30 C 349/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 9 306 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 306 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 306 Kč od 8. 6. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 208 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14. 12. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 9 806 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 8. 6. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 22. 2. 2020 v době kolem 20:25 hodin v [obec] v [anonymizováno] ulici na chodníku v průběhu služebního zákroku ze strany policisty prap. [celé jméno svědka] proti [jméno] [příjmení], [datum narození], žalovaný přistoupil zezadu ke zde zakročujícímu policistovi, uchopil jej za levé rameno, přetočil jej čelem k sobě a ihned jej nejméně 2x udeřil rukou sevřenou v pěst do pravé části obličeje, čímž mu způsobil podkožní výron na pravé tváři pod okem, podvrtnutí krční páteře a povrchovou oděrku pravého kolene. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne 11. 10. 2021 č. j. 6 To 163/2021-293, které nabylo právní moci dne 11. 10. 2021, pak byl žalovaný v souvislosti se shora uvedeným jednáním uznán vinným ze spáchání přečinu násilí proti úřední osobě. Zranění popsané shora bylo Rozhodnutím náměstka ředitele [stát. instituce] ve věcech služebního poměru ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] ve smyslu ustanovení zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, klasifikováno jako služební úraz, a dále tímto rozhodnutím byla poškozenému prap. [celé jméno svědka] dle ustanovení § 101 písm. a) a c) zákona č. 361/2003 Sb. přiznána a dne 14. 9. 2020 i vyplacena náhrada za bolest ve výši 5 500 Kč (22 bodů x 250 Kč dle lékařského posudku) a náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s léčením ve výši 4 306 Kč. Účelně vynaložené náklady spojené s léčením ve výši 4 306 Kč sestávají z částky 2 604 Kč, která představuje náhradu cestovného za šest uskutečněných jízd poškozeného do místa ošetřující lékařky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem v [obec], [anonymizována tři slova] z místa bydliště poškozeného, a dále částky 781 Kč jako cestovné za sedm uskutečněných jízd z bydliště poškozeného k fyzioterapeutce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem v [obec], [ulice a číslo], dále poplatku za zpracování posudku o bolestném [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v částce 500 Kč uhrazeného poškozeným dne 22. 6. 2020, administrativního poplatku uhrazeného poškozeným fyzioterapeutce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 15. 4. 2020 ve výši 100 Kč, úhrady za lék [anonymizováno] 2x 55,34 Kč ve dnech 24. 2. 2020 a 12. 5. 2020 a úhrady za lék [anonymizováno] a [anonymizováno] gel ze dne 2. 3. 2020 v částce 209,86 Kč. Výplatou uvedené částky vznikla žalobkyni škoda v celkové výši 9 806 Kč, kterou žalovaný výše popsaným jednáním způsobil. Žalovaný i přes předžalobní výzvu žalobkyně dosud ničeho neuhradil.

2. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznal, když odkázal zejména na skutečnost, že byl pravomocně uznán vinným rozsudkem nalézacího soudu ve znění rozsudku odvolacího soudu, avšak právě odvolacím rozsudkem byla k odvolání žalovaného modifikována skutková věta, a to způsobem, že dle názoru žalovaného nezakládá jeho odpovědnost za náhradu škody tak, jak je požadována v žalobě, tedy za vyčíslené bolestné a náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, když v daném případě minimálně absentuje příčinná souvislost. K posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] doloženého ve smyslu ustanovení § 127a o. s. ř. žalobkyní pak žalovaný dále doplnil, že jeho závěry jsou v naprostém rozporu se zjištěními závěry znaleckého posudku ze dne 30. 8. 2020 zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], když žalobkyně v časovém odstupu dvou let zadávala dva znalecké posudku s diametrálně odlišnými závěry. Dále pak odkázal na skutečnost, že situace v době incidentu byla značně nepřehledná, o čemž svědčí i usnesení ze dne 19. 4. 2021 sp. zn. SZ UMO1/07517/20, Rp 120/20, č. j. UMO1/07371/21, kterým bylo zastaveno přestupkové řízení vůči [jméno] [příjmení] pro zde popsané jednání, které předcházelo projednání věci, neboť se žalovaný domníval, že když [jméno] [příjmení] křičel o pomoc, byl napaden ze strany cizí osoby. Rovněž odkázal na skutečnost, že žalovaný v místě samém jednal v rámci tzv. krajní nouze ve smyslu ustanovení § 2906 a § 2907 občanského zákoníku, neboť odvracel na místě útok na [jméno] [příjmení], když si nebyl vědom toho, že u napadené osoby se jedná o příslušníka Policie ČR. Napadení se pak odehrálo v úplné tmě mimo dosah pouliční osvětlení. Žalovaný s odkazem na závěry bodu 9 znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uvedl, že nemohl předpokládat, že svým jednáním může poškozenému policistovi způsobit jakékoliv zranění.

3. V replice k vyjádření žalovaného pak žalobkyně odkázala na odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, ze kterého mimo jiné vyplývá, že újma na zdraví, která byla prokazatelně poškozenému způsobena, sice vznikla v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného, konkrétně přetočením poškozeného poté, co jej obžalovaný uchopil za rameno, event. po úderu pěstí, nicméně jako zásadní příčinu takového následku nelze vyloučil předúrazový chorobný stav poškozeného, o němž se zmínila znalkyně [příjmení] [příjmení], a o němž nemohl obžalovaný vědět, a tudíž ani nemohl předpokládat, se svým jednáním může poškozenému újmu na zdraví způsobit. Protože v civilním řízení neplatí zásada in dubio pro reo, rozsah potřebného dokazování se neshoduje s rozsahem dokazování potřebného k uznání obžalovaného vinným v řízení trestním. Zároveň odkázala i na závěry znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno], ze kterých jednoznačně vyplývá, že poškozený prap. [celé jméno svědka] netrpěl a netrpí onemocněním páteře tzv. Scheuermannovou chorobou, tzn. hyperkyfózou hrudní páteře větší než 40 °, a nelze tedy vyvozovat, že by hyperkyfóza vedla k extrémní lordóze krční páteře, která by čistě teoreticky mohla být při běžném úrazu zranitelnější než páteř zdravá. Znalec tedy konstatoval, že zdravotní stav poškozeného neměl bez jakékoliv pochybnosti vliv na vlastní poranění v důsledku jeho napadení žalovaným dne 22. 2. 2020, a ani na dobu léčení. Toto pak vyplývá i z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti poškozeného jako příslušníka bezpečnostních sborů pro výkon služby na služebním místě, kdy jeho zdravotní stav byl vždy posouzen značkou„ A“, která dle vyhlášky č. 226/2019 Sb. vyjadřuje zdravotní způsobilost bez jakéhokoliv omezení.

