30 C 306/2022
č. j. 30 C 306/2022-50
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 98 § 137 § 142 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 588 § 1970 § 1978 § 1982 § 1987
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 1 761,73 EUR s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 761,73 EUR s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 415,74 EUR od 20. 6. 2019 do 21. 6. 2022, z částky 1 761,73 EUR od 22. 6. 2022 do zaplacení, a dále částku 1 200 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 39 703 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 5. 6. 2022 ve znění jeho pozdějších doplnění se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 5 415,74 EUR s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že na základě objednávky a následně uzavřené kupní smlouvy dodala žalované dne 5. 6. 2015 předmět kupní smlouvy, tj. 751 ks palet, 1 200 x 800 UIC. Žalobkyně pak kupní cenu vyúčtovala žalované fakturou [číslo] ze dne 5. 6. 2019 se splatností dne 9. 6. 2019 v částce 5 814,74 EUR, když předmětná faktura se dostala do sféry dispozice žalované, čímž byla vyzvána k uhrazení kupní ceny. Žalovaná však tuto hradila toliko částečně v částce 400 EUR, kdy na zbývající část pohledávky ve výši 5 415,74 EUR i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně již dále ničeho nehradila.
2. Žalovaná pak učinila nesporným uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem bylo dodání 751 ks palet za kupní cenu 5 815,74 EUR, její splnění a následné vyúčtování kupní ceny fakturou [číslo]. Na kupní cenu hradila dne 22. 11. 2020 částku 10 000 Kč tak, jak je uvedeno v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Zbývající část pohledávky vyplývající ze shora uvedené faktury částečně uhradila a částečně došlo k jejímu zániku jednostranným započtením fakturou žalované [číslo] kterou žalobkyně vystavila na základě řádně domluvených a dodaných služeb, jejichž předmětem bylo uskladnění, dvě vykládky a logistika zboží. Částečná platba ve výši 90 290,70 Kč byla provedena dne 21. 6. 2022. Ve zbylé části došlo k jednostrannému započtení faktury žalované [číslo] oproti faktuře žalobkyně [číslo] to dne 28. 6. 2022, kdy došlo k zesplatnění faktury žalované. Následně žalovaná doplnila, že k jednostrannému započtení došlo dne 15. 6. 2022 v rámci e-mailu žalované adresované žalobkyni, když následně dne 21. 6. 2022 byla opětovně prostřednictvím e-mailu zaslána žalované i faktura [číslo] která byla předmětem jednostranného započtení ze strany žalované či části pohledávky vyplývající z faktury žalobkyně [číslo].
3. Podáním ze dne 20. 10. 2022 pak žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky 3 654,01 EUR, když žalovaná uhradila po podání žaloby ve prospěch žalobkyně na shora uvedenou pohledávku dne 22. 6. 2022 částku 90 290,70 Kč, která dle platného kurzu ČNB ke dni úhrady představovala ekvivalent 3 654,01 EUR. V této souvislosti tedy vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 3 654, 01 EUR s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 654,01 EUR od 22. 6. 2022 do zaplacení. Ohledně zbývající části pohledávky žalobkyně odmítla, že by žalovaná vůči ní měla jakoukoliv pohledávku, která by byla kompenzabilní. Dále popřela, že by si objednala žalovanou tvrzené služby, když tyto jí nebyly logicky ani nikdy poskytnuty. Žalovaná pak dle žalobkyně dostatečně netvrdila, jaké údajné služby spočívající v uskladnění, nakládce, vykládce a logistice měly být poskytnuty a v čem konkrétně tyto měly spočívat. Nárok uplatněný v rámci kompenzační námitky, tedy pro žalobkyni nepřezkoumatelný a jako nedůvodný jej odmítla. Totéž sdělila žalobkyně žalované i v reakci na její e-mail ze dne 15. 6. 2022.
4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 22. 11. 2022 č. j. 30 C 306/2022-29, které nabylo právní moci dne 22. 11. 2022, pak bylo řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastaveno tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení, když výrokem pod bodem II. bylo rozhodnuto o tom, že žalobkyni se vrací prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město část zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 199 Kč.
