30 C 82/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení částky 3 638 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 638 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 688 Kč od 23. 10. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 650 Kč od 14. 12. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 3 062 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně advokátky anonymizováno jméno příjmení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 1. 3. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 3 638 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila, že žalovaná je vlastníkem osobních vozidel registrační značka, resp. registrační značka, příjmení: anonymizováno, resp. příjmení: anonymizováno nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nevyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, resp. o objemu válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, přičemž vozidla vedená v příslušném registru vozidel neměla v období od 8. 6. 2022 do 15. 6. 2022, resp. od 27. 4. 2022 do 15. 6. 2022, tedy po dobu 9 dnů, resp. 50 dnů uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně pak dále uvedla, že čerpá data z Centrálního registru vozidel, a to podle přesně zákonem stanoveného postupu, když tato data jsou předávána v elektronické podobě dle § 15 odst. 8 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaná je pak jako vlastník vozidel osobou povinnou k zaplacení příspěvku dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. S ohledem na shora uvedené je tak žalovaná povinna zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši 688 Kč, resp. 2 350 Kč, když denní sazba příspěvku činí 86 Kč, resp. 47 Kč u nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nevyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, resp. u automobilu s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, přičemž doba, za kterou vozidlo nebylo pojištěno, činí 8 dnů, resp. 50 dnů. Dále pak žalobkyně požaduje i náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. v částce 2x 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zákonného příspěvku a nákladů na jeho uplatnění výzvou, přičemž ve výzvě byla žalované poskytnuta zákonná lhůta 30 dnů pro zaplacení, resp. pro popření pasivní legitimace, která marně uplynula, proto žalobkyně zaslala žalované upomínku k úhradě dlužné částky zákonného příspěvku nepojištěných. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně na celkový dluh ve výši 3 638 Kč dosud ničeho neuhradila.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznává, když ohledně osobního vozidla registrační značka uvedla, že toto bylo pojištěno pojistníkem jméno příjmení, datum narození, trvale bytem adresa číslo ze dne 3. 11. 2021 u pojistitele společnosti právnická osoba Vozidlo registrační značka pak již nebylo v období od 8. 6. 2022 do 15. 6. 2022 ve vlastnictví žalované, a to z důvodu zániku vozidla v důsledku totální škody.

3. V replice ze dne 15. 5. 2023 žalobkyně uvedla, že jak vyplývá z registru silničních vozidel i sdělení stát. instituce, Odboru registru řidičů a vozidel, v rozhodném období byla jako vlastník i provozovatel shora uvedených vozidel vedena žalovaná. Pokud jde o vozidlo registrační značka, pak pojistná smlouva je z 3. 11. 2021, tedy z doby před rozhodným obdobím.

4. Pro projednání věci bylo na den 6. 6. 2023 nařízeno u zdejšího soudu ústní jednání, ze kterého se žalovaná i zástupkyně žalované omluvily, když souhlasily s projednáním věci v jejich nepřítomnosti, a proto soud věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a její zástupkyně.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z údajů zjištěných z Centrálního registru silničních vozidel a ze sdělení stát. instituce, Odboru registru vozidel a řidičů ze dne 13. 4. 2023 vyplynulo, že jako vlastník a provozovatel vozidel registrační značka a registrační značka byla vedena v příslušném registru v rozhodném období žalovaná. Z upomínek žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaná byla vyzvána k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 688 Kč, resp. 2 350 Kč, když ohledně předmětného vozidla registrační značka nebylo v období od 8. 6. 2022 do 15. 6. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), a rovněž ohledně vozidla registrační značka nebylo v období od 27. 4. 2022 do 15. 6. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Z předžalobní upomínky má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k úhradě příspěvku i nákladů spojených s vymáháním pohledávky v celkové výši 988 Kč, resp. 2 650 Kč. Ze sdělení společnosti právnická osoba ze dne 25. 5. 2023 bylo dále zjištěno, že pojistná smlouva číslo byla platná v období od 3. 11. 2021 do 23. 2. 2022, kdy zanikla pro neplacení pojistného, kdy ohledně vozidla registrační značka nebyla v evidenci společnosti právnická osoba v období od 27. 4. 2022 do 15. 6. 2022 vyhledána žádná pojistná smlouva.

6. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, za a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravující podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněno po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, za b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost má hradit újmu způsobenou provozem vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

7. Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

8. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že za a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla, za b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.

9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Z výpisu z Centrálního registru vozidel a ze sdělení stát. instituce, Odboru registru vozidel má soud za prokázané, že žalovaná byla v rozhodné době (od 8. 6. 2022 do 15. 6. 2022, resp. od 27. 4. 2022 do 15. 6. 2022) vlastníkem a provozovatelem shora specifikovaných vozidel registrační značka, resp. registrační značka, příjmení: anonymizováno, resp. příjmení: anonymizováno. Žalobkyně pak prokázala výzvou a poštovní dodejkou, že žalovanou vyzvala k zaplacení zákonného příspěvku ve výši 688 Kč, resp. 2 350 Kč. Zároveň k úhradě stanovila 30 denní lhůtu s odvoláním na ustanovení § 24c zákona č. 168/1999 Sb., když v souvislosti s tímto dále uvedla, že vozidla žalované nebyla v období od 8. 6. 2022 do 15. 6. 2022, resp. od 27. 4. 2022 do 15. 6. 2022 pojištěna dle shora uvedeného zákona. K úhradě shora uvedené částky pak žalovanou opakovaně vyzvala. Soud dále uvádí, že lhůtu 30 dnů v souladu s ustálenou judikaturou nepovažuje za prekluzivní, a proto žalovaná měla právo tvrdit či prokazovat v rámci soudního řízení, že v rozhodné době nebyla vlastníkem či provozovatelem předmětného vozidla, tj. že jej neprovozovala v rozporu se zákonem uvedeným shora.

