30 C 377/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 66 855 Kč s přísl., 47 774 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 015 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 015 Kč od 13. 1. 2018 do zaplacení, částku 8 102 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 102 Kč od 16. 1. 2018 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části předmětu řízení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se původně v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 30 C 377/2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 66 855 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 42 555 Kč od 13. 1. 2018 do zaplacení a s úrokem ve výši 49,78 % ročně z částky 37 351,88 Kč od 13. 1. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 116 596 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že jako úvěrující uzavřela dne 20. 6. 2016 s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které tomuto poskytla úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně sjednaného efektivního úroku ve výši 62,87 % ročně splatit ve 36 měsíčních splátkách po 2 699 Kč, a to počínaje měsícem srpen 2016 na základě sjednaného splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Kredibilita žalovaného byla prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisu z bankovního účtu, pracovní smlouvy, prohlášení dlužníka, a dále lustrací v databázi [příjmení] a [anonymizováno]. Žalovaný poskytnutý úvěr nehradil řádně a včas, když uhradil toliko 15 splátek po 2 699 Kč, tedy celkem částku 40 485 Kč, takže žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu [číslo] smluvních ujednání smlouvy, které jsou součástí shora uvedené smlouvy o úvěr v celkové výši 700 Kč (2x 350 Kč), když žalovaný se dostal do prodlení u splátek [číslo]. V důsledku shora specifikovaného prodlení pak došlo následně automaticky k datu 11. 1. 2018 k zesplatnění celého úvěru. K výše uvedenému dni celková dlužná jistina, kdy veškeré doposud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru se staly její nedílnou součástí, činila 41 855 Kč. V bodě 12.7 smluvních ujednání bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu v den následující po dni zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokuta ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, v daném případě od 3. 1. 2018 až do jejího zaplacení, přičemž žalobkyně se domáhá toliko smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně. Ke dni podání žaloby tedy celková dlužná pohledávka sestává z dlužné jistiny ve výši 41 855 Kč, smluvní pokuty dle bodu 12. 1 smluvních ujednání ve výši 700 Kč, a smluvní pokuty dle bodu 12.7 smluvních ujednání ve výši 24 300 Kč, kdy žalobkyně požaduje úrokovou sazbu toliko ve výši 49, 78 % ročně. Žalovaný i přes předžalobní výzvu žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil.

2. Žalobou původně projednávanou u zdejšího soudu pod sp. zn. 18 C 390/2020 se pak žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 33 272 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 16. 1. 2018 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 14 502 Kč, úrok ve výši 72,32 % ročně z částky 28 436 Kč od 16. 1. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 91 886 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že jako úvěrující uzavřela dne 15. 2. 2017 s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které tomuto poskytla úvěr ve výši 31 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně sjednaného efektivního úroku ve výši 101,83 % ročně splatit ve 36 měsíčních splátkách po 2 127 Kč, a to počínaje měsícem březen 2017 na základě sjednaného splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Kredibilita žalovaného byla opětovně prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisu z bankovního účtu a prohlášení dlužníka, dále lustrací v databázi [příjmení] a [anonymizováno]. Žalovaný i v tomto případě úvěr nehradil řádně a včas, když zaplatil toliko částku 22 898 Kč, takže žalobkyni, žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy o úvěru v celkové výši 998 Kč (2x 499 Kč), a to v souvislosti s prodlením úhrady splátek [číslo] kdy žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou shora uvedených splátek po dobu delší než 30 dnů. V důsledku prodlení žalovaného dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů dle bodu 6.2 v celkové výši 400 Kč, kdy žalovaný se ocitl v prodlení v délce 15 dnů u splátek [číslo] (2x 200 Kč). V důsledku shora specifikovaného prodlení pak došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, a to k datu 14. 1. 2018. Dle bodu 6.4 smlouvy se následně ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nesplacená jistiny úvěru a veškeré neuhrazené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí jistiny, když tato celkem činila částku 31 874 Kč. V bodě 6.5 smlouvy byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě od 16. 1. 2018 až do jejího zaplacení, kdy žalobkyně zkapitalizovala smluvní pokutu ke dni podání žaloby. Celková dlužná pohledávka tak sestává z dlužné jistiny ve výši 31 874 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6.4 smlouvy ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč a kapitalizované smluvní pokuty ve výši 14 502 Kč. Žalovaný i v tomto případě i přes předžalobní výzvu žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradila.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 6. 1. 2021 č. j. 30 C 377/2020-40, které nabylo právní moci dne 10. 2. 2021, byla řízení ve věcech vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 30 C 377/2020 a 18 C 390/2020 spojena ke společnému řízení pod sp. zn. 30 C 377/2020.

4. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil s tím, pouze uvedl, že vůči jeho osobě je v současné době vedeno několik exekučních řízení, kdy již nemá žádné volné finanční prostředky na případné plnění žalované částky, a to i pro případ, že by bylo žalobě vyhověno toliko částečně.

5. K projednání věci pak bylo u zdejšího soudu na den 18. 2. 2021 nařízeno ústní jednání, kterého se žalobkyně po předchozí včasné a řádné omluvě neúčastnila, a proto byla věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti.

6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z předsmluvního formuláře a úvěrové smlouvy [číslo] vyplynulo, že tuto uzavřela žalobkyně jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným. Na základě shora uvedené smlouvy se pak žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč při úrokové sazbě ve výši 62,87 % ročně, přičemž byla dohodnuta jako pevná výpůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru. Základní celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 97 164 Kč. Žalovaný se zavázal celý úvěr uhradit ve 36 měsíčních splátkách po 2 699 Kč. Za podmínek uvedených ve smluvních ujednáních ke smlouvě o revolvingovém úvěru pak bylo možné žalovanému poskytnout jeden či postupně více revolvingových úvěrů (počet možných poskytnutých revolvingových úvěrů není omezen), čímž mělo dojít k prodloužení doby trvání úvěru způsobem sjednaným ve smluvních ujednáním smlouvy o revolvingovém úvěru, kdy celková výše úvěru se po poskytnutí každého revolvingu zvyšuje do částky odpovídající výši poskytnutého revolvingu. Celý úvěr, tedy doposud nesplacená část úvěru, navýšená o poskytnutý revolving, je po poskytnutí každého revolvingu splatná v pravidelných měsíčních splátkách po 2 699 Kč, jejichž počet se poskytnutím každého revolvingu navyšuje vždy o jednu z následujících variant 12/18/24 splátek. S ohledem na skutečnost, že počet případně poskytnutých revolvingů není omezen, je smlouva o revolvingovém úvěru uzavřena na dobu neurčitou. Výše revolvingu pak byla sjednána v částce 33 333 Kč, když výpůjční úroková sazba u revolvingu byla sjednána ve výši 50,04 % ročně a byla dohodnuta jako pevná pro celou dobu splácení všech případně poskytnutých revolvingů. Nedílnou součástí shora uvedené smlouvy o revolvingovém úvěru byla i Smluvní ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru a Obecná ustanovení smlouvy o revolvingovém úvěru. Z výpisu ze záznamu z registru [příjmení], karty hodnocení klienta, prohlášení o splnění informační povinnosti věřitele a pracovní smlouvy má soud dále za prokázané, že žalobkyně posoudila kredibilitu (úvěruschopnost) žalovaného. Z Obecných ustanovení smlouvy o revolvingovém úvěru, které jsou nedílnou součástí shora uvedené smlouvy o úvěru, vyplynulo, že v článku VII. bylo dále sjednáno, že žalovaný měl vzít na vědomí, že v případě jeho prodlení s plněním závazků dle smlouvy o revolvingovém úvěru je věřitel (žalobkyně) oprávněn požadovat náhradu způsobené škody, zaplacení smluvních pokut (viz článek 12 Smluvních ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru), a dále že se mohou stát okamžitě splatné veškeré závazky ze smlouvy o revolvingovém úvěru a zaplacení nákladů řízení spojených s vymáháním dlužných pohledávek v rámci nalézacího a případně exekučního řízení. Po předložení návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru může věřitel (žalobkyně) provést posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. V případě, že po posouzení úvěruschopnosti žalobkyně dospěje k závěru, že úvěr dle písm. A bodu I. až V. návrhu smlouvy o revolvingovém úvěru může být žalovanému poskytnut, bude tomuto poskytnut úvěr s parametry uvedenými pod písm. A body I. až V. návrhu smlouvy o revolvingovém úvěru. Schválení navrhovaného úvěru pak měla oznámit žalobkyně žalovanému písemným oznámením o schválení úvěru doručeným k jeho rukám, jehož součástí mělo být i oznámení o konečných parametrech úvěru, splátkový kalendář a jedno vyhotovení smlouvy o revolvingovém úvěru s potvrzenou akceptační doložkou žalobkyně. Tato akceptační doložka je skutečně součástí návrhu smlouvy o revolvingovém úvěru, kdy návrh byl ze strany žalobkyně akceptován dne 22. 6. 