5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalované vyplynulo, že jejím předmětem podnikání je silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami v největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí – nákladní provozované vozidla nebo jízdními soupravami v největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, když jejím jednatelem je od 1. 8. 2021 pan [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalobkyně a žalovaná dále učinily nesporným, že mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou jako kupující byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem bylo dodání 751 kusů palet za kupní cenu ve výši 5 815,74 EUR, když předmět koupě byl žalované dodán. Z faktury [číslo] pak má soud dále za prokázané, že touto byla vyúčtována kupní cena ze shora uvedeného předmětu koupě ve výši 5 814,74 EUR včetně DPH se splatností dne 19. 6. 2019 s tím, že tato se dostala do sféry dispozice žalované. Z nesporného tvrzení účastníků má soud dále za prokázané, že žalovaná na předmětnou pohledávku částečně hradila, a to dne 22. 11. 2020 částku 10 000 Kč a dne 22. 6. 2022 částku 90 290,71 Kč. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne 1. 6. 2022 dále vyplynulo, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky ve výši 5 415,74 EUR s příslušenstvím včetně částky 1 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Z e-mailu jednatele žalované ze dne 8. 6. 2022 vyplynulo, že tento požádal zástupce žalobkyně o opětovné zaslání faktury [číslo] s tím, že původní společnice žalované dne 13. 6. 2021 zemřela a faktura nebyla dohledána. Z tvrzení zástupce žalobkyně vyplynulo, že tato byla žalované opětovně obratem odeslána. Z e-mailu žalované ze dne 15. 6. 2022 adresovaného zástupci žalobkyně vyplynulo, že tento poděkoval za opětovné zaslání faktury [číslo] s tím, že bude faktura uhrazena. Tento zároveň upozornil na skutečnost, že žalobkyně si u žalované objednala uskladnění palet, následné naložení, opětovné vyložení a další uskladnění. Cena plnění pak byla žalovanou specifikována ve výši 41 000 Kč bez DPH, včetně DPH pak 49 610 Kč s tím, že rozdíl bude uhrazen ve prospěch žalobkyně ve lhůtě 10 dnů. Z faktury žalované [číslo] vystavené žalobkyni dne 21. 6. 2022 se splatností dne 28. 6. 2022 vyplynulo, že tato zní na částku 49 610 Kč včetně DPH, když jejímž předmětem je uskladnění palet ve výši 36 300 Kč včetně DPH, vykládka jedna, nakládka dva, vykládka tři a opětovně nakládka vždy po 1 815 Kč, a dále režie logistika ve výši 6 050 Kč, vše včetně DPH. Z e-mailu žalované ze dne 21. 6. 2022 adresovaného zástupci žalobkyně a z nesporného tvrzení obou účastníků vyplynulo, že faktura [číslo] byla zaslána jako příloha tohoto emailu. Z potvrzení o platbách a výpisu z účtu žalobkyně má soud dále za prokázané, že žalovaná uhradila dne 22. 11. 2020 ve prospěch žalobkyně částku 10 000 Kč a dne 22. 6. 2022 ve prospěch žalobkyně částku 90 290,71 Kč, což učinili účastníci nesporným tak, jak je uvedeno shora. Z kurzovních lístků ČNB má soud dále za prokázané, že ke dni 22. 6. 2022 činil kurz eura vůči české koruně 24,71 Kč.
6. Podle ustanovení § 1982 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtení za obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se objednávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.
7. Podle ustanovení § 1987 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.
8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je v rozsahu částečného zpětvzetí důvodná.
9. Žalobkyně se v rámci podané žaloby původně domáhala zaplacení částky 5 415,74 EUR s příslušenstvím představující doplatek kupní ceny na základě uzavřené kupní smlouvy, jejímž předmětem bylo dodání 751 kusů palet. Obsah smlouvy včetně předmětu a kupní ceny učinili účastníci nesporným, stejně tak jako i splnění povinnosti ze strany žalobkyně jako prodávající, tedy dodání předmětu koupě a následné vyúčtování kupní ceny fakturou [číslo]. Mezi stranami byla rovněž nesporná dvě částečná plnění ze strany žalované, a to v částce po přepočtu 400 EUR, a dále v částce 3 654,01 EUR.