4. V průběhu ústního jednání konaného u zdejšího soudu dne 19. 1. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 500 Kč od 8. 6. 2021 do zaplacení. Usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 19. 1. 2023, které nabylo právní moci dne 31. 1. 2023, pak bylo řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastaveno. Předmětem řízení tedy nadále zůstala částka 9 305 Kč s přísl.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Soud k důkazu provedl část obsahu spisu Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. 2 T 13/2021, kdy z úředního záznamu PČR ze dne 28. 7. 2020 č. j. KRPP-28008-48/TČ-2020-030571 vyplynulo, že poškozený prap. [celé jméno svědka] doplnil svůj výslech ze dne 22. 2. 2020 v tom směru, že poté, co byl ošetřen dne 22. 2. 2020, se jeho zdravotní potíže zhoršovaly, když ho bolela hlava a krk, takže dne 24. 2. 2020 opětovně navštívil [anonymizováno] nemocnici [obec], chirurgickou kliniku. Zde mu byl aplikován krční límec a předepsány prášky proti bolesti. Bolesti se pak rozšířily i do zad, ošetřující lékařka v souvislosti se shora uvedeným předepsala poškozenému klidový režim, léky na uvolňování svalstva a následně pak byl poškozený odeslán na rehabilitaci k [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kam docházel asi po dobu jednoho měsíce. Po celou dobu byl v pracovní neschopnosti, nemohl řídit vozidlo, takže jej k ošetřením vozila manželka. Rehabilitace byly ukončeny dne 5. 5. 2020, pracovní neschopnost pak dne 25. 5. 2020. Z protokolu o prohlídce těla ze dne 23. 2. 2020 vyplynulo, že u poškozeného [celé jméno svědka] byla zjištěna neohraničená podlitina na pravé lícní kosti pod pravým okem, neohraničená podlitina v oblasti pravé spánkové kosti a odřenina na pravém koleni o velikosti 1,5 x 1,5 cm. Shora uvedené pak bylo doplněno i fotodokumentací pořízenou PČR téhož dne. Z lékařské zprávy Fakultní nemocnice [obec], chirurgické kliniky zpracované [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 22. 2. 2020 vyplynulo, že poškozený uvedl, že téhož dne byl v době okolo 20:30 hodin při výkonu služby napaden, asi 3x udeřen do obličeje, při souboji si odřel kolena. V bezvědomí nebyl, událost si pamatuje, nezvracel. Zjištěna poklepová bolest pod pravým okem a povrchová exkoriace na pravém koleni. Z lékařských zpráv Fakultní nemocnice [obec], zpracovaných [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 24. 2. 2020 dále vyplynulo, že poškozený se opětovně dostavil na lékařské ošetření s odůvodněním, že je po úrazu a diagnostikované distorzi C páteře, přičemž přetrvávají obtíže, a to bolesti hlavy, motání hlavy, bolesti v oblasti C páteře vystřelující do rukou a do hlavy. Provedeno CT vyšetření mozku a C páteře. Dále lékaři zkonstatováno, že poškozený nosí nadále krční límec. Dále neurologem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zjištěn blok C páteře po napadení, doporučen nadále klidový režim a indikován [anonymizováno]. Ze zprávy fyzioterapeutky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem v [obec], [ulice a číslo] ze dne 14. 4. 2020 vyplynulo, že u poškozeného v souvislosti s distorzí C páteře bylo provedeno kineziologické vyšetření, dále vstupní kontrolní vyšetření, následovalo dalších šest terapií, zahrnujících uvolnění hypertonu svalu TrP pomocí PIR dle kineziologického rozboru, dále mobilita žeber, cvičení pro vertebropaty Cp a Thp, senzomotorika. Z opatření PČR ze dne 25. 6. 2020 má soud za prokázané, že dle § 105 odst. 1 trestního řádu byla přibrána znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství za účelem zpracování znaleckého posudku. Ze znaleckého posudku ze dne 30. 8. 2020 zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] mimo jiné vyplynulo, že tato při zpracování vycházela z výtahu ze spisového materiálu, a to ze záznamu o zahájení úkonu trestního řízení ze dne 22. 2. 2020, protokolu o prohlídce těla poškozeného prap. [celé jméno svědka], protokolu o ohledání místa činu, a dále z výtahu ze zdravotnické dokumentace, konkrétně lékařské zprávy oddělení léčebné rehabilitace [anonymizováno] [obec] ze dne 16. 12. 2016, ambulantní zprávy oddělení léčebné rehabilitace FN [obec] ze dne 21. 2. 2017, lékařské zprávy chirurgické kliniky FN [obec] ze dne 22. 2. 2020 a 24. 2. 2020, ambulantní zprávy neurologické kliniky [anonymizováno] [obec] ze dne 24. 2. 2020, lékařské zprávy fyzioterapeutky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 14. 4. 2020, dále ze zdravotní dokumentace praktické lékařky poškozeného [příjmení] [jméno] [příjmení]. Ze samotného posudku, resp. jeho závěrů pak vyplynulo, že pokud jde o zranění, která utrpěl poškozený [celé jméno svědka] včetně podrobného popisu a mechanismu jejich způsobení včetně jejich závažnosti soudní znalkyně zkonstatovala podvrtnutí a natažení vazů podél krční páteře, podkožní krevní výron na pravé tváři pod okem a drobnou oděrku, když citovala lékařskou zprávu chirurgické kliniky FN [obec] ze dne 22. 2. 2020 zpracovanou ve 23:31 hodin. Objektivně poranění vznikla tupým násilím působícím malou a střední silou na pravou tvář a pravé koleno, přičemž podvrtnutí a natažení vazů podél krční páteře mělo vzniknout prudkým, nadměrným rotačním pohybem hlavy či krku. Úderem pěstí do obličeje a sedření kolene při kontaktu s tvrdou nerovnou podložkou lze vznik objektivně zjištěných poranění velmi dobře vysvětlit. Dále znalkyně konstatovala, že vzhledem k předúrazovým chorobným změnám páteře tj. levostranná skolióza (stranovému vychýlení páteře) s nadměrným vyklenutím a zakřivením hrudní páteře při [anonymizována dvě slova] poškozeného mohlo dojít k rozvoji akutních obtíží, tj. poruchy hybnosti krku a subjektivně vnímané bolestivosti i při násilí malé intenzity. Objektivně zjištěná poranění poškozeného dle soudní znalkyně lze již hodnotit jako středně těžká, dosahující ze soudně lékařského hlediska charakteru ublížení na zdraví, kdy porucha zdraví, resp. omezení v obvyklém způsobu života trvalo po dobu delší jednoho týdne. Pro zvláštní osobní stav, tj. předúrazové chorobné změny páteře, potíže sice přetrvávaly po dobu delší 6 týdnů, avšak nevedly k citelnému omezení v obvyklém způsobu života. Vzhledem k výše uváděným předúrazovým chorobným změnám páteře mohlo dle soudní znalkyně dojít k podvrtnutí a natažení vazů podél krční páteře při násilí menší intenzity, resp. prudkém pohybu v oblasti krční páteře, přičemž u osob bez těchto chorobných změn by podvrtnutí a natažení vazů podél krční páteře nemuselo nastat. K dotazu policejního orgánu, zda odpovídá způsob zranění tomu, co uvedl poškozený, soudní znalkyně zkonstatovala, že tímto způsobem lze vznik poranění dobře vysvětlit za předpokladu, že opakované údery pěstí byly vedeny do oblasti pravé tváře, a to maximálně střední silou. K dotazu zda je možné, aby si zranění způsobil sám postižený, soudní znalkyně uvedla, že objektivně zjištěná poranění odpovídají mechanismu vzniku popsané ve spisovém materiálu, oděrka pravé tváře a podvrtnutí krční páteře svědčí pro cizí zavinění. Oděrku na kolenu si poškozený mohl způsobit sedřením při přetočení, stržení, ale také sám při zakopnutí s následným pádem. Objektivně zjištěná poranění poškozeného pak nevedla k citelnému omezení v obvyklém způsobu života. Zranění poškozeného prap. [celé jméno svědka] nevyžadovala hospitalizaci, tento byl dne 22. 2. 2020 ambulantně vyšetřen na chirurgické klinice FN [obec], kde byla objektivním lékařským vyšetřením diagnostikována výše uvedená poranění, zobrazovacím CT vyšetřením byly vyloučeny závažnější úrazové změny. Byl doporučen klidový režim a nasazení měkkého krčního límce po dobu jednoho týdne. Následně se poškozený pro přetrvávající obtíže dne 24. 2. 2020 dostavil opětovně na chirurgicko-neurologickou ambulanci FN [obec], kde byl potvrzen pouze tzv. otok krční páteře, doporučen stávající režim s nasazením krčního límce po dobu maximálně týdne a užívání léku na bolest a snížení svalového napětí. Poté poškozený opakovaně docházel na rehabilitaci a do doby ukončení pracovní neschopnosti dne 26. 5. 2020 rovněž ke své praktické lékařce [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. K dotazu policejního orgánu, jakými potížemi se zranění projevovalo, jak dlouho tyto trvaly a jak omezily obvyklý způsob života poškozeného, soudní znalkyně zkonstatovala, že obvyklá délka léčby tohoto poranění je asi 2 až 3 týdny a po tuto dobu zpravidla přetrvává omezení v obvyklém způsobu života spočívající v dodržení klidového režimu, chlazení poraněných míst, přiložení měkkého krčního límce po dobu asi jednoho týdne, následně vyvarování strnulého držení hlavy, ofouknutí krku studeným vzduchem, užívání běžně dostupných léků proti bolesti, případně silné bolesti a citlivosti svalstva podél krční páteře léků na bolest a snížení svalového napětí na lékařský předpis. Pro zvláštní osobní stav – předúrazové chorobné změny páteře, tj. levostrannou skoliózou (stranové vychýlení páteře) s nadměrným vyklenutím zakřivení krční páteře při [anonymizována dvě slova], obtíže poškozeného přesáhly obvyklou délku léčby, která se tak výrazně prodloužila a vyžadovala intenzivní rehabilitaci. Z protokolu o hlavním líčení konaného u Okresního soudu Plzeň-město dne 19. 