2016 Smlouva o revolvingovém úvěru pak měla být uzavřena v okamžiku doručení Oznámení o schválení úvěru žalovanému. V případě, že je výše úvěru akceptovatelná a přijatá věřitelem po posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr bude nižní než dle písm. A bod I. až V. návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, a budou-li v případě žalovaného splněna hlediska opatrnosti a obezřetnosti úvěrování, je věřitel (tedy žalobkyně) oprávněn schválit poskytnutí úvěru žalovanému v nižší výši než dle písm. A body I. až V. návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Při ponížení navrhované výše úvěru dle písm. A body I. až V. pak dojde i ke změně dalších parametrů poskytovaného úvěru uvedených v písm. A body I. až V. smlouvě o revolvingovém úvěru. Veškeré parametry úvěru se však budou pohybovat v rozmezí předsmluvních informací zpracovaných v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Z předsmluvních informací, které žalovaný podepsal dne 20. 6. 2016 pak v kontextu se shora uvedeným vyplynulo, že žalobkyně informovala žalovaného ohledně údajů ke spotřebitelskému úvěru, o který žalovaný projevil zájem, a který bude v případě zájmu žalovanému poskytnut dle případně v budoucnu uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru. Celková výše spotřebitelského úvěru měla činit 50 000 Kč a to v případě, že žalovanému nebude dále poskytnut žádný následný revolvingový úvěr. Za podmínek uvedených ve Smluvních ujednáních ke smlouvě o revolvingovém úvěru pak mohl být žalovanému poskytnut jeden či postupně více revolvingových úvěrů (počet možných poskytnutých revolvingů není omezen), čímž mělo dojít k prodloužení doby trvání úvěru způsobem sjednaným ve smluvních ujednáních smlouvy o revolvingovém úvěru, když celková výše úvěru měla po poskytnutí každého revolvingu (33 333 Kč), měla činit 83 333 Kč. Poté, co žalovaný měl učinit návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, věřitel měl posoudit jeho schopnost úvěr splácet. V případě, že by věřitel s poskytnutím úvěru souhlasil, akceptuje uskutečněnou nabídku a poskytne úvěrovanému (žalovanému) úvěr, a to v základní celkové výši uvedené v nabídce. Po akceptaci nabídky věřitel zašle úvěrovanému oznámení o schválení úvěru, kdy součástí budou i údaje o konečných parametrech úvěru. Návrh smlouvy o revolvingovém úvěru měl zároveň představovat žádost klienta o poskytnutí úvěru a případných následných revolvingů. V případě, že žalovaný uhradí prvních 18 a 24 splátek, by mu byl za podmínky schválení ze strany věřitele (žalobkyně) úvěr automaticky prodloužen a navýšen, tj. žalobkyně poskytne revolvingový úvěr (další peněžní prostředky pro potřeby žalovaného, o něž by bylo rozšířeno původní čerpání úvěru). Revolving měl být poskytnut automaticky bezhotovostním bankovním převodem na účet uvedený v záhlaví smlouvy o revolvingovém úvěru do pěti pracovních dnů od okamžiku splnění podmínek o poskytnutí revolvingu. V den poskytnutí revolvingu pak měla žalobkyně jako věřitel zaslat žalovanému písemné oznámení o poskytnutí revolvingu. Základní doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána na 36 měsíců, výše měsíční splátky 2 699 Kč a celková částka, kterou je třeba uhradit ve výši 97 164 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 62,87 % ročně v případě základního spotřebitelského revolvingového úvěru a ve výši 50,04 % ročně v případě následného revolvingu/ů. Ve stejné výši jak pak byla sjednána i RPSN. V části Předsmluvních informací nazvané„ Náklady v případě opožděných plateb“ byl žalovaný informován o tom, že za opomenuté platby mu bude účtováno a) v případě prodlení 15 dnů po termínu splatnosti smluvní pokuta ve výši 8 % z výše dlužné částky, a dále za b) v případě prodlení 30 dnů po termínu splatnosti smluvní pokuta pod písm. a) bude dále navýšena o 13 % z výše dlužné částky. V případě, že by žalovaný neuhradil dvě splátky dle aktuálního splátkového kalendáře řádně a včas, nebo v případě že se ocitne v prodlení s úhradou splátky nebo její části v délce 60 dnů, stávají se automaticky okamžitě splatnými všechny dosud nesplacené závazky z uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru. V případě, že po zesplatnění veškerých závazků dle smlouvy o revolvingovém úvěru by žalovaný neuhradil částku odpovídající nové jistině úvěru ani ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy by k tomuto zesplatnění došlo, vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 25 % z této dlužné částky. Při výpočtu této smluvní pokuty se pak vychází z aktuální výše nové jistiny úvěru ke dni vzniku práva věřitele na zaplacení smluvní pokuty, kdy součástí jistiny se pak měly stát i běžné úroky. V případě, že po zesplatnění veškerých závazků dle smlouvy o