30 C 82/2023
č. j. 30 C 82/2023-33
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 137 § 142 § 160 § 202
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 13
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 1 § 15 § 4
- o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, 56/2001 Sb. — § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení částky 3 638 Kč s přísl.
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 638 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 688 Kč od 23. 10. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 650 Kč od 14. 12. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 3 062 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení].
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 1. 3. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 3 638 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila, že žalovaná je vlastníkem osobních vozidel [registrační značka], resp. [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], resp. [příjmení]: [anonymizováno] nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nevyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, resp. o objemu válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, přičemž vozidla vedená v příslušném registru vozidel neměla v období od 8. 6. 2022 do 15. 6. 2022, resp. od 27. 4. 2022 do 15. 6. 2022, tedy po dobu 9 dnů, resp. 50 dnů uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně pak dále uvedla, že čerpá data z Centrálního registru vozidel, a to podle přesně zákonem stanoveného postupu, když tato data jsou předávána v elektronické podobě dle § 15 odst. 8 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaná je pak jako vlastník vozidel osobou povinnou k zaplacení příspěvku dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. S ohledem na shora uvedené je tak žalovaná povinna zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši 688 Kč, resp. 2 350 Kč, když denní sazba příspěvku činí 86 Kč, resp. 47 Kč u nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nevyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, resp. u automobilu s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, přičemž doba, za kterou vozidlo nebylo pojištěno, činí 8 dnů, resp. 50 dnů. Dále pak žalobkyně požaduje i náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. v částce 2x 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zákonného příspěvku a nákladů na jeho uplatnění výzvou, přičemž ve výzvě byla žalované poskytnuta zákonná lhůta 30 dnů pro zaplacení, resp. pro popření pasivní legitimace, která marně uplynula, proto žalobkyně zaslala žalované upomínku k úhradě dlužné částky zákonného příspěvku nepojištěných. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně na celkový dluh ve výši 3 638 Kč dosud ničeho neuhradila.
2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznává, když ohledně osobního vozidla [registrační značka] uvedla, že toto bylo pojištěno pojistníkem [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa] [číslo] ze dne 3. 11. 2021 u pojistitele společnosti [právnická osoba] Vozidlo [registrační značka] pak již nebylo v období od 8. 6. 2022 do 15. 6. 2022 ve vlastnictví žalované, a to z důvodu zániku vozidla v důsledku totální škody.
3. V replice ze dne 15. 5. 2023 žalobkyně uvedla, že jak vyplývá z registru silničních vozidel i sdělení [stát. instituce], Odboru registru řidičů a vozidel, v rozhodném období byla jako vlastník i provozovatel shora uvedených vozidel vedena žalovaná. Pokud jde o vozidlo [registrační značka], pak pojistná smlouva je z 3. 11. 2021, tedy z doby před rozhodným obdobím.
4. Pro projednání věci bylo na den 6. 6. 2023 nařízeno u zdejšího soudu ústní jednání, ze kterého se žalovaná i zástupkyně žalované omluvily, když souhlasily s projednáním věci v jejich nepřítomnosti, a proto soud věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a její zástupkyně.
5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z údajů zjištěných z Centrálního registru silničních vozidel a ze sdělení [stát. instituce], Odboru registru vozidel a řidičů ze dne 13. 4. 2023 vyplynulo, že jako vlastník a provozovatel vozidel [registrační značka] a [registrační značka] byla vedena v příslušném registru v rozhodném období žalovaná. Z upomínek žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaná byla vyzvána k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 688 Kč, resp. 2 350 Kč, když ohledně předmětného vozidla [registrační značka] nebylo v období od 8. 6. 2022 do 15. 6. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), a rovněž ohledně vozidla [registrační značka] nebylo v období od 27. 4. 2022 do 15. 6. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Z předžalobní upomínky má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k úhradě příspěvku i nákladů spojených s vymáháním pohledávky v celkové výši 988 Kč, resp. 2 650 Kč. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne 25. 5. 2023 bylo dále zjištěno, že pojistná smlouva [číslo] byla platná v období od 3. 11. 2021 do 23. 2. 2022, kdy zanikla pro neplacení pojistného, kdy ohledně vozidla [registrační značka] nebyla v evidenci společnosti [právnická osoba] v období od 27. 4. 2022 do 15. 6. 2022 vyhledána žádná pojistná smlouva.
6. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, za a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravující podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněno po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, za b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost má hradit újmu způsobenou provozem vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
7. Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
8. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že za a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla, za b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Z výpisu z Centrálního registru vozidel a ze sdělení [stát. instituce], Odboru registru vozidel má soud za prokázané, že žalovaná byla v rozhodné době (od 8. 6. 2022 do 15. 6. 2022, resp. od 27. 4. 2022 do 15. 6. 2022) vlastníkem a provozovatelem shora specifikovaných vozidel [registrační značka], resp. [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], resp. [příjmení]: [anonymizováno]. Žalobkyně pak prokázala výzvou a poštovní dodejkou, že žalovanou vyzvala k zaplacení zákonného příspěvku ve výši 688 Kč, resp. 2 350 Kč. Zároveň k úhradě stanovila 30 denní lhůtu s odvoláním na ustanovení § 24c zákona č. 168/1999 Sb., když v souvislosti s tímto dále uvedla, že vozidla žalované nebyla v období od 8. 6. 2022 do 15. 6. 2022, resp. od 27. 4. 2022 do 15. 6. 2022 pojištěna dle shora uvedeného zákona. K úhradě shora uvedené částky pak žalovanou opakovaně vyzvala. Soud dále uvádí, že lhůtu 30 dnů v souladu s ustálenou judikaturou nepovažuje za prekluzivní, a proto žalovaná měla právo tvrdit či prokazovat v rámci soudního řízení, že v rozhodné době nebyla vlastníkem či provozovatelem předmětného vozidla, tj. že jej neprovozovala v rozporu se zákonem uvedeným shora.