4. 2021 vyplynulo, že byl proveden výslech obžalovaného [celé jméno žalovaného], který ve své výpovědi mimo jiné uvedl, že poškozeného strhl z pana [jméno] [příjmení] na zem, když si údajně nebyl vědom toho, že se jedná o příslušníka Policie ČR. Poškozený prap. [celé jméno svědka] pak mimo jiné vypověděl, že při incidentu nebylo žádné kromě máchnutí směrem k jeho osobě ze strany pana [příjmení], nebylo z jeho strany použito ani žádného násilí, následně tohoto svedl na zem, kdy ho zaklekl. Obžalovaný pak předtím, než na něj zaútočil, nic neřekl, najednou ho z p. [příjmení] strhl, přetočil a 2x či 3x udeřil sevřenou pěstí do obličeje, konkrétně do oblasti spánku a oka. Z rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 17. 5. 2021 č. j. 2 T 13/2021-268 bylo dále zjištěno, že obžalovaný [celé jméno žalovaného], [datum narození], trvale bytem v [obec], [ulice a číslo], byl uznán vinným, že v [obec] dne 22. 2. 2020 kolem 20:25 hodin v [anonymizováno] ulici na chodníku přibližně 10 m od restaurace„ [příjmení]“ vpravo ve směru k [anonymizováno] ulici v průběhu služebního zákroku příslušníka [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [obec] [celé jméno svědka], [datum narození], oblečeného do služebního stejnokroje skládajícího se ze služebních kalhot a služební bundy v reflexním žlutém provedení s reflexním nápisem POLICIE na hrudi i zádech proti [jméno] [příjmení], [datum narození], v podobě donucovacích prostředků hmatů a chvatů za účelem jeho spoutání na zemi z důvodu neuposlechnutí výzvy v rámci prověřování okolností malé dopravní nehody z téhož dne v [anonymizováno] ulici, v době, kdy [celé jméno svědka] na [jméno] [příjmení] klečel, k němu zezadu přistoupil, uchopil jej za levé rameno, přetočil jej čelem k sobě a ihned poté jej nejméně 2x udeřil rukou sevřenou v pěst do pravé části obličeje, čímž mu způsobil podvrtnutí a natažení vazů podél páteře, podkožní krevní výron na pravé tváři pod okem a drobnou oděrku na pravém koleni, která si vyžádala lékařské vyšetření s pracovní neschopností od 22. 2. do 26. 5. 2020 a omezení v obvyklém způsobu života klidovým režimem, fixací krční páteře měkkým krčním límcem po dobu jednoho týdne a následnými rehabilitacemi, tedy užil násilí v úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby a takovým činem ublížil jinému na zdraví, dopustil se ho na místě veřejnosti přístupném výtržnosti tím, že napadl jiného, čímž spáchal zločin násilí proti úřední osobě dle § 325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, dále přečin výtržnictví dle § 358 odst. 1 trestního zákoníku a odsuzuje se k uvedenému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 24 měsíců s tím, že obžalovaný je zároveň povinen zaplatit na náhradě škody Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR částku 8 654 Kč. Z protokolu o veřejném zasedání u Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 10. 2021 soud dále zjistil, že v rámci doplnění dokazování byla vyslechnuta znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která mimo jiné uvedla, že k podvrtnutí krční páteře mohlo dojít i přetočením v důsledku stržení obžalovaného, kdy podvrtnutí a natažení vazů kolem krční páteře hodnotila jako středně těžké poranění, podkožní krevní výron na pravé tváři pod okem jako lehké poranění banálního charakteru a drobnou oděrku na pravém koleni shodně. Z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 10. 2021 č. j. 6 To 163/2021-293, který nabyl právní moci dne 11. 10. 2021, vyplynulo, že obžalovaný [celé jméno žalovaného] byl uznán vinným, že v [obec] dne 22. 2. 2020 kolem 20:25 hodin v [anonymizováno] ulici na chodníku přibližně 10 m od restaurace„ [příjmení]“ vpravo ve směru k [anonymizováno] ulici v průběhu služebního zákroku příslušníka Dopravního inspektorátu Městského ředitelství policie [obec] [celé jméno svědka], [datum narození], oblečeného do služebního stejnokroje skládajícího se ze služebních kalhot a služební bundy v reflexním žlutém provedení s reflexním nápisem POLICIE na hrudi i zádech proti [jméno] [příjmení], [datum narození], v podobě donucovacích prostředků hmatů a chvatů za účelem jeho spoutání na zemi z důvodu neuposlechnutí výzvy v rámci prověřování okolností malé dopravní nehody z téhož dne v [anonymizováno] ulici, v době, kdy [celé jméno svědka] na [jméno] [příjmení] klečel, k němu zezadu přistoupil, uchopil jej za levé rameno, přetočil jej čelem k sobě a ihned poté jej nejméně 2x udeřil rukou sevřenou v pěst do pravé části obličeje, čímž mu způsobil nejméně podkožní krevní výron na pravé tváři pod okem bez omezení v obvyklém způsobu života a nevyžadující lékařské ošetření, tedy jednak užil násilí v úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby, jednak se dopustil na místě veřejnosti přístupném výtržnosti tím, že napadl jiného, čímž spáchal jednak přečin násilí proti úřední osobě dle § 325 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku jednak přečin výtržnictví dle § 358 odst. 1 trestního zákoníku a odsuzuje se dle § 325 odst. 1 trestního zákoníku k uvedenému trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání dvou let. Poškozená Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR byla odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Z odůvodnění rozsudku mimo jiné vyplynulo, že pokud se týká průběhu skutkového děje, pak tento byl bez důvodných pochybností zjištěn nalézacím soudem, kdy z provedených důkazů, vyjma výstupu ze znaleckého posudku, kterým se pak odvolací soud dále zabýval, vyvodil nalézací soud správné závěry. Výpověď poškozené ohledně způsobených zranění je pak doložena prohlídkou poškozeného, včetně fotodokumentace, lékařskými zprávami a především znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, kdy poškozeného odvolací soud shledal jako věrohodným zdrojem informací. Věrohodnost poškozeného nesnižují ani ve věci podaná svědectví ze strany osob majících jistý vztah k obžalovanému. Rovněž věrohodnost nemůže být narušena ani výsledkem přestupkového řízení, na něž obžalovaný poukazoval, a k němuž nalézací soud správně nepřihlédl, neboť jím není vázán, zejména pak hodnocení důkazů provedených správním orgánem. S ohledem na průběh služebního zákroku vůči svědku [příjmení] odvolací soud ve shodě s nalézacím soudem dospěl k závěru, že obžalovaný věděl, že se v případě poškozeného jedná o policistu. Nalézací soud dle odvolacího soudu rovněž správně uzavřel, že obžalovaný užil násilí v přímém úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby, avšak náležitou pozornost nevěnoval subjektivní stránce ve vztahu k následku činu v podobě újmy na zdraví poškozeného, kdy tento dal do souvislosti s nepřímým úmyslem obžalovaného, aniž by takový závěr blíže odůvodnil, zvláště s přihlédnutím k tomu, že k celkovému následku postačuje zavinění z nedbalosti. Okresní soud se bez dalšího spokojil se znaleckým posouzením poranění poškozeného, které bylo k důkazu provedeno, byť za souhlasu stran, přečtením znaleckého posudku, kdy takový postup však s ohledem na obsah posudku nepřicházel v úvahu, když zpracovatelka znaleckého posudku zhodnotila zjištěná poranění poškozeného v souhrnu, aniž jednotlivě rozlišila jejich závažnost, jako poranění středně těžká, dosahující ze soudně lékařského hlediska charakter ublížení na zdraví, vyjádřila se též k nutnosti vystavení pracovní neschopnosti, přičemž v souvislosti s hospitalizací poškozeného, výčtem potíží včetně jejich délky a možném omezení poškozeného v obvyklém způsobu života, když pracovala výhradě s poraněním krční páteře, k čemuž ovšem nemuselo dojít u osoby bez předchozí chorobné zátěže v této oblasti, která byla prokázána u poškozeného. Krajský soud proto doplnil dokazování v řízení odvolání výslechem znalkyně. Ze shora uvedeného mimo jiné vyplynulo, že újma na zdraví, která byla prokazatelně poškozenému způsobena, sice vznikla v příčinné souvislosti s jednáním obžalovaného, konkrétně přetočením poškozeného poté, co jej obžalovaný uchopil za rameno (event. po úderu pěstí), nicméně jako zásadní příčinu takového následku nelze vyloučit předúrazový chorobný stav poškozeného, o němž se zmínila znalkyně a o němž nemohl obžalovaný vědět, a tudíž ani nemohl předpokládat, že svým jednáním může poškozenému újmu na zdraví způsobit. Ze záznamu o úrazu příslušníka žalobkyně ze dne 25. 2. 2020 č. j. KRPP-27354-3-ČJ-2020-030506 vyplynulo, že jako služební úrazy zde byly zaznamenány jiné typy vykloubení, vyvrknutí, natažení krku včetně páteře a krčních obratlů v souvislosti s úrazem ze dne 22. 2. 2020 ve 20:25 hodin při výkonu služebního zákroku. Přítomnost alkoholu ani jiných návykových látek nebyla u poškozeného zjištěna, což vyplývá z testu provedeného přístrojem [příjmení] v 1:38 hodin 23. 2. 2020. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti poškozeného má soud dále za prokázané, že tento byl v pracovní neschopnosti od 22. 