revolvingovém úvěru by žalovaný neuhradil částku odpovídající nové jistině úvěru ani v den následujícím po dni, kdy k tomuto zesplatnění došlo, vzniklo věřiteli právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,25 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to až do úplného zaplacení, a to i v případě, že věřiteli vznikl nárok na zaplacení shora uvedené 25 % smluvní pokuty z dlužné částky odpovídající aktuální výši nové jistiny úvěru. Ze smluvních ujednání smlouvy o revolvingovou úvěru poskytovaného žalobkyní, které jsou nedílnou součástí shora uvedené smlouvy o úvěru, soud zjistil, že se jedná o čtyři hustě popsané stránky velikosti A4, kdy velikost písma je cca poloviční oproti velikosti písma návrhu, resp. smlouvy o uzavření revolvingového úvěru. V článku 2.3 Smluvních ujednání SRÚ je sjednáno, že v případě, že po posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr věřitel dospěje k závěru, že úvěr s parametry dle písm. A body I. až V. návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru může být žalované poskytnut, bude této poskytnut úvěr s parametry uvedenými pod písm. A body I. až V. návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Schválení navrhovaného úvěru oznámí věřitel dlužníkovi písemným oznámením doručeným k rukám žalované, jehož součástí bude i oznámení o konečných parametrech úvěru, platný splátkový kalendář a jedno vyhotovení smlouvy o revolvingovém úvěru s potvrzenou akceptační doložkou. Smlouva o revolvingovém úvěru je tak uzavřena v okamžiku doručení oznámení o schválení úvěru žalované. Z článku 2.4 pak vyplynulo, že v případě, že výše úvěru akceptovatelná a přijatá žalobkyní po posouzení schopnosti žalované splácet úvěr bude nižší než dle písm. A bod I. až V. návrhu, a budou-li v případě žalované splněna hlediska opatrnosti a obezřetnosti úvěrování, je žalobkyně oprávněna schválit poskytnutí úvěru žalované v nižší výši než dle písm. A body I. až V. návrhu. Při ponížení navrhované výše úvěru dle písm. A body I. až V. dojde i ke změně dalších parametrů poskytovaného úvěru uvedených v písm. A body I. až V. návrhu. Veškeré parametry úvěru se však budou vždy pohybovat v rozmezí Předsmluvních informací, které byly žalované poskytnuty před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru, jejichž kopie tvoří přílohu smlouvy o revolvingovém úvěru. Schválení úvěru pak oznámí žalobkyně žalované písemným oznámením o schválení úvěru doručeným k jejím rukám, jehož součástí bude i oznámení o konečných parametrech úvěru, platný splátkový kalendář a jedno vyhotovení smlouvy o úvěru s potvrzenou akceptační doložkou. V článku 3 smluvních ujednání nazvaného„ Revolving“ v bodě 3.1 bylo ujednáno, že žalovaný tímto žádá o poskytnutí revolvingu. V případě, že splatí vždy prvních 6 splátek a následně vždy každých 12 splátek u úvěru se splatností 12 a 18 měsíců, nebo vždy prvních 12 splátek a následně vždy každých 18 splátek u úvěru se splatností 24 a 30 měsíců, nebo vždy prvních 18 splátek a následně vždy 24 splátek úvěru se splatností 36 měsíců, a nebo vždy každých 24 splátek u úvěru se splatností 42 až 48 měsíců, bude jí za podmínky schválení ze strany žalobkyně úvěr automatiky prodloužen a navýšen a žalobkyně poskytne žalované revolving (další peněžní prostředky pro potřebu žalované, rovněž i rozšířené čerpání úvěru). V případech uvedených v článku 2 bodu 2.3 smluvních ujednání je výše revolvingu uvedena v písm. A bodu V. smlouvy o revolvingovém úvěru a v případech uvedených v článku 2 bodu 2.4 je výše revolvingu uvedena v Oznámení o schválení úvěru v rámci oznámení o konečných parametrech úvěru. Celková výše úvěru po poskytnutí revolvingu bude vždy činit součet částky odpovídající výši poskytovaného revolvingu a částky odpovídající dosud neuhrazeným splátkám jistiny již poskytnutého úvěru. Přesná celková výše úvěru po poskytnutí následného automatického revolvingu je v případech uvedených v článku 2 bodu 2.3 vyčíslena pod písm. A bod V. smlouvy o revolvingovém úvěru a v případech uvedených v článku 2 bodě 2.4 bude vyčíslena v Oznámení o schválení úvěru v rámci oznámení o konečných parametrech úvěru. Dle dohody stran souhlas žalobkyně s poskytnutím revolvingu projeví přímo provedením revolvingu. Na poskytnutí revolvingu pak není právní nárok. Z bodu 3.2 bylo dále zjištěno, že revolving měl být poskytnut žalované bezhotovostním bankovním převodem na účet uvedený v záhlaví smlouvy o revolvingovém úvěr po splnění podmínek shora. Celková výše revolvingu