10. Po částečném zastavení řízení v souvislosti s částečným zpětvzetím žaloby pak nadále zůstala nadále předmětem řízení částka 1 761,73 EUR s příslušenstvím. Ohledně této zbývající části pohledávky pak žalovaná v rámci své procesní obrany argumentovala jednostranným započtením.
11. Soud se nejprve zabýval samotnou kompenzační námitkou, kdy tato měla být učiněna v rámci e-mailu žalované ze dne 15. 6. 2022, kdy k tomuto soud uvádí, že tato je na samé hranici určitosti a srozumitelnosti, nicméně lze seznat vůli žalované jak ohledně zápočtu, tak i ohledně jeho obsahu. S ohledem na shora uvedené pak soud dále řešil otázku, zda je po formální stránce kompenzační námitka bezvadná, přičemž v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR, dle které je třeba nejprve vyzvat dlužníka k úhradě započítávané pohledávky, a teprve až poté případně provést kompenzační námitku. Toto v daném případě nebylo ze strany žalované splněno, když tato prokazatelně doručila fakturu [číslo] žalobkyni jako přílohu e-mailu až dne 21. 6. 2022, když ještě předtím v rámci e-mailu ze dne 15. 6. 2022 předmětnou pohledávku, která dosud nebyla splatná a kdy ani faktura nebyla doručena žalobkyni, jednostranně započetla vůči pohledávce žalobkyně. S ohledem na shora uvedené dle názoru soudu neplatně.
12. Dále je třeba uvést, že započtení (kompenzace) je způsob zániku vzájemných pohledávek věřitele a dlužníka, které se vzájemně kryjí. Jeho základní předpoklady, které upravuje hmotné právo, jsou vzájemnost pohledávek, stejný druh plnění s tím, že rozdílný právní důvod vzniku obou pohledávek nebrání započtení, způsobilost pohledávek k započtení a existence právního jednání směřujícího k započtení, jímž může být jednostranný právní úkon nebo dvoustranný právní úkon (jednání). Kompenzační projev je (neformální) jednostranný právní úkon (jednání) adresovaný druhému účastníkovi, z jehož obsahu je zřejmé, jaká pohledávka, v jaké výši se uplatňuje k započtení proti pohledávce věřitele; k započtení může dojít i proti vůli druhého účastníka. Kompenzační námitku lze učinit poté, co se pohledávky setkaly (střetly), tj. od okamžiku splatnosti té z nich, která se stala splatnou později. Nelze proto jednostranně započíst vlastní nesplatnou pohledávku proti splatné pohledávce; jinak řečeno, platí zákaz zápočtu vlastní nesplatné pohledávky proti pohledávce, nejde-li o započtení dohodou. I když byla učiněna až po splatnosti obou pohledávek, má kompenzační námitka účinky zpětně k okamžiku setkání (střetu) pohledávek (ex tunc). Zánik vzájemných pohledávek nepřivodí kompenzační projev věřitele nesplatné pohledávky, který učinil před střetem se splatnou pohledávkou; takové právní jednání nemá kompenzační účinky – v této souvislosti soud odkazuje na § 192 odst. 1 a § 1987 odst. 1 občanského zákoníku, kdy k započtení došlo dne 15. 6. 2022, avšak pohledávka se stala splatnou až dne 28. 6. 2022, tedy v době započtení nebyla způsobilá uplatnit před soudem, když toto u nesplatné pohledávky nelze.