2. 2020 do 26. 5. 2020. Z posudku o bolestném zpracovaného dne 12. 6. 2020 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], praktickou lékařkou pro dospělé se sídlem v [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] bylo zjištěno, že tato podvrtnutí krční páteře hodnotila počtem 20 bodů a povrchovou oděrku pravého kolene počtem 2 bodů, celkem tedy 22 body. Za vypracování zprávy byla poškozenému prap. [celé jméno svědka] vyúčtována částka 500 Kč, kterou uhradil, což vyplývá ze sekce D citovaného posudku. Z Rozhodnutí náměstka ředitele Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje ze dne 7. 8. 2020 [číslo jednací] bylo zjištěno, že v souladu s ustanovením § 2 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. ve spojení s ustanovením článku 9 odst. 2 závazného pokynu policejního prezidenta [číslo] tento rozhodl ve věci poškození zdraví inspektora prap. [celé jméno svědka], které utrpěl při výkonu služby (poškozený) dne 22. 2. 2020, které bylo rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 28. 4. 2020 klasifikováno jako služební úraz tak, že žalobkyně odpovídá za vzniklou škodu v plném rozsahu, a to ve smyslu ustanovení § 100 zákona č. 361/2003 Sb. s tím, že ve smyslu ustanovení § 101 zákona č. 361/2003 Sb. byla v článku II. citovaného rozhodnutí přiznána poškozenému náhrada za bolest ve výši 5 500 Kč a náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s léčením ve výši 4 306 Kč. Z potvrzení o vyplacení částky 9 806 Kč bylo zjištěno, že tuto částku žalobkyně dne 14. 10. 2020 vyplatila poškozenému prap. [celé jméno svědka]. Z dopisu žalobkyně ze dne 5. 5. 2021 má soud dále za prokázané, že tato vyzvala žalovaného k náhradě vzniklé škody ve výši 9 806 Kč ve lhůtě 30 dnů od obdržení předmětné výzvy. Z přípisu žalobkyně ze dne 14. 2. 2022 bylo dále zjištěno, že tato požádala [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno], soudního znalce z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie o vypracování znaleckého posudku, kdy zároveň součástí žádosti byl i popis skutku, zranění poškozeného a souvisejících skutečnosti, kde byla mimo jiné popsána i objektivně zjištěná poranění, a to podvrtnutí a natažení vazů podél krční páteře, podkožní krevní výron na pravé tváři pod okem a drobná oděrka na pravém koleni včetně rozsahu pracovní neschopnosti od 22. 2. 2020 do 26. 5. 2020. Zároveň zde byl stručně popsán i výtah ze zdravotní dokumentace poškozeného, když znalci byly položeny následující dotazy: 1) Jak lze z hlediska závažnosti charakterizovat výše uvedené předchozí onemocnění páteře poškozeného popsané v jeho zdravotní dokumentaci, 2) Bylo při shora uvedeném způsobu úmyslného fyzického napadení prap. [celé jméno svědka] ze strany žalovaného [celé jméno žalovaného] zásadní příčinnou vzniku výše citované újmy na zdraví jeho předchozí onemocnění páteře popsané v jeho zdravotní dokumentaci, či by k této újmě na zdraví u poškozeného došlo v důsledku popsaného úmyslného fyzického napadení žalovaným [celé jméno žalovaného] s velkou mírou pravděpodobnosti i bez jeho předchozího onemocnění páteře popsaného ve zdravotní dokumentaci, 3) Mělo s velkou mírou pravděpodobnosti předchozí onemocnění páteře prap. [celé jméno svědka] vliv na celkovou dobu léčení shora uvedeného zranění (pracovní neschopnost trvání od 22. 2. 2020 do 26. 5. 2020). Ze znaleckého posudku [číslo] 2022 zpracovaného dne 9. 9. 2020 [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] bylo dále zjištěno, že znalec při jeho zpracování vyšel jak z osobního vyšetření poškozeného prap. [celé jméno svědka], tak i z dalších absolvovaných odborných vyšetření u specialistů, a to konkrétně CT mozku a CT C páteře, magnetické rezonance páteře a vypracování rentgenového snímku s tím, že dále měl k dispozici lékařskou dokumentaci poškozeného od praktického lékaře. Vedle znalce provedl doplňující vyšetření i primář [anonymizováno] [příjmení] z Neurochirurgické kliniky [anonymizováno] [obec]. Pokud jde o otázku [číslo] pak k této znalec uvedl, že na základě provedených vyšetření poškozeného bylo zjištěno postižení obratlových těl [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], kde jsou identifikovatelné schmorlovy uzly, nicméně s ohledem na úhel dle [anonymizováno] hrudní páteře, který činí přibližně 22°, poškozený nesplňuje třetí podmínku pro klasifikaci morbus scheuermann, tzn. hyperkyfózu hrudní páteře větší než 40 °. Toto zakřivení je nutno považovat ještě za fyziologické a nelze proto vyvozovat, že hyperkyfóza by vedla k extrémní lordóze krční páteře, která by čistě teoreticky mohla být při běžném úrazu zranitelnější než zdravá páteř. Snímek krční páteře včetně měření krční lordózy tuto možnost zcela vylučuje. Na otázku [číslo] pak znalec odpověděl tak, že vzhledem k neexistenci hyperlordózy krční páteře u poškozeného nemohlo vlastní postižení obratlových těl v oblasti hrudní páteře, které u jednoho obratle dosahovalo snížení prvního stupně dle Genanta cca 10 ° a u ostatních dvou do 5 °, mimo jakoukoliv pochybnost mít vliv na tíži poranění krční páteře a jeho další průběh, tedy nemělo zásadní vliv. Na otázku [číslo] pak znalec odpověděl, že u pacienta předchozí onemocnění ve smyslu [anonymizováno] choroby vliv nemělo, a to s ohledem na skutečnost, že poškozený má kyfózu hrudní páteře odpovídající normě a nejde o klasický typ [anonymizována dvě slova] s hyperkyfózou, obvyklá doba fixace páteře po poranění je 6 týdnů a při obtížích ještě déle, kdy u poškozeného došlo s velkou mírou pravděpodobnosti i k mimokostním poraněním, které způsobily klinické obtíže a tyto vedly k prodloužení doby léčení – viz neurochirurgické vyšetření ze září 2022. Závěrem pak znalec zdůraznil, že předchorobný stav poškozeného s ohledem na provedená vyšetření a objektivizaci [anonymizováno] choroby neměl mimo jakoukoliv pochybnost vliv na vlastní poranění ani na dobu léčení. Z lékařských posudků o zdravotní způsobilosti příslušníka bezpečnostních sborů ohledně poškozeného ze dne 16. 9. 2019, 26. 5. 2020 a 23. 11. 2021 vyplynulo, že v době před i bezprostředně po napadení byl jeho zdravotní stav posouzen vždy značkou„ A“, která dle vyhlášky [číslo] vyjadřuje zdravotní způsobilost bez jakéhokoliv omezení pro výkon služby na služebním místě, na kterém je jmenovaný ustanoven (Městské ředitelství police [obec], dopravní inspektorát). Z faktury [číslo] má soud za prokázané, že tuto vystavil soudní znalec [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] žalobkyni dne 13. 10. 2022, přičemž tato zní na částku 5 808 Kč, a to v souvislosti se zpracováním znaleckého posudku ohledně poškozeného [celé jméno svědka], při základu daně 4 800 Kč a DPH 1 808 Kč se splatností dne 12. 11. 2022. Z výpisu z účtu žalobkyně dále vyplynulo, že tato shora uvedenou fakturu znalci uhradila v plné výši dne 19. 10. 2022. Z výpočtu nároku na jízdné vozidlem [jméno] [příjmení], [registrační značka] a kopie osvědčení o registraci shora specifikovaného vozidla bylo dále zjištěno, že pokud jde o náklady léčení ve výši 2 604 Kč, pak tyto vznikly v souvislosti se šesti uskutečněnými jízdami výše uvedeným vozidlem ve vlastnictví poškozeného z místa jeho trvalého bydliště v obci [obec a číslo] do sídla ošetřující lékařky MUDr. [jméno] [příjmení], [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a zpět ve dnech 10. 3. 2020, 20. 3. 2020, 9. 4. 2020, 30. 4. 2020, 5. 5. 2020 a 25. 5. 2020. [příjmení] 781 Kč pak představuje cestové v souvislosti se sedmi uskutečněnými jízdami poškozeného shora citovaným vozidlem z místa jeho trvalého bydliště [obec a číslo] do sídla fyzioterapeutky Mgr. [jméno] [příjmení] v [obec], [ulice a číslo] a zpět v souvislosti s provedenými fyzioterapiemi ve dnech 14. 4. 2020, 15. 4. 2020, 21. 4. 2020, 23. 4. 2020, 27. 4. 2020, 29. 4. 2020 a 5. 5. 2020. Z lékařské zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 2. 7. 2020 má soud dále za prokázané, že poškozený uhradil shora uvedený administrativní poplatek ve výši 100 Kč a absolvoval sedm terapií ve dnech uvedených shora. Z příjmového pokladního dokladu [číslo] ze dne 22. 6. 2020 dále vyplynulo, že poškozený prap. [celé jméno svědka] zaplatil [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 500 Kč v souvislosti s vypracováním posudku o bolestném. Z doložených daňových dokladů dále vyplynulo, že poškozený prap. [celé jméno svědka] uhradil dne 24. 2. 2020 částku 55,34 Kč za lék [anonymizováno], stejně jako dne 12. 5. 2020 a dne 2. 3. 2020 částku 209,86 Kč za léky [anonymizováno] a [anonymizováno] gel. Z potvrzení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 22. 6. 2020 bylo dále zjištěno, že preparáty [anonymizováno] tbl, [anonymizováno] tbl a [anonymizováno] gel vyzvednuté v období od 2. 3. do 12. 5. 2020 pacient (poškozený) užíval v souvislosti s následky pracovního úrazu ze dne 22. 2. 2020. Z print-screenu z aplikace ARES bylo dále zjištěno, že soudní znalec [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] je plátcem DPH.

