30 C 315/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Stehlíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 71 493,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 34 936,19 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně plynoucím z částky 34 936,19 Kč od 28. 7. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 35 859,92 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 35 782,59 Kč od 22. 3. 2025 do 27. 7. 2025 a ve výši 0,5 % ročně z částky 846,4 Kč od 28. 7. 2025 do zaplacení a co do částky 697,19 Kč jako smluvní pokuty, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 71 493,30 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 22. 3. 2025 plynoucím z částky 35 782,59 Kč a smluvní pokutu ve výši 697,19 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci dne , datum, distančním způsobem uzavřeli smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský revolvingový úvěr až do výše 72 400 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala finanční prostředky žalobkyni vrátit do sjednaného data splatnosti, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a dalšími poplatky za objednané volitelné služby. Žalobkyně uvedla, že posoudila úvěruschopnost žalované. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru. Úvěr byl žalované vyplacen prostřednictvím bankovního převodu dne , datum, ve výši 17 000 Kč, dne , datum, ve výši 35 000 Kč a dne , datum, ve výši 18 006 Kč a vypovězen byl dne 21. 3. 2025. Splatnost úvěru tak nastala dne 22. 3. 2025. Vedle poskytnuté jistiny se žalovaný zavázal zaplatit i poplatek za službu „presto“ a poplatek za službu „informační SMS servis“. Dále požadovala žalobkyně částku 697,19 Kč z titulu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nesplacené částky v prodlení za dobu od 13. 12. 2024 do 13. 3. 2025. K úhradě nedošlo ani přes výzvu žalobkyně ze dne 5. 8. 2025.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. a za souhlasu žalobkyně soud rozhodl bez jednání.

3. Soud z předložených listin dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny označené jako smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne , datum, bylo zjištěno, že se žalobkyně jako věřitel zavázala žalované jako dlužníkovi poskytnout úvěr až do výše 72 400 Kč se splatností určenou v čl. V. smlouvy a navázanou na poslední den trvání smlouvy, což byl dle dohody stran 29. den od dne následujícího po posledním dni doby platnosti kreditního rámce, tedy dle čl. VI smlouvy , datum, + 29 dní. Žalovaná si dále zvolila služby „presto“ a „Infromační SMS servis“ a dále si strany smluvily poplatek ve výši 1,99% z čerpané částky (tzv. poplatek za vyplacení tranše úvěru). RPSN činilo 1 544,09 %. Žalobkyně soudu dále předložila i výpis o posouzení úvěruschopnosti, listinu nazvanou autorizace ověření totožnosti a identifikovatelné příjmy, stejně tak přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, z nichž vyplývá, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a dne , datum, , , datum, a , datum, žalované na účet č. , č. účtu, zaslala částku celkem 70 006 Kč. Stejné číslo účtu bylo uvedeno i ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu prostřednictvím zástupce žalobkyně, což plyne z předžalobní výzvy odeslané 5. 8. 2025 a podacího lístku.

4. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu právnímu hodnocení věci.

5. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

6. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Předložená smlouva o spotřebitelském úvěru, uzavřená mezi účastníky řízení, je smlouvou neplatnou. Žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 70 006 Kč uhradit poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a denní smluvní úrok ve výši 0,933 % z poskytnutého úvěru. Takto sjednaný úrok vyjádřený v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši cca 340 % ročně a jedná se tak dle § 588 občanského zákoníku o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. O nemravnosti dále svědčí též kumulace takto vysokého úroku s dalšími poplatky, to vše doplněno o smluvní pokutu 0,1 % denně sjednanou ve smluvních podmínkách. Za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o úvěru. Průměrná, tedy obvyklá úroková sazba poskytovaná bankami na obdobné úvěry v březnu 2024 činila 8,83 % ročně (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by úvěr bez ujednání o úrocích žalovanému neposkytla, a proto je nutné hodnotit celou smlouvu jako neplatnou.

8. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo toliko na vrácení půjčené částky (jistiny), přičemž z žaloby vyplývá, že žalovaná dluží na jistině částku 34 936,19 Kč. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení žalované ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 o. z., když dle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se obohatila o částku 34 936,19 Kč. Soud ze shora uvedených důvodů uložil žalované, aby bezdůvodné obohacení v této výši žalobkyni uhradila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí uložil i povinnost uhradit zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků ze dne 12. 7. 2025, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne 21. 7. 2025. Dle § 573 o. z. se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne 24. 7. 2025 a do 3 dnů od tohoto data měl žalovaný žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do 27. 7. 2025. Jelikož tak neučinil je od 28. 7. 2025 v prodlení s plněním svého závazku. Výše úroku z prodlení odpovídá ust. § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nař. vlády č. 531/2013 Sb. Co do zbytku soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, když ostatní žalobou uplatněné nároky vycházely z neplatné smlouvy, a to včetně smluvní pokuty.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby byla žalobkyně úspěšná toliko v 48,9 % a v řízení úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly. Proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení ani jednomu z účastníků.

10. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.