bylo dále zjištěno, že tato požádala o možnost dodání obou kusů svařenců skříní z objednávky MKV_O_2019_ [číslo] o měsíc déle, tedy o posunutí lhůty dodávky na 9. 4. 2020, kdy spojovací materiál měl být dodán ze strany žalované počátkem března, přičemž s termínem dodání svařence skříně do 20. 2. 2020 z objednávky č. [anonymizováno] [číslo] žalovaná počítala, kde není žádný spojovací materiál, který by měla dodat. E-mailem ze dne 22. 1. 2020 pak jednatel žalobkyně souhlasil s posunutím termínu dodání smlouvy o dílo [číslo] E-mailem ze dne 4. 2. 2020 pak zaslala žalobkyně žalované fotografie svařenců zhotovených na základě smlouvy o dílo [číslo] [číslo]. Z e-mailu žalobkyně ze dne 7. 2. 2020 vyplynulo, že tato v příloze předmětného e-mailu zaslala žalované faktury č. [číslo] [číslo] a č. [číslo] [číslo]. Z e-mailu žalované ze dne 10. 2. 2020 pak bylo zjištěno, že žalovaná dotazovala žalobkyni ohledně faktury týkající se smlouvy o dílo [číslo] zda bude 3% sleva poskytnuta i u odměny za svařenec, či bude zohledněna v částce konečné, kdy v odpovědi žalobkyně ze dne 11. 2. 2020 se uvádí, že u faktury č. [číslo] [číslo] bude sleva zahrnuta do obrábění skříní v plné výši dle objednávky a u faktury č. [číslo] [číslo] na objednávce nebyla uvedena žádná sleva, kdy bylo postupováno ve fakturaci dle objednávky. E-mailem ze dne 14. 2. 2020 pak zaslala žalobkyně žalované kompletní dokumentaci svařenců prostřednictvím letecké pošty na linku http://leteckaposta.cz [číslo]. V e-mailech ze dne 17. 2. 2020 se žalovaná dotazovala žalobkyně, zda se týká dokumentace obou svarků, přičemž e-mailem z téhož dne žalobkyně toto potvrdila. E-mailem ze dne 18. 2. 2020 s předmětem„ Předávka skříně dle objednávky [anonymizováno] [číslo]“ informovala žalobkyně žalovanou o tom, že dne 21. 2. 2020 budou připraveny oba díly objednávky k převzetí v 9:00 hodin. E-mailem ze dne 20. 2. 2020 žalovaná informovala žalobkyni o objednávce spojovacího materiálu s tím, že tato se má domluvit s jejími zástupci na jeho předání. E-mailem ze dne 24. 2. 2020 pak zaslala žalobkyně žalované fakturu č. [číslo] [číslo]. Z e-mailu ze dne 17. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou, že příslib paní [příjmení] nebyl dodržen, když platba v požadovaném termínu neproběhla, a to ani s týdenním zpožděním. Dále žalobkyně žalovanou informovala, že obrobení skříní je směřováno na konec dubna, a to ve snížené prioritě, kdy před odvozem bude požadována 100 % doplatku ceny díla, kdy jediným důvodem je nedodržení dohodnutého ze strany žalované. Dále jednatel žalované uvádí, že o bezproblémovosti plateb a přislíbení jejich úhrad obratem byl při emotivním jednání v sídle žalobkyně ze strany žalované ujištěn a mrzí ho lehkovážný přístup při plnění povinností ze strany žalované. E-mailem ze dne 16. 4. 2020 informuje žalobkyně žalovanou o tom, že díly na základě smlouvy o dílo [číslo] byly s ohledem na přetrvávající neuhrazenou fakturu a nulovou komunikaci vyřazeny z výrobního plánu, když k těmto nebyl žalovanou dodán ani spojovací materiál. Z e-mailu jednatele žalobkyně ze dne 15. 