6. Svědek [celé jméno svědka], poškozený příslušník Policie ČR k věci zejména uvedl, že dne 22. 2. 2020 v době kolem 19:00 hodin nastoupil na noční směnu, přičemž byl vyslán na šetření dopravní nehody v [anonymizováno] ulici v [obec], kam přijel spolu s kolegou, kde se nacházelo vozidlo [anonymizováno] s nasazenou botičkou ze strany denního výjezdu, když vozidlo bylo podezřelé z účasti na dopravní nehodě, přičemž toto denní hlídce určil jiný svědek. Bylo provedeno šetření dopravní nehody, kdy svědek se následně snažil zkontaktovat majitele vozidla, kterým byl pan [příjmení], když tento mu telefonní hovor ukončil, následně se svědek vydal ohledat vozidlo, načež k vozidlu přicházel muž, kterého dle dohledaných dokumentů svědek identifikoval jako majitele vozidla pana [příjmení], kterého oslovil s dotazem, zda se jedná o majitele vozidla, přičemž tento se s ním odmítl bavit a od vozidla odcházel. Svědek se mu pokusil vysvětit, že je šetřena dopravní nehoda s účastí, na které je vozidlo podezřelé, kdy pan [příjmení] i nadále odmítal se svědkem spolupracovat, navíc z něj byl cítit alkohol. Svědek mu zastoupil cestu a použil dvě zákonné výzvy:„ Jménem zákona, stůjte.“ s tím, že na to pan [příjmení] nereagoval, policistu odstrčil se slovy:„ Uhni, jdi stranou.“. Svědek jej uchopil za ruku, následně došlo ke svedení pana [příjmení] na zem, přičemž v okamžiku, kdy byl připraven do poutací polohy, kdy jej svědek zaklekl, zezadu ucítil tlak na levé rameno, kdy byl z pana [příjmení] stržen a v okamžiku, kdy se otáčel, inkasoval 2-3 rány pěstí do pravé strany obličeje. Když se zvedal ze země, na místě byl již přítomen jeho kolega, svědek si zkontroloval, zda má veškeré služební vybavení a následně se na místo sjely další policejní hlídky. Shora popsaný útok byl veden žalovaným, kdy v jeho průběhu svědek zaznamenal ve tváři žalovaného překvapení, důvod si nevybavuje, může pouze spekulovat. Po útoku ho bolela hlava, měl problémy s krční páteří, kdy nemohl otáčet hlavou, bolesti se postupně stupňovaly a došlo k zablokování krční páteře, přičemž bolest se následně rozšířila i do oblasti zad a lopatek. Před napadením problémy s krční páteří neměl. Pokud jde o zpracování znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tato jej osobně nevyšetřovala, ani nepodstoupil žádná vyšetření v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku. Následně byl zpracován další znalecký posudek doc. [celé jméno znalce], kdy tento si jej vždy objednal na určité vyšetření ke specialistům, zároveň jej vyšetřoval i on osobně. Dále pak svědek doplnil, že v době zákroku byl oblečen ve služebním stejnokroji pro dopravní policii s tím, že měl služební kalhoty s nápisem POLICIE a reflexní bundu rovněž s nápisem POLICIE. [obec] incidentu bylo osvětleno lampami veřejného osvětlení. Svědek byl po incidentu ošetřen ve Fakultní nemocnici [obec], kde byla sepsána i lékařská zpráva, kdy tuto četl jen velmi zběžně. V rámci lékařského ošetření pak sdělil lékařům mechanismus vzniku zranění a popsal i zdravotní potíže, a to bolesti hlavy a krční páteře.

