30 C 369/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr Davidem Kotrbatým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 40 281,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 40 281,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 39 106,41 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 12 647 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta titul. jméno jméno.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 30. 9. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně jako úvěrující uzavřela s žalovanou jako úvěrovanou dne datum smlouvu o úvěru na spotřebitelské zboží, když předmětem bylo financování příjmení anonymizováno zakoupené u mandatáře společnosti právnická osoba Financovaná cena zboží činila 16 990 Kč, přičemž přímá platba provedená žalovanou představovala částka 2 000 Kč a poskytnutý úvěr 14 990 Kč při 12 měsíčních splátkách ve výši 1 447 Kč a ročního úroku ve výši 29,25 % ročně. Nedílnou součástí této smlouvy pak byla i žádost žalované o poskytnutí úvěrového rámce úvěrové karty, kdy žalobkyně vyhodnotila tuto žádost kladně a zaslala žalované tzv. příjmení příjmení s kreditní kartou, na základě které pak žalovaná čerpala revolvingový úvěr ve výši 35 000 Kč. Podle článku 13 obchodních podmínek bylo současně dohodnuto, že částku čerpanou z úvěru má žalovaná povinnost splácet od okamžiku alespoň částečného čerpání peněžních prostředků z úvěru, a to formou projednaných měsíčních splátek ve výši dle Sazebníku. K prvnímu čerpání úvěrového rámce prostřednictvím úvěrové karty došlo ze strany žalované dne 22. 10. 2018, což vyplývá z přiloženého přehledu plateb. Dle článku 12 odst. 4 obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí shora uvedené úvěrové smlouvy, pak bylo ujednáno, že karta je úvěrovou kartou která umožňuje žalované opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše poskytnutého úvěrového rámce s tím, že splácení zůstatku ze stany žalované se tento úvěrový rámec odpovídající výši obnovuje. Žalované byly tedy celkem poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 939,09 Kč. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou více jak tříměsíčních splátek, tedy způsobem uvedeným v článku 5 odst. 5 všeobecných obchodních podmínek, žalobkyně dopisem ze dne 29. 12. 2019 sdělila žalované, že ke dni 16. 12. 2019 došlo k zesplatnění celého úvěru, když žalovanou zároveň vyzvala k jeho okamžité úhradě. Celková dlužná pohledávka sestávala ze splátky splatné do zesplatnění pohledávky ve výši 7 555 Kč, dále doplatkové jistiny ve výši 31 351,41 Kč, smluvní pokuty ve výši 10 % z dlužných částek, tedy částky 755,50 Kč a úroku z prodlení dle Sazebníku úroku ve výši 119,69 %, dále z poplatku za odeslání dvou upomínek ve výši 300 Kč (2x 150 Kč) a poplatku za odeslání sdělení o zesplatnění všech závazků ve výši 200 Kč. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45a n. o. s. ř. na adresu přechodného pobytu občana EU na území ČR.

3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě.

4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdy žalovaná na základě shora uvedené smlouvy čerpala revolvingový úvěr v celkové výši 40 939,09 Kč. Zároveň nesplnila svou povinnost hradit řádně a včas sjednané splátky, když následně došlo k zesplatnění celého úvěru a žalovaná byla vyzvána k jeho úhradě. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované celkovou dlužnou pohledávku ve výši 40 281,60 Kč zaplatit. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 612 Kč, ze tří úkonů právní služby po 500 Kč (tj. 1 500 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 378 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 3 790 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

6. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., když soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobkyně podala několik desítek obdobných návrhů. Proti tomuto rozsudku je přípustné podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí či provedení exekuce.