2. 2020 bylo dále zjištěno, že tento zjišťoval u žalované možnost úpravy svarků horní části skříně, kdy v otvoru při kontrole byl objeven chybějící svar v místě přechodu těla skříně a návarku, kdy by středovou díru u návarku bylo možné trochu zvětšit a provést malý koutový svar pro zatěsnění, kdy úprava měla být provedena TIGem, aby nedošlo k poškození geometrie, přičemž e-mailem z téhož dne ze strany žalované tento postup byl potvrzen. Soud dále k důkazu provedl fotografii na č. l. 62, kdy se jednalo o screen-shot z videozáznamu z průmyslové kamery z výrobní haly žalobkyně, kde jsou v rámečcích označeni jednatel žalobkyně [příjmení] [příjmení] a zaměstnanci žalované [příjmení] [příjmení] a [příjmení] mladší a zároveň skříně svarků na základě smluv o dílo [číslo] [číslo]. Žalobkyně pak dále doložila i technickou dokumentaci k předmětu díla [číslo] [číslo] tak, jak jsou založeny na [číslo listu] a [číslo listu]. Rovněž byl doložen i seznam zakoupeného materiálu a nástrojů k výrobě svařenců a jejich obrobení na základě smluv o dílo [číslo] [číslo] ze strany žalobkyně a faktury, které byly vystaveny žalobkyni ze strany dodavatelů. Dále pak žalobkyně doložila i listiny prokazující provedení nedestruktivních zkoušek a testů včetně inspekčních certifikátů a použitých materiálů na svařence. Z předžalobní upomínky žalobkyně bylo zjištěno, že tato vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě částky 402 784, 80 Kč v souvislosti s dodáním zboží žalované č. [anonymizováno] a [anonymizováno] v únoru 2020 na základě smlouvy o dílo [číslo], když cena díla byla vyúčtována žalobkyní fakturou č. 2020 [číslo] ze dne 21. 2. 2020, přičemž z poštovní dodejky vyplynulo, že tuto výzvu žalovaná převzala dne 22. 4. 2020. Z odpovědi žalované na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 27. 4. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná potvrdila, že předmět smlouvy o dílo [číslo] byl řádně předán a žalovaná zaslala žalobkyni dne 21. 2. 2020 platbu ve výši 218 526 Kč a dne 24. 2. 2020 v částce 423 500 Kč, kdy nedoplatek ve výši 184 258,80 Kč, který vznikl nedopatřením, bude obratem uhrazen a za komplice se žalovaná omlouvá. U objednávka č. [anonymizováno] [číslo], jejíž termín byl posunut na 9. 4. 2020, se pak bohužel ke shora uvedenému dni nedostal do dispozice žalované předávací protokol vyrobených svařenců, a proto je s platbou vyčkáno na jeho dodání. Z dopisu žalované ze dne 11. 5. 2020 bylo zjištěno, že tato odstoupila od smlouvy o dílo [číslo] kdy dílo mělo být zhotoveno nejpozději do 9. 4. 2020 na základě posunutí termínu dodání ze dne 22. 1. 2020, kdy dle vyjádření žalované nebylo ke shora uvedenému dni dílo provedeno ani částečně a žalobkyně jako zhotovitel nepředala žalované jako objednateli svařovací část díla, když pouze dne 16. 4. 