10. Pokud jde o vozidlo registrační značka, pak z provedeného dokazování vyplynulo, že předmětné vozidlo v období od 27. 4. 2022 do 15. 6. 2022 nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) a žalované tedy vznikla povinnost žalobkyni dle shora citovaného zákonného ustanovení zaplatit příspěvek ve výši 2 350 Kč. Soud pak odkazuje na sdělení společnosti právnická osoba, kdy z toho dále vyplývá, že žalovanou doložená pojistná smlouva číslo zanikla ke dni 23. 2. 2022 pro nezaplacení pojistného a ve shora uvedeném období nebyla v evidenci dané pojišťovny dohledána žádná pojistná smlouva.

11. Pokud jde o vozidlo registrační značka, pak soud ve shodě s ustálenou judikaturou vyšších soudů uvádí, že otázka, zda vozidlo v rozhodné době existovalo, případně bylo fakticky provozováno či nikoliv, není z hlediska vzniku povinnosti žalované zaplatit příspěvek v posuzovaném v případě podstatná. Předně je třeba odkázat na skutečnost, že v důvodové zprávě k ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2018, se mimo jiné uvádí, že dřívější právní úprava povinného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se vztahovala pouze k provozování vozidla na některých kategoriích pozemních komunikací. Jednalo se o dálnice, silnice, místní komunikace, veřejně přístupné a účelové komunikace. Při provozování vozidla na ostatních komunikacích, jako např. veřejně nepřístupné a účelové komunikace, nebo při provozování vozidla mimo pozemní komunikaci je podmínka pojištění odpovědnosti z provozu vozidla splněna, byť nemusela. Nově byla tato povinnost rozšířena tak, že v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravující podmínky provozu na pozemních komunikacích musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé a doby, kdy je vozidlo odcizeno. Jedná se tedy o povinnost nad rámec dosavadní povinnosti, která platí nadále a není jinak omezena. Pokud bude provozováno nebo ponecháno na pozemní komunikaci vozidlo, je s tím spojena povinnost jeho pojištění, i kdyby na takový případ nedopadala povinnost podle nově doplněného ustanovení (i kdyby např. vozidlo nebylo zapsáno do registru). Cílem této novelizace bylo dle důvodové zprávy dosáhnout jednoznačné a přehledné právní úpravy, ze které bude nepochybně zřejmé, kdy musí být splněna povinnost pojištění odpovědnosti. Účelem dané právní úpravy je také zjednodušené určení, zda je nebo není dána povinnost pojištění, a snaha předejít celé řadě soudních sporů, kdy dosavadní judikatura Ústavního soudu ČR se v poměrech nové právní úpravy neuplatní. V ustanovení § 15 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. je pak stanovena povinnost požádat o vyřazení vozidla z provozu v registru silničních vozidel v případě zániku pojištění odpovědnosti. Z ustanovení platných předpisů tedy lze dovodit záměr, aby ohledně vozidel registrovaných v registru vozidel byla povinnost pojištění odpovědnosti splněna po celou dobu registrace vozidla v registru silničních vozidel s výjimkou případů, kdy v registru silničních vozidel dojde k zápisu vyřazení vozidla z provozu či vyvezení vozidla do jiného státu nebo nastanou okolnosti, se kterými zákon spojuje zánik pojištění odpovědnosti, a to odcizením vozidla či jeho zánik. Právní úprava tak dotčeným osobám umožňuje jednoduchým úkonem dosáhnout vyřazení vozidla z provozu, čímž odpadne povinnost pojištění odpovědnosti (samozřejmě za předpokladu, že vozidlo nebude provozováno či ponecháno na pozemní komunikaci). Z doloženého výpisu z registru silničních vozidel pak vyplývá, že žalovaná této své povinnosti nedostála. Argumentace žalované ohledně zániku vozidla v důsledku jí tvrzené totální škody se pak soudu jeví jako irelevantní. Žalovaná se mohla zprostit své případné povinnosti specifikované shora tím, že by zažádala o zápis zániku vozidla dle § 13 odst. 1 písm. a) bodu 3. zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, kdy v důsledku shora uvedeného by se o případném zániku vozidla dozvěděla zprostředkovaně i žalobkyně. Z dosavadního obsahu spisu se však jeví, že žalovaná této své povinnosti nedostála, když nereagovala ani na předžalobní výzvy, které jí byly doručeny. S ohledem na shora uvedené tedy vznikla žalované i v této části žalovaného nároku povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek, a to ve výši 688 Kč. Zároveň žalobkyni vzniklo právo i na úhradu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 2x 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, jednoho úkonu právní služby po 1 000 Kč dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za účast na ústním jednáním konaném u zdejšího soudu, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jednoho režijního paušálu po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 462 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 3 062 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí či provedení exekuce.