30 C 389/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného Anonymizováno o zaplacení 16 247,16 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu návrhu na zaplacení částky , částka, s úrokem ve výši , částka, , s úrokem ve výši 18,36 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, a dále v rozsahu návrhu na zaplacení částky , částka, s úrokem ve výši , částka, , s úrokem ve výši 22,38 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku , částka, , jež představuje součet kapitalizovaného úroku za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši , částka, (s úrokovou sazbou ve výši 18,36 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši , částka, a nákladů za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, (vše označeno jako „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 52týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne , datum, . Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině částku , částka, a na dlužném poplatku , částka, . Právní předchůdce žalobkyně měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné částky, a to od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že nebyla dlužná částka řádně splacena ze strany žalovaného, úročí se neuhrazená jistina dále úrokem ve výši 18,36 % ročně. Od data uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku , částka, . Po tomto datu do data sepisu žaloby nebylo na pohledávku uhrazeno již ničeho. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným částku , částka, . Žalobkyně se v rámci tohoto řízení domáhá toliko úhrady dlužné jistiny ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, . Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil. Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , dále uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku , částka, , jež představuje součet kapitalizovaného úroku za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši , částka, (s úrokovou sazbou ve výši 22,38 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši , částka, a nákladů za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, (vše označeno jako „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 65týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne , datum, . Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině částku , částka, a na dlužném poplatku , částka, . Právní předchůdce žalobkyně měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné částky, a to od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že nebyla dlužná částka řádně splacena ze strany žalovaného, úročí se neuhrazená jistina dále úrokem ve výši 22,38 % ročně. Od data uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku , částka, . Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným částku , částka, . Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku dále uhrazeno ničeho. Žalobkyně se v rámci tohoto řízení domáhá toliko úhrady dlužné jistiny ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, . Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ani na tento dluh dále ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a násl. o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.

3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s postupem dle § 115 a občanského soudního řádu souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně.

4. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto řízení za zjištěné, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, dvě smlouvy o zápůjčce.

5. Na základě smlouvy ze dne , datum, byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal zaplatit vždy v 52týdenních splátkách, a to spolu s částkou označenou souborně jako „poplatek“. Pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne. Předžalobní upomínkou byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky. Na základě smlouvy ze dne , datum, byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , a to spolu s částkou označenou souborně jako „poplatek“. Pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne. I v tomto případě předžalobní upomínkou byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky.

6. Pokud jde o kredibilitu žalovaného, pak tuto ověřoval právní předchůdce žalobkyně na základě informací získaných od žalovaného, což vyplývá ze zákaznické karty ze dne , datum, a , datum, , a to včetně zjištění zaměstnání v hlavním pracovním poměru u společnosti , právnická osoba, s měsíčním příjmem , částka, , saturování bytové potřeby v nájemním bytu, žádné vyživovací povinnost k další osobě, takže schopnost zápůjčku (úvěr) splácet byla dostatečná. Ohledně úvěru ze dne , datum, pak byl ještě zjištěn měsíční příjem žalovaného v částce , částka, .

7. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že žalovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, o co se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce, která ve své podstatě je smlouvou o spotřebitelském úvěru, je absolutně neplatná.

10. Pokud jde ve smlouvách o úvěru nárokované jistiny označené ve smlouvě jako „poplatek“, pak soud uvádí, že tomuto nároku žalobkyně nebylo vyhověno z následujících důvodů. Soud dospěl k závěru, že ve smlouvách označený „poplatek“ nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Přepočet úroků činí okolo 76 % ročně, resp. 79 % ročně. Ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je tak v rozporu s dobrými mravy, a je proto absolutně neplatné. Dále je třeba uvést, že ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovala než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládající nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů, když stejná úroková míra by při poskytnutí úvěru bankou mohla být označena za lichevní a při poskytnutí úvěru za shodných podmínek nebankovním subjektem, nikoliv. Jednotlivá ujednání smluv o úvěru pak tvořila jeden celek. Soud je proto nucen konstatovat, že žalobkyně by bez ujednání o neobvykle vysokých úrocích, které představuje shora citovaný poplatek, tyto smlouvy neuzavřela, neboť na sjednávání nepřiměřeně vysokých úroků je založený obchodní model. Žalobkyně jako profesionál na trhu o poskytování nebankovních úvěrů staví své podnikání právě na zjevně neobvykle vysoké sazbě úroků z úvěru. Vyvažuje tím podnikatelské riziko nevrácení části úvěru, když jejími klienty jsou z povahy věci subjekty s horší platební morálkou, kterým by banky úvěr možná ani neposkytly. Za této situace nelze než uzavřít, že předmětné smlouvy o úvěru je z důvodu sjednání zjevně nemravného úroku absolutně neplatné podle § 588 občanského zákoníku jako celek. V této souvislosti pak soud odkazuje i na další nerovnovážná ujednání v neprospěch žalovaného. V takovém případě však již nelze přistoupit ani k moderaci sjednaného úroku dle § 1802 ve spojení s § 577 občanského zákoníku. Soud pak doplňuje, že shledal zkoumání a ověřování kredibility ze strany právního předchůdce žalobkyně u žalovaného za dostatečnou.

11. Z výše uvedeného důvodu soud přiznal žalobkyni jen částku týkající se doposud neuhrazené části jistiny u nároku číslo jedno, kdy po odečtení úhrady ve výši , částka, od vyplacené jistiny ve výši , částka, má žalobkyně právo na vrácení zbývající části bezdůvodného obohacení ve výši , částka, . Soud tedy žalobkyni tuto částku přiznal, když ve zbývající části předmětu řízení nárok číslo jedna zamítl. Pokud jde o nárok číslo dva, pak zde jistina činila , částka, , přičemž žalovaný zaplatil právnímu předchůdci žalobkyně částku , částka, , tedy jistinu ještě přeplatil, kdy nebylo na místě částku přesahující jistinu započítat na nárok číslo jedna, kdy k tomuto by bylo třeba aktivního jednání žalovaného směřující k započtení pohledávky, případně k uplatnění vzájemného návrhu na vydání bezdůvodného obohacení, k čemuž však nedošlo. S ohledem na shora uvedené tak byl nárok č. , hodnota, zcela zamítnut spolu s částí nároku č. , hodnota, tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že náhradu nepřiznal žádnému z účastníků. Ve věci by byl z větší části úspěšný žalovaný, a proto by měl právo na částečnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovanému žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.