7. Soudní znalec [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] v rámci svého výslechu potvrdil závěry shora specifikovaného znaleckého posudku, když nad jeho rámec dále doplnil, že závěry znaleckého posudku zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vnímá z hlediska odborníka v daném oboru až úsměvnými, kdy tvrzené postižené, které se má vyskytovat na jiné části páteře, v podstatě nemůže ovlivnit projevy v oblasti krční. Opětovně zdůraznil, že morbus scheuermann nebyl u poškozeného prap. [celé jméno svědka] zjištěn, absentuje u něj totiž hyperkyfóza. Toto pak doplnil doloženým rentgenovým snímkem obsahující i popsané zakřivení 21° tak, jak bylo zjištěno u poškozeného. Pokladem pro zpracování znaleckého posudku byla jednak zdravotní dokumentace poškozeného, dále osobní vyšetření poškozeného, které provedl přímo soudní znalec ve spolupráci s neurologem, a dále i CT vyšetření, magnetická rezonance a rentgenové snímky. Soudní znalec opakovaně zdůraznil i skutečnost, že doposud nebylo popsáno ve vědecké literatuře, že by morbus scheuermann mohl mít vliv na poranění krční páteře. S tímto se za 40 let své praxe nesetkal. K předloženému znaleckému posudku zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pak k závěrům k otázce [číslo] znalec uvedl, že zde shledává naprosto zásadní rozpor, kdy skolióza je zakřivení esovité, které je patrné, pokud je pacient nazírán zezadu, přičemž u morbus scheuermann se jedná o kyfózu, tedy zakřivení v úplně jiné rovině, kdy je zde zaměňována za levostrannou skoliózu. Bez vyšetření, které měl k dispozici znalec, pak shora citované závěry dle jeho názoru lze jen velmi těžko vyslovit. Následně znalec doplnil, že v podstatě není možné tyto závěry bez vyšetření, které poškozený následně absolvoval, kvalifikovaně učinit – viz znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení]. Závěrem znalec jednoznačně vyloučil, že by poškozený trpěl onemocněním morbus scheuermann. Dále doplnil, že onemocnění morbus scheuermann není léčitelné, tzn., pokud by jím poškozený trpěl, což vylučuje, v době napadení, pak by se muselo projevit i v době, kdy vyšetření prováděl sám znalec, tedy s odstupem dvou let.

