30 C 53/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 48 321,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 48 321,88 Kč s úrokem ve výši 3 781,09 Kč, s úrokem ve výši 18,12 % ročně z částky 48 321,88 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení, a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 48 321,88 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 4 112 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 5. 1. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že dne 25. 2. 2021 byla mezi původní úvěrující [právnická osoba] [právnická osoba] se sídlem [adresa], [příjmení] [číslo] a žalovaným jako úvěrovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Na základě shora uvedené smlouvy se pak žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 47 695 Kč, kdy úroková sazba byla sjednána ve výši 18,12 % ročně, přičemž žalovaný se úvěr zavázal hradit spolu s úrokem, pojištěním a poplatky ve 24 měsíčních splátkách po 2 502 Kč. Nedílnou součástí shora uvedené smlouvy byly i Produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný však úvěr nehradil řádně a včas, proto původní úvěrující celý úvěr ke dni 31. 10. 2021 zesplatnil a vyzval žalovaného k jeho okamžité úhradě. Ke dni zesplatnění sestávala celková dlužná pohledávka z jistiny úvěru ve výši 46 031,37 Kč, dlužného pojištění ve výši 708 Kč, poplatků ve výši 800 Kč zahrnující poplatky za upomínku ze dne 3. 5. 2021 a 7. 5. 2021 a náhradu nákladů spojenou s vymáháním závazku ze dne 1. 6. 2021 dle článku VII. odst. 8 smlouvy, dále smluvní pokuty ve výši 782,51 Kč v souladu s článkem VII. odst. 8 smlouvy a kapitalizovaného úroku ve výši 3 781,09 Kč. Následně byla předmětná pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021 postoupena na žalobkyni. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa přechodného pobytu občana EU na území ČR.

3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě, když soud vycházel z žádosti o klasický úvěr, akceptačního dopisu, výpisu z úvěru, Všeobecných obchodních podmínek, z odstoupení od úvěrové smlouvy a smlouvě rámcové.

4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Právní vztahy mezi původním úvěrujícím a žalovaným se řídí ustanovením o smlouvě o úvěru dle § 2395 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Původní úvěrující svoji povinnost ze smlouvy řádně a včas splnil, když žalovanému poskytl úvěr ve sjednaném rozsahu. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, proto původní úvěrující přistoupil k zesplatnění celého úvěru. Následně pak došlo k postoupení pohledávky ve smyslu ustanovení § 1887 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 na žalobkyni. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 934 Kč, ze tří úkonů právní služby po 500 Kč (tj. 1 500 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 378 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 4 112 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

6. Nad rámec shora uvedeného soud uvádí, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., když soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně tým žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobkyně podala několik desítek obdobných návrhů.