30 C 383/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky ve výši 31 240 Kč s přísl. I.) Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 31 240 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 050 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení, z částky 6 050 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, z částky 6 050 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení, z částky 4 828 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 262 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II.) Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 1 562 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce advokáta JUDr. [jméno] [příjmení]. 1.) Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 12. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnil tím, že jako vlastník bytu [číslo] který je umístěn v bytovém domě [adresa] na adrese v [obec], [ulice a číslo], uzavřel dne 18. 3. 2019 v pozici pronajímatele s žalovanou jako nájemcem nájemní smlouvu č. 2019 [číslo], jejímž předmětem byl pronájem bytu specifikovaného shora, který se nachází v prvním nadzemním podlaží. Dle článku VIII. bodu 1. ve spojení s článkem X. bodem 6. shora uvedené nájemní smlouvy byl nájem uzavřen na dobu určitou, a to od 1. 4. 2019 do 30. 9. 2019 s tím, že pokud neoznámí pronajímatel nájemci písemně do 30 dnů přede dnem ukončení nájmu, že trvá na ukončení nájemní smlouvy, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně, přičemž se nájem obnovuje vždy na dobu šesti po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Dne 29. 1. 2020 bylo žalované doručeno žalobcem zaslané oznámení o ukončení nájmu uplynutím doby určité, přičemž žalobce zároveň vyzval žalovanou k vyklizení a předání bytu ke dni skončení nájmu. Nájem tak skončil uplynutím doby určité, a to ke dni 31. 3. 2020. Žalovaná však předmětný byt předala byt žalobci až dne 27. 5. 2020. Žalovaná porušovala své povinnosti plynoucí z nájmu bytu tím, že nehradila nájem a zálohy na služby spojené s užíváním bytu do skončení nájmu. Nájemné a zálohy na služby byly dle článku V. bodu 5. shora specifikované nájemní smlouvy splatné vždy měsíčně, a to k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se platní nájemné a zálohy na služby. Nájemné pak bylo ujednáno od 1. 5. 2019 ve výši 5 543 Kč měsíčně. Od 1. 4. 2019 pak ve výši 6 050 Kč měsíčně. Od 1. 4. 2020 do 27. 5. 2020 užívala žalovaná předmětný byt bez právního důvodu, čímž vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení a též právo žalobce na náhradu ve výši ujednaného nájemného dle ustanovení § 2295 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Žalobce se pak domáhá po žalované neuhrazeného nedoplatku na zálohách na služby za období leden 2020 až březen 2020 ve výši 6 050 Kč měsíčně, tj. 18 150 Kč, dále náhradu ve výši ujednaného nájemného v souladu s ustanovením § 2295 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, a to za období 1. 5. 2020 do 27. 5. 2020 ve výši 4 828 Kč, a dále nedoplatku za vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši 8 262 Kč, který byl splatný dne 31. 8. 2020 duben 2020. Žalovaná i přes předžalobní výzvy zástupce žalobce na celkový dluh ve výši 31 240 Kč dosud ničeho neuhradila. 2.) Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovení § 45 a. n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel, a to vhozením do schránky. 3.) Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 4.) Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplynulo, že žalobce je vlastníkem shora specifikované bytové jednotky. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 3. 2019 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem, když předmětem smlouvy byla shora specifikovaná bytová jednotka. Nájemné bylo uzavřeno na dobu určitou, a to od 1. 4. 2019 do 30. 9. 2019 s tím, že pokud neoznámí pronajímatel nájemci písemně do 30 dnů přede dnem ukončení nájmu, že trvá na ukončení nájemní smlouvy, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně, přičemž se nájem obnovuje vždy na dobu šesti po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Z dopisu žalované a poštovní doručenky ze dne 23. 1. 2020 bylo zjištěno, že dne 29. 1. 2020 bylo žalované doručeno žalobcem zaslané oznámení o ukončení nájmu uplynutím doby určité, přičemž žalobce zároveň vyzval žalovanou k vyklizení a předání bytu ke dni skončení nájmu. Z protokolu o převzetí bytu bylo dále zjištěno, že žalovaná předmětnou bytovou jednotku předala žalobci dne 27. 5. 2020. Z evidenčních listů bylo dále zjištěno, že v období od 1. 4. 2019 do 27. 5. 2020 činily zálohy na služby 6 050 Kč měsíčně a nájemné 5 543 Kč měsíčně. Z tvrzení žalobce a z přehledu nevyrovnaných předpisů vyplynulo, že žalovaná neuhradila žalobci zálohy na služby za období leden až březen 2020 ve výši 6 050 Kč měsíčně (tj. 18 150 Kč) a dále ekvivalent nájemného za období 1. 5. 2020 do 27. 5. 2020 ve výši 4 828 Kč. Z nedoplatku na vyúčtování služeb za rok 2020 má soud dále za prokázané, že žalovaná neuhradila žalobci nedoplatek ve výši 262 Kč se platností dne 31. 8. 2020. 5.) Po právním posouzení zjištěného stavu ve věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce jako vlastník shora specifikované bytové jednotky uzavřel s žalovanou jako nájemcem dne 18. 3. 2019 nájemní smlouvu, a to na dobu určitou. Nájemné pak bylo sjednáno ve výši 5 543 Kč. Shora uvedenou nájemní smlouvu pak soud shledal jako platně sjednanou ve smyslu ustanovení § 2201 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, když k ukončení nájmu došlo uplynutím doby sjednání, přičemž k jeho prolongaci nedošlo v souladu s článkem VIII. bodu 1. ve spojení s článkem X. bodem 6. smlouvy. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobci dlužné nájemné i ekvivalent nájemného za dobu užívání bytu po skončení nájemného ve smyslu ustanovení § 2217 odst. 1 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, ve spojení s ustanovením § 2295 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 a dále nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2020, tedy celkem částku 31 240 Kč. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobce dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovená jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 6.) Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř, když žalobce, který byl ve věci zcela úspěšný, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Soud však žalobci přiznal toliko částku odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 1 562 Kč, neboť nebylo důvodu žalobci přiznávat náhradu nákladů za právní zastoupení, když statutární města jsou dostatečně materiálně a personálně vybavena, aby byla schopna hájit svá práva i bez zastoupení advokátem. Soud podotýká, že i Statutární město Plzeň má svůj odbor právní a legislativní. V daném případě nebyl prokázán opak, proto náklady statutárního města za zastoupení advokátem soud neshledal jako náklady účelně vynaložené a s odkazem na ustálenou judikaturu Ústavního nejvyššího soudu ČR pak náklady řízení za právní zastoupení advokátem nepřiznal. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.