30 C 35/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr Davidem Kotrbatým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 38 984 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 300 Kč od 3. 4. 2018 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části předmětu řízení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 27. 11. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 38 984 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 20 700 Kč, jež představuje součet kapitalizovaného úroku za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 4 293 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně) sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování zápůjčky ve výši 10 099 Kč a nákladů za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 6 308 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a shora uvedených položek se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 745 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 28. 11. 2018. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla žalovanou uhrazena dne 26. 3. 2018, když žalovaná celkem uhradila právnímu předchůdci žalobkyně částku 3 700 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné pohledávky, která činila na jistině částku 22 315,75 Kč a na dlužném poplatku 16 668,25 Kč. Následně byla pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.

3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s postupem dle § 115 a občanského soudního řádu souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně.

4. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaná uzavřela dne datum smlouvu o zápůjčce s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč, které se žalovaná zavázala zaplatit v 60 týdenních splátkách po 745 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 4 293 Kč, administrativním poplatkem ve výši 10 099 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 308 Kč. Pohledávka za žalovanou byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne.

5. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

6. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce. Na základě uzavřené smlouvy byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 24 000 Kč. Jelikož žalovaná částku ve lhůtě splatnosti nevrátila, soud žalobě o zaplacení dlužné zápůjčky částečně vyhověl.

7. Pokud jde o žalobkyní nárokovanou jistinu sestávající z části neuhrazeného poplatku za administrativní činnost, hotovostní inkaso splátek a poplatku za životní pojištění a kapitalizovaný úrok, pak soud uvádí, že tomuto nároku nebylo vyhověno z následujících důvodů. Soud dospěl k závěru, že shora uvedené položky nepředstavují nic jiného než úroky, tedy formou úplaty (odměny) za poskytnuté peněžní prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroku však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Přepočet úroků činí cca 76 % ročně, a to u všech výše uvedených smluv. Ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je tak v rozporu s dobrými mravy a je proto neplatné. Ze shora uvedených důvodů soud zamítl žalobu co do požadovaných částek týkajících se dlužného poplatku.

8. Z výše uvedeného důvodu přiznal žalobkyni soud jen částku týkající se doposud neuhrazené jistiny. Jelikož z žalobního tvrzení vyplývá, že žalovaná částečně hradila na položky uvedené shora, musel soud od jistiny ještě odečíst to, co žalobkyně započítala na tyto položky. Celkově žalobkyně požadovala uhrazení jistiny ve výši 38 984 Kč, kdy po odečtení zaplacených částek a částek, které soud považoval za neplatná ujednání, zbývá uhradit částka 20 300 Kč. Soud tedy žalobkyni tuto částku přiznal, když ve zbývající části předmětu řízení žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že náhradu nepřiznal žádnému z účastníků. Ve věci byla z větší části úspěšná žalovaná, avšak tato zůstala po celé řízení pasivní a neprokázala tak žádné účelně vynaložené náklady. O lhůtách a způsobu plnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná svého práva domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí či provedení exekuce.