10. Pokud jde o vozidlo [registrační značka], pak z provedeného dokazování vyplynulo, že předmětné vozidlo v období od 27. 4. 2022 do 15. 6. 2022 nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) a žalované tedy vznikla povinnost žalobkyni dle shora citovaného zákonného ustanovení zaplatit příspěvek ve výši 2 350 Kč. Soud pak odkazuje na sdělení společnosti [právnická osoba], kdy z toho dále vyplývá, že žalovanou doložená pojistná smlouva [číslo] zanikla ke dni 23. 2. 2022 pro nezaplacení pojistného a ve shora uvedeném období nebyla v evidenci dané pojišťovny dohledána žádná pojistná smlouva.
11. Pokud jde o vozidlo [registrační značka], pak soud ve shodě s ustálenou judikaturou vyšších soudů uvádí, že otázka, zda vozidlo v rozhodné době existovalo, případně bylo fakticky provozováno či nikoliv, není z hlediska vzniku povinnosti žalované zaplatit příspěvek v posuzovaném v případě podstatná. Předně je třeba odkázat na skutečnost, že v důvodové zprávě k ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2018, se mimo jiné uvádí, že dřívější právní úprava povinného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se vztahovala pouze k provozování vozidla na některých kategoriích pozemních komunikací. Jednalo se o dálnice, silnice, místní komunikace, veřejně přístupné a účelové komunikace. Při provozování vozidla na ostatních komunikacích, jako např. veřejně nepřístupné a účelové komunikace, nebo při provozování vozidla mimo pozemní komunikaci je podmínka pojištění odpovědnosti z provozu vozidla splněna, byť nemusela. Nově byla tato povinnost rozšířena tak, že v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravující podmínky provozu na pozemních komunikacích musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé a doby, kdy je vozidlo odcizeno. Jedná se tedy o povinnost nad rámec dosavadní povinnosti, která platí nadále a není jinak omezena. Pokud bude provozováno nebo ponecháno na pozemní komunikaci vozidlo, je s tím spojena povinnost jeho pojištění, i kdyby na takový případ nedopadala povinnost podle nově doplněného ustanovení (i kdyby např. vozidlo nebylo zapsáno do registru). Cílem této novelizace bylo dle důvodové zprávy dosáhnout jednoznačné a přehledné právní úpravy, ze které bude nepochybně zřejmé, kdy musí být splněna povinnost pojištění odpovědnosti. Účelem dané právní úpravy je také zjednodušené určení, zda je nebo není dána povinnost pojištění, a snaha předejít celé řadě soudních sporů, kdy dosavadní judikatura Ústavního soudu ČR se v poměrech nové právní úpravy neuplatní. V ustanovení § 15 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. je pak stanovena povinnost požádat o vyřazení vozidla z provozu v registru silničních vozidel v případě zániku pojištění odpovědnosti. Z ustanovení platných předpisů tedy lze dovodit záměr, aby ohledně vozidel registrovaných v registru vozidel byla povinnost pojištění odpovědnosti splněna po celou dobu registrace vozidla v registru silničních vozidel s výjimkou případů, kdy v registru silničních vozidel dojde k zápisu vyřazení vozidla z provozu či vyvezení vozidla do jiného státu nebo nastanou okolnosti, se kterými zákon spojuje zánik pojištění odpovědnosti, a to odcizením vozidla či jeho zánik. Právní úprava tak dotčeným osobám umožňuje jednoduchým úkonem dosáhnout vyřazení vozidla z provozu, čímž odpadne povinnost pojištění odpovědnosti (samozřejmě za předpokladu, že vozidlo nebude provozováno či ponecháno na pozemní komunikaci). Z doloženého výpisu z registru silničních vozidel pak vyplývá, že žalovaná této své povinnosti nedostála. Argumentace žalované ohledně zániku vozidla v důsledku jí tvrzené totální škody se pak soudu jeví jako irelevantní. Žalovaná se mohla zprostit své případné povinnosti specifikované shora tím, že by zažádala o zápis zániku vozidla dle § 13 odst. 1 písm. a) bodu 3. zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, kdy v důsledku shora uvedeného by se o případném zániku vozidla dozvěděla zprostředkovaně i žalobkyně. Z dosavadního obsahu spisu se však jeví, že žalovaná této své povinnosti nedostála, když nereagovala ani na předžalobní výzvy, které jí byly doručeny. S ohledem na shora uvedené tedy vznikla žalované i v této části žalovaného nároku povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek, a to ve výši 688 Kč. Zároveň žalobkyni vzniklo právo i na úhradu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 2x 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
12. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, jednoho úkonu právní služby po 1 000 Kč dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za účast na ústním jednáním konaném u zdejšího soudu, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jednoho režijního paušálu po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 462 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 3 062 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.