se po poskytnutí každého revolvingu zvyšuje vždy o částku odpovídající výši poskytnutého revolvingu. Kde se ve smlouvě o revolvingovou úvěru, nebo ve Smluvních ujednáních hovoří o úvěru, míní se tím případně i poskytnutý revolving, nevyplývá-li to z povahy ustanovení. Celý úvěr je po poskytnutí každého revolvingu splatný v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž počet se poskytnutím každého revolvingu navyšuje vždy o dalších 12 splátek úvěru se splatností 12 a 18 měsíců, odalších 18 splátek u úvěru se splatností 24 a 30 měsíců, o dalších 24 splátek u úvěru se splatností 36, 42 a 48 měsíců. Výše jednotlivých splátek i jejich splatnost v jednotlivých splátek v jednotlivých měsících zůstane stejná a bude vyplývat z platného splátkového kalendáře. Úvěr po každém poskytnutí následného revolvingu bude splatný dle příslušného splátkového kalendáře. Splátkový kalendář po poskytnutí následného revolvingu se stává platným a účinným dnem poskytnutím revolvingu. Tento bude zaslán žalovanému společně s oznámením o poskytnutí revolvingu. V článku 3.7 pak byl žalovaný oprávněna písemně požádat do 10 dnů od vyplacení revolvingu o stornování již vyplaceného revolvingu. Současně byla povinna do 10 dnů od vyplacení revolvingu na účet žalobkyně celou částku poskytnutého revolvingu vrátit. K účinnému stornování již vyplaceného revolvingu přitom může dojít pouze s následným písemným souhlasem žalobkyně a za podmínek stanovených v písemné dohodě žalobkyně a žalované o stornování již vyplaceného revolvingu. Jestliže nebude mezi smluvními stranami dohodnuto písemně jinak, má se za to, že pokud se žalobkyně k podané žádosti o stornování již vyplaceného revolvingu nevyjádří ve lhůtě 10 dnů od doručení této žádosti, s touto žádostí nesouhlasí. Podaná žádost o stornování již vyplaceného revolvingu žádným způsobem neovlivňuje povinnost dlužníků splácet za výše uvedených podmínek celý úvěr. Pokud nebude žádost žalované o stornování vyplaceného revolvingu ze strany žalobkyně odsouhlasena, vrátí žalobkyně revolving žalované, a to na účet určený pro výplatu revolvingu. V článku 4.2 bylo dále ujednáno, že u každého poskytnutého revolvingu se zavazuje žalovaný zaplatit žalobkyni sjednané úroky za jeho poskytnutí. Sjednaná výše úroku u revolvingu je v případech stanovených v článku 2 bodu 2.3 Smluvních ujednání SRÚ uvedená v písm. A pod V. smlouvy o revolvingovém úvěru, v případech stanovených v článku 2 bodu 2.4 bude výše úroků stanovena v Oznámení o schválení úvěru v rámci Oznámení o konečných parametrech úvěru. V bodě 7.5 pak byla sjednána povinnost žalované za účelem úhrad jednotlivých splátek a příslušenství včetně smluvních pokut inkaso ve prospěch žalobkyně. V článku 12 nazvaného„ Sankce“ bylo v bodě 12.1 ujednáno, že v případě prodlení žalované s úhradou splátky nebo její části o více než za a) 15 dnů po termínu splatnosti, vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 8 % dle výše dlužné částky, a dále za b) 30 dnů po termínu splatnosti jí vzniká právo nad rámec smluvní pokuty uvedené shora právo na úhradu další smluvní pokuty ve výši 13 % z výše dlužné částky. Smluvní pokuty shora jsou splatné do 10 dnů od dne vzniku práva na jejich zaplacení. Z bodu 12.3 bylo dále zjištěno, že v případě, že žalovaný neuhradí dvě splátky dle aktuálního splátkového kalendáře řádně a včas, nebo v případě, že se ocitne v prodlení s úhradou splátky nebo její části v délce 60 dnů je za a) žalobkyně oprávněna odepřít plnění svých závazků, za b) stávají se automaticky okamžitě splatnými všechny doposud nesplatné závazky. Z bodu 12.5 vyplynulo, že v případě, že žalovaný po zesplatnění úvěru způsobem sjednaným v těchto smluvních ujednání nezaplatí částku odpovídající nové jistině úvěru dle článku 12 bodu 12.4, vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 25 % z této dlužné částky. Z bodu 12.4 bylo zjištěno, že v případě zesplatnění úvěru se součástí nové jistiny stává i běžný úrok. Z bodu 12.8 smluvních ujednání dále vyplynulo, že v případě, že žalovaný po zesplatnění úvěru způsobem sjednaným ve smluvních ujednáních nezaplatí částku odpovídající nové jistině úvěru dle článku 12 bodu 12.4 ani den následující po dni, kdy k zesplatnění úvěru došlo, vzniká žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,25 % z této nové jistiny úvěru za každý den v prodlení žalovaného s její úhradou, a to až do jejího úplného zaplacení, a to i v případě, že žalobkyni vznikne právo na smluvní pokutu dle článku 12.