2020 žalobkyně oznámila žalované, že pozastavuje práce na předmětu díla s ohledem na údajný dluh ze strany žalované a nedodání spojovacího materiálu nezbytného pro provedení obráběcí části díla. Dále žalovaná uvedla, že pokud byla provedena první část díla, tedy svarek, pak měla být o tom žalovaná informována se stanovením přiměřené lhůty pro předání spojovacího materiálu, což žalobkyně neučinila. Žalobkyně se pak vyjadřovala k odstoupení dopisem ze dne 19. 5. 2020, kde mimo jiné uvedla, že o provedení svařovacích částí díla i o doložené fotodokumentaci byla žalovaná informována e-mailem ze dne 4. 2. 2020, kdy ten samý den dílo přejmuli zástupci žalované pan [příjmení] mladší a Ing. [příjmení] osobně ve skladu žalobkyně. O přejmutí není třeba zhotovovat předávací protokol, kdy tento nebyl ze strany žalované ani vyžadován. Po přejmutí pak vystavila žalobkyně žalované fakturu č. [číslo] [číslo] týkají se smlouvy o dílo [číslo] kterou žalovaná v plné výši uhradila dne 21. 2. 2020 pod příslušným variabilním symbolem a žalobkyně následně prokazatelně po přejmutí předmětu díla [číslo] provedla další přípravné práce pro jeho obrobení v délce 50 hodin a nakoupila další potřebné nástroje. Dne 20. 2. 2020 pak urgovala e-mailem žalovanou o dodání spojovacího materiálu k objednávce [číslo] dne 17. 3. 2020 informovala žalovanou e-mailem o posunutu termínu dokončení objednávky [číslo] z důvodu nedodání spojovacího materiálu a dne 16. 4. 2020 opětovně e-mailem urgovala dodání spojovacího materiálu. Žalovaná pak reagovala v replice s tím, že tento objednala, čímž potvrdila vědomost o tom, že první část smlouvy o dílo [číslo] je svařena a přejata. S ohledem na shora uvedené tedy považuje odstoupení od smlouvy o dílo [číslo] žalobkyně za neplatné. Dopisem ze dne 28. 7. 2020 pak žalobkyně odstoupila v nedokončené části od smlouvy o dílo [číslo] – kdy se jednalo o obrobení svarků, a to s ohledem na marné uplynutí lhůty k součinnosti pro předání spojovacího materiálu. Zároveň vyzvala žalovanou k úhradě částky 229 071,39 Kč jako ceny materiálu, který byl zakoupen pro provedení druhé fáze smlouvy o dílo [číslo] přípravných prací. V replice ze dne 3. 8. 2020 žalovaná žalobkyni sdělila, že odstoupení od smlouvy považuje za neplatné. Z všeobecných obchodních podmínek žalované v článku I.1 vyplynulo, že protokolem se rozumí doklad o předání a převzetí zboří, např. dodací list, předávací protokol, výkaz prací. Zároveň se vždy hovoří o prodávajícím a kupujícím. V článku IV.7 bylo dále ujednáno, že pokud není písemně sjednáno jinak, není smluvní strana oprávněna jednostranně započíst jakoukoliv pohledávku vzniklou na základě VOP anebo smlouvy proti pohledávce druhé smluvní strany. V článku V.2 se pak uvádí, že o průběhu výsledku odevzdání a převzetí zboží sepíší smluvní strany protokol, který bude obsahovat zejména, nikoliv vše pouze, číslo smlouvy, množství a specifikaci zboží, místo a datum jeho předání a převzetí. V závěru protokolu kupující výslovně uvede, zda zboží přebírá či nikoliv, a pokud ne, z jakých důvodů.

