30 C 90/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Jméno zainteresované osoby 0/0 ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 k přechodnému pobytu občana EU na území ČR hlášena na adrese: Anonymizováno pro zaplacení 10 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 230 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 230 Kč od 10. 9. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu návrhu na zaplacení částky , právnická osoba, Kč s úrokem ve výši 2 106,43 Kč, s úrokem ve výši 23,19 % ročně z částky 6 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 772,08 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 000 Kč od 2. 6. 2023 do 9. 9. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , právnická osoba, Kč od 10. 9. 2023 do zaplacení, částky 3 670 Kč, s úrokem 2 001,24 Kč, s úrokem ve výši 22,62 % ročně z částky 4 900 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 752,01 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 900 Kč od 2. 6. 2023 do 9. 9. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 670 Kč od 10. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 1. 12. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 10 900 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , Jméno zainteresované osoby 0/0, , , Anonymizováno, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , uzavřel jako úvěrující s žalovanou jako úvěrovanou dne 9. 10. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 4 800 Kč, jež představuje součet kapitalizovaného úroku za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 1 200 Kč, odměny poskytnutí úvěru a administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 16. 10. 2020. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když celkem zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně částku , právnická osoba, Kč, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené jistiny úvěru ve výši 6 000 Kč, úroku za sjednanou dobu splácení ve výši 1 200 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 400 Kč. Předmětnou pohledávku pak právní předchůdce žalobkyně postoupil na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , Jméno zainteresované osoby 0/0, , , Anonymizováno, . jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla dále dne 26. 6. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná opětovně potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 4 800 Kč, jež představuje součet kapitalizovaného úroku za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 1 200 Kč, odměny poskytnutí úvěru a administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a plateb za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 3. 7. 2020. Žalovaná však nehradila sjednané poplatky řádně a včas, když celkem zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně částku 4 770 Kč, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené jistiny úvěru ve výši 4 900 Kč a části dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 400 Kč. I v tomto případě byla pohledávka včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradila., právnická osoba, výzvě soudu pak žalobkyně doplnila skutková tvrzení ohledně kredibility žalované, a to podáním ze dne 22. 2. 2024.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa přechodného pobytu občana EU na území ČR.

4. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z karty zákazníka ze dne 9. 10. 2020 a 26. 6. 2020 vyplynulo, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy zaměstnána na hlavní pracovní poměr s čistým příjmem 19 512 Kč, resp. 18 086 Kč. Měsíční výdaje žalované pak měly činit 5 500 Kč, když tyto se týkaly nájmu, inkasa a energií, přičemž vedle pracovní smlouvy a potvrzení o vyplacení mzdy byla doložena i smlouva nájemní a doklad o přiznání rodičovského příspěvku. Další osobní výdaje žalované jako jsou jídlo, léky, doprava, oblečení a telefon pak byly specifikovány v částce 10 000 Kč měsíčně a v případě zákaznické karty ze dne 9. 10. 2020 dále splátky zápůjček ve výši 810 Kč. Disponibilní finanční prostředky žalované měsíčně činily u první smlouvy 3 202 Kč a u druhé smlouvy 2 586 Kč.

6. Z žádosti o úvěr ze dne 9. 10. 2020 vyplynulo, že žalovaná požádala o úvěr ve výši 6 000 Kč na 60 týdnů s týdenní splátkou ve výši 180 Kč počínaje dnem 16. 10. 2020. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 9. 10. 2020 mezi společností , Jméno zainteresované osoby 0/0, , s. r. o., jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal na základě předmětné smlouvy poskytnout žalované úvěr ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaná měla povinnost spolu s jistinou uhradit právnímu předchůdci žalobkyně úrok ve výši 1 200 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 10 800 Kč měla žalovaná uhradit v 60 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 16. 10. 2020. RPSN byla sjednána ve výši 206,15 %. Dále pro případ prodlení žalované se splacením celkové částky bylo sjednáno oprávnění právního předchůdce žalobkyně zaslat písemnou upomínku zpoplatněnou částkou 400 Kč a dále možnost upozornit žalovanou na prodlení osobně prostřednictvím oprávněných zástupců za poplatek 1 000 Kč, přičemž upomínky i osobní upozornění bylo možné zasílat a provádět opakovaně. V případě, že by nebylo uhrazeno ze strany žalované na splatné závazky v prodlení ničeho, byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn vyúčtovat částku , právnická osoba, Kč v souvislosti s vymáháním pohledávky. Z přehledu plateb žalované a ze skutkových tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že tato uhradila celkem právnímu předchůdci žalobkyně částku , právnická osoba, Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že celkovou dlužnou pohledávku ve výši 6 000 Kč včetně příslušenství postoupil právní předchůdce žalobkyně na žalobkyni s účinností ke dni 1. 6. 2023.

7. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo dále zjištěno, že tato byla uzavřena dne 26. 6. 2020 mezi společností , Jméno zainteresované osoby 0/0, , s. r. o., jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal na základě předmětné smlouvy poskytnout žalované úvěr ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaná měla povinnost spolu s jistinou uhradit právnímu předchůdci žalobkyně úrok ve výši 1 200 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 10 800 Kč měla žalovaná uhradit v 60 týdenních splátkách po 180 Kč počínaje dnem 3. 7. 2020. RPSN byla sjednána ve výši 206,15 %. V tomto případě byla shodně ujednána oprávnění právního předchůdce žalobkyně vyúčtovat poplatky za osobní upozornění na prodlení žalované s úhradou splátek a zaslání písemných upomínek a rovněž i poplatek ve výši , právnická osoba, Kč v souvislosti s vymáháním pohledávky. Z přehledu plateb žalované a ze skutkových tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že tato uhradila celkem právnímu předchůdci žalobkyně částku 4 770 Kč. I v tomto případě vyplynulo ze smlouvy o postoupení pohledávek, že celkovou dlužnou pohledávku ve výši 4 900 Kč včetně příslušenství postoupil právní předchůdce žalobkyně na žalobkyni s účinností ke dni 1. 6. 2023. Předžalobní upomínkou ze dne 25. 8. 2023 pak vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 21 740,75 Kč nejpozději ke dni 9. 9. 2023.

8. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně.

11. Soud se nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně zkoumal dostatečným způsobem kredibilitu žalované, kdy na základě doplněných skutkových tvrzení soud dospěl k závěru, že v obou případech právní předchůdce žalobkyně dostál své povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

12. S ohledem na shora uvedené pak soud odkazuje na ustanovení § 2395 občanského zákoníku, ze kterého vyplývá, že podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru jsou: povinnost úvěrujícího poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a povinnost úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Je však nutno zdůraznit, že pokud účastníci ve smlouvě úrok sjednají, musí jít o úrok přiměřený, neboť dle judikatury Nejvyššího soudu ČR jedná v souladu s dobrými mravy ten úvěrující, který poskytuje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěrů či půjček. K tomu je třeba dále doplnit, že pokud jde o žalobkyní nárokovanou částku ve výši 6 000 Kč, resp. 4 900 Kč, pak k tomuto soud uvádí, že toto nepředstavuje nic jiného než úrok, tedy formu úplaty za poskytnuté peněžní prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze právního předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým úvěrům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Přepočet úroků tedy činí přes 200 % ročně. S ohledem na shora uvedené proto nelze než uzavřít, že shora uvedený závazkový vztah není možné hodnotit jinak, než jako nemravný a tudíž absolutně neplatný, byť zde jsou určité úvahy o tom, že žalovaný si měl počínat zodpovědněji při uzavírání takto koncipované smlouvy o úvěru. Nicméně soud má za to, že úvěrujícímu, který zneužívá tísně klienta a požaduje nepřiměřené částky, nelze přiznat soudní ochranu. Rovněž nelze ani pominout ujednání o kumulovaných smluvních pokutách. Berouc v potaz závěry vyjevené výše tedy soud zhodnotil smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku. K tomu soud dále doplňuje, že obsah daných ujednání specifikovaných shora nelze hodnotit jinak, než jako nerovnováhu vzájemných práv a povinností, přičemž tato nerovnováha je tak významná a ujednání jsou tak nepřiměřená, že dochází k poškozování práv klientů (v daném případě žalované). V této souvislosti soud odkazuje především na kumulaci smluvních pokut, které ve své podstatě znamenají poplatky za vymáhání pohledávek v případě prodlení žalované. Ujednání smlouvy jsou zneužívající, obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy, jako systémem uznávaných pravidel slušnosti. Z tohoto úhlu hodnocení je zásadně třeba poukázat, že obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v hlavě I., je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Soud pak nad rámec shora uvedeného doplňuje, že úrok v spojení s dalšími nerovnovážnými ujednáními smlouvy do jisté míry může představovat znaky lichvy ve smyslu ustanovení § 1796 občanského zákoníku.

13. Soud tedy s ohledem na shora uvedené posoudil dané právní vztahy mezi účastníky ve smyslu ustanovení § 2991 a n. občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení.

14. V rámci důkazního řízení bylo prokázáno, že ze strany právního předchůdce žalobkyně byla u úvěrové smlouvy č. , hodnota, poskytnuta žalované částka 6 000 Kč, přičemž žalovaná v průběhu trvání smluvního vztahu uhradila právnímu předchůdci žalobkyně částku , právnická osoba, Kč a u úvěrové smlouvy č. , hodnota, pak byla vyplacena žalované částka 6 000 Kč, přičemž žalovaná v průběhu trvání smluvního vztahu uhradila právnímu předchůdci žalobkyně částku 4 770 Kč. Soud proto výrokem pod bodem I. žalobě vyhověl toliko v rozsahu bezdůvodného obohacení v celkové výši 5 230 Kč, a ve zbývající části pak žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když počátek prodlení žalované soud stanovil na základě předžalobní upomínky žalobkyně ze dne 25. 8. 2023, která vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do 9. 9. 2023, takže žalovaná se dostala do prodlení až dne 10. 9. 2023. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalovaný, který byl ve věci z větší části úspěšný, by měl právo na částečnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Jelikož však žalované žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.