30 C 308/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudcem Mgr. Karlem Stehlíkem ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 50 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 50 000 Kč od 30. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 14 886,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 50 000 Kč od 30. 7. 2025 do zaplacení a dále mu nahradit náklady řízení. Tvrdil, že se žalovanou uzavřel dvě smlouvy o zápůjčce, na jejichž základě se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a 20 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tyto částky vrátit. Svou povinnost ze smluv žalobce podle svých tvrzení řádně splnil, když dne 15. 8. 2024 poukázal na bankovní účet žalované č. č. účtu částku 30 000 Kč a dne 7. 11. 2024 na tentýž účet částku 20 000 Kč. Přestože žalovanou opakovaně vyzýval k vrácení poskytnutých peněžních prostředků, neuhradila mu ničeho. Dne 11. 6. 2025 proto prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalované předžalobní výzvu, v níž současně podle § 2393 odst. 1 občanského zákoníku vypověděl obě smlouvy o zápůjčce. Uvedl, že výpověď považuje za doručenou dne 16. 6. 2025, kdy byla zásilka uložena na poště a žalovaná měla objektivní možnost se s jejím obsahem seznámit. Šestitýdenní výpovědní doba podle žalobce počala běžet dne 17. 6. 2025 a uplynula dne 29. 7. 2025, přičemž následujícího dne, tj. dne 30. 7. 2025, se stala pohledávka splatnou a žalovaná se dostala do prodlení se splněním své povinnosti vrátit zápůjčky. Žalobce proto požadoval vedle zaplacení jistiny rovněž zákonný úrok z prodlení od 30. 7. 2025 do zaplacení a náhradu nákladů řízení, neboť byl nucen k uplatnění svého nároku vyhledat právní pomoc.

2. Žalovaná se k podané žalobě, která jí byla řádně doručena, ve stanovené lhůtě ani později nijak nevyjádřila. Nevylíčila rozhodné skutečnosti na svou obranu, nenavrhla provedení žádných důkazů a neuplatnila ani žádné procesní návrhy. V průběhu řízení tak zůstala zcela nečinná.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř., neboť účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (žalobce výslovně, souhlas žalované se předpokládal), věc bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud z listinných důkazů zjistil, že mezi účastníky probíhala prostřednictvím komunikačních platforem Discord a Messenger komunikace, z jejíhož obsahu vyplývá dohoda o poskytnutí dvou peněžitých zápůjček žalované ve výši 30 000 Kč a 20 000 Kč, jakož i závazek žalované tyto peněžní prostředky žalobci vrátit. Z výpisu z bankovního účtu žalobce soud zjistil, že žalobce dne 15. 8. 2024 odeslal na bankovní účet žalované č. č. účtu částku 30 000 Kč a dne 7. 11. 2024 na tentýž účet částku 20 000 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 6. 2025 soud zjistil, že žalobce jejím prostřednictvím žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky 50 000 Kč a současně podle § 2393 odst. 1 občanského zákoníku vypověděl obě smlouvy o zápůjčce. Z podacího lístku a výpisu ze sledování zásilky právnická osoba soud zjistil, že uvedená výzva byla žalované odeslána doporučenou poštou dne 11. 6. 2025 a zásilka byla dne 16. 6. 2025 uložena, přičemž žalovaná si ji ve stanovené úložní době nepřevzala. Na základě provedeného dokazování soud vzal za prokázané, že žalobce poskytl žalované na základě dvou smluv o zápůjčce celkem částku 50 000 Kč, že žalovaná poskytnuté peněžní prostředky dosud žalobci nevrátila a že žalobce před podáním žaloby smlouvy o zápůjčce platně vypověděl a žalovanou vyzval k plnění.

5. Podle § 2390 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

7. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu. Z provedených důkazů vzal za prokázané, že mezi účastníky byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na jejichž základě žalobce přenechal žalované peněžní prostředky v celkové výši 50 000 Kč, a to postupně částku 30 000 Kč dne 15. 8. 2024 a částku 20 000 Kč dne 7. 11. 2024. Poskytnutí obou částek bylo prokázáno výpisem z bankovního účtu žalobce a existence smluvního vztahu i závazku žalované peněžní prostředky vrátit vyplynula z komunikace účastníků vedené prostřednictvím platforem Discord a Messenger. Žalobce tak svou smluvní povinnost splnil řádně a v plném rozsahu.

8. Z provedeného dokazování současně vyplynulo, že mezi účastníky nebyla sjednána doba vrácení poskytnutých zápůjček. Za této situace byl žalobce oprávněn využít postup předvídaný v § 2393 odst. 1 o. z. a smlouvy o zápůjčce vypovědět. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobce dne 11. 6. 2025 žalované oznámil výpověď obou smluv o zápůjčce a současně ji vyzval k vrácení dlužné částky. Z podacího lístku a výpisu ze sledování zásilky soud zjistil, že zásilka byla žalované řádně odeslána a dne 16. 6. 2025 uložena na poště. Rozhodující okamžik, kdy se adresát mohl objektivně seznámit s obsahem právního jednání, nikoliv zda tak skutečně učinil. Soud proto považoval výpověď smluv za doručenou dne 16. 6. 2025. Šestitýdenní výpovědní doba počala běžet dne 17. 6. 2025 a uplynula dne 29. 7. 2025. Tímto dnem se zápůjčky staly splatnými a žalovaná byla povinna žalobci vrátit celou dlužnou částku ve výši 50 000 Kč.

9. Žalovaná přes uplynutí výpovědní doby ani přes předchozí výzvy žalobce svůj dluh nesplnila. V řízení ostatně netvrdila ani neprokazovala, že by poskytnuté peněžní prostředky žalobci zcela nebo zčásti vrátila, popřípadě že by její závazek zanikl jiným způsobem. K žalobě se vůbec nevyjádřila a zůstala po celé řízení procesně nečinná. Za této situace neměl soud žádný důvod pochybovat o pravdivosti tvrzení žalobce, která byla navíc podpořena předloženými listinnými důkazy.

10. Jelikož žalovaná svůj peněžitý dluh nesplnila ke dni jeho splatnosti, dostala se ode dne 30. 7. 2025 do prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku. Žalobci proto vzniklo právo požadovat vedle jistiny rovněž zákonný úrok z prodlení, jehož výše byla ke dni vzniku prodlení stanovena podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na 11,5 % ročně. Protože žalobce požadoval úrok z prodlení právě v této zákonné výši a od okamžiku následujícího po splatnosti dluhu, shledal soud jeho požadavek důvodným a přiznal jej v plném rozsahu.

11. Vzhlede k uvedenému soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 50 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 30. 7. 2025 do zaplacení.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Žalobci proto náleží vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, z odměny zástupce žalobce za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva podle § 142a o. s. ř. a sepis žaloby), každý ve výši 3 100 Kč podle § 7 bodu 5 a § 9 odst. 1 advokátního tarifu, tedy celkem 9 300 Kč, dále ze tří paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem 1 350 Kč, a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, neboť zástupce žalobce je plátcem této daně. Celková výše účelně vynaložených nákladů řízení tak činí 14 886,50 Kč. K jejich úhradě soud zavázal podle § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovanou s tím, že plnění je povinna poskytnout k rukám zástupce žalobce, který žalobce v řízení zastupoval. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozsudkem, může se oprávněný po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.