5. V článku 13 nazvaného„ Ostatní sankce“ se sjednává právo žalobkyně zasílat zpoplatněné upomínky v případě prodlení s jakoukoliv splatného peněžitého závazku ze strany žalovaného. Žalobkyně o schválení úvěru č. SRÚ [číslo] bylo zajištěno, že v rámci tohoto žalobkyně informovala žalovaného, že po posouzení jeho schopnosti splácet úvěr došlo ke schválení úvěru v základní výši 50 000 Kč, a to na základě návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 20. 6. 2016. Doručením o Oznámení pak mělo dojít k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] kdy jedno vyhotovení mělo být zároveň zasláno žalovanému. Přílohou Oznámení je pak i splátkový kalendář. V části Oznámení specifikovaného shora nazvané„ Konečné parametry revolvingového úvěru“ byla v článku II. stanovena základní doba trvání spotřebitelského úvěru 36 měsíců za předpokladu, že žalovanému nebude poskytnut žádný revolving. Celková základní výše úvěru činila 50 000 Kč, kdy za podmínek uvedených ve Smluvních ujednáních ke smlouvě o revolvingovém úvěru mohl být žalovanému poskytnut jeden či postupně více revolvingů (počet možných poskytnutých revolvingů není omezen), čímž by došlo k prodloužení doby trvání úvěru způsobem sjednaným ve smluvních ujednáních, když celková výše úvěru se po poskytnutí každého revolvingu zvyšuje vždy o částku odpovídající výši poskytnutého revolvingu. Celý úvěr, tedy doposud nezaplacená část úvěru nevýšena o poskytnutý revolving, je po poskytnutí každého revolvingu splatný v pravidelných měsíčních splátkách po 2 699 Kč, jejichž počet se poskytnutím každého revolvingu navyšuje vždy o dalších 24 splátek. Výše revolvingu činí 33 333 Kč, kdy celková výše úvěru po poskytnutí úvěru činí 83 333 Kč. Z článku III. oznámení o schválení úvěru ze dne 23. 6. 2016 dále vyplynulo, že výpůjční úroková sazba byla žalobkyní stanovena ve výši 62,87 % ročně a byla„ dohodnuta“ jako pevná výpůjční úroková sazba po celou dobu splácený úvěru. Výpůjční úroková sazba u případného následného revolvingového úvěru/ů pak byla ze strany žalobkyně stanovena ve výši 50,04 % ročně a opětovně„ dohodnuta“ jako pevná po celou dobu splácení všech případně poskytnutých revolvingů. V článku IV. byla stanovena RPSN ze strany žalobkyně ve výši 59,47 % ročně. Základní celková částka splatná žalovaným byla stanovena žalobkyní ve výši 97 164 Kč, když každým revolvingem se celková částka splatná měla zvýšit o částku 64 776 Kč, přičemž počet revolvingů není omezen. Ze splátkového kalendáře vyplynulo, že žalovaný měl úvěr splácet ve 36 pravidelných měsíčních splátkách po 2 699 Kč počínaje dnem 11. 8. 2016, když poslední splátka za předpokladu, že nebude čerpán revolving, měla být uhrazena dne 11. 7. 2019. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo dále zjištěno, že žalobkyně uhradila žalovanému dne 22. 6. 2016 částku 50 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo] na účet [číslo] který je rovněž uveden v návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru jako bankovní spojení žalovaného. Z poštovní dodejky bylo dále zjištěno, že žalovaný dne 27. 6. 2016 osobně převzal jedno vyhotovení smlouvy o revolvingovém úvěru, splátkový kalendář, a dále Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o revolvingovém úvěru [číslo]. Z výzvy žalobkyně ze dne 12. 12. 2017, že tato upozornila žalovaného, že z jeho strany nebyly uhrazeny splátky [číslo] splatné dne11. 11. 2017, resp. 11. 12. 2017, kdy žalovanému vznikla zároveň povinnost uhradit jí smluvní pokutu ve výši 350 Kč a zároveň byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru a vyúčtování dalších pokut. Z dopisu žalobkyně ze dne 16. 9. 2020 bylo zjištěno, že tato vyzvala v rámci předžalobní výzvy žalovaného k úhradě žalobou nárokované částky.