13. I pro případ, že by po formální stránce bylo správně započítáváno a že hypoteticky byla započítávána pohledávka splatná, pak soud z opatrnosti zkoumal k námitce žalobkyně i určitost a jistotu započítávané pohledávky ze strany žalované. V této souvislosti soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, zejména rozsudek ze dne 1. 10. 2018 sp. zn. 28 Cdo 8711/2017. Zde se předně uvádí, že právní jednání, jímž by byla k započtení namítnuta pohledávka nekompenzabilní dle § 1978 odst. 2 občanského zákoníku, by mohlo být stiženo toliko neplatností relativní, ledaže by zde byly dány předpoklady k přihlédnutí k neplatnosti soudem ex offo vypočtené v § 588 občanského zákoníku. K tomuto soud uvádí, že absolutní neplatnost započítávané pohledávky z obsahu spisu ani skutkových tvrzení účastníků nebyla zjištěna, resp. nebyla prokázána. Nicméně k námitce žalované soud dále zkoumal tak, jak je uvedeno shora, jistotu a určitost pohledávky započítávané žalovanou, jimiž občanský zákoník nově podmiňuje její kompenzabilitu. V právní větě shora uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu ČR je pak stěžejní závěr, že smysl ustanovení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, je spatřován zejména v ochraně věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek dlužníkových. Lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98, věty 2. o. s. ř. s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost. Požadavek likvidity je coby předpoklad způsobilosti pohledávky k započtení ospravedlňován ochranou věřitele, který nemá být při vymáhání svého práva nadmíru zdržován vznášením námitek započtení obtížně prokazatelných vzájemných pohledávek ze strany dlužníka, kdy toto paradigma současně prostupuje i moderní kodifikační projekty na poli soukromého práva, pročež je jím zdůvodněna norma limitující započítávání nejistých pohledávek obsažená v článku III. 6:103 Návrhu společného referenčního rámce. Nemá-li pak český právní řád procesně právních institutů, jimiž by se tomuto obstruování mohl bránit, je možné normu zakotvenou v ustanovení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, použít ke kompenzaci zmíněného nedostatku. Současně však nelze daný nástroj aplikovat způsobem, který by žalovanou zcela zbavoval námitky započtení jako zákonem předvídané procesní obrany. Nejvyšší soud ČR pak dále dochází k závěru, že za nejistou a neurčitou ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, není pohledávku uplatněnou k započtení podle § 98, věty druhé o. s. ř. povětšinou na místě označit, pakliže pochybnosti o její existenci vyvolává toliko spornost právní kvalifikace, nikoliv problematičnost zjišťování skutkových předpokladů jejího vzniku – což je však daný případ. S odkazem na doplněná skutková tvrzení a důkazní řízení provedené v rámci ústního jednání konaného u zdejšího soudu dne 24. 11. 2022 pak soud dospěl k závěru, že žalovanou započítávaná pohledávka je pohledávkou nejistou ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, a tudíž nekompenzabilní 14. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v rozsahu částečného zpětvzetí vyhověl. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně má rovněž nárok i na zaplacení částky 1 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
15. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 o. s. ř, kdy soud nejprve zkoumal, z jakého důvodu došlo k částečnému zastavení řízení, když dospěl k závěru, že to bylo pro chování žalované, která částečně hradila na žalovanou pohledávku po podání žaloby. S ohledem na shora uvedené tak má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají z části zaplaceného nevráceného soudního poplatku ve výši 3 161 Kč, čtyř úkonů právní služby po 6 460 Kč (tj. 25 840 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy předmětem řízení byla částka 5 415,74 EUR, když při přepočtu dle kurzovního lístku ČNB činil výpočet tarifní hodnoty pro jeden úkon částku 133 796 Kč, přičemž se jednalo o přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, zaslání kvalifikované výzvy k plnění a částečné zpětvzetí žaloby v souvislosti s úhradou části žalované pohledávky ze strany žalované po podání žaloby, z jednoho úkonu právní služby po 2 860 Kč po částečném zastavení řízení, kdy předmětem řízení byl dále toliko nárok ve výši 1 761,73 EUR, ve smyslu ustanovení § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy tarifní hodnota činila 43 524 Kč, a to v souvislosti s účastí na ústním jednání, dále pěti režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 6 342 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 39 703 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.