30 C 56/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudcem Mgr. Karlem Stehlíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 49 245 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje co do zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od 15. 11. 2024 do zaplacení, částky 300 Kč představující neuhrazený řádný úrok, částky 3 600 Kč představující neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru, částky 800 Kč představující neuhrazené poplatky za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv, částky 700 Kč představující neuhrazený poplatek za administraci prodlení, částky 1 000 Kč představující neuhrazené poplatky za upomínky zasílané písemnou formou, částky 6 915 Kč představující neuhrazenou smluvní pokutu z prodlení, zákonného úroku z prodlení z částky, Anonymizováno, 10 000 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení, částky 300 Kč představující neuhrazený řádný úrok, částky 3 600 Kč představující neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru, částky 800 Kč představující neuhrazené poplatky za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv, částky 700 Kč představující neuhrazený poplatek za administraci prodlení, částky 1 000 Kč představující neuhrazené poplatky za upomínky zasílané písemnou formou a částky 4 530 Kč představující neuhrazenou smluvní pokutu z prodlení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 25 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % představující jistinu poskytnutého úvěru, částku 13 315 Kč představující příslušenství pohledávky sestávající se z neuhrazeného řádného úroku ve výši 300 Kč, poplatku za úvěr ve výši 3 600 Kč, poplatku za administraci prodlení ve výši 700 Kč, poplatků za SMS a e-mailové upomínky ve výši 800 Kč, poplatků za písemné výzvy ve výši 1 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 915 Kč, dále částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % představující jistinu druhého poskytnutého úvěru, částku 10 930 Kč představující příslušenství druhé pohledávky sestávající se z neuhrazeného řádného úroku ve výši 300 Kč, poplatku za úvěr ve výši 3 600 Kč, poplatku za administraci prodlení ve výši 700 Kč, poplatků za SMS a e-mailové upomínky ve výši 800 Kč, poplatků za písemné výzvy ve výši 1 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 530 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 11 226,5 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalovaným a společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „původní věřitel“) byly uzavřeny Smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (dále jen „smlouvy“). Na základě smluv poskytl původní věřitel žalovanému úvěry ve výši 15 000 Kč (poskytnut dne , datum, ) a 10 000 Kč (poskytnut dne , datum, ). Žalovaný se zavázal poskytnuté úvěry splácet dle podmínek smluv s příslušenstvím, a to do 20 dní, respektive do 30 dní od jejich poskytnutí, avšak své závazky nesplatil a dostal se do prodlení. Pohledávky vyplývající ze smluv následně původní věřitel postoupil na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , která tyto pohledávky postoupila na žalobkyni.

2. Žalobkyně následně svým podáním ze dne 3. 3. 2026 vzala žalobu částečně zpět z důvodu, že nemá k dispozici důkazy prokazující, že původní věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně ověřil úvěruschopnost žalovaného. Jelikož neprokázání této skutečnosti způsobuje absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, došlo k poskytnutí finančního plnění bez právního důvodu. Žalobkyně proto nadále požadovala pouze vrácení samotné vyplacené jistiny úvěrů jakožto bezdůvodného obohacení. V návaznosti na to vzala žalobu zpět v rozsahu všech požadovaných úroků, poplatků za poskytnutí i administraci úvěru, nákladů na upomínky a smluvních pokut, na které by měla nárok pouze v případě platné smlouvy.

3. Soud o částečném zpětvzetí žaloby rozhodl podle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tak, že řízení částečně zastavil v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

4. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

5. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložil žalobce.

6. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, a žalovaným byly uzavřeny dne , datum, a , datum, smlouvy o úvěru na částky 10 000 Kč a 15 000 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že v říjnu 2024 byl majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, žalovaný a dne , datum, byla na jeho účet připsána částka 10 000 Kč, dne , datum, pak částka 15 000 Kč, obě od společnosti , právnická osoba, . Ze smluv o postoupení pohledávek ze dne , datum, a , datum, soud zjistil, že pohledávka byla postupně postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Bylo případně na žalovaném, aby tvrdil a prokázal zánik dluhu.

7. Žalobkyně má nárok na vrácení částky 25 000 Kč z titulu bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2291 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku celkem 25 000 Kč. Soud ze shora uvedených důvodů uložil žalovanému, aby bezdůvodné obohacení uhradil. O lhůtě k plnění soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal nikomu náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu v řízení je mezi účastníky prakticky totožný.