7. Po provedeném dokazování, kdy soud vycházel z obsahu spisu vedeného u zdejšího soudu původně pod sp. zn. 18 C 390/2020, pak má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z předsmluvního formuláře a úvěrové smlouvy [číslo] vyplynulo, že tuto uzavřela žalobkyně jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným. Na základě shora uvedené smlouvy se pak žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 31 000 při úrokové sazbě 101,83 % ročně, přičemž tato byla dohodnuta jako pevná výpůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru. První splátka úvěru měla být uhrazena v březnu 2017. V bodě 6.1 smlouvy bylo sjednáno, že jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části v délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení v délce 30 dnů. Po zesplatnění úvěru již další právo na požadování této smluvní pokuty nevzniká. Maximální součet veškerých smluvních pokut pak činil 2 999 Kč. V bodě 6.3 pak bylo sjednáno pro případ, že by se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části po dobu 65 dnů oprávnění žalobkyně odepřít plnění závazků ze smlouvy, dále automatické zesplatnění úvěru, kdy dnem zesplatnění se stává okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, smluvní pokuty a náhrada nákladů. V bodě 6.5 pak bylo dále sjednáno, že žalobkyni v případě, že žalovaný po zesplatnění úvěru neuhradí novou jistinu, vzniká právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatění úvěru až do jejího úplného uhrazení. Ze splátkového kalendáře vyplynulo, že první splátka měla být uhrazena dne 9. 3. 2017 a poslední splátka dne 9. 2. 2020. Z dokladu o vyplacení jistiny úvěru má soud dále za prokázané, že žalovaný celý úvěr čerpal dne 16. 2. 2017 bezhotovostně převodem na účet [číslo] [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Z dopisu ze dne 11. 12. 2017 vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovaného v souvislosti s jeho prodlením k úhradě splátek č. 9 a 10 splatných dne 9. 11. 2017, resp. 9. 12. 2017. Z platební historie a tvrzení žalobkyně pak dále vyplynulo, že žalovaný na jistinu a příslušenství úvěru uhradil celkem částku 22 898 Kč. Z dopisu žalobkyně ze dne 14. 1. 2018 vyplynulo, že ke shora uvedenému dni došlo k zesplatnění úvěru, když tento sestával z jistiny ve výši 28 436,97 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 437,03 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč.

8. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1 2014, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně.

11. Předně je potřeba uvést, že i když se obě shora specifikované smlouvy o úvěru svým obsahem liší, je možno vztáhnout závěry uvedené níže na obě tyto smlouvy. Soud nejprve odkazuje na § 2395 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, ze kterého vyplývá, že podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru jsou: povinnost úvěrujícího poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a povinnost úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Je však nutno zdůraznit, že pokud účastníci ve smlouvě úrok sjednají, musí jít o úrok přiměřený, neboť dle judikatury Nejvyššího soudu ČR jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel (úvěrující), který poskytuje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěrů či půjček (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005). Z doložených smluv o revolvingovém úvěru pak plyne, že úrok byl sjednán ve výši 62,87 % ročně, resp. 101,83 % ročně. O shora uvedeném úroku, ať již ve výši 62,87 % ročně či 101,83 % ročně nelze v žádném případě uvažovat jako úroku přiměřeném, když tento několikanásobně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v daném místě a čase sjednání smlouvy o revolvingovém úvěru. Nelze pominout ani skutečnost, že v případě žalovaného se jedná o dlužníka, který by na bankovní produkt s nejvyšší pravděpodobností nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky ohledně svojí kredibility (bonity). V této souvislosti soud odkazuje na ustálenou rozhodovací praxi Krajského soudu v Plzni – viz např. rozsudek ze dne 7. 8. 2018 č. j. 25 Co 141/2018-92 či rozsudek ze dne 4. 9. 2019 č. j. 25 Co 270/2019-83. Rovněž nelze pominout ani způsob sjednání klíčových částí smlouvy o úvěru, a to zejména možnosti zesplatnění, smluvních pokut a dalších sankčních ujednání, které byly v podstatě jednostranně ze strany žalobkyně„ vnuceny“ žalovanému v rámci formulářových Smluvních podmínek, jež tvoří součást smluv, psaných drobným písmem v rozsahu čtyř stran o velikosti A4. Smluvní pokuty pak jsou v podstatě kumulovány za tatáž prodlení, kdy výše smluvní pokuty se odvíjí toliko od délky prodlení žalovaného, kdy rovněž tato ujednání soud shledává jako nepřiměřená a nemravná.