5. K důkazu byl následně přehrán i obsah CD nosiče z přílohové obálky na č. l. 73.

6. Z tvrzení žalované má soud za prokázané, že tato nikdy nevyzvala žalobkyni k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 218 526 Kč, přičemž kompenzační námitku provedla až podáním soudu ze dne 4. 8. 2020.

7. Podle ustanovení § 98 o. s. ř., vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

8. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele díla a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvy bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za období smluvních podmínek.

9. Podle ustanovení § 2587 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavba nebo její části.

10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na uhrazení nedoplatku faktury č. [číslo] [číslo] ze dne 21. 2. 2020, kterou vyúčtovala žalované část ceny díla na základě smlouvy o dílo [číslo] to v částce 218 526 Kč. Z důkazního řízení vyplynulo, že dne 27. 11. 2019 byly mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem uzavřeny 2 smlouvy o dílo [číslo] [číslo] kdy v obou případech byl předmět plnění rozdělen na dvě části, kdy po dokončení svařovací části díla vzniklo žalobkyni právo vyúčtovat část ceny díla, a dále pak po obrobení horní a spodní části svařenců skříně, kdy po jeho dokončení a předání mělo dojít k vyúčtování doplatku ceny díla. Soud pak shledal obě smlouvy o dílo jako platně uzavřené ve smyslu ustanovení § 2586 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, když předmět i cena díla byly ve smlouvě o dílo dostatečně určitě specifikovány a ujednány. Žalobkyně pak dne 6. 2. 2020 vystavila žalované fakturu č. [číslo] [číslo] znějící na částku 423 000 Kč se splatností dne 18. 2. 2020, kterou vyúčtovala žalované první část díla [číslo] fakturu č. 2020 [číslo] znějící na částku 218 526 Kč, kterou vyúčtovala žalované první část díla [číslo] výrobou svarků. Žalobkyně žalovanou o dokončení první části díla/děl informovala e-mailem ze dne 4. 2. 2020. Faktury č. [číslo] [číslo] a č. [číslo] [číslo] byly žalované zaslány e-mailem ze dne 7. 2. 2020. Dne 11. 2. 2020 pak bylo toto potvrzeno e-mailovou korespondencí, 14. 2. 2020 žalobkyně zaslala žalované kompletní dokumentaci týkající se obou smluv o dílo, 17. 2. 2020 žalobkyně potvrdila žalované, že se týká obou objednávek a e-mailem ze dne 20. 2. 2020 žalovaná informovala žalobkyni, že objedná spojovací materiál pro 2. fázi díla [číslo] potvrdila termín předání díla [číslo] na 21. 2. 2020. Dne 21. 2. 2020 pak žalobkyně převzala celý předmět díla na základě smlouvy o dílo [číslo]. Téhož dne vystavila žalobkyně žalované fakturu č. [číslo] [číslo] znějící na částku 402 784,80 Kč, kterou vyúčtovává žalované cenu za provedení druhé části předmětu díla [číslo]. Shora uvedeného dne pak žalovaná uhrazuje žalobkyni částku 218 526 Kč pod variabilním symbolem č. 2020, které koresponduje s číslem faktury vystavené ze strany žalobkyně v souvislosti s provedením první části díla [číslo]. Dne 24. 2. 2021 uhradila žalovaná žalobkyni částku 423 500 Kč opětovně pod variabilním symbolem č. [číslo] [číslo], kdy variabilní symbol byl omylem zaměněn, kdy správně měl být uveden i dle potvrzení žalované variabilní symbol č. [číslo] [číslo], který koresponduje s fakturou vystavenou ze strany žalobkyně č. [číslo] [číslo] znějící na shodnou částku, tedy 423 500 Kč ze dne 6. 2. 2020. Dne 29. 4. 2020 je pak po předžalobní výzvě zástupce žalobkyně ze dne 20. 4. 2020 uhrazena žalovanou ve prospěch žalobkyně částka 184 258,80 Kč pod variabilním symbolem [číslo] kdy se jedná o IČO žalované.

11. K procesní obraně žalované soud předně uvádí, že tuto shledává jako nevěrohodnou, zejména pak skutečnost, že s odstupem více než dvou měsíců počala žalovaná tvrdit, že na fakturu č. [číslo] [číslo] bylo z její strany ve výši 218 526 Kč plněno omylem, když dle jejího tvrzení nevzniklo právo na vyúčtování části ceny díla (1. fáze) [číslo] ve shora uvedené výši a mělo být„ správně“ plněno na fakturu č. 2020 [číslo]. Toto tvrzení se jeví jako nevěrohodné a v naprosto příkrém rozporu s provedenými důkazy a chronologickým vývojem celého právního vztahu mezi oběma účastníky. I kdyby tomu tak skutečně bylo a faktura č. [číslo] [číslo] byla vystavena žalobkyní neoprávněně, tak žalovaná žalobkyni k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 218 526 Kč nikdy nevyzvala, předmětnou fakturu žalobkyni nikdy nevrátila a ani u příslušného finančního úřadu tato nikdy nebyla vedena jako neoprávněná. S ohledem na shora uvedené pak soud nepřistoupil ani na argumentaci žalované, kdy s ohledem na skutečnost, že fakturu č. [číslo] [číslo] shledala s odstupem více než dvou měsíců neplatnou, že dne 29. 4. 2020 měla být hrazena částka 184 258,80 Kč na fakturu č. [číslo] [číslo] s odkazem na ustanovení § 1933 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, který na danou situaci nedopadá. Soud se pak rovněž dále nezabýval ani tím, zda bylo případně ze strany žalované či žalobkyně platně odstoupeno od smlouvy o dílo [číslo] protože i kdyby se jednalo o platné odstoupení, pak by si strany jako účastníci daného závazkového vztahu měly vrátit vzájemná plnění, avšak žalovaná nikdy nevyzvala žalobkyni k vydání jí tvrzeného bezdůvodného obohacení a z logiky věci tak nemohlo dojít ani k platnému započtení, o čemž bude pojednáno dále.