8. Podle ustanovení § 2906 občanského zákoníku, do odvrací od sebe nebo jiného přímo hrozící nebezpečí újmy, není povinen k náhradě újmy tím způsobem, nebylo-li za daných okolností možné odvrátit nebezpečí jinak, nebo nezpůsobí-li následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější, když újma, která hrozila, ledaže by majetek i bez jednání v krajní nouzi podlehl zkáze. To neplatí, vyvolal-li nebezpečí vlastní vinou sám jednající.

9. Podle ustanovení § 2907 občanského zákoníku, při posouzení, zda někdo jednal v nutné obraně, nebo v krajní nouzi, se přihlédne i k omluvitelnému zrušení mysli toho, kdo odvracel útok nebo jiné nebezpečí.

10. Podle ustanovení § 2917 občanského zákoníku, kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih.

11. Podle ustanovení § 100 odst. 1 a 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru k příslušníku bezpečnostních sborů, bezpečností sbor odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem. Za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby se považuje úkon, který je k výkonu služby potřebný, nebo který je během služby obvyklý anebo nutný, je konaný před počátkem služby, nebo po jejím skončení a v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu bezpečnostního sboru. Za takovým úkon se nepovažuje cesta do služby a zpět, stravování, ošetření, popř. vyšetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k němu a zpět, jestliže není konaná v objektu bezpečnostního sboru. Vyšetření ve zdravotnickém zařízení provedené na rozkaz služebního funkcionáře nebo ošetření při první pomoci včetně cesty k němu a zpět je považován za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby.

12. Podle ustanovení § 101 zákona č. 361/2003 Sb., příslušník, který utrpěl služební úraz, nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, má nárok na: a) náhradu za ztrátu na služebním příjmu, b) náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, c) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, d) jednorázové odškodnění, e) náhradu věcné škody.

13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je v rozsahu částečného zpětvzetí důvodná.

14. Žalobkyně se v rámci uplatněného nároku domáhala regresní náhrady škody související s uhrazením částky 9 806 Kč příslušníkovi Policie ČR poškozenému prap. [celé jméno svědka] sestávající z náhrady za bolestné ve výši 5 500 Kč (22 bodů x 250 Kč) a náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s léčením poškozeného ve výši 4 306 Kč. Následně byla žaloba po sdělení předběžného právního názoru soudu vzata částečně zpět, a to co do částky 500 Kč, kdy tato představuje bolestné v souvislosti s povrchovou oděrkou pravého kolene (2 body po 250 Kč dle § 7 vyhlášky č. 277 Sb. a nařízení vlády č. 276/2015 Sb.) Předmětem řízení tedy nadále zůstalo bolestné ve výši 5 000 Kč v souvislosti s podvrtnutím krční páteře poškozeného prap. [celé jméno svědka] a náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením ve výši 4 306 Kč.

15. Předně je třeba uvést, že jestliže zákon č. 361/2003 Sb. ani jiný právní předpis neobsahuje zvláštní právní úpravu regresního vztahu mezi přímým škůdcem a státem jakožto tím, kdo je povinen k náhradě škody, může se stát (Česká republika prostřednictvím příslušného bezpečnostního sboru, v daném případě žalobkyně) domáhat postihu vůči takovému škůdci za použití obecné úpravy regresu podle § 2917 občanského zákoníku. Toto ustanovení zakládá soukromoprávní vztah, ve kterém stát vystupuje jako právnická osoba – (viz § 6 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích) v rovném postavení s druhou stranou tohoto soukromoprávního vztahu, nikoliv jako orgán veřejné moci, který by z pozice nadřízenosti autoritativně rozhodoval o právech a povinnostech druhé strany právního vztahu. Neuplatní se zde proto veřejnoprávní princip legality a není proto třeba, aby stát byl k uplatnění regresního nároku oprávněn či zmocněn veřejnoprávním předpisem – k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 5551/2017. Ustanovení § 2917 občanského zákoníku pak zakládá obecný regresní nárok (nejde o přímý nárok na náhradu újmy) tomu, kdo z titulu své odpovědnosti za škodu nahradil poškozenému škodu proti osobě, která vznik této škody způsobila. Předpokladem vzniku regresního nároku podle citovaného ustanovení není, že povinnost k náhradě škody vyplývá z občanského zákoníku, může tedy vyplývat i z jiných právních předpisů, např. jako v dané právní věci ze zákona o služebním poměru. Postih (regres) podle tohoto ustanovení může být úspěšně uplatněn pouze za předpokladu, že poškozenému byla škoda skutečně nahrazena tím, kdo za ni odpovídá a vznikla v příčinné souvislosti s jednáním přímého (skutečného) škůdce, tj. jsou-li splněny předpoklady povinností přímého škůdce k náhradě škody podle občanského zákoníku. Z důkazního řízení pak vyplynulo, že poškozenému příslušníkovi Policie ČR prap. [celé jméno svědka], jenž utrpěl služební úraz v přímé souvislosti s výkonem služby ve smyslu ustanovení § 100 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., bylo uhrazeno z titulu objektivní odpovědnosti za škodu ve smyslu ustanovení § 100 odst. 1 a § 101 písm. b) a c) zákona č. 361/2003 Sb. bolestné ve výši 5 500 Kč a účelně vynaložené náklady spojené s léčením ve výši 4 306 Kč. Žalobkyně následně uplatnila postih proti žalovanému, který dle této vznik škody způsobil. Soud se tedy v daném případě zabýval tím, zda byly splněny podmínky pro odpovědnost žalovaného za způsobenou škodu tedy následek spočívající v úrazu poškozeného prap. [celé jméno svědka], a to podvrtnutí krční páteře, kdy těmito jsou protiprávní jednání, vznik škody a příčinná souvislost (kauzální nexus) mezi jednáním žalovaného a vzniklou škodou, když dospěl k závěru, že naděvší pochybnost bylo provedenými důkazy prokázáno, že žalovaný je za tuto škodu odpovědný, když způsobem popsaným shora při služebním zákroku ze strany poškozeného prap. [celé jméno svědka] proti [jméno] [příjmení] tento přistoupil zezadu ke zde zakročujícímu policistovi, uchopil jej za levé rameno, přetočil jej čelem k sobě a ihned jej nejméně 2x udeřil s rukou sevřenou v pěst do pravé části obličeje, čímž mu způsobil újmu na zdraví spočívající v podvrtnutí krční páteře. Popsaný skutkový děj zcela jednoznačně vyplývá z provedených důkazů, a to jak z výslechu svědka [celé jméno svědka] provedeného v tomto řízení, tak i z důkazů provedených v rámci řízení vedeného u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 2 T 13/2021 a Krajského soudu v Plzni v rámci odvolacího řízení pod sp. zn. 6 To 163/2021. V této souvislosti soud odkazuje i na odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, ze kterého jednoznačně vyplývá, že nalézací soud dostatečně a správně zjistil skutkový stav. Odpovědnost žalovaného za způsobenou škodu je tedy dána.

