30 C 68/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Stehlíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 25 215 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 31. 8. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 10 215 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 875 Kč od 31. 8. 2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně uplatnila pohledávku v částce 19 875 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 2 500 Kč a smluvní pokutu v částce 5 340 Kč. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne , datum, se žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku v celkové výši 15 000 Kč (původní částka 8 000 Kč navýšená postupně o 3 000 Kč, 1 500 Kč a 2 500 Kč), a to poukázáním na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se smlouvou zavázal uhradit poplatek ve výši 4 875 Kč, přičemž jistina i poplatek byly splatné dne , datum, . Žalovaný však svůj závazek řádně a včas neuhradil. Smlouva byla ujednána prostřednictvím internetové stránky žalobkyně , Anonymizováno, , na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry, a to splatnost a výši zápůjčky, poté vyplnil na webové stránce formulář žádosti o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, včetně telefonního čísla a e-mailové adresy, a tím učinil návrh na uzavření smlouvy o zápůjčce. Dále žalovaný zaškrtl řádek s textem, že potvrzuje, že se seznámil se zněním smlouvy o zápůjčce a zněním všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasí s jejich zněním. Smlouva o zápůjčce byla žalovaným podepsána elektronicky, a to zadáním PIN kódu, který žalobkyně zaslala žalovanému na uvedené telefonní číslo. Uvedený PIN kód je prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Mezi stranami tak byla platně uzavřena smlouva v písemné formě. V důsledku prodlení vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni dále také úroky z prodlení v zákonné sazbě a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením ve výši 2 500 Kč za pět písemných výzev po 500 Kč, které byly odeslané dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Celková výše dluhu bez smluvní pokuty činí 22 375 Kč a tvoří ji nesplacená jistina, poplatek a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalovaného. Dále žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu v částce 5 340 Kč v sazbě 0,1 % za každý den prodlení z dlužné částky 15 000 Kč od , datum, do , datum, . Výzva k zaplacení před podáním žaloby byla zaslána žalovanému , datum, , žalovaný na výzvu nereagoval a dluh neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Podle § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a z předložených listin zjistil skutečnosti, které odpovídají tvrzením žalobkyně, pokud jde o uzavření smlouvy a její obsah, o čerpání úvěru a výzvu před podáním žaloby. Soud dále zjistil ze sdělení , právnická osoba, ., že majitelem shora uvedeného účtu č. , č. účtu, je žalovaná a částka čerpání úvěru 15 000 Kč byla ve prospěch tohoto účtu připsána.

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když vycházela z doloženého průměrného příjmu žalovaného ve výši 38 251 Kč měsíčně a dále z žalovaným potvrzené informace, že je svobodný, bezdětný, bydlí v podnájmu a jeho měsíční výdaje činí 3 500 Kč. Za těchto podmínek byl žalovaný schopen splatit úvěr ve výši 15 000 Kč. Nebyly tak zjištěny důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet (výdaje byly posouzeny jako částka nezabavitelného minima ve výši 12 705 Kč).

5. Mezi původními účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 o. z. Soud se z vlastní povinnosti zabýval úvahou, zda je uvedená smlouva platná. Při tom soud přihlédl k podmínkám zápůjčky, jak jsou popsány shora v tvrzeních žalobkyně a takto jsou zjištěny z předložených smluv. Ačkoli jsou některé nároky věřitele označené jako poplatek, ve své podstatě se jedná o odměnu za půjčení peněz, tedy o úrok, který ovšem se zohledněním smluvních podmínek činí více než 32,5 % jistiny ročně. Smlouva o zápůjčce za daných podmínek je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle § 588 o. z. Smlouva o zápůjčce může být ujednána jako bezúročná anebo lze sjednat úrok, ovšem úrok musí být přiměřený, což platí zejména ve spotřebitelských vztazích. Podle ustálené judikatury jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou sazbou, kterou obvykle uplatňují banky při poskytování úvěrů či půjček. Pokud úroková sazba takovou míru výrazně přesahuje, a to dokonce několikanásobně, nejedná se o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. Tak je tomu i v daném případě, úrok v této sazbě je zjevně nemravný. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je nutno vztah mezi účastníky vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení dle § 2991 o. z. Žalovaný tak má povinnost vrátit žalobkyni pouze částku, kterou přijal a dosud nesplatil, což je v daném případě částka 15 000 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, uložil mu soud povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 o. z., jehož výše požadovaná žalobkyní neodporuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud se zabýval také otázkou počátku prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení, přičemž dospěl k závěru, že ačkoli předmětná smlouva o zápůjčce byla hodnocena jako absolutně neplatná, i přesto z ní bylo patrné, do kdy má žalovaný půjčené peněžní prostředky vrátit – tj. nejpozději do , datum, . Nebylo tak zapotřebí další výzvy k vyvolání splatnosti dlužné částky, neboť žalovanému muselo být z textu smlouvy včetně následného dodatku k této smlouvě zřejmé, do kdy nejdéle má zapůjčené prostředky vrátit. Žalovaný předmět bezdůvodného obohacení nevydal, přičemž se k datu , datum, dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Žalovanému vznikla dnem , datum, povinnost zaplatit částku 15 000 Kč žalobkyni, tuto povinnost soud uložil žalovanému výrokem I rozsudku spolu s příslušenstvím, ve zbytku žalobu soud zamítl, tj. v částce 10 215 Kč včetně zbylé části příslušenství s ohledem na výše uvedené skutečnosti (výrok II tohoto rozsudku). Pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s uplatněním nároku, pak soud v tomto rozsahu žalobu rovněž zamítl (výrok II rozsudku), neboť i tento nárok se opíral o neplatnou úvěrovou smlouvu, jak je vysvětleno výše. K plnění soud určil běžnou lhůtu dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když poměr úspěchu a neúspěchu stran byl téměř totožný.