12. S ohledem na shora uvedené proto nelze než uzavřít, že oba závazkové vztahy nelze zhodnotit jinak než jako nemravné, a tudíž absolutně neplatné ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Mohou zde sice být určité úvahy o tom, že žalovaný si měl počínat zodpovědněji při uzavírání takto koncipované smlouvy, nicméně soud má za to, že žalobkyni, která jednoznačně zneužila tísně žalovaného jako jejího klienta a požaduje nepřiměřené částky, nelze přiznat soudní ochranu. K tomu pak soud dále doplňuje, že obsah ujednání specifikovaných shora nelze hodnotit jinak, než jako absolutní nerovnováhu vzájemných práv a povinností, přičemž tato nerovnováha je tak významná a ujednání jsou tak nepřiměřená, že dochází k poškozování práv klientů (žalovaného). Ujednání smlouvy jsou zneužívající, obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy jako systémem uznávaných pravidel slušnosti. Z tohoto úhlu hodnocení je třeba poukázat i na skutečnost, že obecná ustanovení občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, vyjádřená v hlavě I. je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. K doplnění závěrů uvedených shora pak soud považuje za nutné zdůraznit, že zohlednil i okolnosti, za kterých byla smlouva uzavřena a její další obsah tak, jak je uvedeno výše. Nelze proto pominout, že smlouva byla uzavřena mezi profesionálem a spotřebitelem, že byla uzavřena adhezním způsobem a že žalovaný na formuláři vypracovaném žalobkyní v podstatě nemohl nic ovlivnit. Navíc je třeba klást důraz i na transparentnost a srozumitelnost ujednání, což v dané věci rozhodně nebylo splněno, když použitým formulacím lze jen stěží porozumět. Rozhodně jim pak nemůže rozumět spotřebitel, resp.„ svéprávná osoba s rozumem průměrného člověka“ (§ 4 odst. 1 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014). Soukromé právo je sice postaveno na zásadě smluvní volnosti a autonomii vůle stran, stejně tak si ale zakládá na tom, aby uspořádání smluvních vztahů bylo spravedlivé a nevytvářelo významnou nerovnováhu k tíži slabší strany. V projednávaném případě se tedy jedná o smlouvu, jejímž cílem nebylo půjčit žalovanému peníze a dosáhnout přiměřeného protiplnění, ale o záměr obohatit se na úkor slabší strany, přičemž absolutní neplatnost smlouvy soudem nelze nijak zhojit – k tomu viz např. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 7. 2020 č. j. 64 Co 169/2020-106. Dále soud považuje za nutné uvést, že získání vysoké odměny za získání peněžních prostředků ve formě úroku a dosažení zisku prostřednictvím dalších smluvních ujednání (smluvních pokut) je podstatou a základem sjednaného obchodu a žalobkyně by předmětnou částku žalovanému nepůjčila a smlouvu by neuzavřela, pokud by žalovaný na její podmínky nepřistoupil. Z tohoto pohledu je třeba smlouvy hodnotit jako celek a jednotlivá ujednání posuzované smluv nelze od sebe oddělovat. Jestliže jsou právní jednání posuzována jako zcela nemorální, nejedná se o otázku přezkumu ceny, ale o komplexní hodnocení celého úvěrového vztahu. V zásadě lze hodnotit podstatu podnikání žalobkyně jako podnikání poškozující zájem společnosti, kdy k legalizaci takového podnikání nelze zneužít soudní řízení. Věřiteli, který zneužívá tísně klienta a požaduje nepřiměřené částky, pak nelze přiznat právní ochranu. S ohledem na nepřítomnost žalobkyně na ústním jednání této nebylo možné dát poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 2 o. s. ř. o tom, že věc lze po právní stránce posoudit jinak, a to dle předpisů o bezdůvodném obohacení. Soud pak skutečně vyhodnotil daný závazkový vztah (vztahy) mezi účastníky posoudil ve smyslu ustanovení § 2991 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jako bezdůvodné obohacení, když v rámci důkazního řízení bylo prokázáno, že ze strany žalobkyně byla žalovanému poskytnuta celkem částka 81 000 Kč, přičemž žalovaný žalobkyni uhradil celkem částku 63 383 Kč, kdy po odečtení této částky zbývá k úhradě částka 17 617 Kč (9 515 Kč + 8 102 Kč). S ohledem na shora uvedené proto soud žalobě vyhověl toliko částečně tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, kdy zároveň s ohledem na skutečnost, že žalovaný se dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

13. Ve zbývající části předmětu řízení pak byla žaloba zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalovaný, který byl ve věci z větší části úspěšný, by měl proti žalobkyni právo na částečnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Protože se žalovaný práva na náhradu nákladů řízení vzdal, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.