16. Soud se pak dále zabýval procesní obranou žalovaného spočívající jednak v argumentaci, že jednal v krajní nouzi ve smyslu ustanovení § 2906 a § 2907 občanského zákoníku, když měl na místě samém odvracet útok na [jméno] [příjmení], neboť měl za to, že tento se stal cílem třetí osoby. Tuto pak soud shledal jako nepřiléhavou, když i z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu a z provedených důkazů vyplývá, že žalovaný si musel být vědom toho, že poškozený prap. [celé jméno svědka] je příslušníkem bezpečnostních sborů (Policie ČR), kdy navíc ani nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalovaný byl v době způsobení výše popsaného zranění poškozenému silně podnapilý, což vylučuje i případné užití ustanovení § 2907 občanského zákoníku. Nelze rovněž pominout, že žalovaný opakovaně udeřil poškozeného sevřenou pěstí do obličeje, což dle názoru soudu jednoznačně přesahuje hranice nutné obrany.

17. Dále pak bylo žalovaným odkazováno na znalecký posudek soudní znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vypracovaným pro účely trestního řízení, kde znalkyně mimo jiné konstatovala, že vhledem k předúrazovým chorobným změnám páteře poškozeného mohlo k podvrtnutí a natažení vazů podél krční páteře dojít při násilí menší intenzity, resp. prudkém pohybu v oblasti krční páteře, přičemž u osob bez těchto chorobných změn by podvrtnutí a natažení vazů podél krční páteře nemuselo nastat. Tato část procesní obrany žalovaného pak byla spolehlivě vyvrácena znaleckým posudkem vypracovaným [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] ze dne 19. 9. 2022 ve spojení s jeho výslechem v rámci ústního jednání konaného u zdejšího soudu dne 30. 3. 2023, který jednoznačně uvedl a i přesvědčivě odůvodnil závěr, že příčinnou zranění nebyl a ani nemohl být předúrazový chorobný stav poškozeného policisty prap. [celé jméno svědka] tak, jak ve svém posudku zmínila MUDr. [jméno] [příjmení]. Ze závěrů znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] i jeho výslechu naopak vyplynulo, že poškozený prap. [celé jméno svědka] netrpní onemocněním páteře tzv. Scheuermannovou chorobou, tzn. hyperkyfózou hrudní páteře větší než 40° a nelze tedy vyvozovat, že by hyperkyfóza vedla k extrémní lordóze krční páteře, která by byť jen čistě teoreticky mohla být při běžném úrazu zranitelnější než zdravá páteř. Znalec rovněž jednoznačně konstatoval, že předchorobný stav poškozeného neměl vliv nejen na vlastní poranění v důsledku jeho napadení žalovaným dne 22. 2. 2020, ale ani na dobu léčení tohoto úrazu.

18. Pokud jde o rozhodnutí Úřadu městského obvodu [obec a číslo] ze dne 19. 4. 2021 v přestupkové věci [jméno] [příjmení], pak k tomuto soud stejně jako v průběhu řízení opakovaně uvádí, že procesní obranu žalovaného v tomto ohledu shledává jako účelovou a nedůvodnou, když v této souvislosti odkazuje mimo jiné i na odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 10. 2021 č. j. 6 To 163/2021-293, a to konkrétně na odst. 8 (zejména jeho závěrečnou část, ze které vyplývá, že žalovaný - v trestním řízení v pozici obžalovaného - věděl, že se v případě poškozeného jedná o policistu, přičemž nelze nezmínit, že ani soudy obou stupňů v rámci trestního řízení k danému přestupkovému rozhodnutí nepřihlížely, kdy tento odvolací trestní soud shledaly jako nadbytečný. Dle názoru odvolacího soudu rovněž skutkový děj prezentovaný obžalovaným (žalovaným) je v příkrém rozporu se zjištěným skutkovým stavem v rámci nalézacího, resp. odvolacího trestního řízení, když v podrobnostech soud opětovně odkazuje na odůvodnění obou trestních rozsudků.

19. S ohledem na shora uvedené tak soud za použití ustanovení § 2917 občanského zákoníku dospěl k závěru, že žalovaný je povinen k regresní náhradě škody vzniklé žalobkyni v důsledku vyplacení bolestného a náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s léčením poškozenému prap. [celé jméno svědka]. Pokud jde o výši bolestného, pak v této části soud vycházel ze znaleckého posudku zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kdy bolestné v souvislosti s podvrtnutím krční páteře poškozeného prap. [celé jméno svědka] bylo hodnoceno 20 body, přičemž ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 2772015 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 276/2015 Sb. činí hodnota jednoho bodu 250 Kč, tedy celkem 5 000 Kč. Z důkazního řízení pak byla prokázána i účelnost vynaložených nákladů spojených s léčením poškozeného [celé jméno svědka] ve výši 4 306 Kč sestávající z cestového k ošetřující lékařce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve výši 2 604 Kč, dále cestovného za účelem podstoupení fyzioterapie u [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v částce 781 Kč, dále poplatku za zpracování posudku o bolestném ve výši 500 Kč, administrativního poplatku uhrazeného fyzioterapeutce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve výši 100 Kč a nákladů za léky [anonymizována dvě slova] a Fastum [anonymizováno] ve výši 2x 55,34 Kč a 209,86 Kč. [příjmení] v potaz závěry uvedené shora tedy soud žalobě v rozsahu jejího částečného zpětvzetí vyhověl a uložil žalovanému žalobkyni zaplatit částku 9 306 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

20. Výrok II. ohledně nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci z větší části úspěšná, když její neúspěch závisí toliko ve zcela nepatrné části, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně, která nebyla v řízení zastoupená zástupcem ve smyslu ustanovení § 137 odst. 2 o. s. ř., a nedoložila výši svým hotových výdajů, pak sestávají z osmi úkonů po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za zaslání předžalobní upomínky, sepis žaloby, tří účastí na ústních jednáních a třech vyjádření (18. 1. 2022, 21. 10. 2022 a 11. 1. 2023), a dále nákladů uhrazených v souvislosti se zpracováním znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] ze dne 19. 9. 2022 ve výši 5 808 Kč, tedy celkem 8 208 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

21. Nad rámec shora uvedeného soudu doplňuje, že zbývající vyjádření žalobkyně neshledal jako účelně vynaloženým nákladem řízení, když skutková tvrzení zde uvedená měla být součástí již samotné žaloby.

22. Žalobkyně je v předmětném řízení osvobozena od placení soudních poplatků dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a poplatková povinnost tak přešla dle § 2 odst. 3 téhož zákona dle výsledku řízení na žalovaného. Základem procentního poplatku je tak částka 9 306 Kč, když dle položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku poplatků činí soudní poplatek 1 000 Kč. Splatnost vyměřeného soudního poplatku byla stanovena dle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., a to ve lhůtě tří dnů.