12. Soud se tak, jak je uvedeno shora, dále zabýval otázkou, zda je kompenzační námitka žalované ze dne 4. 8. 2020 po formální stránce bezvadná, přičemž v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR, kdy nejprve je třeba vyzvat dlužníka k úhradě započítávané pohledávky, poskytnout mu přiměřenou lhůtu k plnění a teprve poté případně provést kompenzační námitku. Toto v daném případě ze strany žalované splněno nebylo, když tato nikdy žalobkyni k vydání předmětu započtení, tedy k vydání jí tvrzeného započítávaného bezdůvodného obohacení nevyzvala. Kompenzační námitka žalované tedy trpí po formální stránce takovými nedostatky, že nebylo započítáno platně, a proto se soud bez dalšího nezabýval započítávanou pohledávkou po stránce materiální, tedy její existencí, důvodností apod. Přesto soud z opatrnosti odkazuje na ustanovení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdy soud by byl případně povinen k námitce žalobkyně, kterou v řízení učinila, zkoumat určitost a jistotu započítávané pohledávky ze strany žalované. V této souvislosti soud odkazuje na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu ČR, zejména rozsudek ze dne 1. 10. 2018 sp. zn. 28 Cdo 8711/2017, kde se předně uvádí, že právní jednání, jímž byla k započtení namítnuta pohledávka nekompenzabilní dle ustanovení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, by mohlo být stiženo toliko neplatnosti relativní, ledaže by zde byly dány předpoklady k přihlédnutí k neplatnosti soudem ex officio vypočtené v ustanovení § 588 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. K tomuto soud uvádí, že absolutní neplatnost započítávané pohledávky z obsahu spisu ani skutkových tvrzení účastníků zjištěna, resp. prokázána nebyla. Nicméně k námitce žalobkyně soud dále zkoumal tak, jak je uvedeno shora, jistotu a určitost pohledávky započítávané žalované, jimiž občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014, podmiňuje její kompenzabilitu. V právní větě shora uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu ČR je pak stěžejní závěr, že smysl ustanovení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, je spatřován zejména v ochraně věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek dlužníkových. Lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98 věty druhé o. s. ř. s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost, což by byl i případ žalovanou započítávané pohledávky v případě, že by tato po formální stránce byla započítána platně.

13. K výše uvedenému závěru o nemožnosti uplatnění ust. § 1933 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, pak soud dále uvádí, že na daný závazkový vztah toto ustanovení nedopadá, když dlužník při plnění ve výši 218.526 zcela jednoznačně určil, na který dluh (fakturu) plní a o jeho vůli nemohlo být pochyb, což vyplynulo z důkazního řízení. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované částku 218 526 Kč jako nedoplatek faktury č. 2020 [číslo] zaplatit. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení z úroku prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákonu, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a dále i částky [číslo] jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 742 Kč, z osmi úkonů právní služby po 9 180 Kč (tj. 73 440 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení (1 úkon), kvalifikované výzvy k plnění (1 úkon), sepis žaloby (1 úkon), třech písemných vyjádření ve věci samé ve dnech 21. 8. 2020, 23. 10. 2020 a 23. 4. 2021 (3 úkony), účast na 2 ústních jednáních konaných u zdejšího soudu dne 16. 2. 2021 a 27. 4. 2021 (2 úkony), osmi režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady za promeškaný čas v počtu 8 hodin po 100 Kč, tj. 800 Kč, cestovného za 2 cesty na ústní jednání konaná u zdejšího soudu na trase [obec] [obec] a zpět v částce 1 074 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 86 556 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

15. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že žalobkyni nebyla přiznána odměna za písemné vyjádření ze dne 1. 9. 2020, když tento úkon soud shledal jako nadbytečný a neúčelný, kdy skutková tvrzení a důkazní návrhy zde uvedené měly být obsaženy již v podání žalobkyně ze dne 21. 8. 2020. Dále nebyl žalobkyni přiznán úkon právní služby za jednání s protistranou ze dne 13. 10. 2020, když toto nebylo bez dalšího doloženo a prokázáno. Dále pak byla žalobkyni přiznána odměna toliko za jeden úkon právní služby za účast na ústním jednání konaném u zdejšího soudu dne 16. 2. 2021, jehož délka přesáhla 2 hodiny, přičemž žalobkyně by měla právo na 2 úkony právní služby, avšak žalobkyně požadovala za účast na tomto ústním jednání toliko jeden úkon, kdy tedy soud vyhodnotil, že v rozsahu jednoho úkonu se žalobkyně svého práva na náhradu nákladů řízení vzdala.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.