30 C 95/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované pro zaplacení 2 520 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 2 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 315 Kč od 9. 2. 2019 do zaplacení, z částky 1 260 Kč od 9. 3. 2019 do zaplacení, z částky 945 Kč od 31. 3. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 8. 2. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovaným 1. a 2. povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh je odůvodněn tím, že žalobkyně má nárok na příspěvek na úhradu za zaopatření dítěte umístěného v dětském domově, a to na základě zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotnických službách, s odkazem na prováděcí předpis, a to vyhlášku Ministerstva zdravotnictví ČR č. 56/2012 Sb. Dcera žalovaných 1. a 2. [jméno] [příjmení], [datum narození], byla do zařízení žalobkyně přijata dne 25. 1. 2019 a propuštěna dne 22. 3. 2019, když příspěvek na úhradu zaopatření dítěte byl stanoven ve výši 45 Kč/den. Osobou povinnou výživou jsou pak oba rodiče, kdy v tomto případě příspěvek na úhradu zaopatření dítěte činí 45 Kč/den. Žalovaní jsou tak povinni za období od 25. 1. 2019 do 21. 3. 2019 uhradit žalobkyni částku 2 520 Kč. Žalovaní 1. a 2. i přes předžalobní upomínku žalobkyně na celkový dluh ve výši 2 520 Kč dosud ničeho neuhradili.

2. Žalovaní 1. a 2. se k žalobě nevyjádřili. Žalovaným 1. a 2. byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel, resp. na adresu přechodného pobytu občana EU na území ČR.

3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z rodného listu vyplynulo, že žalovaní 1. a 2. jsou rodiči nezletilé dcery [jméno] [příjmení], [datum narození]. Z tvrzení žalobkyně a z dohody o poskytování zdravotní služeb a zaopatření ze dne 21. 1. 2019 bylo dále zjištěno, že nezletilá dcera žalovaných 1. a 2. [jméno] [příjmení] byla umístěna do zařízení žalobkyně ve dnech 25. 1. 2019 až 21. 3. 2019.

5. Podle ustanovení § 44 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, jsou osoby povinné výživou povinni přispívat poskytovateli na úhradu zaopatření dítěte umístěného v dětském domově, pro děti ve věku 3 let a popř. do 3 let a popřípadě též jeho průvodce. Zaopatřením se rozumí stravování, ubytování, ošacení a výchovná činnosti. Z vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 59/2012 Sb., o příspěvku na úhradu zaopatření dítěte a jejího průvodce v dětském domově pro děti do 3 let věku se podává, že částka příspěvku je pro dítě do 1 roku věku stanovena částkou 45 Kč na den a průvodce 150 Kč na den. Příspěvek za kalendářní měsíc je povinna uhradit osoba pověřená výživou do 8 dnů po uplynutí kalendáře v měsíci, okamžitě nebo průvodci v dětském domově pobývá.

6. Z předložených důkazů má soud za prokázané, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Žalobkyně prokázala, že v době od 25. 1. 2019 do 21. 3. 2019 měla v péči nezletilou [jméno] [příjmení], [datum narození], přičemž bylo dále prokázáno, že rodiči nezletilé jsou žalovaní 1. a 2. Jako povinné osoby jsou tedy těmi, kteří měli hradit příspěvek, který byl účtován v souladu s vyhláškou č. 56/2012 Sb. S ohledem na shora uvedené, tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovaným 1. a 2. společně a nerozdílně celkovou dlužnou částku ve výši 2 520 Kč zaplatit. Protože se žalovaní 1. a 2. dostali do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše byla stanovena v souladu s ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., a § 151 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná má vůči žalovaným právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady hotových výdajů v paušální výši určené dle ustanovení § 1 ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v částce 200 Kč, to za podání návrhu ve věci samé a zaslání předžalobní upomínky. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 600 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.